Článek
„Zlatý věk Ameriky začíná právě teď. Naše země bude odteď opět vzkvétat,“ prohlásil v pondělí nový americký prezident Donald Trump v Kapitolu bezprostředně po složení přísahy. Den svého návratu do Bílého domu označil za „den vysvobození“.
V téměř půlhodinovém inauguračním projevu naznačil, jakým směrem se vydá: například kritikou dosavadní podoby amerického ministerstva spravedlnosti nebo školství. Mluvil také o deportacích cizinců, kteří v Americe „nemají co dělat“. A ke konkrétním krokům přistoupil velmi rychle.
Efekty už první den
Tvrdou migrační politiku demonstrovala jeho administrativa svým opatřením záhy po inauguraci: Zrušila vládní program z éry Joea Bidena, jenž umožňoval migrantům využít online aplikaci ke sjednání schůzky pro vstup do Spojených států prostřednictvím legálních hraničních přechodů.
Krátce poté, co Trump pronesl slib, se na webových stránkách programu objevilo oznámení, že aplikace už nebude funkční a že „registrované schůzky byly zrušeny“. Podle listu The New York Times (NYT) to u lidí čekajících u mexicko-amerického přechodu v Tijuaně vyvolalo „zmatek a beznaděj“.
Agentura Reuters uvedla, že téměř 1660 Afgháncům, kterým americká vláda původně povolila přesídlení do USA, nová administrativa zrušila lety. Jsou mezi nimi nezletilí bez doprovodu a také Afghánci, kterým hrozí odplata Tálibánu, protože bojovali za bývalou afghánskou vládu podporovanou USA. Uvedl to obhájce uprchlíků Shawn VanDiver.
Zástupce šéfa štábu Bílého domu Stephen Miller večer na síti X zveřejnil varování: „Všichni nelegální migranti, kteří se snaží vstoupit na území USA, by se měli okamžitě vrátit zpět. Každý, kdo vstoupí na území Spojených států bez povolení, bude čelit trestnímu stíhání a vyhoštění.“
Bílý dům také v pondělí oznámil, že Trump stejně jako během jeho prvního mandátu odstoupí od Pařížské klimatické dohody. Večer to podpisem stvrdil sám prezident. USA se tak zařadily po bok Íránu, Libye či Jemenu.
Podobně Trump v pondělí vyvedl USA ze Světové zdravotnické organizace (WHO).
První nominace
Ještě v Kapitolu podepsal Trump několik dokumentů, včetně personálních změn ve vedení generální prokuratury. Svoji vstupní kartu a kancelář v důležitém Západním křídle Bílého domu dostal podle NYT technologický miliardář Elon Musk. Původně se přitom předpokládalo, že bude ve vedlejší budově.
Trump podepsal i nařízení, aby se ještě v pondělí a při každé další inauguraci už nestahovaly vlajky na půl žerdi. Letos se tak stalo v rámci tradice kvůli nedávnému úmrtí exprezidenta Jimmyho Cartera, což Trump kritizoval.
Prezident ve svém nástupním projevu mluvil i o ochraně hranice s Mexikem, obnově Ameriky nebo o „revoluci zdravého rozumu“. Avizoval přejmenování Mexického zálivu na Americký, boj s tím, co nazval „woke ideologií“ nebo nárokování Panamského průplavu.
Na to už reagoval panamský prezident José Raúl Mulino: „Průplav patří a bude nadále patřit Panamě a jeho správa bude i nadále pod panamskou kontrolou,“ napsal na síti X.
Dekrety v hale s fanoušky
Po oficialitách v Kapitolu se prezident přesunul do zcela zaplněné sportovní haly Capital One Arena, kde na něj čekalo asi 20 tisíc podporovatelů a konala se inaugurační přehlídka.
Na pódiu tam v pořadí 47. prezident USA pronesl další obsáhlý projev a podepsal první ze slíbených exekutivních příkazů. To vše v typickém velkolepém aranžmá trumpovské show, včetně dlouhého aplausu pro rodinné příslušníky a zejména nejmladšího syna Barrona.
