Článek
„Vyhráli jsme, vyhráli jsme, ale teď začíná práce,“ řekl nový americký prezident Donald Trump svým příznivcům během podepisování exekutivních příkazů. Následně hodil do hlediště pera, jimiž dokumenty proměňující dnešní Ameriku podepisoval.
Hned první den ve funkci vydal řadu exekutivních příkazů, kterými se snaží naplnit své předvolební sliby. Vymezuje se tak ostře vůči administrativě svého předchůdce Joea Bidena, jehož opatření zeširoka během prvního dne smetl ze stolu.
Seznam Zprávy připravily shrnutí toho nejdůležitějšího, co Trump za necelých 24 hodin ve funkci zavedl.
Migrace: vyhlášení nouze a zrušení automatického občanství
Trump naplnil svou předvolební rétoriku, když se během prvních momentů ve funkci zaměřil na opatření týkající se migrace. V Oválné pracovně podepsal směrnici o vyhlášení krizového stavu na jižní hranici. „To je velká věc,“ řekl americký prezident, když se podepisoval.
Nařídil armádě, aby „uzavřela hranice“, a zmínil tok nelegálních drog, pašování lidí a dalších zločinů souvisejících s přechody. V rámci nouzového stavu přikázal také opětovné zahájení snah o stavbu zdí podél jižní hranice.
Nejde ale o exekutivní příkaz a podle stanice BBC není jasné, jak by takové snahy mohly být financované, což byla pro Trumpa klíčová překážka i během jeho prvního funkčního období.
V sérii opatření ukončil také princip automatického občanství, které je dnes udělováno i dětem narozeným na území USA navzdory tomu, že jeden z dvojice rodičů není americkým občanem či je v zemi nelegálně. Jak ale upozorňuje deník The New York Times, rodné občanství je chráněno v zákonech, a tento exekutivní příkaz tak bude téměř jistě předmětem projednání u soudu.
Donald Trump a Haiťané
Nastupující prezident USA se na tuto komunitu imigrantů zaměřil během své prezidentské kampaně, kdy o nich během televizní debaty řekl, že ve Springfieldu ve státě Ohio pojídají lidem domácí mazlíčky. V 90tisícovém městečku žije odhadem na 20 tisíc Haiťanů. Podle některých expertů imigranti zachraňují vybydlená města na americkém venkově před zánikem, podle jiných ale v některých částech začali příliš konkurovat místním obyvatelům, a soupeřit tak o zdroje.
Nový americký prezident také dalším exekutivním nařízením znovu zavedl svou politiku „Zůstaňte v Mexiku“. Opatření z jeho prvního funkčního období vrátilo asi 70 tisíc mexických žadatelů o azyl přes hranice.
Vláda hned po jeho nástupu zastavila také používání aplikace CBP One, kterou spustila administrativa prezidenta Joea Bidena. Systém umožňoval migrantům navázat kontakt s imigračními úřady, aniž by vstoupili na americké území. Desítky tisíc lidí tak ztratily svůj proces žádání o azyl.
Trumpova administrativa slibuje také masové deportace lidí pobývajících v USA bez povolení, kolem těchto i dalších plánů se ale vznáší řada otázek ohledně prezidentských pravomocí.
Vládní reforma: moc pro Muska
Trump plánuje proměnit i vládní struktury Spojených států. Během prvního dne nechal vytvořit „ministerstvo pro efektivitu vlády“ (DOGE), jehož cílem má být snížení vládních nákladů i byrokracie.
Očekává se, že úřad povede miliardář a významný Trumpův podporovatel z kampaně Elon Musk. Nominaci musí ještě schválit Senát, kde však republikáni ve volbách získali většinu.
Co jsou exekutivní příkazy?
Jde o obdobu dekretu, tedy právně závazné nařízení vydané prezidentem. Neprocházejí schvalovacím procesem Kongresu, a prezident je tak může vydat jednostranně. Při prosazování prezidentské agendy jde o mocný nástroj, který hlavě státu dává ústava.
Exekutivní příkazy nelze použít k vytvoření nových zákonů a musí mít oporu v ústavě. Proto je může přezkoumat Nejvyšší soud, který může nařízení označit za neplatná. Také Kongres může přijmout zákon, kterým se opatření zruší. Ten ale může prezident zase vetovat. Exekutivní příkazy bývají kritizovány jako obcházení Kongresu.
Během svého prvního funkční období v letech 2016 až 2020 vydal Donald Trump 220 příkazů ohledně energetiky, migrace, obchodu a zdravotnictví. Odcházející prezident Joe Biden jich za čtyři roky ve funkci vydal 160 zejména v rámci řešení pandemie covidu-19, klimatické politiky, rasové rovnosti a ochrany menšin nebo imigrace.
