Právo na potrat jako volební strašák. Rétoriku mírní i Trump

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na klinice reprodukční medicíny v Saint Paul v Minnesotě bylo minulý týden poměrně rušno. Před zařízením se ve čtvrtek sešly zhruba dvě desítky protestujících, aby vyjádřily svůj nesouhlas s tím, jaké zákroky klinika nabízí.

V případě USA by nešlo o nic neobvyklého, tentokrát však protest probíhal za trochu jiných okolností. Kliniku totiž přijela navštívit americká viceprezidentka Kamala Harrisová.

Návštěva je považována za vůbec první, kterou v takovém zařízení někdo z tandemu úřadujícího v Bílém domě podnikl. A i když probíhala bez přítomnosti novinářů, později před nimi Harrisová zdůraznila, že ženy v zemi kvůli útokům na jejich zdraví prožívají „tiché utrpení“.

Důvodem má být rok 2022, kdy americký Nejvyšší soud vynesl přelomové rozhodnutí, že ústava nepřiznává právo na potrat. Soudci tehdy zrušili rozsudky Roe vs. Wade nebo Plánované rodičovství vs. Casey, čímž jednotlivé státy získaly plnou pravomoc regulovat jakýkoliv aspekt potratů, který není vyloučen federálním zákonem.

Právo na interrupci, které do té doby měly ženy zhruba do 23. týdne těhotenství, čekaly dramatické změny.

Přestože nové nastavení neznamenalo, že interrupce budou automaticky považovány za nelegální, rozhodování o nich přešlo do rukou států. Některé po změnách sáhly okamžitě, jiné s opatřeními čekaly na výsledky tehdejších midterms, které ukázaly postoj obyvatel a někdy přinesly i nové rozložení sil v jejich horních patrech.

Úplný zákaz potratů dnes panuje ve 14 státech a v dalších sedmi pak platí zákaz po šestém, 15., 18. nebo 20. týdnu těhotenství. V některých státech, kde je interrupce stále legální, naopak představitelé přijali dodatečná ochranná opatření.

V posledních midterms se podle webu CNN staly potraty nejdůležitějším tématem pro čtvrtinu voličů, hned za inflací. Svůj hlas lidé odevzdávali jen pár měsíců po zrušení rozsudku ve věci Roe v. Wade, což demokratům, kteří na této problematice postavili svou kampaň, pomohlo odvrátit očekávané drtivé vítězství republikánů.

Otázkou nicméně je, jestli to stejný mobilizační potenciál bude mít i v listopadových volbách, kdy si Američané zvolí i prezidenta.

„Myslím, že právo na potrat, respektive přístup k legálnímu potratu je a nadále bude jedním z třaskavých témat voleb. Tím spíše, že vidíme, že rozhodnutí z roku 2022 rozehrálo domino, ve kterém jsme svědky velmi protichůdných tenzí,“ uvedla pro Seznam Zprávy amerikanistka Kateřina Březinová z Metropolitní univerzity Praha.

„Je to žhavé téma, které i na úrovni států, jako je Arizona nebo Florida, které budou státy rozhodujícími o výsledku voleb, rozehrálo celou řadu politických procesů,“ dodala.

Za pravdu jí dává třeba i únorový průzkum z dílny KFF, ve kterém přibližně 12 % účastníků uvedlo, že potraty pro ně v letošních volbách budou tou „nejdůležitější otázkou“. Z voličů, kteří se takto rozhodli, pak dvě třetiny uvedly, že by potraty měly být legální za všech či většiny okolností.

Jak upozorňuje list The New York Times, jde o velkou změnu oproti minulosti, kdy na tuto otázku kladli důraz hlavně odpůrci potratů a jejich podíl byl tedy vždy větší. Zdá se tak, že rozhodnutí z roku 2022 probudilo novou třídu energických voličů, kteří nechtějí, aby o tom, jak mají ženy nakládat se svým tělem, rozhodovali volení představitelé.

Nejsou to ale jen demokraté, kdo se přiklání k ochraně práva na potrat. Průzkum ukázal, že i republikánští voliči jsou v otázce poměrně rozděleni. Přibližně čtyři z deseti si totiž myslí, že interrupce by měly být legální ve všech nebo ve většině případů, a 43 % z nich dokonce podporuje zajištění federálního práva na interrupci.

Stále však mezi nimi zůstávají i ti, kteří jsou v otázce reprodukčních práv silně vyhranění a zákaz ve velkém podporují. „Republikánští kandidáti vyvažují nutnost uspokojit tuto silnou základnu s velmi silným názorem na zamezení práva na potrat se snahou oslovit i další voliče, které ve volbách potřebují,“ vysvětlila Březinová nynější republikánské dilema.

Silné emoce v potratové debatě ostatně ještě více podporují příběhy, které se za poslední dva roky objevily a ve kterých často jde ženám, kterým byla odepřena interrupce, o život.

Dilema se pak samozřejmě týká i kandidátů do Bílého domu. Donald Trump, který se v minulosti opakovaně hlásil k tomu, že na zrušení rozsudku ve věci Roe v. Wade má zásluhu kvůli jmenování konzervativních soudců do Nejvyššího soudu, dnes volí spíše umírněnější rétoriku.

A jak upozorňuje Březinová, pro Joea Bidena šlo vždy o ožehavé téma. V historii USA je teprve druhým prezidentem-katolíkem a otázku práva na potrat tak dlouhodobě svěřuje právě viceprezidentce Kamale Harrisové.

„Je to téma, které skutečně rozděluje společnost. Debata o tom, kdy začíná život a odkdy je ho potřeba chránit, je debata dlouhodobá a vede se v podstatě posledních 50 let, tedy od roku 1973, kdy byla přijata legislativa Roe vs. Wade,“ přibližuje realitu Spojených států amerikanistka.

Eskalovat by podle ní situace ale mohla ještě víc, a to v případě, že Nejvyšší soud zakáže potratový lék mifepristone, o němž nyní rozhoduje.

Ten se používá jako součást „dvojkombinace“ k umělému ukončení těhotenství, při kterém není třeba chirurgického zákroku. Spolu s druhým lékem misoprostolem je známý jako „medikamentózní potrat“ nebo „potratová pilulka“, což je název, který je využíván v běžné řeči.

Tato medikace se používá téměř v polovině medikovaných případů přerušení těhotenství v USA a schválena byla již v roce 2000. Dlouhá léta ji navíc americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) doporučuje, testuje a umožnil dokonce její zasílání poštou.

„Pokud se dočkáme toho, že by se Nejvyšší soud přiklonil k zamezení přístupu k mifepristonu, domnívám se, že to opravdu bude jedno z nejzásadnějších témat nadcházejících listopadových voleb, ne-li téma číslo jedna,“ upozornila Březinová.