Demokraté se šikují za Harrisovou. Jaké šance má proti Trumpovi?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Křehká náplast, kterou se Joeu Bidenovi navzdory tlaku dařilo dlouhé týdny držet svou prezidentskou kampaň pohromadě, zmizela v nenávratnu. Americký prezident se po několika týdnech odolávání v neděli rozhodl ukončit boj o znovuzvolení do Bílého domu a podpořil svou viceprezidentku Kamalu Harrisovou, aby ho nahradila.

„Mým úplně prvním rozhodnutím jako stranického kandidáta v roce 2020 bylo vybrat si Kamalu Harrisovou za svou viceprezidentku. A bylo to to nejlepší rozhodnutí, které jsem udělal,“ napsal americký prezident na platformě X ke společné fotografii s 59letou političkou.

„Dnes chci Kamale nabídnout svou plnou pomoc a podporu, aby se letos stala kandidátkou naší strany. Demokraté - je čas spojit se a porazit Trumpa. Udělejme to,“ dodal Biden.

Například amerikanista Jan Beneš nečekal, že zajde tak daleko. „V Demokratické straně jsou zjevně síly, které Kamalu Harrisovou úplně nutně nechtěly. A chtěly, aby s Bidenovým odstoupením odstoupil z boje i celý tandem z hlasovacího lístku. Tím, že ji podpořil, jí nicméně minimálně vytvořil asi nejsilnější pozici,“ řekl Beneš v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

A jeho slova se v následujících hodinách začala potvrzovat. Za viceprezidentkou se začali šikovat politici Demokratické strany - exprezident Bill Clinton a jeho manželka Hillary, senátoři, kongresmani. Ale i dvojice guvernérů, o nichž se spekulovalo jako o jejích konkurentech: Josh Shapiro z Pensylvánie a Gavin Newsom z Kalifornie.

Harrisová je pro demokraty asi nejpřirozenější volbou už jen kvůli tomu, že s Bidenem podstoupila celý proces primárek a reprezentuje kontinuitu nynějšího prezidentství. Jasným favoritem je navíc také u bookmakerů; jeden z největších amerických sázkařských serverů Polymarket jí v noci z neděle na pondělí stabilně dával víc než 80% šanci na zisk nominace.

Bude to ale stačit?

Někteří mají jasno dlouhodobě a Harrisová si jejich podporu vysloužila ještě před nedělním zvratem. Řada lidí, včetně Bidenových spojenců, ale v Harrisové vidí především dřívější neúspěšnou kandidátku na prezidenta a  viceprezidentku, která se po celou dobu svého působení v Bílém domě potýkala s nerovnoměrnou bilancí svých výsledků a nízkou popularitou.

Její příznivci však vidí potenciál; vyzdvihují její celonárodní profil, přitažlivost pro etnické menšiny a mladší voliče nebo některé průzkumy, ve kterých se v možných soubojích s Donaldem Trumpem vůbec nejeví jako slabý kandidát. Třeba podle materiálu stanice CNN z konce června ji od něj dělí jen dva procentní body, zatímco Bidena v tu dobu dělilo rovnou šest.

Podobně pak dopadl například i průzkum tandemu CBS News/YouGov, kde Harrisovou od republikánského kandidáta dělily jen tři procentní body. Průzkum od Economist/YouGov ovšem pro změnu ukázal, že by Harrisová v souboji s Trumpem dopadla o něco hůře než Biden.

Vzhledem k chybovosti těchto průzkumů nebo faktu, že se v nich nejspíše teprve projeví nedávný atentát na Trumpa, je tak třeba brát veškerá čísla s rezervou.

Faktem nicméně zůstává, že Harrisová dlouhodobě není příliš populární. Podle webu FiveThirtyEight (538), předního agregátoru volebních průzkumů různých agentur, ji a její práci nyní schvaluje jen zhruba 38 % Američanů.

I republikánský kandidát Donald Trump v bezprostřední reakci na Bidenovo rozhodnutí odstoupit prohlásil, že Harrisová je slabší kandidát než současný prezident. Sebevědomím hýří i další republikánští politici.

Když Harrisová s Bidenem v roce 2020 kandidovala poprvé, demokraté zřejmě sázeli na to, že tehdejší kalifornská senátorka Bidena vhodně doplní. V její prospěch mluvilo to, že je žena, není běloška, je podstatně mladší než on, s právnickým vzděláním i kariérou a že tíhne k progresivismu.

