Trump vs. Harrisová: Jak vítěz z Bílého domu změní Evropu

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Spojené státy jsou v mnoha oblastech jedním z nejvlivnějších hráčů na světě. Výsledek listopadových prezidentských voleb proto může mít dopady i na Evropu a tím pádem Česko.

Seznam Zprávy vybraly několik témat, která jsou na mezinárodním poli stěžejní. Nastínili jsme, jak by je ovlivnilo vítězství republikána Donalda Trumpa a demokratky Kamaly Harrisové.

Pokud jde o ekonomické dopady potenciálního druhého Trumpova prezidentství, odborníci v Evropě vyjadřují obavy. Jeho dosavadní plány totiž naznačují, že by jeho druhá vláda mohla zavádět ještě víc opatření na ochranu amerického trhu než první. Tehdy Trump zavedl cla třeba na solární panely, hliník nebo ocel, což EU vedlo k odpovědi stejnou měrou.

„Trump zastává radikální politiku, která staví Ameriku na první místo a na otevřeném transatlantickém ekonomickém systému mu záleží poměrně málo,“ cituje web Euractiv George Riekelese, zástupce ředitele bruselského think tanku European Policy Centre. „Za Trumpa budeme pravděpodobně svědky obchodní a investiční války na steroidech.“

V případě svého znovuzvolení prý exprezident plánuje zavést cla ve výši nejméně 60 % na čínské zboží a 10 % na dovoz ze zbytku světa. A obě tato opatření by mohla dopadnout právě na Evropu.

Mnoho čínského zboží původně určeného pro americký trh totiž bude přesměrováno do Evropy, čímž by Evropa byla opět nucena přijmout ochranná opatření. A pokud jde o druhý plánovaný krok, 10 % sice není tak obrovské clo, na některé země by však mohlo nepříjemně dopadnout i tak.

„S ohledem na současné objemy obchodu s průměrnou celní sazbou kolem dvou až tří procent by zvýšení mohlo výrazně snížit objemy transatlantického obchodu a způsobit odchod některých firem z EU přímo na americký trh,“ okomentoval pro Seznam Zprávy možný vývoj Lukáš Martin, ředitel sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Dopad na obchod budou mít i rozdílné přístupy ke klíčovým otázkám, např. ke změně klimatu. Nicméně věříme, že se prostřednictvím dialogu podaří případné obchodní problémy mezi EU a USA vyřešit nebo alespoň významně redukovat,“ dodal.

Pokud jde o Harrisovou, předpokládá se, že v oblasti ekonomiky spíše zůstane v kolejích nastolených vládou dosavadního prezidenta Joea Bidena. Mezi její sliby tak nejspíše bude patřit boj s inflací, snížení nákladů pro rodiny střední třídy, boj proti zdražování ze strany podniků a celkové zaměření na snížení nákladů pro Američany.

Pokud jde o mezinárodní obchod, dosavadní viceprezidentka se se svým dosavadním šéfem rozchází. V minulosti například nepodporovala obchodní dohody, ke kterým se Biden přiklonil.

Podle Lukáše Martina jsou zatím dopady vítězství Harrisové obtížně předvídatelné. „Oficiální kandidátkou na prezidenta USA je velmi krátkou dobu a k otázkám mezinárodnímu obchodu se zatím příliš nevyjadřuje.“

„Dá se nicméně předpokládat, že bude pokračovat v nastaveném směrování a případné změny v americké obchodní politice budou menší než v případě zvolení Donalda Trumpa,“ uvedl odborník.

Co se týče zahraniční politiky, dá se očekávat, že Trumpovu pozornost bude mít zejména soupeření s Čínou, čemuž nahrávají i jeho výše zmíněné obchodní plány. Mimo ovšem nezůstane ani Evropská unie a již nyní se debatuje třeba o tom, jak by vlastně přistoupil k válce na Ukrajině, o které hlásá, že by ji ukončil během jediného dne.

