Trump čelí nové obžalobě. Znovu mluví o útoku na demokracii

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zvláštní vyšetřovatel Jack Smith se po přelomovém rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu o prezidentské imunitě nevzdává. Případ, který se týká údajných snah bývalého šéfa Bílého domu Donalda Trumpa o zvrácení výsledků prezidentských voleb z roku 2020, chce dotáhnout do konce. A rozhodl se proto exprezidenta obžalovat znovu.

Do boje Smith vytáhl po menších změnách v obžalobě. Trump, který se letos za republikány znovu uchází o Oválnou pracovnu, celý vývoj označil za vzkříšení „mrtvého“ honu na čarodějnice. Seznam Zprávy připravily odpovědi na nejdůležitější otázky, které se případu týkají.

Obžaloba proti Trumpovi prošla přes velkou porotu v srpnu 2023 a soudní proces byl původně naplánován na březen tohoto roku. Trump ovšem usiloval o zamítnutí žaloby z různých důvodů, zejména na základě argumentu, že bývalí prezidenti mají imunitu vůči trestním obviněním souvisejícím s jejich jednáním ve funkci hlavy státu.

Nakonec uspěl, případ byl odložen a letos v červenci došlo k historickému rozhodnutí Nejvyššího soudu v otázce imunity, když se soudci z velké části v podstatě postavili na Trumpovu stranu. Rozhodli totiž, že bývalí prezidenti opravdu mají určitou imunitu, která se vztahuje na oficiální úkony provedené v souvislosti s rolí prezidenta.

Trumpův případ tím ovšem soudci definitivně nerozhodli. Poslali ho zpět k soudu nižší instance, aby rozhodl, co jsou vlastně oficiální a neoficiální úkony prezidenta.

Když se Trump před čtyřmi lety loučil s Bílým domem, vytrvale živil svou konspirační teorii o „ukradených volbách“. Vrcholem jeho údajné snahy o zvrácení výsledků volebního klání pak byl 6. leden 2021 a útok Trumpových příznivců na Kapitol, sídlo amerického Kongresu, kde tehdy měly být potvrzeny výsledky volebního souboje.

Vlivem násilných událostí bylo mnoho lidí zraněno a několik jich přišlo o život.

Trump nebyl obviněn za samotného podílu na útoku na Kapitol. Obvinění se týkala jeho skutků ve dvou měsících, které mu předcházely: Údajné snahy zabránit sčítání a certifikaci volebních hlasů i cíle přesvědčit Kongres, aby výsledky voleb neuznal.

Podle původní obžaloby federálních prokurátorů se měl dopustit celkem čtyř trestných činů: Spiknutí s cílem podvést USA, spiknutí s cílem mařit úřední postup, maření a pokusu o maření úředního postupu a spiknutí, které ohrozilo volební práva milionů Američanů.

Obžaloba obsahuje stejné čtyři body jako ta původní, zároveň ale „odráží ochotu obžaloby respektovat a uplatňovat závěry a pokyny nejvyššího soudu“. Je proto užší a není v ní například část, která se týká Trumpových kontaktů s ministerstvem spravedlnosti, což je podle názoru nejvyššího soudu jednání, na něž se imunita vztahuje.

Součástí obžaloby naopak zůstalo tvrzení, že se Trump snažil tlačit na svého tehdejšího viceprezidenta Mikea Pence, aby odmítl certifikovat výsledky prezidentských voleb, tedy úkol, jenž mu příslušel z ústavy.

Exprezident se vrátil k osvědčené rétorice. V úterním prohlášení na své sociální síti Truth Social označil novou obžalobu za „snahu vzkřísit ‚mrtvý‘ hon na čarodějnice“ a tvrdil, že by měla být zamítnuta.

„Jedná se pouze o pokus zasáhnout do voleb a odvést pozornost amerického lidu od katastrof, které Kamala Harrisová způsobila našemu národu, jako je invaze na hranicích, kriminalita migrantů, bující inflace, hrozba třetí světové války a další,“ napsal na platformě Trump.

Ve svém příspěvku pak nezapomněl urazit přímo zvláštního vyšetřovatele Jacka Smitha a celý jeho postup označil za přímý útok na demokracii.

Ne. Nejvyšší soud svým rozhodnutím ohledně prezidentské imunity fakticky vyloučil možnost, že by k soudnímu řízení v této věci došlo před 5. listopadem, tedy dnem voleb. Trump nyní pravděpodobně bude pokračovat ve své strategii napadání všech aspektů případu a následně se může i odvolat.