„Hráz se protrhává.“ Tlak vůči Bidenovi sílí, přibývá i nevlídných svědectví

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když se Joe Biden a jeho tým připravoval na první prezidentskou debatu, pravděpodobně doufali v mnohem lepší výsledek. Místo úspěchu a pozitivních vyhlídek na další měsíce se dostavilo spíše zklamání následované stále se zvětšujícím tlakem na to, aby se americký prezident vzdal opětovné kandidatury do Bílého domu.

Náladě navíc nepomohlo ani pondělní rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně imunity Bidenova republikánského protikandidáta Donalda Trumpa. To potenciálně dalo americkému prezidentovi pravomoci a ochranu, jakou nikdy v historii neměl.

„Uvědomuji si, že na rozdíl od Trumpa byl prezident Biden vždy v první řadě zavázán naší zemi, nikoliv sobě. Doufám, že učiní bolestivé a obtížné rozhodnutí odstoupit. Uctivě ho k tomu vyzývám,“ nechal se v úterý slyšet texaský kongresman Lloyd Doggett, který jako první Bidena veřejně vyzval, aby v listopadových volbách nekandidoval.

Doggett ovšem zdaleka není jediný, kdo má vážné obavy o to, zda je Biden stále mentálně i fyzicky schopný vést jednu z nejmocnějších zemí světa. Podle nejmenovaného poslance z Demokratické strany, se kterým mluvila stanice CNN, existuje velká a stále početnější skupina demokratů, kteří v tomto ohledu smýšlejí velmi podobně.

Odporuje jim ale druhá strana „barikády“, kterou tvoří Bidenovi nejbližší či přímo členové Bidenova štábu. Tito lidé prý ani v soukromí nepřipouští, že by prezident měl tak vážný problém.

Přímo v Bidenově hlavě se ale možná něco děje. Podle informací deníku The New York Times (NYT) prezident vážně přemýšlí, jestli má v klání o Bílý dům zůstat. Jednomu ze svých blízkých spojenců, který si nepřál být jmenován, prý řekl, že si je vědom, že svou kandidaturu nemusí zachránit, pokud během následujících dní nepřesvědčí veřejnost, že je schopen funkci vykonávat.

Biden údajně ale stále spoléhá na to, že se mu podaří situaci uklidnit, a je odhodlaný dál bojovat. Uvědomuje si, že hodně záleží na tom, jak se mu vydaří vystoupení v dalších dnech.

O víkendu se prezident chystá odcestovat do klíčových států, které budou mít největší vliv na volební výsledek. Ve středu se navíc ve Washingtonu setká s demokratickými guvernéry a v pátek by měl –⁠⁠ v rámci snahy uklidnit obavy veřejnosti –⁠⁠ poskytnout velký rozhovor televizní stanici ABC News.

Mluvčí Bílého domu Andrew Bates ale informace NYT označil za „naprosto chybné“. O prezidentovi uvědomujícím si „politické výzvy, kterým čelí“ ale s deníkem mluvil i další zdroj z Bidenova okolí.

Americký prezident každopádně v posledních dnech čelí narůstajícímu tlaku. Nejistota nekončí u politiků, přidávají se k nim i demokratičtí dárci nebo Bidenovi dlouholetí spojenci, kterým pomalu dochází trpělivost. Přímo na Bidena se prý však zatím neobrátili kvůli tomu, že jsou si vědomi jeho tvrdohlavosti, a doufali tak, že k náročnému rozhodnutí brzy dospěje sám.

Mnozí z těch, se kterými CNN pod podmínkou anonymity hovořila, jsou však toho názoru, že by prezident měl ukončení kandidatury oznámit ještě tento týden.

„Nejsem zasvěcen do plánování (Bidenovy kampaně), ale je to vidět: Hráz se protrhává,“ cituje televize CBS News jednoho z demokratických dárců a Bidenových příznivců Whitneyho Tilsona. Ten je jedním z mála, kdo veřejně usiluje o to, aby se prezident vzdal kandidatury.

Tilson také tvrdí, že je svědkem tichého, ale horlivého posunu mezi dalšími dárci.

„Jsou to lidé, kteří mají Bidena rádi, stejně jako já, a všichni věříme, že byl skvělým prezidentem. Jsme ale racionální a říkáme, že Trumpa je třeba zastavit. Každý z nás dospěl k závěru, že setrvání Bidena není řešením,“ dodal Tilson s tím, že probíhají nepřetržité rozhovory a diskuze o dalších možných scénářích.

Jedním z nich je prý možnost, že Biden předá funkci viceprezidentce Kamale Harrisové ještě před koncem svého funkčního období, díky čemuž by mohla voličům ukázat, že tuto práci dokáže vykonávat. Právě Harrisová se totiž z logiky věci nabízí jako nejpřirozenější Bidenův nástupce.

Další varianta je, že se Biden jednoduše zřekne kandidatury a důvěru vloží do rukou delegátů, kteří se ve druhé polovině srpna sejdou na stranickém nominačním sjezdu, kde by měli oficiálně zvolit demokratického kandidáta do listopadových voleb.

V pomyslném osudí na nového demokratického reprezentanta je totiž mnohem více jmen než Harrisová. Jedním z předních adeptů, kterého jmenovalo nejedno americké médium, je třeba kalifornský guvernér Gavin Newsom. Řada komentátorů očekává, že bude kandidovat přinejmenším v roce 2028.