S obrázkem Trumpova možného přístupu k Evropě jako takového nám může pomoci jeho první mandát, kdy se podle amerikanisty Jana Hornáta ukázalo, že jeho administrativa raději jedná s Evropou přímo skrze národní státy a nikoliv „přes Brusel“.

„Zároveň si jako jeden cíl ve střední a východní Evropě vytyčila omezovat rostoucí vliv Číny a Ruska v této oblasti, což prakticky vyústilo ve větší ‚zájem‘ USA o region, ale i o Česko –⁠⁠ např. ve srovnání s administrativou Baracka Obamy,“ uvedl pro Seznam Zprávy odborník z Univerzity Karlovy.

„U Trumpovy administrativy samozřejmě šlo o větší míru transakční diplomacie, ve které nemusí mít malý stát jako Česko příliš silnou pozici –⁠⁠ na druhou stranu jsme mohli udržovat pozornost Trumpovy administrativy např. na bezpečnostní situaci v našem regionu,“ dodal Hornát.

Se zahraniční politikou se ale pojí i mezinárodní bezpečnost, což v Trumpově případě některé země znervózňuje. Za tyto obavy mohou zejména jeho výroky o NATO, kde část členů stále nevydává slíbená dvě procenta HDP na obranu, a teorie, že by se mohl z Aliance pokusit vystoupit.

Trump opakovaně dává najevo, že dané státy považuje za vyžírky, kteří jen vyčerpávají americké zdroje (Spojené státy stále tvoří nejsilnější část Aliance). V minulosti dokonce údajně prohlásil, že pokud to takhle půjde dál, USA nepřijdou Evropě na pomoc, když bude vojensky napadena.

Česko by podle analytiků mělo stanovenou hranici obranných výdajů letos překročit.

V případě prezidentství Harrisové se očekává, že v podstatě zachová dosavadní politiku Joea Bidena. Sama politička se již nechala slyšet, že USA budou podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude nutné, aby zabránily hrozbě, kterou by ruské vítězství představovalo pro zbytek Evropy.

Stejně jako Biden, který věřil a věří v projekt Evropské unie, by pak Harrisová podle Hornáta jednala s Evropou opačně než Trump, tedy „skrze Brusel“.

To by na jednu stranu utužovalo transatlantické vztahy, protože se tím tolik nenarušuje jednota EU. Českou diplomacii by to ale mohlo do jisté míry limitovat, např. v přístupu ke klíčovým lidem v administrativě. Český premiér Petr Fiala se přesto nedávno dostal do Bílého domu, kde ho přijal právě „probruselský“ Biden.

A pokud jde o Harrisovou a potenciální vývoj v oblasti bezpečnosti?

„Nic nenasvědčuje tomu, že by Harrisová jakkoliv zvažovala vystoupení z NATO –⁠⁠ pocit v americké společnosti, že Evropa nedělá dost pro svou vlastní obranu, však přetrvá a rozhodně nezmizí. Harrisová nedokáže vyvinout takový tlak na spojence jako Trump, aby zvýšili své obranné výdaje, což ale paradoxně nesvědčí naší proklamované obranné soběstačnosti,“ přiblížil amerikanista.

V minulosti Harrisová navíc opakovaně připomínala důležitost NATO a je silným obráncem transatlantických vztahů.

Jasný rozdíl mezi Trumpem a Harrisovou je patrný i v otázce klimatu. Trump se například již dříve snažil o zrušení federálních předpisů v oblasti životního prostředí a i když tehdy narážel na překážky, tentokrát by podle The New York Times mohl být úspěšnější.

„Bude to jednodušší,“ cituje americký list Myrona Ebella, který byl Trumpovým poradcem během jeho prvního mandátu a který patří mezi popírače změny klimatu. „Budou mít lepší, oddanější a zkušenější lidi. Podle mého názoru budou moci postupovat rychleji a úspěšněji.“

Jak upozorňuje web organizace Council on Foreign Relations (CFR), Trump se zavázal, že výrazně rozšíří domácí produkci fosilních paliv, přepracuje Bidenovy iniciativy v oblasti čisté energie a znovu odstoupí od Pařížské dohody z roku 2015, která má zajistit pomalejší oteplování planety.

