Článek
Ve Washingtonu si někteří majitelé obchodů těsně před volbami dávali do výloh dřevěné desky, před dveře mříže. Opevňovali se, jako by měl na město udeřit hurikán. Tím měl ve skutečnosti být dav rozzuřených voličů Donalda Trumpa, kteří opět neměli unést prohru.
Zbytečné úsilí. Republikán vyhrál a obavy, že by se mohl opakovat 6. leden 2021, kdy trumpovci napadli Kapitol, se rozplynuly.
A pokud sami demokraté plánovali nějaký obrovský protest, ani na něj nedošlo. Trumpovo vítězství bylo tak přesvědčivě, že to demokratům jednoduše vyrazilo dech.
Data ukazují, že republikán posílil napříč americkým elektorátem nehledě na sociální status, vzdělání, věk či rasu.
„V roce 2016 jsme poznali, kdo je Donald Trump. V roce 2024 jsme zjistili, co jsme zač my Američané,“ řekl Seznam Zprávám demokrat Nicholas Dowley, který žije a pracuje v New Yorku.
Vysvětlil, že zatímco ve volbách před osmi lety ještě mnozí voliči Trumpa neznali, letos už podle něj museli vědět, jaký je to „lhář, rasista , sexista, podvodník a separatista“.
Někteří demokrati po zvolení Trumpa vyrazili do ulici protestovat. Jejich počet ale dosáhl maximálně několik stovek.
Dowley měl dlouho za to, že trumpovci žijí kdesi daleko, teď jich ale řadu potkává i ve svém rodném Brooklynu.
„A to je naprosto šokující. Amerika se vydala úplně opačným směrem, než jsem si myslel,“ dodal s odkazem na období, kdy politice dominoval „jeho“ prezident Barack Obama.
Prvního Afroameričana v Bílém domě před lety volila i Alexandra, původem rovněž z New Yorku. Před týdnem podpořila demokratku Kamalu Harrisovou.
„Od voleb jsem jako tělo bez duše. Občas ještě brečím, cítím ale hlavně pustou beznaděj z toho, že žiji v zemi, kde davy lidí aplaudují někomu jako Trump,“ svěřila se Seznam Zprávám.
Odliv „oddaných“
Do éteru se vrátili mnozí experti, kteří předpovídali triumf Harrisové a teď se stále nedokážou přenést přes výhru Trumpa. „Vím, že všichni teď nepředstavitelným způsobem trpí. Já jsem si opravdu myslela, že jsme lepší než tohle,“ řekla ve svém podcastu neteř Donalda Trumpa Mary, která je nesmiřitelnou kritičkou svého strýce.
Stejně jako mnozí další demokraté, i ona měla za to, že v zemi jednoduše žije více odpůrců Trumpa a jeho stylu politiky založené na agresivních útocích vůči kritikům, nerespektování institucí a na podbízení se krajní pravici. „Je to pro mě nejtemnější moment v životě,“ dodala Mary Trumpová.
Demokraté od roku 2008, kdy volby vyhrál Barack Obama, hlásali, že přichází éra jejich politické dominance. I proto se jen těžce vzpamatovávají z prohry. Odkazovali totiž na dramatickou demografickou změnu, kdy se bílá rasa pomalu, ale jistě stává minoritní.
Všerasová a kosmopolitní Amerika měla být zcela jasně nakloněna demokratickému vidění světa. Tato Amerika měla vyznávat liberální přístup ke kulturním otázkám, podporovat větší roli vlády a mít sympatie k širší sociální síti.
Barack Obama vybudoval rasově a sociálně pestrou a početnou koalici, která ho dvakrát vynesla do Bílého domu.
Demokraté byli přesvědčeni, že jsou stranou „velkého stanu“ a že tak pojmou různorodé voliče a stanou se neporazitelnými.
Donald Trump tuto představu 5. listopadu 2024 rozbil na kusy. Odebral totiž demokratům řadu těchto „zabezpečených“ voličů.
