Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Za oceánem se schyluje k první prezidentské debatě, která se tentokrát koná neobvykle již v červnu. Ve tři ráno SELČ stane v jednom „rohu ringu“ úřadující demokratický prezident Joe Biden, v tom druhém jeho republikánský předchůdce Donald Trump.
Po dobu 90 minut se budou oba snažit přesvědčit zejména nerozhodnuté voliče, proč by měli v listopadu dát hlas jednomu, nebo druhému.
Podle průzkumu agentury AP se většina dospělých Američanů chystá alespoň nějakou formou čtvrteční debatu sledovat a mnozí si myslí, že událost bude důležitá pro kampaně obou kandidátů. Faktem nicméně zůstává, že Trump i Biden zůstávají nepopulární.
„Ta debata má šanci něco změnit, moje teze nicméně je, že ani jeden z nich nemá šanci sám o sobě vyhrát a voliče přesvědčit, že je skvělou volbou,“ řekl Seznam Zprávám Jakub Lepš z University of New York in Prague. „Oba dva však mají šanci prohrát, tedy působit špatně nebo udělat nějaké zásadní chyby, které z toho druhého udělají vítěze.“
V rozhovoru amerikanista dále popisuje, s jakými cíli jednotliví kandidáti do debaty nejspíše jdou, a v rámci historického okénka přibližuje třeba i dřívější debatní souboje, které se zapsaly do americké historie.
Co od první prezidentské debaty očekáváte?
Biden i Trump doufají, že změní dynamiku předvolební kampaně. V některých průzkumech má Trump sice v některých rozhodujících státech trochu navrch, v zásadě se ale zdá, že poměr sil je u amerických voličů velmi vyrovnaný v rámci statistické chyby. Tohle by oba chtěli změnit, oba by se chtěli dostat před toho druhého.
Ani jeden z nich ale v takové debatě čtyři roky nebyl. Trump nebyl v aktivní politice, a lidé tak jen občas viděli nějaké krátké záznamy z jeho setkání s voliči či jeho vystupování na sociálních sítích, což je něco jiného než prezidentská debata. Biden je zase čtyři roky v situaci, kdy ho jako prezidenta každý poslouchá a chová se k němu velmi uctivě, zatímco v této debatě bude nepochybně muset čelit tvrdým útokům.
Nečeká je tedy úplně jednoduchá situace. Připomenout se zde navíc hodí i to, že Donald Trump se tentokrát nezúčastnil žádných debat v rámci republikánských primárek.
S čím jde do prezidentské debaty Joe Biden?
Nepochybně musí zkusit obhájit svoji schopnost vykonávat úřad další čtyři roky. Voliči budou velmi pozorně sledovat, jak těch 90 minut vydrží fyzicky a zejména mentálně; tedy jak zvládne odpovídat na otázky, jak bude reagovat a jestli dokáže být v obraze.
Při letošní Zprávě o stavu Unie (každoroční řeč prezidenta USA, pozn. red.) poměrně přesvědčil, že v relativně dobrém fyzickém i mentálním stavu je. To ale četl připravený projev. Nyní nebude moci mít žádné poznámky a bude muset reagovat spatra, což je pro něj obrovský úkol a připravuje se na něj velmi aktivně.
Trumpův obrat před debatou
Joe Biden a Donald Trump se utkají v první debatě. Exprezidentova kampaň se ještě na poslední chvíli snaží zvednout laťku, kterou ve spojení s Bidenovými schopnostmi tlačila možná až příliš nízko.
Ve víkendovém sídle prezidentů Camp David už strávil šest dní a trénoval v podobném nastavení, v jakém proběhne debata - měl tam pódium i sparing partnera, který představoval Donalda Trumpa. Se svými poradci ze všech možných oblastí opravdu tvrdě cvičil a připravoval se na všechny možné situace, které by mohly nastat.
Údajně prý chce také zopakovat to, co dělal úspěšně například John F. Kennedy v roce 1960 v debatách proti Richardu Nixonovi, tedy komunikovat přímo s voliči tím, že se bude dívat do kamery.
A Donald Trump?
Netrénuje jako Biden, setkává se ale s voliči a má i nějaké schůzky s poradci. Zatímco Biden se bude snažit obhajovat to, co udělal jako prezident a za co si myslím, že by si u voličů opravdu větší kredit zasloužil, Donald Trump na něj bude jistě útočit a bude se snažit, aby debata vyzněla tak, že on je silný vůdce pro silné USA a že Biden už není schopen úřad prezidenta vykonávat.
Je také velmi pravděpodobné, že Biden se bude snažit zaměřit debatu na věc, která voliče také pálí. Hlavním tématem je sice vždy ekonomika a stav hospodářství, tím dalším je ale přežití americké demokracie, jak ji známe. A právě v tomto tématu voliči ve většině průzkumů dávají lepší známky Bidenovi. Ten totiž respektuje ústavní pořádek, zatímco Trump zpochybňováním výsledků posledních prezidentských voleb dovedl USA až k ústavní krizi.
Spekuluje se o tom, že poradci Trumpovi radí, aby se bavil hlavně o inflaci, o tom, jak vysoké byly ceny, nebo o nezvládnuté migraci i krizi na Ukrajině. Neměl by ale podle nich mluvit o tom, že mu byly volby v roce 2020 ukradeny. Jeho voliči tomu nadále věří, je tady ale velká skupina nezávislých voličů, na které tímto nezapůsobí a které potřebuje dostat na svou stranu.
