Trumpův výběr, který vyhlíží nejen Ukrajina. Komu svěří světovou bezpečnost

Zvolený americký prezident Donald Trump den po svém volebním vítězství udělal první krok ke zformování nové vlády. Personální šéfkou Bílého domu se stane Susie Wilesová, která řídila kampaň za jeho znovuzvolení. Do funkce usedne vůbec jako první žena v historii.

Název jejího postu může znít nudně, ale to je pouze dojem. Fanouškům seriálu Domek z karet stačí říct jediné jméno: Doug. Z Wilesové se stává člověk, který nejen rozhoduje o složení týmu Bílého domu, ale může mít i velký vliv na to, kdo získá přístup k novému prezidentovi, i na to, jakými tématy se hlava státu bude prioritně zabývat.

Její role ale může být významná už při sestavování nového kabinetu. Právě na ni by mohl prezident delegovat velkou část komunikace s potenciálními uchazeči o místa.

Podle zdrojů stanice NBC zvolený prezident upřednostňuje lidi mimo politiku před členy Kongresu, protože během prvního mandátu se při jmenování několika z nich zklamal. CNN pak píše, že Trump dal najevo úmysl ocenit zejména lidi loajální, kteří ho podporují dlouhodobě.

První námluvy už se rozběhly. Pro svět je vzhledem k Trumpovým slibům zásadní zejména obsazení úřadu ministra zahraničí a postů zabývajících se bezpečností – od pozice ministra obrany přes šéfy tajných služeb až po poradce pro národní bezpečnost.

Seznam Zprávy vybírají některá jména, která se v této souvislosti objevují.

Zvoleného prezidenta kritizoval při jeho první republikánské kandidatuře do Bílého domu v roce 2016, ale později se oba muži sblížili. Senátor z Floridy letos v létě dokonce patřil mezi finalisty Trumpova výběru kandidáta na viceprezidenta. Teď patří mezi nejžhavější kandidáty na ministra zahraničí.

Marco Rubio se dlouhodobě věnuje zahraniční politice, je známý ostrými postoji vůči nedemokratickým režimům v Latinské Americe, ale i Číně a Íránu.

Jak připomíná server Politico, v minulosti spolupracoval s demokraty na legislativě, která Trumpovi ztěžuje případný pokus o vystoupení Spojených států z NATO. Po ruské invazi na Ukrajinu patřil k republikánům, kteří podporovali pomoc napadené zemi.

Trump by se v jeho případě mohl obávat výsledku doplňovacích voleb do Senátu, které by Rubiovo jmenování vyvolalo. Jeho Florida je sice spíše republikánský stát, ale už během Trumpovy první vlády se ukázalo, že to nemusí nic znamenat, když demokraté zvítězili v ještě červenější Alabamě.

Proti Rubiovi hraje i to, že Trump o něm v minulosti opakovaně mluvil jako o „slabochovi“, a tak se může domnívat, že by na funkci nestačil. Na druhou stranu Politico odhaduje, že Trump by neměl potíže s jeho prosazením v Senátu, Rubia by nejspíš podpořila i část demokratů.

Z hlediska Ukrajiny horší volba by byl senátor z Tennessee. Bill Hagerty letos hlasoval proti dalšímu balíčku pomoci napadené zemi, jeho zásadní výtka mířila na to, že návrh neřešil migraci přes jižní hranici Spojených států.

Trumpovskou linii drží i v dalších otázkách zahraniční politiky, profiluje se jako ostrý kritik Číny. Kdysi patřil k tradiční části republikánů, sloužil už pod Georgem Bushem starším.

Trump s ním má dobré zkušenosti z doby první vlády. Hagerty byl velvyslancem v Japonsku a prezident si tehdy pochvaloval dobré vztahy s tamním premiérem Šinzem Abem.

Agentura Reuters píše, že Hagerty vychází se všemi frakcemi uvnitř Republikánské strany, takže by mohl hladce projít Senátem. I jeho výběr na post ministra zahraničí by ale vyvolal doplňovací volby, což by se Trumpovi mohlo vymstít.

Muž oddaný zvolenému prezidentovi během prvního Trumpova mandátu vyvolal pozdvižení v Německu, když jako velvyslanec pronesl několik nevybíravých výroků na adresu tamních politiků. Vyhrožoval také sankcemi kvůli stavbě plynovodu Nord Stream 2, tedy projektu, který se po ruské invazi na Ukrajinu ukázal jako neudržitelný.

Jeden z německých politiků tehdy na adresu Richarda Grenella řekl, že se „chová, jako kdyby tady byly Spojené státy stále okupační mocností“. Grenell ve funkci skončil předčasně, ale Trump si jeho práci pochvaloval. Krátce sloužil i jako ředitel tajných služeb, stal se tak prvním otevřeně přiznaným gayem v americkém kabinetu.

