Z kritika oblíbencem. Proč si Trump za dvojku vybral J. D. Vance

„Po dlouhém zvažování a přemýšlení a po zhodnocení obrovských talentů mnoha dalších osob jsem se rozhodl, že nejvhodnější osobou na post viceprezidenta Spojených států je senátor J. D. Vance ze státu Ohio,“ oznámil v pondělí na platformě Truth Social Donald Trump. Ukončil tak spekulace o tom, kdo ho doplní v opětovném boji o Bílý dům.

Exprezident již v minulosti opakovaně prohlašoval, že výběr někoho, kdo je kvalifikovaný převzít funkci „vrchního velitele“, je hlavním hlediskem, podle kterého bude vybírat adepta pro tuto roli. Ve světle sobotního atentátu na jeho osobu se ale z výběru viceprezidenta jistě stala ještě vážnější záležitost.

Pokud by měl Donald Trump méně štěstí, střelec ho mohl vážně zranit či zabít, což by znamenalo, že otěže připadnou do rukou právě jeho dvojce.

Minimálně z pohledu veřejnosti nebyl J. D. Vance jasnou volbou hned od začátku. Z několika jmen, o kterých se diskutovalo, se v posledních měsících postupně stala tři: Spolu s politikem z Ohia patřil mezi favority také Doug Burgum, guvernér Severní Dakoty, a floridský senátor Marco Rubio.

Přestože by u těchto dvou kandidátů Trump jistě našel mnoho důležitých kvalit, vítězem se nakonec stal mileniál z Ohia. Reakce na to, jak zrovna on pomůže exprezidentovi do Bílého domu, se ovšem liší.

Podle některých médií může posílit Trumpovu kampaň v regionu tzv. „rezavého pásu“ na severovýchodě USA, tedy ve státech jako Pensylvánie nebo Michigan. S tím však příliš nesouhlasí třeba Jan Beneš z Ostravské univerzity, podle kterého Vance do kampaně nepřináší nic nového z pohledu toho, že by Trumpovi některé klíčové státy zajistil.

Co mu podle něj však hraje do karet, je, že jde o oblíbence Trumpova syna a hlavně o oblíbence důležitých Trumpových dárců ze Silicon Valley. Nadto je dobře napojený na americký konzervativní think-tank The Heritage Foundation, který sponzoruje třeba republikánský nominační sjezd.

„Ukazuje se, že Donald Trump se nebude obklopovat sice hodně konzervativními, ale tradičními republikány tak, jak to dělal v roce 2016. Tohle už dělat nepotřebuje a ani to dělat nehodlá,“ okomentoval pro Seznam Zprávy Trumpův viceprezidentský výběr amerikanista Beneš.

„Bude se tak obklopovat spíše lidmi spojenými s The Heritage Foundation, mnohem kontroverznějšími figurami a lidmi s dost extrémními názory. Chce se hlavně dostat zpět k moci a následně vládnout tak, jak to slibuje v kampani – částečně autokraticky a v duchu změny ultrakonzervativním křesťansko-nacionalistickým směrem,“ dodal odborník.

Co dál je potřeba o možném příštím americkém viceprezidentovi vědět?

Dnes devětatřicetiletý James David Vance se narodil a vyrostl ve městě Middletown v Ohiu. Po střední škole narukoval k americké námořní pěchotě jako vojenský novinář a na vlastní kůži zakusil válku v Iráku. Následně vystudoval Ohio State University a v roce 2013 úspěšně zakončil také práva na prestižní Yaleově univerzitě.

Do povědomí Američanů se dostal v roce 2016, když vyšly jeho memoáry Hillbilly Elegy (Americká elegie), ve kterých vypráví o dospívání v chudobě na venkově. Dočkaly se i filmového zpracování na Netflixu.

V roce 2017 se Vance vrátil do Ohia a pokračoval v práci v oblasti rizikového kapitálu, včetně založení vlastní firmy. Do vrcholné politiky zavítal až o pár let později, když se dosavadní republikánský senátor z Ohia rozhodl, že o znovuzvolení v roce 2022 už usilovat nebude.

Do senátorského křesla Vance oficiálně usedl po přísaze v roce 2023, a lze ho tak považovat za poměrně nezkušeného politika na celostátní úrovni. Když však o funkci bojoval, byl to právě Trump, kdo mu vyjádřil podporu, což byl podle listu The New York Times i důležitý faktor, díky kterému politik nakonec zvítězil.

S manželkou Ušou Chilukuri Vanceovou, dcerou indických imigrantů, kterou poznal během studií na Yaleově univerzitě, mají tři děti – Ewana, Viveka a Mirabel. Poté, co byl její manžel zvolen za „dědice“ republikánského trůnu, již potenciální druhá dáma Spojených států dala výpověď v právnické firmě, kde dosud pracovala.

Dobré je zde zmínit i fakt, že Vanceová je napojená na lidi z Nejvyššího soudu, včetně hlavního soudce Johna Robertse, u kterého nějakou dobu pracovala.

Vůbec nejzajímavější na Trumpově novém pobočníkovi je nejspíše to, že ještě před pár lety by lidé nejnovějším událostem asi nevěřili. Během exprezidentovy kampaně v roce 2016 totiž Vance Trumpa ostře kritizoval a označil ho například za opioid mas, demagoga, který „vede bílou dělnickou třídu do velmi temných míst“, a v soukromí ho dokonce přirovnal k Hitlerovi.

Sám sebe pak označil za člověka, který nikdy nebyl Trumpovým příznivcem. V příspěvku na platformě X, který mezitím zmizel, ho označil za „odsouzeníhodného“, protože vyvolává strach u lidí, na kterých Vanceovi záleží – imigrantů, muslimů a podobě.

