Hlavní obsah

Harrisová si vybrala viceprezidenta. Upozornil na sebe ostrou kritikou Trumpa

Foto: Twitter @GovTimWalz

Guvernér státu Minnesota Tim Walz.

aktualizováno •

Guvernér Minnesoty Tim Walz platí v Demokratické straně za politika, který dokáže oslovit pravicové voliče i levicové křídlo partaje.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Demokratická kandidátka na prezidentku Kamala Harrisová si jako svou volební dvojku vybrala guvernéra Minnesoty Tima Walze. Oznámila to na sociální síti X. Už předtím o jejím výběru na pozici viceprezidenta informovala americká média s odkazem na své zdroje.

„Jako guvernér, trenér, učitel a veterán se zasloužil o pracující rodiny, jako je ta jeho. Je skvělé ho mít v týmu,“ napsala současná viceprezidentka Spojených států.

Volby prezidenta USA 2024

V pořadí 60. volba prezidenta Spojených států vyvrcholila v úterý 5. listopadu 2024. Světem sledovaný duel ovládl Donald Trump. Svou demokratickou protikandidátku Kamalu Harris v počtu hlasů předběhl ve většině amerických států. Trump v úřadu 20. ledna 2025 vystřídá Joe Bidena.

Šedesátiletý Walz je bývalý člen Národní gardy USA a bývalý učitel, který se v posledních týdnech zviditelnil jako hlasitý obhájce Harrisové. Republikánského kandidáta na amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho potenciálního viceprezidenta J. D. Vance onálepkoval jako „podivíny“, to následně využila i kampaň Harrisové.

Viceprezidentku měl však zaujmout také svou veselou povahou. Důležitou roli pak podle amerických médií sehrála také „chemie“, kterou mezi sebou prý dvojice má, a energie, kterou svým vystupováním na podporu Harrisové dodával voličské základně.

S vyjádřením podpory nečekal dosluhující prezident Joe Biden. „Budou nejsilnějšími obránci našich osobních svobod a naší demokracie,“ napsal na síti X. Walze označil za silného, zásadového a efektivního vůdce.

Walz, bývalý člen Sněmovny reprezentantů z okrsku s převážně republikánskou orientací, již prokázal, že je přitažlivý pro bělošské voliče z venkova. Jako guvernér Minnesoty ale prosazoval i progresivní politiku, například bezplatné stravování ve školách a rozšíření placené dovolené pro zaměstnance.

Minnesota, odkud pochází, je jasně demokratický stát, republikánského kandidáta na prezidenta podpořila naposledy v roce 1972. Nachází se ale blízko Wisconsinu a Michiganu, dvou klíčových bojišť prezidentských voleb.

K výběru Walze se v posledních týdnech stále víc přikláněli demokraté ve Sněmovně reprezentantů, ve které on sám působil 12 let. Politik byl navíc nejvýše postaveným vojákem z povolání v historii Kongresu.

Výběr Walze už chválila i vlivná bývalá šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. „Je to demokrat ze srdce Ameriky,“ prohlásila v rozhovoru pro televizi MSNBC s tím, že Harrisová vybírala z mnoha „dobrých možností“.

Kandidátů na možného viceprezidenta bylo více a finální výběr se měl podle amerických médií zúžit právě na Walze a na jednapadesátiletého Joshe Shapira, guvernéra Pensylvánie. Ten je vycházející hvězdou Demokratické strany a pochází ze státu, který musí Harrisová i Trump vyhrát, pokud chtějí do Bílého domu.

Stanice CNN už informovala, že někteří spojenci Donalda Trumpa si nyní oddychli, že si Harrisová Shapira nevybrala. Že republikáni pensylvánského guvernéra na demokratické kandidátce vyhodnotili jako hrozbu, ostatně naznačoval i zvýšený počet slovních útoků na jeho adresu ze strany Trumpa a Vance.

Trumpův štáb se Walze ihned po zveřejnění zprávy o jeho volbě snažil vykreslit jako člena radikálně levicového křídla Demokratické strany, když ho označil za „sanfranciského liberála“ a „nebezpečně liberálního extremistu“.

„I když Walz předstírá podporu Američanů ve vnitrozemí, když jsou kamery vypnuté, věří, že venkovskou Ameriku tvoří hlavně krávy a kameny,“ řekla mluvčí Trumpova štábu Karoline Leavittová. Upozornila na to, že guvernér prosazuje politiku uhlíkové neutrality, přísnější emisní normy pro auta nebo zavedení volebního práva pro vězně.

Proč o prezidentovi rozhoduje jen několik států?

Amerického prezidenta fakticky nevolí přímo občané, ale tzv. Sbor volitelů, kteří jsou jednotlivým kandidátům přidělováni na základě výsledků voleb v jednotlivých státech. Vítěz potřebuje 270 z 538 volitelských hlasů.

Kvůli tomuto systému (který navíc zvýhodňuje na obyvatelstvo méně početné státy před většími) má v konečném důsledku na výběr šéfa Bílého domu největší vliv jen hrstka států, kde jsou síly mezi demokraty a republikány vyrovnané.

Analytici se shodují, že v letošních volbách to bude sedm států vyznačených na mapě níže oranžovou barvou. Jde o Nevadu a Arizonu na jihozápadě USA, Severní Karolínu a Georgii na jihovýchodě (souhrnně se jim říká sun belt, tedy slunečný pás) a pak Wisconsin, Michigan a Pensylvánii na severu (rust belt, tedy rezavý pás).

O rozhodujících státech podrobně:

Doporučované