„Teď víme, co je Amerika zač.“ Naštvané Newyorčanky už jsou v ulicích

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od našeho zvláštního zpravodaje ve Spojených státech/

Naleštěná, zlatavá, třpytivá a s mramorovými obklady. Hala Trump Tower na manhattanské Páté avenue působí okázale. Nakolik je vkusná nebo nevkusná, musí každý posoudit podle svého, ale faktem je, že se místní pozlacené eskalátory zapsaly do americké historie.

Právě po nich totiž Donald Trump teatrálně sjel, aby médiím oznámil svou prezidentskou kandidaturu. Psal se rok 2015. Teď bude po čtyřleté prodlevě Trumpova věž opět jednou z rezidencí prezidenta – rodina tu vlastní okázalý několikapatrový apartmán.

I díky tomu je věž vyhledávaným turistickým cílem, kde se dají sehnat Trumpovy plakáty, pověstné červené kšiltovky a nově také trička s ikonickou fotkou po letošním pokusu o atentát.

V obchodě v prvním podzemním patře vybírají polokošili a čepici s příjmením 45., a vlastně také budoucího 47., amerického prezidenta mladí manželé Sandro a Juliana. Větší i menší nápisy „Trump“ tu má vyšitý každý kus oblečení.

„Rozhodně je to úleva. Vydáme se novým, lepším směrem – finančně, ale i pro rodiny s dětmi. Ti, co na to teď neměli, si založí rodiny,“ říká mi třicátník Sandro. Manželé bydlí na venkově ve státě New Jersey nedaleko Filadelfie a oba neskrývají nadšení z toho, že se Donald Trump vrací do funkce.

„Bylo to ve středu 6. listopadu ve 4:20, kdy nám zazvonil budík, bylo to o dvě hodiny dřív než normálně. Tehdy jsme se dozvěděli výsledky. Bylo to skvělé, protože původně jsme si mysleli, že budeme muset čekat až do soboty,“ vzpomíná na čerstvý zážitek Juliana.

Manželé svorně říkají, že je pro ně nejdůležitější bezpečnost a otázka migrace. „Rozhodně nám jde o zavření jižní hranice, to od prezidenta Trumpa očekáváme,“ uzavírá Sandro a jde si vyzkoušet golfovou polokošili.

Plánem na zpřísnění migrační a azylové politiky se Trump v kampani nijak netajil. Americká média teď informují o deportacích možná až stovek tisíc lidí. Konkrétní postup podle NBC ladí Trumpův tým, který postupně přebere moc od administrativy Joea Bidena.

Situaci na hranicích a deportace nelegálních migrantů bude mít v Trumpově kabinetu na starosti „pohraniční car“ Tom Homan, jenž je zastáncem politiky „nulové tolerance“ vůči nelegálním migrantům. Už v minulosti prosazoval stíhání rodičů a oddělování dětí od rodin.

Na novou situaci se připravuje i město New York, kde v roce 2022 žilo na 412 tisíc lidí bez dokladů. A od té doby přišlo migrantů dalších 200 tisíc. Očekávají se složité právní bitvy, ale i možný výpadek nekvalifikované pracovní síly, kterou právě ilegální migranti, často hispánského původu, ve městě zastávají.

Pár bloků od Trumpovy rezidenční věže stojí další prezidentova budova – Trump International Hotel. Jedna noc tu stojí v přepočtu kolem 15 tisíc korun. Hostům se přitom ve čtvrtek nenabízel jen úchvatný výhled na Central Park a manhattanské mrakodrapy.

V ceně byl tentokrát i pochod manhattanskými ulicemi namířený proti politice majitele hotelu. Akce se zúčastnily tisíce lidí z mnoha různých iniciativ – od sdružení za práva migrantů, LGBT+ lidí nebo práva žen až po demokratické socialisty.

„Jsme tu dnes kvůli tomu, abychom byli slyšet a abychom chránili naše rodiny a jejich budoucnost,“ říká mi Hispánka Julissa Bisono. Je z nevládní organizace Vytvořme cestu, která pořádá komunitní akce a soustředí se na podporu migrantů v USA a pracujících.

Když Julissa mluví o ochraně rodin, čerpá z vlastní zkušenosti. Její rodiče jsou z Dominikánské republiky, ona se už ale narodila v latinskoamerické čtvrt Corona v newyorském obvodu Queens.

Je jí čtyřicet a sama vychovává jednadvacetiletou dceru. Jejího partnera úřady deportovaly ze země a už se do Států nikdy nedostal. „Musela jsem se o dceru postarat sama, bylo to velké trauma. Museli jsme se rozdělit, já jsem tu s dcerou zůstala kvůli její lepší budoucnosti,“ svěřuje se.

„Dnes tu jsem i kvůli tomu, aby ostatní nezažili to, co jsem zažila já. Aby nevychovávali své dítě sami,“ dodává.

V pochodu jde i seniorka Laura z Bronxu. Na první pohled zaujme účesem ve stylu Cruelly de Vil z pohádky 101 dalmatinů, ale také transparentem s heslem „Newyorčané za práva imigrantů“.

„Ta cedule je z roku 2016 a teď jsem ji znovu oprášila,“ vysvětluje. Od demonstrace si ale nic neslibuje. „Čekala jsem, že Trump vyhraje, ale nečekala jsem, že bude silnější než před osmi lety,“ říká.

Už dva dny po volbách je na jednom z protestů, kde byla ale účast mizivá. „Lidé asi mají pocit, že se nedá už nic dělat,“ přemítá. Tentokrát ale protestujících přišlo výrazně víc.

Další z nich je energická černoška s výraznými brýlemi, elegantním oblečením a vůní od Diora, na kterou později přišla řeč.

