Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pokračovat v pomoci Kyjevu a razit tvrdý přístup vůči Moskvě.
S takovými prioritami v zahraniční politice chce podle všeho jít do listopadových voleb amerického prezidenta demokratka Kamala Harrisová, která se – stejně jako prezident Joe Biden – řadí k zastáncům napadené země.
Pro Ukrajinu by její případné zvolení znamenalo úlevu, režim ruského diktátora Vladimira Putina by ho zřejmě nesl nelibě.
Kreml prozatím odmítl potenciální kandidaturu Harrisové hodnotit. Podle mluvčího Dmitrije Peskova dosud nebyla v oblasti rusko-amerických vztahů aktivní, její prohlášení nicméně označil za nepřátelská.
Zatímco oficiální vyjádření byla opatrná, na plné obrátky se rozjel další účinný nástroj režimu – propaganda. Ta krátce po Bidenově oznámení, že nakonec nebude znovu kandidovat, naskočila na vlnu ostré kritiky americké viceprezidentky, a to včetně sexistických a rasistických urážek.
„Kamala s jaderným tlačítkem je horší než opice s granátem,“ prohlásil ve státní televizi Andrej Sidorov, jenž působí na Moskevské státní univerzitě. Ve stejném vysílání pak nechybělo ani poukazování na viceprezidentčin smích jakožto ukazatel její nekompetentnosti.
Podobnou rétoriku použili i ruští představitelé. „Pokud Harrisová zůstane, co o ní víme? Je to destilované zlo. Biden alespoň představoval pozůstatek staré konzervativní Ameriky. V Harrisové máte ďábla v jeho nejčistší podobě,“ pravil poslanec Státní dumy Oleg Matvejčev.
Kamala Harrisová a volby 2024
Poté, co se Joe Biden vzdal v červenci 2024 prezidentské kandidatury, podpořil Kamalu Harrisovou. K podpoře se přidali také Barack Obama, Michelle Obamová, Bill Clinton, Hillary Clintonová i někteří senátoři. Demokraté ji nakonec zvolili za oficiální kandidátku.
Bidenovo oznámení komentovala i mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Vyzvala k vyšetření „tajné dohody mezi americkými médii a určitými politickými kruhy s cílem zakrýt pravdu o Bidenově duševním stavu a zmanipulovat veřejné mínění ve prospěch jedné politické strany demokratů“.
Nenávistné příspěvky na účet Harrisové se pak hromadily na propagandistických kanálech na telegramu i ruské sociální síti VKontakte.
Harrisová vs. Trump
Pokud by se Kamala Harrisová na srpnovém nominačním sjezdu oficiálně stala kandidátkou demokratů, postavila by se v listopadových volbách někdejšímu prezidentovi a republikánskému kandidátovi Donaldu Trumpovi.
Přístupy obou politiků k válce na Ukrajině se liší. Zatímco Harrisová prosazovala spolu s demokraty další balíčky pomoci Kyjevu, v Kongresu dlouho snahy narážely na část republikánů, pro něž to bylo nemyslitelné.
O zbrzdění pomoci ve své kampani mluví i Trump, který se nechal slyšet, že na oba státy zatlačí, aby zahájily mírová jednání. Opakovaně také zmínil, že kdyby byl u moci on místo Bidena, k žádné válce na východě Evropy by nedošlo.
Trump se v minulosti snažil o udržování dobrých vztahů s Putinem a kritizoval ho jen zřídka. Vyhýbá se i tomu, aby mu připsal odpovědnost za údajné ruské válečné zločiny na Ukrajině, jak to dělají jiní politici, včetně Harrisové.
Kriticky se republikánský kandidát vyjadřuje i k současnému fungování Severoatlantické aliance. Letos v únoru podle deníku Financial Times prohlásil, že pokud budou členské státy NATO na svoji obranu dávat příliš málo, Rusko si s nimi může dělat, co chce.
Předvolební obavy z vměšování
Přestože se Moskva tváří neutrálně a opakovaně zdůrazňuje, že nezasahuje do vnitřních záležitostí zemí, důkazy o vměšování do voleb v roce 2016 mluví o opaku. Tehdy zřejmě přímo režim nařídil hackerskou a dezinformační kampaň proti demokratické kandidátce Hillary Clintonové. I během letošních voleb tak nad tím, jak do nich bude Moskva zasahovat, visí otazníky.
Kreml dává od událostí oficiálně ruce pryč. Naposledy jeho mluvčí oznámil, že bude pokračovat ve sledování volební kampaně, ale jinak zdůraznil, že hlavní prioritou Ruska je jeho pokračující válka proti Kyjevu.