Biden by však za tento vývoj byl velmi rád, a to proto, aby si voliči, kteří Trumpa zas tak moc nemusí, připomněli, kým je a že je daleko horší variantou. Z průzkumů je totiž vidět, že jak někteří Trumpovi voliči, tak i většina voličů Bidena je chce volit ne kvůli tomu, kým jsou, ale kvůli tomu, že chtějí zabránit výhře druhého kandidáta.
Bidenovy problémy s migrací
Nové nařízení Joea Bidena, které má pomoci s migrační krizí, přinese hromadění lidí na hranicích s Mexikem. Tam již dnes žijí lidé ve „strašlivých“ podmínkách a jejich životy nyní ohrožují i vysoké teploty.
Situace je nyní plná nejistot, říká v rozhovoru o dění na hranicích USA a Mexika Adriana Palomaresová z Lékařů bez hranic.
Jsou dnes vůbec prezidentské debaty relevantní? Mohou něco změnit obzvláště v tomto případě, kdy proti sobě stojí dvě takto známé osobnosti?
Zdá se, že debata by měla mít opravdu velmi velkou sledovanost. Měly by se na ni dívat desítky milionů voličů, jelikož jsou s volbami nespokojení, ještě stále se rozhodují a řada z nich bude volit nějakého kandidáta s velkou nechutí. Chtějí si tak zřejmě ověřit, jestli mu opravdu mají dát hlas.
Ta debata má šanci něco změnit, moje teze nicméně je, že ani jeden z nich nemá šanci sám o sobě vyhrát a voliče přesvědčit, že je skvělou volbou. Trump má své voliče a Biden má zase své. Jedná se tu ale o těch nerozhodnutých a u těch se domnívám, že ani Biden, ani Trump nemají šanci na plné čáře vyhrát.
Oba dva však mají šanci prohrát, tedy působit špatně nebo udělat nějaké zásadní chyby, které z toho druhého udělají vítěze. To se v zásadě stalo Trumpovi v roce 2020, když tak dlouho skákal Bidenovi do řeči - což se tentokrát díky vypínání mikrofonů dít nebude - až Bidenovi došla trpělivost a pronesl větu o tom, jestli by už „nezavřel klapačku“.
Nevypadal u toho hystericky, ale silně a prezidentsky. Někteří republikánští stratégové říkají, že si v ten moment uvědomili, že to Donald Trump prohrál.
Vybavujete si nějakou prezidentskou debatu z USA, která byla něčím výjimečná a která třeba vývoj kampaně opravdu změnila?
Už zmíněné debaty v roce 1960 byly prvními televizními debatami amerických prezidentských kandidátů a zdá se, že právě tehdy volby rozhodly. Posluchači, kteří tu debatu poslouchali v rádiu, se totiž domnívali, že Nixon je stejně dobrý jako Kennedy, ne-li lepší. Televizní diváci, kteří viděli mladistvého a energetického Kennedyho, jenž promlouval přímo k nim do kamery, se ale rozhodli, že je vítězem on.
Lehce neoholený a unavený Nixon na ně nepůsobil tak dobře a vzhledem k tomu, že kampaň tehdy byla velmi těsná, je klidně možné, že právě tento faktor rozhodl ve prospěch Kennedyho. Kdyby tehdy třeba stále nebyly televizní debaty, Nixon mohl být prezidentem o osm let dříve.
Trump a NATO
Šance na znovuzvolení Donalda Trumpa se s každým kolem amerických primárek zvyšují. Z představy exprezidenta v Bílém domě se ovšem většině evropských lídrů ježí vlasy. Co Evropu může potkat?
V roce 1984 pak Ronald Reagan narážky na svůj vysoký věk, přestože byl ve svých 73 letech o mnoho let mladší, než jsou dnes Trump a Biden, zlehčil povedeným vtipem, že nebude politicky zneužívat mládí a nezkušenost svého protikandidáta. Diváci i jeho soupeř se tomu tehdy zasmáli a jemu se tím v zásadě podařilo vyřadit téma vysokého věku, které do té doby v kampani hrálo roli.
Tentokrát je harmonogram debat trochu jiný než dříve. Sehraje to roli?
Říká se, že podzimní debaty těsně před volbami už většinou nemají velkou šanci něco změnit. Řada voličů už je rozhodnutá a vzhledem k tomu, že se v USA na řadě míst volí korespondenčně, někteří už svůj hlas v době konání debat ve standardní čas na podzim dokonce odevzdali.
Letos je první debata v červnu a druhá bude počátkem září, mají tak šanci něco ovlivnit. To, jestli se tak stane, teprve uvidíme. Pokud vše nedopadne radikálně ve prospěch jednoho, nebo druhého, je možné, že půjde jen o krátkodobý výkyv na několik dnů nebo týdnů.
Než proběhne druhá prezidentská debata v září, může se také klidně stát něco na mezinárodní scéně nebo něco, co bude naprosto zásadní pro ekonomický vývoj v USA, kde bude záležet na tom, jak to budou voliči vnímat.
I když je v současnosti stav americké ekonomiky objektivně docela dobrý, voliči jsou nervózní. Pokud se před volbami uklidní, bude z toho benefitovat stávající prezident; pokud ale budou i nadále nervózní, bude z toho profitovat Trump.