Capital One Arena je domovskou halou basketbalového týmu NBA Washington Wizards a hokejových Washington Capitals. Postavena byla v roce 1997 a nachází se v centru města, poblíž čínské čtvrti, mezi Kapitolem a Bílým domem. Na vstup do haly čekali lidé od brzkého rána a spousta zájemců se dovnitř nevešla.
Co jsou exekutivní příkazy?
Jde o obdobu dekretu, tedy právně závazné nařízení vydané prezidentem. Neprocházejí schvalovacím procesem Kongresu, a prezident je tak může vydat jednostranně. Při prosazování prezidentské agendy jde o mocný nástroj, který hlavě státu dává ústava.
Exekutivní příkazy nelze použít k vytvoření nových zákonů a musí mít oporu v Ústavě. Proto je může přezkoumat Nejvyšší soud, který může nařízení označit za neplatná. Také Kongres může přijmout zákon, kterým se opatření zruší. Ten ale může prezident zase vetovat. Exekutivní příkazy bývají kritizovány jako obcházení Kongresu.
Během svého prvního funkční období v letech 2016 až 2020 vydal Donald Trump 220 příkazů ohledně energetiky, migrace, obchodu a zdravotnictví. Odcházející prezident Joe Biden jich za čtyři roky ve funkci vydal 160 zejména v rámci řešení pandemie covidu-19, klimatické politiky, rasové rovnosti a ochrany menšin nebo imigrace.
Co už Trump podepsal?
Nařízení prezident podepisoval u stolku na pódiu, velký podpis psal typicky černým fixem. Dokumenty pokaždé ukázal v deskách i publiku. Použité fixy rozházel mezi fanoušky.
Dekrety se týkají zejména zpřísnění migrace, ekonomiky a energetiky. Obecně jde také o zrušení řady rozhodnutí, která během své vlády prosadil prezident Joe Biden. Podle Trumpa jde o 80 „destruktivních a radikálních“ Bidenových opatření.
Po přejezdu do Bílého domu pak Trump ve vydávání dekretů pokračoval. Podepsal dokument o „zabezpečení jižní hranice“. Už v inauguračním projevu Trump oznámil, že znovu vyhlásí krizový stav na hranici s Mexikem kvůli nelegální imigraci a že na jižní hranici USA pošle vojáky.
Ve svém projevu k davu Trump mimo jiné uvedl, že ještě první den ve funkci omilostní některé útočníky, kteří před čtyřmi lety vtrhli do Kapitolu. Na to nakonec došlo večer v Oválné pracovně. Trump to označil za „plné milosti“ pro přibližně 1 500 lidí, kteří se 6. ledna 2021 zúčastnili útoku na Kapitol. Uvedl také, že podepsal zmírnění trestů pro šest obviněných, ale neprozradil, o koho se jedná.
Řekl také, že plánuje vyhlášení stavu „energetické nouze“ ve snaze podpořit těžbu fosilních paliv, což podle něj povede k poklesu cen. Slíbil podpoření těžby ropy či zavedení dovozních cel: 25 % na dovoz z Kanady a Mexika. Zmínil však i cla vůči Evropské unii. Řekl také, že ukončí takzvanou zelenou politiku a zruší restrikce na výrobu aut se spalovacími motory.
Personální nominace
Senátní výbor pro zahraniční vztahy v pondělí jednomyslně schválil nominaci Marca Rubia na post ministra zahraničí. Následně verdikt potvrdil i Senát jako celek.
Zelenou od branného senátního výboru dostal také nominant na ministra obrany, čtyřiačtyřicetiletý bývalý voják a televizní moderátor Pete Hegseth - pro byli všichni republikáni, proti demokrati.
Hegseth platí za kontroverzní volbu kvůli nařčení z problémů s alkoholem, obvinění ze sexuálního napadení nebo špatného finančního hospodaření v organizacích pro válečné veterány.
