Harrisové se daří, v čem Biden selhával. Vyvolává nadšení u klíčových voličů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Mnohé účastnice se prý cítily nabité jako v kostele, na rodinném setkání, politickém mítinku nebo jako na online večírku během vrcholu koronavirové krize.

Na 44 tisíc amerických žen, převážně Afroameričanek, se v neděli večer spojilo přes aplikaci na videohovory Zoom, aby podpořily viceprezidentku Kamalu Harrisovou, která se teď uchází o post šéfky Bílého domu. Během tří hodin podle organizátorů vybraly na její kampaň přes 1,5 milionu dolarů (přes 34 milionů korun).

„Každý, kdo si myslí, že černé a hnědé ženy nejsou oporou této strany, tak nás nezná,“ řekla pro deník The Washington Post rozhlasová moderátorka Star Jonesová.

Pořadatele překvapilo nadšení, s jakým se tolik žen hned po oznámení prezidenta Joea Bidena, že se vzdává kandidatury, sjednotilo za Harrisovou. V kampani před čtyřmi lety se na podobný hovor prý připojovalo maximálně 1500 lidí.

Přestože demokraté v letošních volbách navzdory výměně kandidáta stále ztrácejí na republikána Donalda Trumpa, účastnice cítily energii, díky které, jak věří, by trendy mohly zvrátit. „Nemluvilo se o pochybách. Nebylo žádné: co když to nedokážeme, bylo jen: tohle se chystáme udělat,“ řekla listu Naima Cochraneová, která pracuje v hudebním průmyslu.

Na hovor se připojily i celebrity. Harrisová ostatně podporu slavných sbírá už od Bidenova oznámení. Za necelých 24 hodin jí přízeň vyjádřili například herci Robert De Niro, Jamie Lee Curtisová a Barbra Streisandová nebo zpěvačka Cher, ale i Ariana Grande a John Legend, kteří reprezentují mladší generaci.

Výměna kandidáta mobilizuje příznivce demokratů napříč Spojenými státy. Harrisová během 24 hodin na svou kampaň vybrala 81 milionů dolarů, což se dosud žádnému prezidentskému kandidátovi nepodařilo. Příspěvky získala od 880 tisíc lidí.

Její fundraisingový úspěch vyniká o to víc, že Bidenovi se v posledních týdnech dárce lákat nedařilo tolik jako dřív.

Většinou nepředvídatelným způsobem typickým pro svět internetu se Harrisové dostává podpory také na sociálních sítích. Ve viceprezidentčině případě jde třeba o meme, které ukazují, jak asi na novinky reagovala, nebo o emotikony palem a kokosových ořechů, které odkazují na virální moment z jedné z jejích tiskových konferencí (psali jsme zde).

Vyrojilo se i mnoho příspěvků, jež v souvislosti s Harrisovou odkazují na nejnovější album britské zpěvačky Charli xcx s jedovatě zeleným přebalem, který zdobí jen rozmazaný název brat (spratek). Album se zejména mezi mladými lidmi stalo hitem letošního léta hned v několika rovinách.

Tým Harrisové si je totiž evidentně nejnovějších trendů vědom a sama Harrisová v jeho duchu již rozjela kampaň na sociálních sítích. Dosavadní oficiální účet kampaně Bidena a Harrisové se tak od základů změnil, jmenuje se „Kamala HQ“ a jeho vzhled udává právě estetika alba britské zpěvačky.

Umělkyně navíc viceprezidentce na platformě X symbolicky vyjádřila podporu. Právě náklonnost hvězd, které „letí“ mezi mladými, je pro kampaň Harrisové klíčová. Potřebuje oslovit mladé voliče, které Biden v posledních měsících spíše odrazoval, přestože pro demokraty jde o klíčovou skupinu voličů.

A minimálně podle sociálních sítí, kde nyní zažívá své momentum, se zdá, že je zatím na dobré cestě.

Kamala Harrisová se narodila 20. října 1964 v kalifornském Oaklandu. Její matka indického původu byla vědkyně zabývající se výzkumem rakoviny prsu, zatímco její otec z Jamajky dělal profesora na prestižním Stanfordu.

Vystudovala politologii, ekonomii a práva. Kariéru odstartovala jako právnička; v roce 2011 se pak stala generální prokurátorkou v rodné Kalifornii. O čtyři roky později ohlásila kandidaturu do Senátu USA a započala s kampaní, ve které se věnovala například ochraně reprodukčních práv nebo zvýšení minimální mzdy.

Jako historicky první Američance indického původu se jí nakonec podařilo zvítězit a o dva roky později vstoupila do úřadu.

