Pana Pomalého střídá pan Nevyzpytatelný. Ukrajinci věří, že bude silnější

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pro málokterou zemi byl výsledek nedávných prezidentských voleb v USA tak důležitý jako pro Ukrajinu, která se už bezmála tři roky brání ruské agresi a je závislá na materiální pomoci Západu.

Z Kyjeva už před samotným hlasováním zaznívaly obavy, že případné zvolení republikánského kandidáta Donalda Trumpa může ohrozit pomoc, jež je pro napadenou zemi naprosto klíčová.

Na druhou stranu si ukrajinské vedení v poslední době čím dál hlasitěji stěžovalo na současnou administrativu Joea Bidena, jejíž součástí je i demokratická kandidátka Kamala Harrisová, připomíná korespondentka stanice NPR v Kyjevě Joanna Kakissisová.

Prezidentu Volodymyru Zelenskému prý vadilo, že Bidenův Bílý dům je přehnaně opatrný a povzbuzuje tak Rusko, aby Ukrajinu dál šikanovalo.

Pocity Ukrajinců ze zvolení Donalda Trumpa jsou proto po 6. listopadu smíšené. „Na jednu stranu je zde srozumění s tím, že s novou administrativou přichází větší nepředvídatelnost a nové přístupy, které Trump pravděpodobně vnese do zahraniční politiky,“ řekla Seznam Zprávám Krystyna Rybačoková, která žije v Kyjevě a profesně se věnuje otázkám lidských práv a genderové rovnosti.

„Zároveň však v ukrajinské společnosti a v politickém establishmentu existují naděje, že Trumpova administrativa bude silnější a použije tento přístup k nastolení míru prostřednictvím síly, jak prezident Zelenskyj zmínil, když Trumpovi gratuloval. Jak do toho promlouvá to, že Trump fandí Putinovi a říká, že je přítel, není úplně jasné,“ dodává.

Nově zvolený prezident Trump dlouhodobě hlásá, že má dobré vztahy jak se Zelenským, tak jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, a proto, kdyby si to usmyslel, dokázal by mezi válčícími zeměmi vyjednat mír velmi rychle. Mnozí ovšem upozorňují, že jeho mírové dohody by mohly obsahovat pro Ukrajinu nepřípustné teritoriální ústupky.

Bidenova administrativa naproti tomu na Ukrajině čelí kritice za to, že je v posílání zbraní pomalá a nerozhodná a příliš ustupuje ruské agresi.

Kyjev se také Washington už delší dobu, avšak zatím bez úspěchu, snaží přesvědčit, aby mu povolil útočit dodanými zbraněmi dlouhého doletu na cíle na ruském území. Váhavý je Bidenův tým také v otázce pozvání Ukrajiny do NATO, jak nedávno s odkazem na své zdroje upozornil server Politico.

„Na Ukrajině je celková nálada a postoj k Trumpovi velmi odlišný od toho, co jsme byli zvyklí vídat v Evropě a v liberální části Spojených států,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy ukrajinský reportér a politický analytik Sergej Sydorenko, který je spoluzakladatelem serveru Evropská pravda.

Přiznává, že v některých jeho spoluobčanech vzbuzuje Trumpovo zvolení strach, obecně se ale společnost nestaví k chystanému střídání v Bílém domě příliš negativně.

„Pro Evropu Trump všechno ničí. Pro Ukrajinu mění to, co jsme byli zvyklí vidět v souvislosti s Bidenem. A s tím jsme nebyli vůbec spokojení,“ dodává s tím, že vojenská pomoc zdaleka neodpovídá tomu, co bylo slíbeno, a je ještě mnohem vzdálenější tomu, co Ukrajina skutečně potřebuje.

Možný nástup Donalda Trumpa je podle něj obrovskou výzvou a rozhodně s sebou přináší nejistotu. Dopadnout, ale může dvěma způsoby - buď vytvoří ještě více problémů, nebo zapůsobí ve prospěch Ukrajiny a jejího boje proti Rusku.

Sydorenko připouští, že Trump by mohl přijít s mírovými návrhy, které budou pro Ukrajinu nepřijatelné. Podle něj je ale nevyhnutelné, že jej Putin v těchto snahách zradí. A to Trumpa tak naštve, že nakonec udělá kroky, ve které Ukrajina doufá, odhaduje novinář.

Podobně to vidí Natalja Zubarová z neziskové organizace Maidan Monitoring Information Center. „To, co jsme viděli od Bidenovy administrativy, jsou dlouhodobé ústupky vůči Rusku, vůči agresi. Výroky o pomoci, které od nich zaznívaly, jsou pouhými slovy,“ říká pro Seznam Zprávy a stěžuje si na prodlevy v posílání humanitární i vojenské pomoci.

„Nikdy nevěřme tomu, co politici hlásají v předvolební kampani. Počkejme si, co Trump udělá, koho jmenuje do svého týmu,“ dodává s mírným optimismem.

Ukrajinští vojáci na frontě ovšem zvolení Donalda Trumpa sledují s větší skepsí. Do bojů, které už pro mnohé z nich ztratily pevné obrysy, vnáší ještě větší nejistotu.

„Nevěřím v zázrak, že Trump dokáže Putina zastrašit,“ uvedl pro The Kyiv Independent 52letý Jurij nasazený v Záporožské oblasti. „Mohlo by dojít ke katastrofě, pokud by učinil nějaké podivné rozhodnutí, jak už to udělal - například prohlášení o vystoupení z NATO a podobně,“ dodal.

Ukrajinská armáda se potýká s nedostatkem mužů i techniky a čelí postupu ruské armády v Doněcké oblasti. Tamní města jsou mezitím pod neustálými ruskými útoky a připravují se na blížící se zimu, která, jak mnozí odhadují, bude pro Ukrajinu dosud nejtěžší od začátku války.

„Svět se možná ve středu probudil do nové reality, Ukrajina se ale probudila do té samé,“ uzavírá Ukrajinka Rybačoková s tím, že napadená země se musí spoléhat zejména na samu sebe. Zároveň se ovšem musí naučit spolupracovat s novou americkou administrativou.