Podle kritiků byl ale začátek jejího působení v Bílém domě příliš nejistý a poznamenaly ho její významné přešlapy při rozhovorech i fluktuace zaměstnanců. Dlouho navíc byla v Bílém domě považována za politickou slabinu a sám Biden ji měl během jejích prvních měsíců ve funkci označit za ne zcela připravenou.

Omluvou pro to, že některé svým výkonem zklamala, by jí ale mohly být nevděčné úkoly, které jí byly svěřeny. Ten nejdůležitější spočíval v tom, že při tehdejší rovnosti hlasů v Senátu podle ústavně zakotvené pravomoci viceprezidentů hlasovala ve prospěch agendy demokratů, což ovšem znamenalo být často ve Washingtonu, tedy menší kontakt s voliči.

Harrisová je také člověkem, který má administrativně pomáhat v otázce jižní hranice. Ta ale za Bidenovy administrativy zaznamenala rekordní vlny migrantů a dlouhodobě se ve spojení s ní mluví o migrační krizi. Kritiku si zde kromě absence řešení vysloužila třeba i za to, že jí trvalo několik měsíců, než uskutečnila svou první a jedinou návštěvu této oblasti.

Dále se politička zasazuje třeba o kodifikaci práv voličů. Významné úspěchy však ani na této frontě zatím nezaznamenala.

Jiným významným tématem, které Harrisové spadlo do klína a kde je její boj už o něco znatelnější, jsou reprodukční práva. Toto téma získalo na důležitosti, když Nejvyšší soud USA v roce 2022 zrušil rozsudky „Roe vs. Wade“ a „Plánované rodičovství vs. Casey“ zaručující právo na potrat, a demokratům se v tomtéž roce osvědčilo jako mobilizující faktor během takzvaných midterms.

Strana jistě doufá, že jím voliče přivábí k hlasovacím urnám i v listopadu a právě ve spojení s ním se Harrisové postupně povedlo najít pevnější půdu pod nohama. Podle Philipa Elliotta, novináře časopisu Time, se viceprezidentka od převratného rozhodnutí soudu totiž „nenápadně stala hlasem, který nikdo nemůže ignorovat“.

Také v letošním roce Harrisová nadále stavěla právo na potrat do popředí své práce. V březnu 2024 například navštívila kliniku plánovaného rodičovství v Minnesotě, která dané služby poskytuje, což bylo poprvé v historii USA, kdy prezident nebo viceprezident takové zařízení navštívili.

V kampani se pak úspěšně snaží využívat i témat, jako je odpuštění studentských dluhů, změna klimatu a násilí páchané střelnými zbraněmi, která rezonují zejména mezi mladými voliči. Právě to jí ostatně ve spojení s otázkou potratů výrazně pomohlo změnit k lepšímu to, jak negativně ji někteří v Bílém domě i v Bidenově týmu dříve vnímali.

Když Joe Biden oznámil svou opětovnou kandidaturu, mnozí odborníci ve veřejném prostoru nabádali k tomu, aby Harrisovou více podpořil a dal jí možnost se více projevit, jelikož voliči se vzhledem k jeho vysokému věku budou jistě ohlížet právě i na to, kdo mu bude stát po boku.

Podle britské stanice BBC či listu The New York Times se tak nakonec opravdu stalo a Bílý dům alespoň v závěru mandátu vyvinul úsilí o její výraznější propagaci. Od osudné prezidentské debaty navíc Harrisová změnila svůj tradiční program a držela se v blízkosti prezidenta.

S tím, jak byla Harrisová čím dál častěji zmiňována coby náhradnice Bidena, již navíc Trumpova kampaň a republikánští příznivci zesílili své útoky na její osobu. Sama viceprezidentka však až do konce stála za úřadujícím prezidentem, který ji podle všeho oproti začátkům již má za vypracovanou političku.

Zda by Harrisová nakonec obstála v té nejtěžší zkoušce v podobě prezidentských voleb, je momentálně velká neznámá. Budoucí demokratický kandidát totiž bude muset nejenom porazit Trumpa, ale také zajistit, aby voliči vůbec přišli k volbám.

V momentě, kdy se nominační sjezd i hraniční termín pro kandidátky blíží, je však pro demokraty výzvou už jen to, aby se na ně nová dvojice dostala.

Článek publikovaný v první půlce července jsme přepracovali poté, co Joe Biden oznámil, že nebude nadále usilovat o znovuzvolení.