Článek
Exprezident Donald Trump se vrací do Bílého domu. A je to triumfální návrat. Odevzdané hlasy se stále dopočítávají, ale z toho, co přichází z jednotlivých okrsků, vyplývá, že má reálnou šanci získat všech sedm takzvaných kolísavých států. Tedy těch, kam je vzhledem k americkému volebnímu systému především upřena pozornost v prezidentských volbách. Podle průzkumů měla přitom nejméně tři z nich vyhrát Kamal Harrisová.
Vše začalo Trumpovým vítězstvím v Severní Karolíně a pokračovalo triumfem v Georgii, která se složením voličů podobá prvně zmíněnému státu.
Volby v USA 2024
V pořadí 60. volba prezidenta Spojených států amerických proběhla v úterý 5. listopadu 2024. V pořadí 47. prezidentem Spojených států se stane Donald Trump, který ve světem sledovaném duelu porazil Kamalu Harrisovou. Sledujte průběžné výsledky voleb nebo se podívejte na speciální vysílání k volbám v USA, kde mluvili odborníci, novináři i politici.
Aktuální dění sledujeme v online reportáži
Demokratka Harrisová potřebovala k naději na vítězství udržet takzvanou Modrou zeď, tedy trojici států Wisconsin, Michigan a Pensylvánie, na které se demokraté v prezidentských volbách pravidelně spoléhali.
„Velmi reálná možnost, ale přesto těžký úkol,“ napsal k tomu hlavní datový analytik listu The New York Times (NYT) Nate Cohn. Těsně před pátou hodinou ranní ale dodal, že Donald Trump je pravděpodobným vítězem voleb.
Takzvané volební kyvadlo deníku odhadující celkového vítěze se během noci jasněji a jasněji začalo vychylovat na stranu republikánského kandidáta, jak jeho šance na Bílý dům dramaticky rostly.
V půl osmé ráno SEČ konzervativní stanice Fox News oznámila vítězství Trumpa v klíčové Pensylvánii.Tento stát mu přisoudily i další stanice a agentury, které ho označily za celkového vítěze ve chvíli, kdy mu přiznaly vítězství ve státě Wisconsin.
Co pálí Američany nejvíc? Ekonomika
Z prvních odhadů to vypadalo, že se kolísavé státy lišily v tom, jaké téma voliče tíží nejvíc. Zatímco na jihu byl na prvním místě stav ekonomiky, v takzvaném rezavém pásu u Velkých jezer obavy o demokracii. I proto kampaň demokratické kandidátky Kamaly Harrisové vyjadřovala mírný optimismus.
Souboj ve Wisconsinu, Michiganu a Pensylvánii byl zpočátku velmi vyrovnaný, i tyto státy se ale začaly mírně přiklánět k Trumpovi. Čekalo se ale ještě na počty hlasů z velkých měst, která jsou většinou demokratická. Spočítané hlasy například v okrese Wayne u Detroitu v Michiganu, voličsky nejsilnějším, zůstávaly dlouho jen na 16 procentech. Nakonec se ukázalo, že i přes vítězství tu Harrisovou volil menší počet demokratů v porovnání s tím, kolik hlasů odevzdali prezidentskému kandidátovi v roce 2020.
Kampaň Kamaly Harrisové tak úpěnlivě hleděla k městům jako Detroit, Filadelfie, Pittsburgh, Milwaukee, Charlotte a Atlanta, která před čtyřmi lety nakonec dopomohla k těsnému vítězství současného prezidenta Joea Bidena.
Podle Johna Kinga z televizní stanice CNN ale viceprezidentka zaostávala za čísly z jeho vítězného roku 2020 v několika stěžejních demokratických okresech. King vypíchl například baštu demokratů – okres Filadelfie v Pensylvánii.
Harrisová tu na Bidena ztrácela čtyři procentní body, což se zdálo být v tak těsném souboji rozhodující. Donald Trump totiž na venkově svou podporu udržel a na mnoha místech dokonce v těchto rurálních oblastech své zisky navýšil.
Souboj tak vypadal více a více jako prezidentská volba z roku 2016, kdy Trump porazil Hillary Clintonovou. Republikán Modrou zeď tehdy rozbil, když v trojici států Wisconsin, Michigan a Pensylvánie vyhrál. Tyto kulturně, rasově i sociálně podobné státy totiž od roku 1992 volí společně. A i letos došlo na stejný scénář. Trumpovi se tu dokonce dařilo lépe než před osmi lety.
Reportáž: Jak Trumpův úspěch prožívají na Floridě
Odklon Latinos od demokratů
Kamalu Harrisovou musela už znervózňovat předběžná data o podpoře voličů z jejího vlastního tábora. Jak naznačovaly průzkumy pořizované před volebními místnostmi, Harrisová výrazně ztrácela u Latinos, což se potvrdilo.
Viceprezidentka sice vyhrála u hispánských žen o 24 procent, Trump ale bodoval u hispánských mužů, a to o deset procentních bodů. Joe Biden přitom v této skupině voličů dominoval, vyhrál u nich o 23 procent. Hillary Clintonová dokonce o 31 procent.
Harrisové se nedařilo ani u nezávislých voličů. Ti dali přednost Trumpovi například v Georgii.
Kampaň viceprezidentky v pět hodin ráno středoevropského času vydala zprávu, z níž citovala CNN. Psalo se v ní, že její šance na vítězství vede přes Modrou zeď. O vítězi se podle Harrisové a jejího týmu nemělo uplynulo noc rozhodnout. Mýlila se.
Její šance na to stát se historicky první prezidentkou USA byly do rána pryč. Její neúspěch ilustroval i fakt, že nižších výsledků než Joe Biden dosahovala i ve státech, kde měla dominovat.
Proč o prezidentovi rozhoduje jen několik států?
Amerického prezidenta fakticky nevolí přímo občané, ale tzv. Sbor volitelů, kteří jsou jednotlivým kandidátům přidělováni na základě výsledků voleb v jednotlivých státech. Vítěz potřebuje 270 z 538 volitelských hlasů.
Kvůli tomuto systému (který navíc zvýhodňuje na obyvatelstvo méně početné státy před většími) má v konečném důsledku na výběr šéfa Bílého domu největší vliv jen hrstka států, kde jsou síly mezi demokraty a republikány vyrovnané.
Analytici se shodují, že v letošních volbách to bude sedm států vyznačených na mapě níže oranžovou barvou. Jde o Nevadu a Arizonu na jihozápadě USA, Severní Karolínu a Georgii na jihovýchodě (souhrnně se jim říká sun belt, tedy slunečný pás) a pak Wisconsin, Michigan a Pensylvánii na severu (rust belt, tedy rezavý pás).
O rozhodujících státech podrobně:
