Velký návrat. Jak se Donald Trump stal podruhé prezidentem

Exprezident Donald Trump se vrací do Bílého domu. A je to triumfální návrat. Odevzdané hlasy se stále dopočítávají, ale z toho, co přichází z jednotlivých okrsků, vyplývá, že má reálnou šanci získat všech sedm takzvaných kolísavých států. Tedy těch, kam je vzhledem k americkému volebnímu systému především upřena pozornost v prezidentských volbách. Podle průzkumů měla přitom nejméně tři z nich vyhrát Kamala Harrisová.

Vše začalo Trumpovým vítězstvím v Severní Karolíně a pokračovalo triumfem v Georgii, která se složením voličů podobá prvně zmíněnému státu.

Demokratka Harrisová potřebovala k naději na vítězství udržet takzvanou Modrou zeď, tedy trojici států Wisconsin, Michigan a Pensylvánie, na které se demokraté v prezidentských volbách pravidelně spoléhali.

„Velmi reálná možnost, ale přesto těžký úkol,“ napsal k tomu hlavní datový analytik listu The New York Times (NYT) Nate Cohn. Těsně před pátou hodinou ranní ale dodal, že Donald Trump je pravděpodobným vítězem voleb.

Takzvané volební kyvadlo deníku odhadující celkového vítěze se během noci jasněji a jasněji začalo vychylovat na stranu republikánského kandidáta, jak jeho šance na Bílý dům dramaticky rostly.

V půl osmé ráno SEČ konzervativní stanice Fox News oznámila vítězství Trumpa v klíčové Pensylvánii. Tento stát mu přisoudily i další stanice a agentury, které ho označily za celkového vítěze ve chvíli, kdy mu přiznaly vítězství ve státě Wisconsin.

Z prvních odhadů to vypadalo, že se kolísavé státy lišily v tom, jaké téma voliče tíží nejvíc. Zatímco na jihu byl na prvním místě stav ekonomiky, v takzvaném rezavém pásu u Velkých jezer to byly obavy o demokracii. I proto kampaň demokratické kandidátky Kamaly Harrisové vyjadřovala mírný optimismus.

Souboj ve Wisconsinu, Michiganu a Pensylvánii byl zpočátku velmi vyrovnaný, i tyto státy se ale začaly mírně přiklánět k Trumpovi. Čekalo se ale ještě na počty hlasů z velkých měst, která jsou většinou demokratická. Spočítané hlasy například v okrese Wayne u Detroitu v Michiganu, voličsky nejsilnějším, zůstávaly dlouho jen na 16 procentech. Nakonec se ukázalo, že i přes vítězství zde Harrisovou volil menší počet demokratů v porovnání s tím, kolik hlasů odevzdali prezidentskému kandidátovi v roce 2020.

Kampaň Kamaly Harrisové tak úpěnlivě hleděla k městům jako Detroit, Filadelfie, Pittsburgh, Milwaukee, Charlotte a Atlanta, která před čtyřmi lety nakonec dopomohla k těsnému vítězství současného prezidenta Joea Bidena.

Podle Johna Kinga z televizní stanice CNN ale viceprezidentka zaostávala za čísly z jeho vítězného roku 2020 v několika stěžejních demokratických okresech. King vypíchl například baštu demokratů – okres Filadelfie v Pensylvánii.

Harrisová tu na Bidena ztrácela čtyři procentní body, což se zdálo být v tak těsném souboji rozhodující. Donald Trump totiž na venkově svou podporu udržel a na mnoha místech dokonce v těchto rurálních oblastech své zisky navýšil.

Souboj tak vypadal více a více jako prezidentská volba z roku 2016, kdy Trump porazil Hillary Clintonovou. Republikán Modrou zeď tehdy rozbil, když v trojici států Wisconsin, Michigan a Pensylvánie vyhrál. Tyto kulturně, rasově i sociálně podobné státy totiž od roku 1992 volí společně. A i letos došlo na stejný scénář. Trumpovi se tu dokonce dařilo lépe než před osmi lety.

Kamalu Harrisovou musela už znervózňovat předběžná data o podpoře voličů z jejího vlastního tábora. Jak naznačovaly průzkumy pořizované před volebními místnostmi, Harrisová výrazně ztrácela u Latinos, což se potvrdilo.

Viceprezidentka sice vyhrála u hispánských žen o 24 procent, Trump ale bodoval u hispánských mužů, a to o deset procentních bodů. Joe Biden přitom v této skupině voličů dominoval, vyhrál u nich o 23 procent. Hillary Clintonová dokonce o 31 procent.

Harrisové se nedařilo ani u nezávislých voličů. Ti dali přednost Trumpovi například v Georgii.

Kampaň viceprezidentky v pět hodin ráno středoevropského času vydala zprávu, z níž citovala CNN. Psalo se v ní, že její šance na vítězství vede přes Modrou zeď. O vítězi se podle Harrisové a jejího týmu nemělo uplynulou noc rozhodnout. Mýlily se.

Její šance na to stát se historicky první prezidentkou USA byly do rána pryč. Její neúspěch ilustroval i fakt, že nižších výsledků než Joe Biden dosahovala i ve státech, kde měla dominovat.