Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Prezidentské volby ve Spojených státech jsou na spadnutí, takže proč to neříct jednou větou. Zatímco Kamala Harrisová je nepříliš charismatická a mezinárodně dost nepolíbená nula, s níž by se holt bylo nutné nějak popasovat, Donald Trump je monstrum, jenž z USA coby spojence udělá nepředvídatelnou, nespolehlivou a možná i destruktivní mocnost, zejména pokud jde o podporu Ukrajiny.
Špatní jsou oba, jen Trump je horší o fous nebo o parník, záleží na úhlu pohledu, zní podtón, který se ve chvíli, kdy se kampaně dostaly do cílové rovinky, vine snad všemi střízlivými, ideologicky nepodbarvenými úvahami. Z čehož ovšem logicky vyplývá, že bychom v úterý měli fandit Harrisové podle návodu, který před časem vyslovil papež František, když řekl, že americkým voličům radí volit menší zlo. Jistě. Ale nic naplat, je to hořká pilulka ke spolknutí.
Harrisová se těší obrovské podpoře ve své straně, stala se miláčkem levicového světa. Není to ale tak dávno, co byla zatracována třeba listem The New York Times, tedy řekněme hlásnou troubou právě levicového tábora. V únoru 2023 tam vyšel profilový text, v němž například stálo: „Je skutečně nelichotivé, co vyplynulo z rozhovorů vedených v posledních několika měsících s desítkami demokratů pracujících v Bílém domě, Kongresu či jinde napříč USA. Ti lidé soudí, že se nedokázala prosadit jako budoucí předsedkyně strany, natož jako budoucí prezidentka země.“
Reportéři při rešerších oslovili i demokraty známé vyloženě tím, že Harrisovou veřejně pořád podporují. Jenže soukromě jim pak ti politici řekli, že už nad ní vlastně zlomili hůl. Stala se sice první ženou, která zastávala post viceprezidentky, navíc jako Afroameričanka, „jenže jinak se ničím do dějin nezapsala,“ parafrázuje je list trpce.
K tomu nutno přidat i to, co se o Harrisové psalo od začátku. Tedy nejen že je neschopná, což předvedla i tím, jak ukázkově nezvládla jediný velký úkol, který jí Joe Biden svěřil, tedy situaci na jižní hranici s Mexikem, přes kterou denně proudí migranti. Ale že je nesnesitelná.
V červnu 2021 vyšel na levicově laděném, globálně vlivném portálu Politico text o nenávistné náladě, která panuje v jejím viceprezidentském úřadě. „S lidmi se tam zametá jako s odpadem, samé výbuchy hněvu, zneužívání je na denním pořádku,“ prozradil jeden úzký spolupracovník Joea Bidena, jenž byl dobře obeznámen se situaci v kanceláři Harrisové.
A pak tu je tristní skutečnost, že nikdy nic nevyhrála. Ve stranických primárkách před čtyřmi lety vše vzdala ještě před prvním kláním v Iowě, letos se žádné primárky nekonaly ani poté, co Biden kandidaturu ze zdravotních důvodů složil. V Bílém domě se jí rýsuje šéfovská pozice nikoli jen jako první ženě, ale jako první osobě, které vše prostě spadne do klína. Nikoli snad proto, že by měla nějaké silné a přesvědčivé poselství, nebo že by dokázala nadchnout nějakými ekonomickými plány či jen optimismem. Nýbrž proto, že se mnozí voliči včetně řady republikánů oprávněně bojí konce světa, který by nastal s případným Trumpovým návratem.
Dodatečnou hořkost té pilulce pak dodává skutečnost, jak moc demokraté propásli šanci, aby se vymanili z ostudného područí morální arogance vůči těm, kteří chtějí Trumpa volit.
Bidenův nehorázný výrok, že Trumpovi podporovatelé jsou „smetím“, dobře zapadá do schématu, s jakým levicová část Ameriky o těch lidech mluví. Že to jsou náboženští fanatici, rasisté, fašisté, a pokud jde o zbraně, fetišisté. Anebo sexisté, což se dalo dobře vytušit třeba z nedávných slov Baracka Obamy, pronesených směrem k afroamerickým voličům. Nebudete-li hlasovat pro Harrisovou, jen se potvrdí, že „nechcete připustit, aby se žena stala prezidentkou“, vmetl jim do tváře. Bože, jak hloupé, povýšené a urážející tvrzení. Není divu, že se mnozí muži tmavé pleti nakonec podle průzkumů chystají volit Donalda Trumpa.
Amerika a s ní celý svět potřebuje nadstranický, vstřícný přístup, který se bude snažit překonávat příkopy. Tohle zbožné přání ale zůstane nevyslyšeno, ať nyní zvítězí kdokoliv.