Zvolený prezident si cení jeho loajality, kterou mimo jiné prokázal, když hájil nepodložená tvrzení o volebních podvodech ve státě Nevada v roce 2020. Dodnes patří k Trumpovým nejbližším zahraničněpolitickým poradcům. Grenell mu seděl po boku například při zářijové schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Je zastáncem toho, aby Kyjev učinil územní ústupky Rusku.

Vzhledem k posílení republikánů v Senátu by jeho schválení do postu ministra zahraničí nemusel být takový problém. Grenell by se ale také mohl stát poradcem prezidenta pro národní bezpečnost, kde by souhlas nepotřeboval.

I Robert O'Brien má zkušenosti z první Trumpovy administrativy. Byl jeho čtvrtým a posledním poradcem pro národní bezpečnost. Na rozdíl od těch třech předchozích, kteří nešetří na exprezidentovu adresu kritikou, mu zůstal nablízku.

Politico připomíná například jeho angažmá v jednání se Švédskem o propuštění amerického rapera A$AP Rockyho. Trump tehdy vyhrožoval Stockholmu obchodní válkou.

Podle agentury Reuters s ním zvolený prezident stále často probírá bezpečnostní otázky a O'Brien zůstává v kontaktu i se zahraničními lídry, v květnu se například sešel s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Má pověst většího zahraničněpolitického jestřába, tedy zastánce tvrdé linie, než jiní kandidáti na ministra zahraničí. Je velmi nakloněný vojenské pomoci Ukrajině. Pokud by nevedl diplomacii, mohl by se objevit i na některém z bezpečnostních postů.

Jméno kongresmana z Floridy a bývalého šéfa společnosti Metis Solutions spolupracující s ministerstvem obrany zmiňuje stanice Fox News na prvním místě mezi adepty na šéfa Pentagonu. Mike Waltz se ve Sněmovně reprezentantů podílí na hledání americké strategie proti Číně, Politico ho v tomto směru označuje za jednoho z největších jestřábů.

Armádní veterán a bývalý příslušník elitních zelených baretů (první, který se dostal do Kongresu) zároveň podporuje pokračování americké pomoci Ukrajině, ale volá po větší kontrole peněz, které Washington do Kyjeva posílá. Patří k hlasitým kritikům neúspěšného amerického stažení z Afghánistánu za současného prezidenta Joea Bidena.

Věnuje se i tajným službám, takže by mohl zamířit i do jiných pozic v Trumpově administrativě.

Jedna z nejvýraznějších tváří první Trumpovy vlády by se mohla objevit i v té druhé. Tentokrát ale jméno těžké váhy z Kansasu padá spíše než s postem ministra zahraničí nebo ředitele CIA v souvislosti s ministerstvem obrany.

Mike Pompeo je velký podporovatel Izraele. Právě on hrál výraznou roli v přesunu americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma a je i jedním z architektů tzv. abrahámovských dohod, které normalizovaly vztahy židovského státu s některými arabskými zeměmi.

Trumpovi zůstal loajální. Chvíli zvažoval možnost, že ho vyzve v primárkách, ale k tomu nikdy nedošlo. Aktuálně si například pochvaloval diskuze o zvažovaném ukončení Trumpova vyšetřování kvůli tomu, jak měl zacházet s tajnými vládními dokumenty.

Agentura Reuters ho označuje za možná nejhlasitějšího zastánce Ukrajiny mezi uchazeči o vedoucí posty v nové Trumpově administrativě.

Kash Patel za první Trumpovy vlády vystřídal několik významných funkcí v Pentagonu a zpravodajských službách. Pravidelně se objevoval také na mítincích zvoleného prezidenta a teď je podle CNN součástí týmu, který se podílí na výběru nové administrativy.

Někteří Trumpovi spojenci by ho podle Reuters rádi viděli v pozici ředitele CIA, ale nový Bílý dům by mohl mít potíže ho protlačit Senátem. Republikáni tam sice mají většinu, ale její součástí je i pár senátorů, kteří mají výhrady k radikálnějším postojům trumpovského tábora.

Patel například loni v jednom z rozhovorů slíbil, že „půjde“ po politicích a novinářích považovaných za Trumpovy nepřátele. Reuters taky připomíná, že někteří zkušenější členové předchozí vlády ho kritizovali, protože často mění názory a příliš se snaží prezidenta potěšit. Tehdejší šéfové tajných služeb se podle CNN údajně stavěli proti jeho povýšení.

Toto jméno se sice častěji objevuje ve spojení s ministerstvem spravedlnosti, ale nelze vyloučit ani jeho nominaci do některého z bezpečnostních postů či přímo ředitele CIA. Za první Trumpovy vlády působil necelý rok jako ředitel zpravodajských služeb.

Uznání zvoleného prezidenta si John Ratcliffe získal, když ostře kritizoval vyšetřování údajného vměšování Ruska do amerických prezidentských voleb v roce 2016.

Pověst politika oddaného Trumpovi potvrdil i v pozici ředitele zpravodajských služeb. Podle Reuters často odporoval analýzám kariérních úředníků, demokraté ho proto kritizovali, že úřad zpolitizoval.