Rezavý pás už jednou šokoval Ameriku. Vítěze voleb může určit Gaza i ropa

Modrá zeď, psalo se. Znalci americké politiky tak označovali 18 států, které v šesti prezidentských volbách v řadě od roku 1992 vždy volily demokraty.

Kandidáti této strany tak mohli každé čtyři roky de facto počítat s více než 220 voliteli (počty se mění vždy podle sčítání lidu). Do 270 již nikdy nechybělo moc a kampaň se tak mohla soustředit jinam. V mnohém šlo o velmi pohodlnou pozici.

Pak ovšem přišel rok 2016 a souboj Donalda Trumpa s Hillary Clintonovou. Tři články proslulé modré zdi přešly k republikánům a sen demokratů o první ženě v čele USA se rozplynul.

Reparát přichází letos. A v rozhodující pozici u toho opět budou stejné tři státy - Michigan, Pensylvánie a Wisconsin.

Jde o tři ze sedmi swing states, tedy rozhodující státy, kde průzkumy mezi Donaldem Trumpem a Kamalou Harrisovou naznačují extrémně vyrovnaný souboj. Do sedmičky se tak soustředí finanční prostředky investované do kampaně i počet setkání s voliči.

Michigan, Pensylvánie a Wisconsin jsou součástí tzv. rezavého pásu (anglicky rust belt), který označuje oblast mezi Atlantským oceánem a Velkými jezery. V minulém století oblast platila za průmyslové srdce celých Spojených států. A dělnická třída, tradičně zastoupená velmi silným odborovým hnutím, měla blíže k demokratickým politikům.

Těžký průmysl byl ovšem v tomto století značně oslaben. A jak se mění ekonomika, mění se i nálady voličů. V roce 2020 demokrat Joe Biden sice vrátil Michiganu, Pensylvánii a Wisconsinu dlouholeté zbarvení, jeho náhradnice Kamala Harrisová ale nemá nic jisté.

Pomoci by jí mohla její dvojka Tim Walz, guvernér Minnesoty, nejzápadnějšího státu Rezavého pásu. „Předpokládá se, že by svým stylem řeči a charismatem mohl zajistit podporu ve všech třech státech,“ uvedl pro Seznam Zprávy amerikanista Jakub Lepš z University of New York in Prague.

Donald Trump a republikáni ale v kampani rovněž nasadili velké tempo. Doufají, že trojice států by opět po osmi letech mohla volby otočit v jejich prospěch. Kromě klasických témat jako je např. nelegální migrace se tak snaží upozorňovat na nedostatky v ekonomické politice Bílého domu i na specifická témata, která hýbou jednotlivými státy.

Rozhodovat mohou desetitisíce, možná i tisíce voličů, a proto je tato témata důležité pochopit. Seznam Zprávy přinášejí pohled do prvních tří ze sedmi států, které v listopadu určí další směřování nejsilnější ekonomiky světa.

Michigan leží v oblasti Velkých jezer na dvou poloostrovech – Horním a Dolním. Mezi oběma částmi je značný politický rozdíl. Na severu žijí lidé blíž tradicím v malých městech a ve volbách tíhnou spíše k republikánům.

Jejich spoluobčané na jih od mostu Mackinac, který oba poloostrovy spojuje, se naopak koncentrují do větších měst včetně centra regionu Detroitu i hlavního města Lansingu. Zde se více daří demokratům.

Průzkum mezi voliči sestavený společností Emerson College ukazuje, že nejdůležitějším tématem voleb ve státě je ekonomika. Za hlavní kritérium svého rozhodnutí ji označilo přes 30 % respondentů.

Klíčovým průmyslovým odvětvím Michiganu je automobilový průmysl. Ve státě na pobřeží Hořejšího, Michiganského, Huronského a Erijského jezera sídlí společnosti General Motors a Ford a severoamerická centrála společnosti Stellantis (vyrábí například auta Chrysler, Peuget nebo Opel). Přímo je v odvětví podle loňských dat zaměstnáno na 165 tisíc lidí, nejméně další desetitisíce jsou na něm závislí.