Plány Donalda Trumpa by mohly významně ovlivnit celosvětové úsilí v boji proti změně klimatu, a to především kvůli roli USA jakožto významného emitenta skleníkových plynů a klíčového hráče v mezinárodních dohodách o klimatu. Jeho výše zmiňované zásahy do mezinárodního obchodu by pak mohly způsobit, že ekologický přechod bude mnohem dražší.

Na rozdíl od Trumpa Harrisová označuje klimatickou krizi za „existenční hrozbu“. Podpořila mnoho Bidenových opatření v oblasti klimatu, včetně jeho rozhodnutí připojit se k Pařížské dohodě, a v Senátu hlasovala pro přijetí největšího zákona o čisté energii a investicích do klimatu v historii USA.

Dalším konkrétním příkladem může být to, že jako senátorka v roce 2019 byla Harrisová jedním z prvních zákonodárců, který podpořil takzvaný Green New Deal, rezoluci Kongresu, jejímž cílem bylo pomoci Spojeným státům přejít do deseti let na stoprocentně čistou energii.

Biden tuto rezoluci v celém jejím znění nepodpořil a rozcházeli se i v názoru na frakování, což je metoda těžby plynu a ropy kritizovaná ekology. Během své krátké prezidentské kampaně v roce 2019 prosazovala jeho zákaz, zatímco Biden ne. Jako jeho dvojka však změnila názor.

Že je pro ni téma boje proti změně klimatu důležité, ostatně naznačuje i její volba spolukandidáta Tima Walze. Ten se o ochranu klimatu výrazně zasloužil během svých dvou guvernérských období v Minnesotě a v loňském roce podepsal jeden z nejpřísnějších zákonů o zelené energii v USA.

Stejně jako v jiných oblastech jsou Spojené státy jedním ze světových lídrů také ve světě technologií. A právě Trump jako prezident představil první národní strategie v oblasti kybernetické bezpečnosti a umělé inteligence (AI), jejíž vývoj podle CFR vykreslil jako závody ve zbrojení s Čínou.

„Pro Američany je hlavním východiskem strategické soupeření s Čínou, což je jejich priorita. Tím pádem k technologické bezpečnosti přistupují mnohem celistvěji a mají například mnohem víc provázanou národní bezpečnost s ekonomickou bezpečností,“ uvedla již v dubnovém rozhovoru pro Seznam Zprávy Berta Jarošová, česká cyber attachée v USA.

Diplomatka zmínila i to, že oproti USA je Evropa v otázce regulace kybernetické bezpečnosti napřed a Česko se za oceánem snaží jít příkladem. Tomu se jistě bude snažit dostát i v případě změny v Bílém domě.

Podle americké neziskové organizace Brookings Institution Trump podporuje mírnější regulaci umělé inteligence a dalších nových technologií. Přestože by mohl pokračovat v současném prosazování antimonopolních předpisů v oblasti technologií, dal by zelenou technologickým fúzím a akvizicím.

Harrisová zase hrála vedoucí roli při vytváření americké politiky v oblasti umělé inteligence. Vedla například formulaci exekutivního příkazu, který požaduje, aby společnosti sdílely s vládou informace o rizicích, jimž čelí, a který nastínil rámec pro bezpečné užívání umělé inteligence, jímž se mohou řídit federální agentury.

V Bílém domě by nejspíše pokračovala v Bidenově tvrdém prosazování antimonopolních pravidel. Kvůli těm si však současný prezident proti sobě poštval některé velké hráče technologického světa, kteří se proto veřejně postavili za kandidaturu Trumpa.

Jak ale podotýká server Politico, oproti Bidenovi Harrisová po regulacích volá otevřeněji.

„Historie ukázala, že při absenci regulace a silného vládního dohledu se některé technologické společnosti rozhodnou upřednostnit zisk před blahobytem svých zákazníků, bezpečností našich komunit a stabilitou našich demokracií,“ pronesla politička například na loňském summitu o bezpečnosti AI.