„Tyhle volby ukázaly, co je Amerika skutečně zač,“ říká mi Yolanda Lawrence. Trumpa má za lháře a za podvodníka, který neplatí daně. „Ale víte co? Amerika ho volila, a taková teď je,“ doplňuje. Sedí na lavičce poblíž startu pochodu a rozdává červené transparenty inspirované seriálem Příběh služebnice.

Angažuje se v místní organizaci, která se snaží zvyšovat povědomí o sexuálním násilí a domácím násilí, a právě ženská práva ji motivovala zúčastnit se demonstrace: „Ženy budou žít v chudobě, pokud nebudou mít možnost rozhodovat o svém těle. A proto jsem tu a bojuji. Nechceme se vracet zpět, nebudeme zticha.“

Trump chce podle Yolandy Lawrance ženy umlčet. „Chce, aby ženy prostě zmlkly a byly zticha. Manželé mají rozhodovat za nás,“ neskrývá zlobu. „Naději“ vidí cynicky v tom, že „ten nahoře“ pošle novému prezidentovi „hromadu hamburgerů“, což mu zvýší cholesterol – rizikový faktor mnoha nemocí zejména pro seniory v Trumpově věku.

Trumpa nešetří ani newyorská Sophie Ellman-Golan z neziskové organizace Židé za ekonomickou spravedlnost v regionu. „Utvrzujeme se v tom, že si navzájem budeme krýt záda tváří v tvář nastupující fašistické vládě a fašistickému hnutí, které sílí na celém světě, nejen ve Spojených státech,“ říká mi během akce několika desítek newyorských Židů.

Během ní se párkrát ozve i výrok „Sionisté jsou pro Trumpa!“, který směrem ke shromáždění křičí mladá žena se psem, trumpovskou kšiltovkou a vlajkou s nápisem Trump, Vance 2024.

Mítink se konal hodinu před pochodem a byl spojený s modlitbou. Na transparentu stálo heslo „Židé proti genocidě, deportacím a transfobii“ a terčem kritiky byl i izraelský postup v Pásmu Gazy.

Z výsledků voleb je Ellman-Golanová zklamaná. Zdůrazňuje, že je teď nutné v odporu vůči Trumpově politice táhnout za jeden provaz a bojovat mimo jiné za právo na umělé přerušení těhotenství nebo chránit sousedy přes masovými deportacemi. „Musíme obhajovat humanismus, multirasovou společnost a pluralitní demokracii,“ dodává aktivistka, která v organizaci vede komunikaci a také program pro boj s antisemitismem a krajní pravicí.

Demonstranti hlavně hispánského původu se mezitím scházejí pod Trumpovým hotelem a skandují mimo jiné „Hey, hey, ho, ho, Donald Trump has to go“ tedy heslo o odchodu Trumpa z funkce, ale také hesla ve španělštině.

Dění u Central Parku přitom kontrastuje s tím, jaký byl poměr hlasů kousek dál přes řeku Hudson. Jsme teď v New Jersey, sice v už jiném americkém státu, ale zdejší aglomerace má s New Yorkem úzkou vazbu. Právě tady v různých čtvrtích bydlí a přespávají dělníci, kteří na Manhattan jezdí za prací. Často jde o migranty z Mexika, Portorika, Kolumbie nebo Ekvádoru.

Voliči ve státě New Jersey tradičně volí demokraty, letos tu ale Donald Trump posílil. Zatímco v roce 2020 ho tu Joe Biden porazil o 16 procentních bodů, Kamala Harrisová letos vyhrála jen o pět.

Podle vícero amerických médií to může znamenat, že se ze státu v budoucnu stane „swing state“, tedy jeden z mála, kde není výsledek do poslední chvíle jasný. Hraje se tu o 14 hlasů ve Sboru volitelů.

Změna nálad se týká například okresu Hudson, kde se náskok demokratů na republikány snížil o polovinu – z Bidenova náskoku 46 procentních bodů se stala převaha 28 bodů pro Harrisovou. Demokratický guvernér Phil Murphy to nazval „momentem vystřízlivění“.

V okresu Hudson žije i početná hispánská komunita. Právě hispánští dělníci podle tamního předsedy republikánů Joseho Aranga trpí vysokými cenami nájmů a potravin.

Silná hispánská komunita žije například ve městě Union City. Vidět tu jsou mexické drogerie, uruguayská věštkyně, ekvádorské cukrárny a mnoho dalších latinoamerických podniků a služeb.

Popovídat si s místními je ale oříšek. Oslovuji na ulici přes dvacítku lidí a nikdo buď neumí, nebo není ochotný se bavit anglicky – lidé odpovídají zásadně španělsky. Když pak slyším další „no inglés“, zkouším štěstí o kus dál ve veřejné knihovně ve městě North Bergen, kde se pořádají kurzy angličtiny.

„Lidé zde hledají útočiště, kde mohou začít nový život. Pro mnoho z nich je však těžké plně porozumět místní kultuře a systému,“ říká mi už anglicky knihovnice Adria. Sama je migrantka italsko-britského původu.

Bavíme se o paradoxu, kdy migranti leckdy hlasují pro program, který ohrožuje jejich vlastní práva, případně bude znamenat deportace. „Taková ironie je u migrantů častá – přijdou, usadí se a pak chtějí zastavit příliv dalších imigrantů. Často zůstávají buď v uzavřených komunitách, nebo nemají dostatečný přístup k potřebným informacím a službám. I kvůli tomu jsou náchylní k manipulaci. Republikány ale volí třeba i kvůli bezpečnosti,“ přemítá knihovnice.