Donald Trump se tyto voliče snaží na svoji stranu získat pomocí strachu. Tvrdí jim, že pokud by ve volbách uspěla Kamala Harrisová, nahradí celý tento průmysl výrobou elektromobilů. „Pozor, zaměstnanci automobilek: Kamala Harrisová chce skoncovat se všemi auty na benzin,“ varuje republikánská kampaň z letošního dubna. „Šílené, ale pravdivé,“ dodává.

Šílené? To je na posouzení jiných. Pravdivé? Zcela rozhodně nikoli. Útočná linie podle serveru Politico zkresluje dva programové body, které viceprezidentka prosazuje – přísnější normy pro znečištění výfukových plynů u nově vyráběných automobilů spolu s vysokými dotacemi na výrobu nové generace elektromobilů v USA.

Přesto může republikánská rétorika zviklat některé zástupce jinak významné demokratické voličské skupiny – zaměstnance v průmyslu. Klíčem k nim je získat na svou stranu odborové hnutí. To je v Michiganu velmi silné, v roce 2023 tvořili členové odborů ve státě 12,8 % zaměstnanců pobírajících mzdu, což bylo podle Úřadu pro statistiku práce nad federální desetiprocentní úrovní.

Největší z michiganských odborových svazů, United Auto Workers, podpořil Harrisovou, ovšem další významný svaz Teamsters v polovině září oznámil, že poprvé od roku 1996 nepodpoří žádného z prezidentských kandidátů. Deník Washington Post to označil jako silnou ránu pro demokraty. Ostatně šéf svazu Sean O'Brien předtím v červenci historicky vystoupil na republikánském sjezdu.

Volby v Michiganu však nemusí rozhodnout jen zaměstnanci pracující v průmyslu, ale i početná etnická menšina amerických Arabů. Ta je v přepočtu na počet obyvatel vůbec největší napříč celými USA. Čítá téměř 400 000 zástupců, což odpovídá téměř čtyřem procentům obyvatel státu.

Jde tradičně o demokratické voliče, kteří však nejsou spokojeni s přístupem administrativy Joea Bidena k válce v Pásmu Gazy. Svůj odpor prezidentovi ukázali již v únoru, kdy se v Michiganu konaly demokratické primárky. Tehdy stále kandidující Joe Biden je sice jednoznačně vyhrál, nicméně přes 13 % - v absolutní hodnotě přes 101 tisíc - odevzdaných volebních lístků, protestně hlasovalo pro možnost „žádný kandidát“.

Asi nehrozí přímo to, že by tito voliči podpořili Trumpa. Pokud ale v listopadu k volbám nepřišli, Harrisové by mohli chybět. Vždyť Biden před čtyřmi lety v Michiganu zvítězil o 154 tisíc hlasů.

Kamala Harrisová ví, že arabskou menšinu bude potřebovat na své straně. V blízkovýchodní politice sice slibuje kontinuitu, zároveň ale projevuje více empatie pro palestinský tábor než Biden.

Izrael podle ní má právo se bránit, záleží ovšem na tom, jak to dělá. Zároveň ale Harrisová v říjnu při setkání s michiganskými Araby „vyjádřila znepokojení nad rozsahem utrpení v Gaze“ a „vyjádřila obavy z civilních obětí a vysídlení“ v Libanonu, uvedl jeden z představitelů kampaně pro The Washington Post.

Republikáni na spojení Harrisové s Bidenovou blízkovýchodní politikou upozorňují. Přistoupili ale i k osobnímu útoku. Je s nimi spojena reklama, v níž manžela Harrisové Douga Emhoffa židovské národnosti zobrazili s jarmulkou na hlavě. Deník The New York Times spot označil za projev antisemitismu.

Pensylvánie je nejdůležitější stát letošních voleb. Odráží to peníze investované do kampaně i počet mítinků obou kandidátů. Na jednom z nich, ve městě Butler, Donald Trump přežil první pokus o atentát.

Bývalý prezident se na místo, kde jej od tragédie dělily doslova milimetry, na začátku října vrátil. Deník The New York Times k tomu uvedl, že kandidát se snažil, aby shromáždění bylo co nejvelkolepější. Ve státě, kde může rozhodovat každý hlas, by i to mohlo pomoci.