Pro Trumpa například podle takzvaných exit polls hlasovalo v porovnání s rokem 2008 o devět procent více Afroameričanů, o 11 procent více mladých pod 29 let a vůbec největší zisk republikánský kandidát zaznamenal u Latinos, kde demokratům odňal 15 procent z nich.
Strana, která opustila dělníky
Průzkum listu Financial Times a společnosti Echelon Insight v této souvislosti ukázal, že Latinos se výrazně liší s bělošskými liberály ve vnímání Ameriky jako takové.
Zatímco progresivisté mají za to, že v zemi existuje systémový rasismus, většina Hispánců si to nemyslí. Obě skupiny se rozcházejí i v otázce, zdali je Amerika tou nejlepší zemí na světě. Latinos spíše souhlasí s bělošskými konzervativci, kteří svou zemi za tu nejlepší jednoznačně považují.
V rámci vášnivé debaty mezi demokraty, kteří hledají důvody své prohry a nezdráhají se navzájem hořce obviňovat, se do svých kolegů pustil Bernie Sanders. Tento nezávislý senátor z Vermontu, který ale v drtivé většině případů hlasuje s demokraty, kritizuje především takzvanou „politiku identity“, ke které demokraté podle něj stále tíhnou.
Senátor svým kolegům vyčinil, že se Demokratická strana nijak nesoustředí na situaci Američanů dělnických profesí, kteří jsou podle něj naštvaní a mají právo být naštvaní.
„Demokratická strana se stále více stává stranou uplatňující politiku identity. Měla by ale pochopit, že naprostá většina lidí v této zemi zastává dělnické profese. A tento odliv pracujících z Demokratické strany, který začal u bělochů, se teď zrychlil u Latinoameričanů a černochů,“ řekl Sanders pro list The New York Times
Podle něj špičky demokratické strany tyto „naštvané“ dělníky opustily. Později na CNN Sanders připustil, že odcházející prezident Joe Biden této vrstvě Američanů svými zákony dost pomohl. Podle senátora je ale načase, aby se změnil nastavený systém, kdy „tři nejbohatší vlastní více než polovina země“.
Jeho prohlášení narazilo u vlivné demokratické kongresmanky Nancy Pelosiové, která Sanderse zkritizovala s tím, že strana je stále pro dělníky tím pravým domovem. Podle ní měl Biden z boje o prezidentství odstoupit dříve a umožnit tak straně, aby si náhradníka včas vybrala ve vnitrostranických primárkách. Demokraté by tak proti Trumpovi možná postavili vzhledem k mandátu od voličů silnějšího kandidáta, míní Pelosiová.
Politická korektnost
Uvnitř strany padají i jiné důvody, kvůli kterým strana na čele s Kamalou Harrisovou takto vyhořela.
Mnozí upozorňují, že demokraté jsou stále příliš „politicky korektní“ a některým tématům se raději vyhýbají, aby „nikoho neurazili“. Živě se například debatuje o nepokojích v univerzitních kampusech kvůli válce v Pásmu Gazy, kdy demokraté dlouho nevěděli, jestli zasáhnout.
„Nejsme stranou zdravého rozumu,“ řekla na stanici MSNBC například demokratická stratéžka Julie Roginsky. Zmínila právě násilnosti na kampusech, které podle ní většina země - až na demokraty - vnímala jako nepřijatelné. „Bojíme se, že bychom si proti sobě poštvali jednu či druhou skupinu naší koalice, tak raději neřekneme nic.“
A kritiků uvnitř strany přibývá. „Demokraté se musí přestat podbízet krajní levici,“ řekl časopisu Time například Tom Suozzi, poslanec za stát New York.
Dotkl se i jiného ožehavého tématu, a to transgender sportovců. „Nechci nikoho diskriminovat, ale nemyslím si, že by biologičtí chlapci měli hrát v dívčích sportech. Demokraté to neříkají a měli by to říkat.“
Demokraté tráví příliš mnoho času snahou, aby nikoho neurazili, místo aby byli brutálně upřímní ohledně problémů, kterým mnoho Američanů čelí.
