Problém Kamaly Harrisové: rebelie černošských mladíků

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V některých černošských rodinách v USA dochází v poslední době k emocionálně výbušným mezigeneračním rozepřím. Mohou za to prezidentské volby.

Starší generace je připravena odevzdat svůj hlas Kamale Harrisové, zatímco ta mladá je demokratické kandidátce nakloněná méně. Konkrétně se jedná o mladé černochy, kteří dokonce zvažují ve volbách podpořit Donalda Trumpa.

„Můj vnuk slyšel všechno o otroctví, segregaci a diskriminaci. Přesto chce volit rasistu Trumpa. Jsem nejen zaskočený, ale strašně zklamaný a zraněný,“ říká pro Seznam Zprávy Elijah James Harding z Clevelandu.

Připomíná celou řadu Trumpových výroků, které považuje za útok na jeho rasu, na jeho lidi.

„O zemích třetího světa řekl, že to jsou díry, mluví o manuální práci jako o ‚black jobs‘, zneuctil našeho prvního černošského prezidenta a mohl bych pokračovat,“ vypočítává 77letý muž v narážce na Trumpovo zpochybňování amerického občanství Baracka Obamy, které se rozvinulo v konspirační teorii známou jako „birther“. Podle ní se Obama narodil v Keni, ve skutečnosti ale přišel na svět na Havajských ostrovech.

Harding je na podobné útoky citlivý. Na vlastní kůži zažil segregaci na takzvaném hlubokém jihu. Pochází z Louisiany, jednoho z nejkonzervativnějších států, kde kdysi platily vůbec ty nejpřísnější rasové zákony.

Říká, že jeho 24letý vnuk Ryan je k jeho argumentům a emocím „hluchý“. Prý mu imponuje Trumpova „síla“ a vzpomíná se sympatiemi na jeho prezidentství, kdy bylo „levněji“.

Ryan rozhodně není sám, kdo se v komunitě mladých černochů takto cítí. Demokraté s obavami sledují, jak podpora mezi černochy, jejich nejoddanějšími voliči, mírně slábne.

Podle průzkumů chce sice Kamalu Harrisovou podpořit až 85 procent Afroameričanů, to je ale v porovnáním s předešlými volebními cykly stále málo. V roce 2020 volilo Joea Bidena 92 procent z nich a všeobecně se má za to, že například pomohli k vítězství prezidenta v Georgii, v tradičně republikánském státě.

V letošních volbách je tento jižanský stát opět ve hře, ale bez mohutné podpory černošských voličů tam Harrisová neobstojí. Demokraté (stejně jako republikáni) přitom potřebují v zřejmě nejtěsnějších volbách v moderní americké historii „urvat“ každý hlas, zatímco si musí udržet svou voličskou základnu.

Volební nálady uvnitř afroamerické komunity mohou zatím u kampaně Harrisové vyvolávat velké nadšení a zároveň velkou úzkost. Například mladé ženy se k volbám registrují v rekordním počtu. Podle firmy TargetSmart, která se zabývá sběrem velkých dat, nejméně v patnácti státech USA jejich registrace vystřelila o 175 procent v porovnání s rokem 2020. 

U mužů je trend opačný. Dá se sice předpokládat, že jich bude Harrisovou také volit většina, část z nich by ale skutečně mohla „zběhnout“ k Trumpovi.

Profesor Christopher Towler z California State University, který se fenoménem politické neangažovanosti mladých černochů zabývá, zjistil, že ve věkové skupině 18–⁠⁠⁠⁠⁠⁠29 hodlá Donalda Trumpa volit dokonce až 22 procent z nich. V roce 2020 přitom exprezidenta celkově volilo 12 procent černošských mužů.

„Myslím, že chtějí něco podpořit. Opravdu chápou důležitost tohoto okamžiku, ale zároveň si nejsou jisti, že jejich hlas něco změní,“ řekl Towler pro stanici NPR k důvodům částečné apatie některých černošských voličů.

Zamyslel se i nad tématem boje za lidská a občanská práva černochů z 60. let, který je pro starší generaci Afroameričanů, jakým je výše uvedený Eliah James Harding, stále živý. Pro jejich potomky už je to ale vzdálená doba a možná i přežitá myšlenka, pokračuje Towler.

„Způsob, jakým (mladí černoši) utvářejí svou identitu, už není přímo spojen s bojem za občanská práva. Jsou také méně podezřívaví vůči politickým institucím, a je pravděpodobnější, že budou podporovat Trumpa a republikány,“ dodal.

Za propadem volební podpory demokratů mezi mladými černošskými muži jsou i další důvody. Experti nejvíce skloňují ekonomickou situaci, která byla podle nich za Trumpa daleko lepší. Jiným se líbí Trumpův „mužský šovinismus“ a tvrdost.

Části těchto voličů se přitom příčí profesní minulost Kamaly Harrisové, která zastávala pozici nesmlouvavé prokurátorky a říkalo se jí „hlavní policista“. I kvůli ní řada černochů skončila za mřížemi, kam disproporčně více stále putují především mladí Afroameričané.

A pak jsou tu delikátnější důvody odporu, které jsou zakořeněné v černošské kultuře. Na příkladu nedávné virtuální schůzky 40 tisíc černošských mužů to ukázal list The New York Times.

Mítink, jehož se zúčastnili politici, aktivisté, podnikatelé či stratégové, měl mimo jiné Harrisové vynést peníze pro její kampaň. Mnozí řešili rasové a sexistické útoky proti demokratické kandidátce a jak by jim měla Harrisová čelit.

Došlo nakonec ale i na sebereflexi a jedno velké tabu, jak napsaly NYT. Někteří černošští muži prý považují za slabost, že by měli podpořit ženu v roli lídryně.

„Někdy si jako černoši pleteme, co je to síla, a někdy si myslíme, že stát za černoškou jako vůdkyní není projevem síly černocha,“ řekl všem zúčastněným Kwame Raoul, ministr spravedlnosti státu Illinois.

„Jsem tu dnes večer, abych vám všem řekl, že je to naopak, že to ukazuje sílu,“ pokračoval podle NYT Raoul s tím, že je tuto sílu nutné ukázat podporou Kamaly Harrisové.

Demokratická kandidátka si je dobře vědoma, že Afroameričany potřebuje a během své kampaně se na ně zaměřuje. Její kampaň často pořádá setkání s voliči například v prostorách holičství, oblíbeného místa, kde se mladí černoši sdružují po konci pracovní směny a společně například sledují basketbal. Harrisová rovněž pravidelně navštěvuje černošské kostely a populární nedělní gospelové brunche.