Často se skloňuje i jméno guvernérky Michiganu Gretchen Whitmerové, která byla v roce 2020 dokonce na seznamu potenciálních kandidátů na Bidenova viceprezidenta.

Pravdou nicméně zůstává, že jak Biden, tak i ostatní demokratičtí kandidáti zatím z potenciálních soubojů s Trumpem vycházejí hůře než republikánský kandidát. Podle nejnovějšího průzkumu z dílny CNN se však Harrisová k Trumpovi alespoň přiblížila „na dostřel“, zatímco Bidena od něj dělí už šest procentních bodů.

Po nejistém vystoupení v první debatě se podle CNN Bidenovo hodnocení dostalo na nové minimum (36 %), přičemž tři čtvrtiny voličů tvrdí, že demokrati by měli letos větší šanci na prezidentský úřad s někým jiným. Vlídné k němu navíc nejsou ani sázkové kanceláře, u kterých se jeho šance na vítězství po minulém týdnu dramaticky propadly.

O stupeň výše než jeho politika je dlouhodobým vykřičníkem právě jeho vysoký věk, který je čím dál tím více středem pozornosti.

Například americký list The New York Times nově přinesl zjištění, že v týdnech a měsících před vystoupením Bidena v debatě si několik současných i bývalých úředníků a dalších lidí, kteří se s prezidentem setkávali za zavřenými dveřmi, všimlo, že stále častěji působí zmateně, netečně nebo že ztrácí nit během rozhovoru.

Nepříjemné příhody prý nebyly předvídatelné, zdály se ovšem pravděpodobnější, když byl prezident ve velkém davu lidí nebo unavený po velmi namáhavém programu. Biden, kterému je již 81 let, přitom vyčerpávající tempo udržuje neustále a jen v posledním měsíci několikrát přeletěl Atlantský oceán tam a zpět kvůli setkání s evropskými lídry.

Právě i během nich Biden místy působil zmateně a dopustil se různých přešlapů. Některé záběry kolující po internetu však byly upravené, a nejspíše tak měly za cíl jeho diskreditaci. Příliš daleko od reality ale pravděpodobně nejsou a Biden už jednoduše není v takové formě, v jaké Bílý dům před třemi a půl lety přebíral.

Podle NYT však Biden není dezorientovaný pořád. Ve dnech, které následovaly po jeho debaklu v debatě, ho asistenti a další lidé, kteří se s ním setkali, včetně zahraničních představitelů, popisovali jako člověka v dobré kondici –⁠⁠ „ostražitého, soudržného a schopného, zapojeného do složitých a důležitých diskuzí a zvládajícího krize“.

Opakovanou obhajobou je pak pro některé připomínání Bidenova nekompromisního postoje během hovoru s Benjaminem Netanjahuem po dubnovém íránském útoku na Izrael. Během toho měl prezident působit velitelsky a izraelskému premiérovi sdělil, že pokud zahájí velký odvetný útok, bude na situaci sám.

Joe Biden se již v minulosti opakovaně nechal slyšet, že z kandidatury neustoupí. Zda tomu tak bude i po veškerém tlaku, který se jeho směrem valí, však lze jen odhadovat. Myšlenka, že právě on má na poražení Trumpa největší předpoklady vzhledem k tomu, že to již jednou dokázal, je totiž stále živá.

„Z toho, co jsem zaznamenal přes víkend v reakci na debatu, mám dojem, že hlavním poselstvím jeho kampaně nyní bude, že lidé hlasem pro něj nezvolí jen Joea Bidena, ale že zvolí demokratickou administrativu, která nepošle zemi směrem, kterým by se vydal Donald Trump,“ okomentoval již dříve pro Seznam Zprávy amerikanista Jan Beneš.

„Myslím, že to nyní bude nejsilnějším argumentem, a že tím pádem není čas na to, aby demokraté během závodu měnili svého koně,“ dodal odborník z Ostravské univerzity.

Případná výměna Bidena by mohla být dost ošklivá. Přestože ještě nebyl schválen na národním sjezdu partaje, neexistuje žádný formální mechanismus, jak ho coby předpokládaného kandidáta nahradit. Jedinou „čistou“ možností by tak v podstatě bylo, kdyby sám souhlasil s tím, že odstoupí.

Tím by umožnil delegátům, které získal v primárkách a kteří budou hlasovat o nominaci kandidáta, aby vybrali někoho jiného. Nemají totiž povinnost hlasovat pro toho, kdo vyhrál primárky, žádá se po nich jen to, aby „s čistým svědomím odráželi smýšlení těch, kteří je zvolili“.

Dosud neprobádanou a složitou možností je pak „násilné“ odsunutí Bidena. V moderní politické éře se ještě žádná velká strana nepokusila o převzetí nominace, demokratické předpisy však mají mezery, které by to teoreticky mohly umožnit. Odborníci ale pochybují, že by k takové vzpouře došlo.

Sázky se pro Bidena nicméně ještě zvýšily po již zmiňovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně prezidentské imunity. Podle některých to jen zvyšuje naléhavost Bidenova odstoupení, zatímco pro jiné jde o další argument pro prezidentovo setrvání v klání, jelikož je stále tím nejsilnějším kandidátem proti Trumpovi.