Přidal se k němu kolega z Kongresu, demokrat Seth Moulton z Massachusetts. „Mám dvě malé holčičky a nechci, aby je na hřišti přejel muž nebo bývalý mužský sportovec, ale jako demokrat se to mám bát říct?“ ptal se pro The New York Times.
Progresivní demokrat John Moran se ale proti svému kolegovi ohradil. „Pokud chcete využít volební prohru jako příležitost k tomu, abyste se navážel do nejzranitelnějších, měl byste si najít jinou práci,“ napsal na síti X.
Trump naproti tomu v říjnu svou kampaň na tématu transgender lidí zčásti postavil. Jeden z negativních reklamních spotů například hlásal: „Kamala je pro ně, Trump pro tebe.“ Na tyto reklamy, které se podle stanice NPR v sedmi klíčových státech odehrály 30tisíckrát, kampaň Harrisové nijak nereagovala.
A Trump přidával. Na mítincích s voliči například lživě tvrdil, že Kamala Harrisová podporuje státy a školy v tom, aby rodičům odebíraly nezletilé děti a prováděly na nich operace změny pohlaví.
Trump a translidé
Staronový americký prezident Donald Trump se proti transgender lidem ostře vymezoval už za svého prvního prezidentství mezi lety 2016-2020. Zrušil například zákon svého předchůdce Baracka Obamy, který povolil lidem s jinou sexuální orientací včetně transgender sloužit v americké armádě.
Toto tvrzení bylo přitom jedním z mnoha, které se i přes zjevnou nepravdu v americkém elektorátu uchytilo a šířilo na sociálních sítích. Demokraté tak svou prohru přičítají i mocné mašinérii dezinformací.
„V této zemi jsme ve víru dezinformací. Hodně lidí volilo Trumpa i přes to, že ve skutečnosti chtějí něco úplně jiného,“ řekla v podcastu satirika Jona Stewarta historička Heather Cox Richardsonová, která přednáší na Boston College. Za jeden z příkladů dezinformací uvedla ekonomiku, kterou stále většina Američanů považuje za špatnou navzdory mnoha pozitivním ukazatelům.
Stewart k tomu nabídl svůj postřeh, když řekl, že se více Američanů bálo „invaze imigrantů a translidí“ než ztráty demokracie. „Americká pravice zdůrazňovala, že obyčejní Američané mají mít strach z věcí, které nejsou reálné,“ doplnila ho historička.
Strašná noc
Zatímco se demokratičtí politici navzájem přou o to, co přivodilo prohru Kamaly Harrisové, a akademici hledají vysvětlení jejího politického pádu, demokratičtí voliči neskrývají šok, zděšení a bolest.
Jako by všechny tyto jejich rozjitřené emoce do svého vystoupení vtěsnal uvaděč populární late-night show Jimmy Kimmel, nesmlouvavý kritik Donalda Trumpa.
Ve svém úvodním monologu řekl, že zvolení Trumpa je špatnou zprávou pro všechny „ženy, děti a pro stovky tisíc tvrdě pracujících imigrantů, kteří Ameriku drží v chodu“.
Kimmel pokračoval s tím, že Trumpovo prezidentství rovněž mimo jiné poškodí zdravotní péči, klima, vědu, žurnalistiku, Ukrajinu a zahraniční spojence. „Byla to strašná noc pro všechny stoupence Harrisové i pro ty, kteří volili Trumpa. Ti o tom zatím nevědí,“ uzavřel.
Přes potlesk, kterým ho odměnili diváci ve studiu, je ale nezpochybnitelným faktem, že při pohledu na současnou politickou mapu jsou voliči Harrisové v menšině. Většina Ameriky teď Kimmelovi přeneseně řečeno netleská.