Pensylvánie je známá jako stát pracující třídy s velmi silnou katolickou komunitou. Nejdůležitějším tématem, které zde voliči v řeší, je ekonomika. Podle průzkumu americké CNN se na základě hospodářských otázek rozhodnou čtyři z deseti respondentů.

Situace není příznivá, což nahrává Donaldu Trumpovi. Podle dat společnosti Datasembly, která poskytuje informace o trhu, ceny potravin v Pensylvánii rostly za rok 2023 rychleji než v kterémkoli jiném státě. Zatímco průměrný roční nárůst v celé zemi činil 5,3 %, v Pensylvánii to bylo 8,2 %.

Republikánský kandidát si ale za své hlavní ekonomické téma ve státě vybral frakování, tedy hydraulické štěpení při těžbě ropy a zemního plynu. Metodu kritizují ekologické organizace kvůli jejím dopadům na životní prostředí, její zastánci poukazují na ekonomické výhody.

„Pokud by (Harrisová) vyhrála, v Pensylvánii nebudete mít žádné frakování,“ prohlásil například Trump. „Nemůžete to riskovat. Nemáte na výběr. Musíte volit mě.“

Harrisová se v roce 2019 vyjádřila pro jeho zákaz, před letošními volbami ovšem názor změnila. „Viděla jsem, že můžeme růst a zvyšovat čistou energetickou ekonomiku, aniž bychom zakázali frakování,“ vysvětlovala názorovou otočku v srpnovém rozhovoru pro CNN.

Frakování Spojeným státům historicky pomohlo vydobýt si silnou pozici na trhu s ropou a zemním plynem, ovšem podle některých názorů je toto jediný důvod, proč média vytvořila z této otázky zdánlivě rozhodující téma.

Průzkumy ukazují, že Pensylvánci jsou v názoru na frakování rozdělení. Metodu podle srpnových dat podporuje 48 % tamních voličů, zatímco 44 % jich je proti. Jiná data pak ukazují že 90 % respondentů je pro alespoň nějaké zpřísnění regulace hydraulického štěpení.

Klíčový stát tak zřejmě rozsekne jiné téma. Harrisová by Pensylvánii ráda získala na svou stranu po vzoru Joea Bidena, který si získal tradiční dělnické voliče. Biden měl ale před čtyřmi lety výrazně lepší startovací pozici.

Nejen že se v dělnickém městě Scranton na severovýchodě státu narodil, s pracujícím lidem měl podle serveru Politico z kulturního hlediska mnohem více společného. Kaliforňanka tmavé barvy pleti se s nimi tak dobře neidentifikuje. Prezident je navíc katolík – k církvi se ve státě dle dostupných informací hlásí 24 % občanů – a muž.

Stát na severovýchodě USA ještě nikdy nezvolil žádnou ženu ani do křesla guvernérky ani na žádné z míst v Senátu. Poslední dáma, která vedla Pensylvánii, byla Hannah Callowhill Pennová. Zemřela roku 1726, padesát let před vyhlášením nezávislosti USA.

Do roku 2019 se Pensylvánie několikrát v řadě umístila na jednom z posledních pěti míst v žebříčku genderové rovnosti sestavovaného organizací RepresentWomen, v jeho loňském vydání již obsadila přece jen přijatelnější 35. pozici. Před čtyřmi lety navíc zjevně Pensylvánii nevadilo, že se Harrisová stala viceprezidentkou, a stát ji podpořil.

Podle výše zmíněného průzkumu je pro více než čtvrtinu Pensylvánců nejdůležitější téma ochrany demokracie.

Harrisová často varuje před tím, že Donald Trump v případě svého vítězství promění Ameriku v diktaturu. A částečně lze říct, že bývalý prezident jí svými výroky dává za pravdu. Na konci loňského roku prohlásil, že v případě návratu do Oválné pracovny by se diktátorem stal, ačkoli pouze na jediný den.

Republikánským voličům by takový stav imponoval. Napříč státy by 74 % z nich podle průzkumu Trumpa na den neomezeným vládcem ustanovilo. Jinak jsou však Američané na svoji demokracii hrdí a diktatury se bojí. Pouze čtyři procenta z nich si myslí, že by diktatura byla dobrou formou vlády.

