Jak se Donald Trump ocitl na prahu druhého prezidenství

Exprezident Donald Trump má reálnou šanci získat všech sedm takzvaných kolísavých států, tedy těch, kam je vzhledem k americkému volebnímu systému především upřena pozornost v prezidentských volbách. Nelze to říct s naprostou jistotou, může přijít obrat, ale trend je jasný.

Vše začalo vítězstvím v Severní Karolíně a pokračovalo triumfem v Georgii, která se složením voličů podobá prvně zmíněnému státu.

Demokratka Kamala Harrisová by tak musela udržet takzvanou Modrou zeď, tedy trojici států Wisconsin, Michigan a Pensylvánie, na které kdysi demokraté v prezidentských volbách pravidelně spoléhali.

„Velmi reálná možnost, ale přesto těžký úkol,“ napsal k tomu hlavní datový analytik listu The New York Times (NYT) Nate Cohn. Těsně před pátou hodinou ranní ale dodal, že Donald Trump je pravděpodobným vítězem voleb.

Takzvané volební kyvadlo deníku odhadující celkového vítěze se během noci jasněji a jasněji začalo vychylovat na stranu republikánského kandidáta s tím, že jeho šance na Bílý dům vzrostly na 89 procent.

O půl osmé ráno SEČ stanice Fox News oznámila vítězství Trumpa i v Pensylvánii. Další agentury ale zatím vyčkávají. Pokud se to ale potvrdí, republikán se vrátí do Bílého domu.

Z prvních odhadů to vypadalo, že se kolísavé státy lišily v tom, jaké téma voliče tíží nejvíc. Zatímco na jihu byl na prvním místě stav ekonomiky, v takzvaném rezavém pásu u Velkých jezer obavy o demokracii. I proto kampaň demokratické kandidátky Kamaly Harrisové vyjadřovala mírný optimismus.

Souboj ve Wisconsinu, Michiganu a Pensylvánii byl zpočátku velmi vyrovnaný, i tyto státy se ale začaly mírně přiklánět k Trumpovi. Čekalo se ale ještě na počty hlasů z velkých měst, která jsou většinou demokratická. Spočítané hlasy například v okrese Wayne u Detroitu v Michiganu, voličsky nejsilnějším, zůstávaly jen na 16 procentech.

Kampaň Kamaly Harrisové tak úpěnlivě hleděla právě k městům jako Detroit, Filadelfie, Pittsburgh, Milwaukee, Charlotte a Atlanta, která před čtyřmi lety nakonec dopomohla k těsnému vítězství Joeu Bidenovi.

Podle Johna Kinga z televizní stanice CNN ale viceprezidentka zaostávala za čísly současného prezidenta Joea Bidena z jeho vítězného roku 2020 v několika stěžejních demokratických okresech. King vypíchl například baštu demokratů – okres Filadelfie v Pensylvánii.

Harrisová tu na Bidena ztrácela čtyři procentní body, což se zdálo být v tak těsném souboji rozhodující. Donald Trump totiž na venkově svou podporu udržel a na mnoha místech dokonce v těchto rurálních oblastech své zisky navýšil.

Souboj tak vypadal více a více jako prezidentská volba z roku 2016, kdy Trump porazil Hillary Clintonovou. Republikán Modrou zeď tehdy rozbil, když v trojici států Wisconsin, Michigan a Pensylvánie vyhrál.

Tyto kulturně, rasově i sociálně podobné státy totiž od roku 1992 volí společně. A i letos to vypadá na stejný scénář.

Kamalu Harrisovou musela už znervózňovat předběžná data o podpoře voličů z jejího vlastního tábora. Jak už naznačovaly průzkumy, Harrisová ztrácela u Latinos, což se potvrdilo.

Viceprezidentka sice celostátně Trumpa u hispánských voličů porazila o 12 procentních bodů, před čtyřmi lety ale Biden získal o 20 procent více hlasů z této komunity. Latinos dokonce Trumpa letos podle analýz podpořili i v důležitém Michiganu, v prostředním státě Modré zdi.

Nedařilo se jí ani u nezávislých voličů. Ti dali přednost Trumpovi například v Georgii.

Kampaň viceprezidentky v pět hodin ráno středoevropského času vydala zprávu, kde se podle CNN píše, že její šance na vítězství vede přes Modrou zeď. O vítězi se podle Harrisové a jejího týmu nerozhodne tuto noc.

Její šance na to stát se historicky první prezidentkou USA jsou ale nízké. Ilustruje to i fakt, že nižších výsledků než Joe Biden dosahovala i ve státech, kde měla dominovat.