Jedno číslo na Evropu. Harrisová i Trump ho znají, otázkou je, zda ho vytočí

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Evropské komisi už několik měsíců pracuje speciální task force, tým, který připravuje hlavní unijní instituci na nového vládce –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nebo vládkyni –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Bílého domu. Jde o skupinu vysokých úředníků a expertů na americkou politiku, jejichž cílem je nachystat škálu reakcí na možné americké kroky.

Motivem sestavení týmu se staly výhrůžky Donalda Trumpa, že „napaří“ na evropské zboží do Ameriky vysoké clo, a poučení Evropanů, že to už jednou v roli prezidenta udělal. V roce 2018 překvapil EU dovozními tarify na evropskou ocel a hliník. Letos v průběhu kampaně vyhrožoval zatížením všeho, včetně cla na kontinentální „zlato“ –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ evropská auta.

Důvodem je, že se republikánovi nelíbí negativní bilance USA v obchodu přes Atlantik. Trump kvůli tomu nazval Evropu „mini Čínou“.

Tým Evropské komise, která má v zahraničním obchodě exkluzivní pravomoci, proto nachystal možné odvetné kroky, pokud nová americká administrativa splní výhrůžky. Trumpa by měly ideálně odradit a obě strany přimět usednout za jednací stůl.

„Poslouží to jako arzenál také pro případ, že by vůči nám k nepřátelské ochraně amerického zboží sáhla demokratka Kamala Harrisová,“ řekl Seznam Zprávám úředník Evropské komise blízký expertnímu týmu na Ameriku. Překvapování se totiž netýká jen republikánů, pokračovalo i pod demokratem Joem Bidenem.

Nejvíc to bylo vidět na zákonu proti vysoké inflaci (Inflation Reduction Act, IRA), který Joe Biden podepsal v létě 2022. Norma zasypala americké výrobce čistých technologií více než 200 miliardami dolarů na daňových úlevách a znevýhodnila evropské firmy na trhu.

Bidenova administrativa obsah zákona s Evropany neprobrala a většinu z nich rozsahem úlev zaskočila. Evropské firmy okamžitě začaly bít na poplach, politici žádali po Bruselu, aby Američanům vrátil úder. Mnozí vysocí představitelé EU včetně několika komisařů se nechali slyšet, že takhle se spojenec nechová.

Překvapení zákonem IRA se odehrálo v době, kdy Američané a Evropané měli za sebou měsíce intenzivní komunikace kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Během příprav odvetných sankcí na Putinův režim probíhaly každodenní konzultace mezi Washingtonem a vedením Evropské komise, často skoro hodinu co hodinu.

Na příkladu sankcí si Američané mimo jiné vyzkoušeli, že lze mít „jedno číslo na Evropu“. Na jeho absenci si v 70. letech slavně stěžoval Henry Kissinger, ministr zahraničí dvou amerických prezidentů.

„V Bidenově administrativě skutečně panuje pocit jednoho čísla na Evropu. Je jím telefon na Ursulu von der Leyenovou,“ řekl Hospodářským novinám v roce 2022 Ian Lesser, šéf evropské kanceláře amerického think tanku German Marshall Fund.

Od Kissingerových let se Evropa proměnila –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ řadu pravomocí postupně předaly národní vlády společným institucím a jejich představitelům. Ke změně ale došlo i na straně USA. „Evropská unie je hráč v americké zahraniční politice, vláda ji bere vážně. To je novinka,“ tvrdí Ian Lesser, jehož institut má tradičně blízko k americkým administrativám.

Navzdory tomu všemu a faktu, že v Bílém domě seděl „hodný“ demokratický prezident, Američané na to jedno číslo nezavolali, když měli. Později se podařilo dosáhnout několika změn v IRA, když Bidenova administrativa vyndala z normy ty nejcitlivější věci z pohledu Evropanů. Kongres pak ale všechno vrátil do původní podoby. Jindy nesmiřitelně rozdělení demokraté a republikáni stáli na jedné lodi v ochraně principu „America First“, tedy Amerika na prvním místě.

Proto panuje mezi unijními představiteli skepse stran ohledů na evropské zájmy, ať už bude v Bílém domě kdokoli. Úředníci a politici v Bruselu se nechali slyšet, že v základu bude americký přístup k vnějšímu světu stejný. Jen v případě vítězství Kamaly Harrisové půjde o politiku „se způsoby.“

„Kamala Harrisová, současná viceprezidentka, je přeci jen tradičnější politička. Bude respektovat principy evropské spolupráce. Myslím, že Ursula von der Leyenová pro ni bude partnerkou,“ míní slovenská europoslankyně Veronika Cifrová Ostrihoňová.

„V případě americké administrativy je důležité, kým se obklopíte. U Trumpa ještě nevíme. Klíčovým mužem na Evropu pro Harrisovou bude její stávající zahraničněpolitický poradce Philip Gordon. Ten je velmi proevropský a Unii rozumí,“ pokračovala pro Seznam Zprávy politička za stranu Progresivní Slovensko, která studovala v USA a americkou politiku sleduje.

Donald Trump bude naopak podle převažujících hlasů hledat jednání jeden na jednoho všude tam, kde to bude možné. Je na to zvyklý z byznysu a je přesvědčený, že v takové konstelaci spíš dosáhne svého.

Stávající šéfku Evropské komise Trump už v této roli potkal. V jeho vidění světa je ale představitelka společné instituce méně než lídr jakéhokoli, i sebemenšího státu nebo vlády. Samotné EU navíc republikánský kandidát nerozumí a nehodlá na tom nic měnit. Když chtěl Trump odradit EU od digitální daně, o níž se před pár lety debatovalo, vznesl svůj požadavek před britským premiérem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Británie přitom tehdy už ani nebyla členem Unie.

„Je otázkou, jestli bude mít Trump vůbec zájem s někým, jako je von der Leyenová, jednat. V obchodu nebo regulatorních otázkách, zejména pokud jde o digitální oblast, k tomu bude nucený pravomocemi EU,“ upozorňuje Éric Maurice z bruselského think tanku European Policy Centre.

„Kde to ale jenom trochu půjde, bude dávat přednost bilaterálním jednáním a vzájemně výhodným dealům,“ pokračoval Maurice pro Seznam Zprávy. Telefon z Ameriky by pak vyzváněl zejména na stole maďarského premiéra Viktora Orbána, kterého Trump považuje za klíčového souputníka v Evropě, a u velkých států Francie a Německa.

V Bruselu by telefon naopak spíš nezvonil. „Riziko pro soudržnost EU by bylo, kdyby se do podobné transakční hry s Trumpem pustily všechny členské státy,“ dodává Maurice.