Podle mnohých komentářů se ale USA přibližují autoritativním tendencím. Federace má sice podle nich pevné instituce, Donald Trump by se ovšem vzhledem k síle své pozice v Republikánské straně i vzhledem ke kultu osobnosti, kterému se těší ve světě MAGA (označení pro jeho nejvěrnější příznivce).

Příběh Wisconsinu je v něčem poměrně podobný tomu michiganskému. I zde lze pozorovat rozdělení na dvě části – republikánský sever, který ostatně přechází v michiganský Horní poloostrov, a demokratický jih. Města jako Milwaukee nebo hlavní město Madison jsou poměrně blízko Chicagu, jedné z bašt Demokratické strany.

Demograficky se od ostatních swing states Wisconsin nicméně odlišuje, jde o jeden z nejméně rasově diverzifikovaných států. Data z roku 2022 tvrdí, že ve státě je přes 80 % bělochů. Etnická otázka by tak nemusela hrát takovou roli.

Dokládají to i nálady mezi voliči, kdy imigraci označila za klíčový aspekt své volby jen desetina respondentů průzkumu Emerson College. To je ve srovnání s jinými státy podstatně méně. Nejvýznamnějším tématem je ve Wisconsinu s velkým náskokem ekonomika.

Sedmatřicet procent obyvatel státu označilo ekonomickou situaci v posledních letech, kdy jsou u moci na státní i federální úrovni demokraté, za špatnou. O jeden procentní bod méně za „ne dobrou“. To by mohlo nahrávat republikánům.

Média však upozorňují na to, že nebude až tak významné, jak voliče zaujmou hospodářské plány demokratů a republikánů, nýbrž třetích stran.

Proudy mimo hlavní dva hegemony americké politiky mají ve Wisconsinu, podobně jako v sousední Minnesotě, výraznou podporu. Šance, že by snad desítku wisconsinských volitelů získal někdo mimo duo Harrisová-Trump, je sice de facto nulová, nicméně voliči, kteří podpoří někoho jiného, mohou demokratům nebo republikánům chybět.

Pravděpodobnější je přitom první zmíněná varianta. Demokraté proto usilovně bojovali za soudní vyškrtnutí kandidátky Strany zelených Jill Steinové z volebních lístků. Prý nedodržela státní volební zákony. Podali také volební stížnost na levicového akademika Cornela Westa. Ani jeden právní boj pro ně však nedopadl úspěšně.

Zejména Jill Steinová dělá demokratům vrásky na čele. Na prezidentku kandidovala již v roce 2016 a ve Wisconsinu získala přes 31 tisíc hlasů. Kdyby místo uznávané lékařky tehdy tito lidé volili Hillary Clintonovou, stát by zůstal modrý.

Republikáni tak sami Steinovou podporují. Ve výše zmíněném soudním sporu proti demokratům politička přijala právní zastoupení od Michaela D. Deana, právníka zapojeného do soudních sporů, které se jménem Donalda Trumpa pokoušely zvrátit výsledky voleb v roce 2020.

Republikánská strana se Wisconsin snažila přitáhnout v létě, kdy v jeho metropoli Milwaukee uspořádala nominační sjezd. Ten do města na břehu Michiganského jezera přitáhnul na 50 tisíc návštěvníků.

Velkolepá akce splnila svůj primární účel - Donald Trump byl potvrzen do čela kandidátky - ovšem dopad ve Wisconsinu byl neslavný.

Mnoho obyvatel převážně demokratického Milwaukee město opustilo a delegáti se vzhledem k zabezpečení kongresového centra do města vesměs nedostali. Tyto faktory tak vedly k tomu, že návštěvníci v centru města neutráceli, jak se očekávalo.

Během sjezdu navíc jeden z policitů zastřelil muže více než kilometr od bezpečnostního perimetru sjezdu. To vyvolalo kritiku některých místních. Nepomohl pak ani sám Trump, který na účet Milwaukee utrousil poznámku „hrozné město“.

Z hlediska kampaně ve Wisconsinu tak sjezd nelze považovat za úspěch. Je ale otázka, jestli si na něj voliči v hlasovacích místnostech v turbulentní kampani ještě vzpomenou.