Tohle všechno je nyní minulost a Vance se plně vžil do nové role; rodák z Ohia se stal jedním z nejhorlivějších Trumpových obhájců. Stál po jeho boku, i když to jiní vysoce postavení republikáni odmítali. Po nedávném atentátu na exprezidenta to byl dokonce právě on, kdo přispěchal s tvrzením, že útočníka motivovala rétorika kampaně současného prezidenta Joea Bidena.

Vance v rozhovorech vysvětlil, že jeho obrat nepřišel v určitý moment. Spíše si prý postupně uvědomil, že jeho odpor k exprezidentovi byl zakořeněn spíše ve stylu než v podstatě. Jeho přerod přivádí některé demokraty i republikány k otázce, zda Vance není veden spíše oportunismem než ideologií.

Podle amerikanisty Beneše je to nejspíše kombinace obojího, jelikož Vance byl konzervativcem již v době, kdy napsal svou knihu a opíral se do Trumpa. To, že se následně obrátil ke křesťanskému nacionalismu a hlavně nacionálnímu populismu, je tedy jakýsi logický vývoj.

„Je tu ale samozřejmě moment v roce 2022, kdy na tom v senátorském boji nebyl úplně dobře a až tehdy plně přijal trumpismus, což bych viděl jako jasný moment oportunismu,“ připomněl odborník.

Co Vanceovi do určité míry také pomáhá, je jeho nízký věk, který je v době, kdy se za oceánem vedou debaty o tom, zda letošní prezidentští kandidáti nejsou příliš staří, vítanou devízou. Dále jsou to ale samozřejmě i témata, ve kterých s Trumpem souzní, jako je razantní řešení migrace nebo třeba omezení pomoci Ukrajině.

Ošemetnou by mohla být otázka potratů, ke které Vance zaujímá tvrdě odmítavý postoj a je proti této praxi – i v případě znásilnění nebo incestu. Sám Trump se ale letos od tohoto tématu snaží držet odstup, jelikož si uvědomuje, nakolik je rizikové zejména mezi segmentem vzdělaných republikánských žen.

Jaký v tomto směru Vance zaujme postoj nyní, teprve uvidíme. Politik již ovšem prohlásil třeba to, že – stejně jako Trump – podporuje přístup k potratové pilulce mifepriston, a podporuje i povolení výjimek, pokud je ohrožen život matky.

Otazník dále visí i nad tím, zda Vance dokáže Trumpovi pomoci v získání nerozhodnutých a nezávislých voličů, kteří jsou letos dlouhodobě zmiňováni jako to, oč se doopravdy hraje. Jeho konzervativní názory totiž mohou být pro umírněné voliče odrazující.

Zda tomu tak bude, se podle amerikanisty Beneše momentálně jen těžko odhaduje. „Nevím, jestli to není jen rozhodnutí Trumpa, respektive jeho kampaně, která je možná již nyní dost sebevědomá a cítí, že volby si nyní mohou prohrát jen oni sami nějakým šíleným průšvihem, u kterého doufají, že nepřijde, a že Joe Biden je dostatečně slabý na to, aby ho porazili,“ uvedl amerikanista.

„Ano, Nikki Haleyová nebo Marco Rubio by například dávali větší smysl v tom, že by posbírali ty jako kdyby protestní či disentní hlasy v rámci Republikánské strany a alespoň naoko by byli takovými centristickými kandidáty. Na tohle ale Trump ani jeho kampaň tentokrát nehráli. Asi si nemyslí, že to potřebují,“ dodal Beneš.

Ještě než oficiálně začal republikánský sjezd, na veřejnost již prosakovaly informace o zákulisním dění finálního výběru. Trump se prý sešel se všemi hlavními uchazeči, přičemž všichni tři také předložili organizátorům sjezdu materiály, včetně životopisů a fotografií, které mohou být použity k přípravě obsahu, pokud budou právě oni vybráni.

Během těchto schůzek ovšem podle amerických zdrojů nepadla žádná oficiální nabídka.

Bidenova kampaň je podle informací webu NBC News připravena v nadcházejících měsících vykreslit Vance jako „extrémního“ politika a pokračovatele Trumpových vlastních postojů. Voličům také plánuje připomenout hanlivé výroky, které Vance v minulosti na adresu Trumpa pronesl, k čemuž se již na sociálních sítích opravdu uchýlila.

Bidenovi lidé hodlají upozorňovat právě i na Vanceův tvrdě odmítavý postoj k potratům plus na jeho názory na přijetí výsledků voleb – což je téma, které poslední čtyři roky stále žije mezi Trumpovými příznivci. Vance se ohledně toho už nechal slyšet, že jako viceprezident by výsledky z roku 2020 nepotvrdil, dokud by státy nepředložily protrumpovské volitele.

„Donald Trump si vybral J. D. Vance jako svého kandidáta, protože Vance udělá to, co by Mike Pence (Trumpův bývalý viceprezident, pozn. red.) 6. ledna neudělal: Ohne hřbet, aby umožnil Trumpovi a jeho extrémní agendě MAGA, i kdyby to znamenalo porušení zákona a bez ohledu na škody pro americký lid,“ cituje web Axios předsedkyni Bidenovy kampaně Jen O’Malley Dillonovou.

Na Trumpa se nyní v rámci sjezdu upínají zraky zejména ve spojení se čtvrtkem a kandidátským projevem, který by měl přednést. Ohledně toho již informoval, že svou původní řeč po atentátu hodil do koše a že její nová verze bude ve sjednocujícím duchu.

Právě uklidnění radikální rétoriky by mohlo část voličů přesvědčit, aby šli Donalda Trumpa volit. Otázkou ovšem je, jak dlouho mu tento přístup vydrží.