Trump využil víry v konspirace, říká americký politolog

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od našeho zvláštního zpravodaje ve Spojených státech/

„Americká politika se posunula z jednoduchého levopravého spektra na dvourozměrné pole, kde stojí lidé, kteří systém podporují, proti těm, kdo ho odmítají,“ říká Seznam Zprávám po amerických prezidentských volbách politolog z Miamské univerzity Joseph Uscinski.

Uscinski se dlouhodobě věnuje hlavně vlivu konspiračních teorií na americkou politiku. Právě nedůvěra v establishment přitom podle Uscinského je klíčovým faktorem jak pro víru v konspirační teorie, tak pro podporu některých politických osobností.

„Lidé, kteří chodí na mítinky Donalda Trumpa, věří v různé konspirační teorie. Každý člověk může věřit v jednu nebo dvě, to není nic mimořádného. Ale Trumpovi sympatizanti věří v mnoho konspirací, a toho on využil,“ říká miamský profesor na adresu zvoleného prezidenta Spojených států.

Politolog tím vysvětluje i nedávné přesuny voličské podpory od propagátora konspiračních teorií Roberta F. Kennedyho k Trumpovi. Jde o „projev sdílené nedůvěry k institucím“ a to bez ohledu na dělení pravice–⁠⁠⁠⁠⁠⁠levice.

Problémem podle něj nejsou lidé věřící v konspirace, ale to, zda celou věc využívají politici, zdůrazňuje expert. Právě Donaldu Trumpovi taková příležitost pomohla a zabralo také to, že navzdory svému společenskému postavení a politické síle prezentoval sám sebe jako outsidera.

Za outsidera byl Trump v roce 2016, kdy byl zvolen poprvé, a pak znovu letos. V roce 2020 taková pozice „nápravy systému zvnějšku“ zaujmout nešla kvůli čtyřem rokům u moci. A tehdy také republikán prohrál.

Trumpova kampaň podle Uscinského mířila na stoupence, kteří se cítí vyloučení nebo marginalizovaní. V kontrastu k demokratům, kteří podle profesora často kladou důraz na problémy rezonující spíše mezi vzdělanými liberálními voliči, zvolený prezident oslovuje především pracující vrstvy a lidi s nižším vzděláním.

„Demokraté si někdy hrají na to, že chtějí oslovit jen absolventy sociologie na Smith College,“ poznamenává Uscinski s odkazem na soukromou ženskou vysokou školu v Massachusetts. Demokraté podle něj mnohdy ztrácejí kontakt se středními třídou a chudšími lidmi.

„Demokraté někdy přicházejí s progresivními tématy, která pro některé voliče mohou působit odtažitě nebo elitářsky,“ zmiňuje Uscinski. Jde například o práva transgender lidí nebo některá kulturní témata.

Pocitu jejich „vnucování“ republikáni dokázali dobře využít například obviňováním škol či firem jako filmové studio Disney z „ohrožování dětí“. Podle Uscinského demokraté nezvládli takové útoky vyvracet a ztratili půdu pod nohama.

Profesor také upozorňuje na to, že pro některé konzervativní voliče je stále nepředstavitelné, že by v Bílém domě byla žena. Viceprezidentka Kamala Harrisová měla podle něj jako žena v prezidentských volbách před sebou složitou cestu.

„Část Američanů má navíc s Harrisovou problém, protože v otázkách jako genderová práva nebo rovnost zastává jasně vyhraněné názory,“ vysvětluje Uscinski. Řadě lidí prý stále vadí existence manželství pro stejnopohlavní páry.