Trump podepsal také směrnici „nařizující obnovení svobody slova a zabraňující vládní cenzuře“. Podrobnosti o tom, co konkrétně opatření znamená, zatím chybí.
Jde ovšem o jeden ze zásahů vůči ministerstvu spravedlnosti, vůči jehož činnosti se Trump dlouhodobě vymezuje. Resort je podle americké tradice považován za jednu z nezávislých složek americké vlády, což by chtěl nový prezident změnit.
Nový americký prezident také podepsal dokument, který má za cíl ukončit „zbrojení vlády proti politickým protivníkům“. Zatímco ani u tohoto opatření nejsou známé detaily, navazuje na kritickou rétoriku Trumpa vůči bývalému prezidentovi i dalším demokratickým politikům.
Klima: odstoupení z Pařížské klimatické dohody
V rámci první várky svých exekutivních příkazů Trump podepsal odstoupení od Pařížské klimatické dohody – přelomové mezinárodní úmluvy, která má za cíl výrazně snížit emise v ovzduší a odvrátit tak hrozbu globálního oteplování.
Není to poprvé, kdy to udělal. Od dokumentu odstoupil už v roce 2017, než jej o čtyři roky později jeho nástupce Joe Biden opět podepsal. Trump klimatickou změnu bagatelizuje a označuje za levicový komplot nebo „čínský výmysl“. Podle něj se Peking snaží o to, aby zelená politika zničila americký průmysl.
V rámci výkonného nařízení o energetice Trump zastavil také takzvaný „Green New Deal“, tedy sérii opatření Bidenovy administrativy, která byla zaměřena na podporu zelených pracovních míst, regulaci průmyslu fosilních paliv a omezení emisí.
Už během předvolebního období razil republikánský politik heslo „vrtat, vrtat, vrtat“ a očekává se, že bude všemi možnými prostředky podporovat ropný průmysl.
Milosti: svoboda pro výtržníky z Kapitolu
Třaskavou událostí je i Trumpovo rozhodnutí udělit milost svým přibližně 1500 příznivcům, kteří byli zatčeni při nepokojích v Kapitolu v roce 2021. Republikánský politik opakovaně označoval osoby zatčené při nepokojích za „rukojmí“. Nejméně 600 z nich ovšem bylo obviněno z napadení nebo výtržnictví.
Trump také zmírnil tresty členům krajně pravicových skupin Oath Keepers a Proud Boys, kteří byli odsouzeni za organizovanou vzpouru v souvislosti s nepokoji v Kapitolu.
Trump a nepokoje u Kapitolu
Trump byl za svou roli během nepokojů v Kapitolu legislativně odvolán z funkce Sněmovnou reprezentantů. Senát pod kontrolu Republikánů ale prezidenta od impeachmentu uchránil.
Trumpovo jednání nakonec rok a půl zkoumala kongresová komise, která prezidenta obvinila z podněcování k nepokojům 6. ledna a doporučila kauzu k trestnímu stíhání. Trump byl nakonec skutečně obviněn ministerstvem spravedlnosti ve čtyřech bodech obžaloby, včetně „spiknutí s cílem podvést“ USA. Jack Smith ve své zprávě ale píše, že z vyšetřování kongresové komise čerpal jen velmi málo.
Nakonec o osudu Trumpa rozhodly listopadové prezidentské volby, které vyhrál. Smith následně na svou funkci rezignoval, držel se totiž zásady DOJ, že se úřadující prezident vyšetřovat nemá. Očekává se, že se Trump coby prezident pro jistotu sám omilostní. Svým odpůrcům slíbil odplatu.
Menšiny: omezení ochrany práv
Během prvních hodin v úřadu zrušil nový prezident také Bidenem zavedená opatření bojující proti diskriminaci na základě rasy nebo sexuality.
Trump vydal exekutivní příkaz, v němž prohlásil, že USA budou uznávat pouze dvě pohlaví – mužské a ženské. „Tato pohlaví jsou neměnná a jsou založena na základní a nezpochybnitelné realitě,“ prohlásil prezident.
Nařízení ovlivní životy transgender lidí zejména v ochraně občanských práv a federálního financování. Bude mít ale vliv také na úřední dokumenty, jako jsou pasy a víza.
V dalším exekutivním nařízení zastavil všechny programy „diverzity, spravedlnosti a začlenění“, které fungovaly v rámci federální vlády.
