Článek
„Od zítřka budu jednat s historickou rychlostí a silou a vyřeším všechny krize, kterým naše země čelí,“ prohlásil Donald Trump v předvečer inaugurace na oslavném shromáždění ve washingtonské sportovní hale. A první den svého druhého mandátu ohlásil „začátek nové vzrušující éry národního úspěchu“, zkrátka „zlatý věk Ameriky“.
Trump také přislíbil „revoluci zdravého rozumu“. Ať už to znamená cokoli a ať už to s podezřelým máváním pravačkou novopečeného „ministra“ Elona Muska jde, nebo nejde dohromady.
Elon Musk dokončuje své gesto (okamžik předtím se ještě rukou udeřil do hrudi) na poinauguračním shromáždění. Snímek z videozáznamu.
Velká slova patří k inauguračnímu dni a pompéznost patří k Donaldu Trumpovi. Překvapení se nekonalo. Trumpův inaugurační projev nebyl smířlivý a smiřující (to by bylo překvapení), ale triumfalistický a výbojný. Ne výborný.
Americký prezident je silným šéfem exekutivy, žádným moderátorem v pozadí, takže má zavržení minulosti a malování světlých zítřků částečně v popisu práce. Trump to ale, věren své politické i osobní letoře, přehání. O tom, že by Spojeným státům, americké domácí politice i americké společnosti prospělo ubrat na konfliktech, se mluví dlouho – ale poměry se sunou spíš k horšímu. I Trumpovým přičiněním jsou čím dál zjitřenější. Inaugurační den doložil, že příští čtyři roky se to asi nezmění.
Globální pozornost – a ve světle ramp je nejšťastnější – ale Trump nevyhrál ani tak gesty jako desítkami dekretů, které anoncoval a okamžitě vydal. Nejstarší prezident nastupující do Bílého domu jich v prvních hodinách podepsal nejvíc v historii. A další přibudou.
Amerika i svět teď třídí, které z dokumentů ostře anulují éru Joea Bidena, a u kterých naopak není úplně jasné, co z nich vyplyne. Značný mezinárodní význam bude mít například stav energetické nouze, maximalizace těžby ropy a plynu a odstoupení od mezinárodní dohody o boji proti oteplování Země.
Ne, přejmenování Mexického zálivu na Americký do kategorie „značného významu“ nepatří. To je arogantní gesto, že Trump hodlá učinit Ameriku znovu velkou a skvělou i skrze expanzi na mapách. Lépe kvůli tomu nebude. Snad jen těm, kdo sdílejí pošetilou verzi amerického vlastenectví.
Už ne gestem, ale skutečným územním výbojem naopak je Trumpův plán kontroly nad Panamským průplavem. Politika z pozice síly není sama o sobě něco neslušného, ale tady jde jednoduše o neomalenost. (Na anexi Grónska se při inauguraci šťastně zapomnělo.)
Dávno před Trumpovým návratem znělo Evropou, že je potřeba se na něj dobře připravit. Zatím se potvrzuje, že to být dobře připraveni na Trumpa znamená být připraveni víceméně na cokoli. Takže i na to, že maestro silných slov a gest časem zvolní a více se obrátí do světa své sociální sítě, svého golfu a své kryptoměny.
Že Donald Trump válku na Ukrajině neukončí do 24 hodin, jak před volbami hlásil, je bohužel zřejmé. Jestli se ještě za jeho vlády vztyčí americká vlajka na Marsu, se uvidí – ale na tom bohužel záleží o poznání méně.
