Komentář: Americký byznys slaví Trumpa. Jinde se bojí, že bude hůř

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Indexy na americké burze dosáhly nejvyšších hodnot v historii, ceny ropy i drahých kovů klesají. Tak vypadala euforická reakce na zprávu, že Donald Trump podruhé vyhrál prezidentské volby. Nastávají, zdá se, dobré časy.

Nemyslí si to Moritz Schularick, šéf německého výzkumného ústavu IfW, podle kterého není čas na oslavy, spíše by se měla Amerika a další země připravit na dopady riskantní politiky budoucí Trumpovy vlády. Konkrétně pro Německo přinese Trumpovo vítězství „ekonomicky nejobtížnější moment v dějinách“, uvedl ekonom pro Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Přinejmenším obchodníci na burze v New Yorku a v důsledku i firmy, s jejichž akciemi se tam obchoduje, se nepříznivých dopadů nebojí. Akcie s vyhlídkou na druhé Trumpovo období posilovaly už několik dnů, a první obchodní den po volbách to indexy Nasdaq a Dow Jones oslavily růstem k historickým hodnotám. Důvod je nasnadě. Trump při svém minulém funkčním období snížil korporátní daně do té míry, že pro velké firmy jejich efektivní sazba poklesla z 30 na 20 procent. Tentokrát slíbil opatření, na kterých velcí hráči podle výpočtu Financial Times ušetří dalších devět procent.

Ovšem ještě vyšším tempem, o víc než tři procenta, vyrostl ve středu Russell 1000 Index, který sleduje kurzy akcií malých a středních firem. To je přirozená reakce na příslib, že nově zavedená cla pro veškeré zboží z dovozu ochrání domácí americký trh. Menší firmy přitom omezují své aktivity právě na domácí odběratele.

Trump před volbami sliboval kromě nižších daní a vyššího cla i další převratné změny, například podporu kryptoměny bitcoin, která je „zárukou svobody, suverenity a nezávislosti na státní kontrole“. Také proto dosáhl bitcoin po volbách historického kurzu přes 75 tisíc dolarů a podobně si polepšily i další kryptoměny.

Amerika podle Trumpova programu rozjede také těžbu ropy, kde to jen půjde, včetně přírodních rezervací. Proto aspoň ve středu dopoledne poklesla cena ropy pod 75 dolarů za barel. Víc překvapilo, že cena zlata spadla pod 2700 dolarů za unci. Totální Trumpovo vítězství ve volbách do Bílého domu i do Kongresu zřejmě uklidnilo investory do té míry, že se neobávají dramatických excesů na trzích a nepotřebují se nákupem zlata zajišťovat.

Volbu nového prezidenta přivítala také americká měna posílením pod hranici 1,07 dolaru za euro, tedy na úroveň, na které byla naposled v červnu. V tomto případě to však není projev radosti, spíše se tím dokumentují obavy dovozců. Oslabením eura se totiž o něco sníží cena evropského zboží, což může aspoň částečně kompenzovat zdražení způsobené započtením celní přirážky.

Navýšení výnosů desetiletých amerických dluhopisů na 4,43 procenta zase svědčí o jiných obavách. Budoucí prezident slíbil vyšší rozpočtové výdaje, tím se může ve Spojených státech opět rozjet inflace, a obchodníci s dluhopisy se proti ní chtějí vyššími výnosy pojistit. Náklady vyšších výnosů ovšem ponese státní pokladna.

Jinými slovy: Trumpova politika, to není jen snižování daní, deregulace a podpora domácích producentů. Má také nebezpečné rozměry, jakými jsou porušení obchodních řetězců, zdražování a větší dluhy. Právě na tato rizika pro americké hospodářství upozorňoval ekonom Schularick.

Pokud při tom spekuloval o dopadech na Německo, jenom tím upozorňoval, že ekonomika jeho země není v nejlepší kondici už dnes. Když se ještě bude muset vyrovnat s deseti- až dvacetiprocentní celní bariérou, pak se probíhající „strukturální krize“ prohloubí dosud nevídaným způsobem.

Pro Česko nejsou prozatím v souvislosti s americkými volbami k dispozici žádné superlativy – ani pozitivní, ani záporné. Už jenom s tím může být zdejší ekonomická veřejnost spokojena.