Po smrti Afroameričana George Floyda, kterého usmrtil policista během policejního zásahu, se aktivně zasazovala za reformu policie a stanovení pravidel, jak mohou policisté při podobných zásazích postupovat. Tím si vysloužila podporu u dalších voličů, a protože téma rasové nespravedlnosti hýbalo celými Spojenými státy, nebylo překvapením, že si Harrisovou zvolil Joe Biden za viceprezidentku.

Společně kampaň dotáhli do vítězného konce a ona jako historicky první žena oficiálně nastoupila do viceprezidentského úřadu v lednu 2021.

Když Harrisová s Bidenem v roce 2020 kandidovala poprvé, demokraté zřejmě sázeli na to, že tehdejší kalifornská senátorka Bidena vhodně doplní. V její prospěch mluvilo to, že je žena, není běloška, je podstatně mladší než on, s právnickým vzděláním i kariérou a že tíhne k progresivismu.

Podle kritiků byl ale začátek jejího působení v Bílém domě příliš nejistý a poznamenaly ho její významné přešlapy při rozhovorech i fluktuace zaměstnanců. Dlouho navíc byla v Bílém domě považována za politickou slabinu a sám Biden ji měl během jejích prvních měsíců ve funkci označit za ne zcela připravenou.

Omluvou pro to, že některé svým výkonem zklamala, by jí ale mohly být nevděčné úkoly, které jí byly svěřeny. Ten nejdůležitější spočíval v tom, že při tehdejší rovnosti hlasů v Senátu podle ústavně zakotvené pravomoci viceprezidentů hlasovala ve prospěch agendy demokratů, což ovšem znamenalo být často ve Washingtonu, tedy menší kontakt s voliči.

Harrisová je také člověkem, který má administrativně pomáhat v otázce jižní hranice. Ta ale za Bidenovy administrativy zaznamenala rekordní vlny migrantů a dlouhodobě se ve spojení s ní mluví o migrační krizi. Kritiku si zde kromě absence řešení vysloužila třeba i za to, že jí trvalo několik měsíců, než uskutečnila svou první a jedinou návštěvu této oblasti.

Dále se politička zasazuje třeba o kodifikaci práv voličů. Významné úspěchy však ani na této frontě zatím nezaznamenala.

Jiným významným tématem, které Harrisové spadlo do klína a kde je její boj už o něco znatelnější, jsou reprodukční práva. Toto téma získalo na důležitosti, když Nejvyšší soud USA v roce 2022 zrušil rozsudky „Roe vs. Wade“ a „Plánované rodičovství vs. Casey“ zaručující právo na potrat, a demokratům se v tomtéž roce osvědčilo jako mobilizující faktor během takzvaných midterms.

Strana jistě doufá, že jím voliče přivábí k hlasovacím urnám i v listopadu, a právě ve spojení s ním se Harrisové postupně povedlo najít pevnější půdu pod nohama. Podle Philipa Elliotta, novináře časopisu Time, se viceprezidentka od převratného rozhodnutí soudu totiž „nenápadně stala hlasem, který nikdo nemůže ignorovat“.

Také v letošním roce Harrisová nadále stavěla právo na potrat do popředí své práce. V březnu 2024 například navštívila kliniku plánovaného rodičovství v Minnesotě, která dané služby poskytuje, což bylo poprvé v historii USA, kdy prezident nebo viceprezident takové zařízení navštívil.

V kampani se pak úspěšně snaží využívat i témat, jako je odpuštění studentských dluhů, změna klimatu a násilí páchané střelnými zbraněmi, která rezonují zejména mezi mladými voliči. Právě to jí ostatně ve spojení s otázkou interrupcí výrazně pomohlo změnit k lepšímu to, jak negativně ji někteří v Bílém domě i v Bidenově týmu dříve vnímali.

Za poslední měsíce se na Harrisovou podle všeho více zaměřila i původní Bidenova kampaň. Prezident ji podle amerických médií po oznámení své opětovné kandidatury více podpořil a dal jí možnost se více projevit. Právě na viceprezidentku se totiž mohly upínat oči voličů pochybujících o Bidenovi kvůli jeho vysokému věku.

Od osudné prezidentské debaty, která ve velkém obnovila diskuze o Bidenových schopnostech, pak Harrisová změnila svůj program a držela se v blízkosti prezidenta.

To, že Biden nyní Harrisovou podpořil jako svou nástupkyni, dává veřejnosti signál, že viceprezidentka už se i v jeho očích vypracovala. Jistě si byl také vědom, že političce, která se již dnes jeví jako jeho nejlogičtější náhrada, vytvoří nejsilnější pozici v boji o demokratickou nominaci.

Zda Harrisová nakonec obstojí v té nejtěžší zkoušce v podobě listopadových prezidentských voleb, je momentálně velká neznámá. Budoucí demokratický kandidát totiž bude muset nejenom porazit Trumpa, ale také zajistit, aby voliči vůbec přišli k volbám.