Článek
Donald Trump se po čtyřleté pauze opět vrátí do Bílého domu. „Česká republika a Evropa se budou muset starat více o sebe. Znamená to, že celý globální západ – liberální demokratický svět – se bude muset připravit na čtyři roky s Donaldem Trumpem. Musíme dělat vše pro to, abychom neztratili Ameriku, ale zároveň abychom byli schopni po Spojených státech nejen něco chtít, ale také nabízet a to je úkol číslo jedna,“ reaguje pro Seznam Zprávy exdiplomat a poradce prezidenta pro zahraniční vztahy Petr Kolář.
To, jak budou vztahy mezi Evropou a Amerikou do budoucna vypadat, si odhadovat zatím netroufá. Dodává, že je Trump velice impulzivní, vše bude záležet na tom, zda se se svými zahraničními partnery shodne na pro Trumpa důležitých prioritách. Obecně ale doufá, že si Trump a jeho okolí uvědomují „hodnotu, kterou transatlantické spojenectví má“ a že s ním nebudou chtít hazardovat.
„Určitě bude upozorňovat Evropskou komisi. Předpokládám, že Ursula von der Leyenová nebude asi jeho oblíbená politička,“ odhaduje Kolář. Jiný příběh by to podle něj mohl být s Markem Ruttem, generálním tajemníkem NATO. Dodává však, že evropské instituce nejsou obecně hlavním zájmem republikánských prezidentů. Zároveň potvrzuje, že Trump má v rámci Evropy obecně blíže k zemím střední či východní Evropy.
„Republikáni se opravdu spíše soustředí na bilaterální vztahy než na nějaké instituce NATO nebo Evropské unie,“ dodává Kolář.
Čeští europoslanci se pak shodují, že zásadní bude, aby byla Evropa a s ní i Česká republika samostatná. „Partnerství s USA je klíčové, ale musí stát na síle obou stran. Je čas dospět a investovat do obrany, inovací, surovinové bezpečnosti a ekonomiky,“ dodala europoslankyně Danuše Nerudová s tím, že se Evropa zkrátka musí připravit na spolupráci s nepředvídatelným hráčem.
Podobně situaci vnímá i europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09). „Evropa a s ní Česko se musí postavit na vlastní nohy a donekonečna se nespoléhat na pomoc USA. Musíme zabrat v oblasti obranyschopnosti, konkurenceschopnosti, soběstačnosti. Ta nutnost je zřejmá už dlouho, snad už to přijme většina a začneme na tom reálně pracovat. Nemáme na výběr,“ popsal.
Výroky o NATO a Ukrajině vzbuzují obavy
Evropští hráči, včetně českých politiků, většinou vypichují důležitost postoje staronového prezidenta USA k válce na Ukrajině. Spojené státy jsou totiž hlavním spojencem Ukrajiny, dlouhodobě jí posílají zbraně a finanční podporu. Republikáni přitom byli těmi, kdo v minulosti uvolnění financí pro napadenou zemi blokovali.
Trump nicméně během svých projevů zmiňoval, že by zvládl válku na Ukrajině ukončit „během 24 hodin“. Zároveň dlouhodobě naznačuje, že je nutné, aby Amerika nebyla hlavním tahounem Severoatlantické aliance, v minulosti dokonce i zmínil možnost vystoupení USA z NATO.
Je tak logické, že právě Trumpův vztah k Ukrajině je pro české a evropské politiky klíčový. Už jen proto, že tento konflikt destabilizoval Evropu a případná prohra Ukrajiny by znamenala bezprostřední riziko i pro další evropské státy.
Rétorika během volební kampaně je často vyhrocená a silná prohlášení je proto nutné brát s rezervou. I tak ale podobné postoje vyvolávají nejrůznější obavy, přiznává europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). Podle ní některé Trumpovy komentáře oslabují důvěryhodnost USA jako hlavního spojence Evropy.
„Trumpovo vítězství vyvolává vážné obavy pro Evropu i Českou republiku – ta by mohla patřit mezi nejvíce zasažené státy EU kvůli plošným clům, jimiž nově zvolený prezident hrozí. Jeho slib okamžitého řešení ruské agrese na Ukrajině vyvolává otázky, zda bude USA pod Trumpem pokračovat v pomoci napadené zemi,“ říká Gregorová.
Spolupráce s USA nepřestane
Naopak náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák v minulosti pro Seznam Zprávy naznačil, že se vítězství Trumpa příliš neobává. Počítá totiž s tím, že čerstvě zvolený americký prezident bude chtít s Evropou i nadále spolupracovat, nikoliv se před ní uzavírat.
Kozák zároveň zmínil, že co se České republiky a dalších států střední a východní Evropy týče, Trump k nim bude mít zřejmě blíž než k těm západním. „Očekávám, že prezident Trump bude mít zájem udržovat vztahy s naším regionem střední a východní Evropy, s nímž může mít potenciálně jednodušší komunikaci než se Západem,“ předestřel.
Že má Trump ke střední Evropě blízko, potvrzuje i prezidentův poradce Kolář. „Trump má ve střední Evropě své oblíbence. O panu Orbánovi mluví jako o skvělém evropském politikovi a statečném státníkovi. Proto předpokládám, že přes Orbána může být vztah ke střední Evropě poměrně silný,“ říká Kolář.
S kým bude Česko kout pikle?
Přátelství maďarského premiéra s Trumpem může ale ohrozit Orbánovo sbližování s Čínou. „Až Trump zjistí, že Orbán zároveň velmi šikovně rozvíjí své vztahy s Čínou, tak se jeho přístup k Maďarsku taky může změnit. Takže uvidíme,“ popisuje.
Co se případných návštěv týče, podle Koláře zatím není nic na stole. Dodává ale, že i když je prezident USA velice důležitý, není jediný, kdo určuje směr spolupráce. „My máme se Spojenými státy spoustu spolupráce v různých oblastech a to nepřestane,“ konstatuje.
Hlavní riziko pak obecně spatřuje v tom, že v Trumpově okolí budou chybět kritické hlasy, které by čerstvě zvoleného prezidenta případně brzdily. „Mám obavu, že hlavní kvalifikací pro spolupráci s Trumpem bude loajalita vůči němu a USA. Ale uvidíme, třeba se podaří, že i mezi těmi republikány, kteří ještě zůstali ochotni s ním spolupracovat, se najdou lidé, se kterými budeme moci ‚kout pikle‘,“ dodává.
