Čtyři vyvrácené Trumpovy mýty, kterými dál přitahuje voliče

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Boj o amerického prezidenta se v posledních týdnech zásadně proměnil. Většina průzkumů ukazuje, že někdejší favorit na vítězství Donald Trump ztrácí přízeň voličů. Uvadající kampaň křehkého a místy nesrozumitelného Joea Bidena, někdejšího lídra demokratů, dostala nový impuls v osobě viceprezidentky Kamaly Harrisové, která prezidenta na kandidátce nahradila 21. července.

Republikán Donald Trump tak teď vedle klesajících preferencí přihlíží i bouřlivým volebním mítinkům Harrisové a Tima Walze, jejího kandidáta na viceprezidenta.

„Trump přešlapuje na místě a neví, jak tomu čelit. Zatím se nedokázal přenastavit na nového protikandidáta,“ komentuje stav Trumpovy kampaně i samotného kandidáta amerikanistka Kateřina Březinová z Metropolitní univerzity Praha.

Nemohla si nevšimnout, že se exprezident zatím jen uchyluje ke své známé rétorice plné hyberbolických prohlášení, pocitů ublíženosti a zlověstných předpovědí: Pokud nebude zvolen, Ameriku čeká opakování hospodářské krize z 20. let minulého století a svět se ocitne ve třetí světové válce.

V projevech Trump nicméně především houževnatě opakuje svá stará tvrzení založená na zkreslování reality a už mnohokrát vyvrácených lžích. Průzkumy veřejného mínění, tzv. focus group složené výlučně z republikánských voličů, a reportáže předních amerických deníků nicméně ukazují, že tyto jeho mýty stále silně rezonují napříč Trumpovou voličskou základnou.

Zde je výčet těch, na nichž Trump staví nejčastěji:

Je sice polovina roku 2024, z projevů Donalda Trumpa by se ale zdálo, že se nacházíme v roce 2020. Stále mluví o masivním volebním podvodu z před čtyř let. Podle něj demokraté zfalšovali „miliony a miliony hlasů“. Některé volební lístky měli zničit, jinde podle něj hlasovali lidé třikrát, čtyřikrát, voleb se měly zúčastnit i takzvané mrtvé duše, tedy voliči, kteří již nežijí.

Trumpovu tvrzení o ukradených volbách, které odmítly desítky soudů po celé zemi včetně těch konzervativních, začali jeho kritici a nakonec i některá média říkat Big Lie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Velká lež.

To ale neplatí o stoupencích exprezidenta. Reportér listu The New York Times Shawn McCreesh nedávno zavítal na volební mítink Donalda Trumpa ve městě Bozeman v Montaně a odnesl si jednu převládající emoci –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Trump mezi svými voliči stále požívá bezmezné důvěry, protože „říká věci tak, jak se mají“.

Trump přitom příznivce neustále utvrzuje, že hlasování v roce 2020 nebylo čisté. Těsně před zahájením červencového republikánského sjezdu, kde oficiálně přijal nominaci, Trump zveřejnil video, kde znovu zopakoval, že demokraté podváděli, aby do Bílého domu dosadili Joea Bidena.

A volby mu mohou demokraté ukrást i letos, hlásá Trump. Podle něj je totiž vítězství Harrisové vyloučené, protože je jeho oponentka „hloupá kandidátka“, kterou podporují „zkorumpovaná média“.

Reportér NYT napsal, že Trumpovi voliči mluví úplně stejně a jejich jinak „sebevědomý klid“ pouze občas naruší „plíživý pocit“, že opět dojde k podvodu.

„Nemyslím si, že může (Harrisová) vyhrát. Jsem jeden z těch, kteří se domnívají, že to budou zfalšované volby,“ řekl listu například přítomný veterán Christopher Groessler.

„Tvrdit, že ty volby tehdy vyhrál, mu pomáhá v přesvědčení, že je stále prezidentem, že jím nikdy nepřestal být. A tím tak ovlivňuje i vnímání lidí ohledně 6. ledna,“ říká Kateřina Březinová a naráží tak na druhý velký mýtus Donalda Trumpa.

Lži o ukradených volbách totiž nelze oddělit od událostí ze 6. ledna 2021, kdy rozzuřený dav Trumpových příznivců zaútočil na americký Kapitol. Dosud bylo za tamní násilnosti a vandalismus odsouzeno na tisíc lidí. Minulý týden jeden z demonstrantů, který napadal policisty vlajkovým stožárem a dalšími předměty, dostal trest 20 let vězení.

Dav tehdy mimo jiné požadoval i oběšení Trumpova viceprezidenta Mikea Pence. Sám Trump za svou roli stále čelí federální obžalobě.

V Trumpově pojetí však byl útok aktem patriotismu a bojem za demokracii. A opět se to u jeho voličské základny uchytilo. Vypovídající jsou v této souvislosti průzkumy veřejného mínění. Ten provedený organizací Pew Research jen rok po událostech ze 6. ledna ukazuje spojitost mezi mýtem „ukradené volby“ a „vlastenecký 6. leden“.

Čím více lidí věří, že došlo na volební podvod, tím více tato skupina Američanů zbavuje Trumpa zodpovědnosti za násilné nepokoje. „A dnes vidíme, že jeden ze tří Američanů má pocit, že 6. leden byl vlastně jen takový svérázný den otevřených dveří,“ doplňuje amerikanistka Březinová.

Tak například uvažuje Debra Mantleyová, která vede Trumpovu volební kancelář ve městě Saginaw v centrálním Michiganu. Podle ní šli tehdy lidé do Kapitolu bránit své volební právo. „Pro mne to jsou američtí hrdinové a mučedníci,“ řekla SZ Mantleyová v narážce na tresty, které si stoupenci Trumpa odnesli. Vyjádřila ale přesvědčení, že Trump jim všem jako prezident udělí „zaslouženou milost“.

Trump už amnestii během kampaně několikrát slíbil a na mítincích o odsouzených mluví jako o rukojmích amerického trestního systému. Na březnovém setkání s voliči na letišti Dayton v Ohiu dokonce nechal k jejich poctě zahrát státní hymnu a zasalutoval. Hlasatel ještě před tím účastníky shromáždění vyzval, aby vzdali těmto lidem hold: „Dámy a pánové, povstaňte prosím za rukojmí, s nimiž se 6. ledna zacházelo tak strašně a nespravedlivě.“

Trumpovým dalším nekonečným tématem je velikost davů. Během nedávné tiskové konference ve svém floridském sídle Mar-o-Lago zmínil právě dav, ke kterému promluvil 6. ledna 2021. Lidé se následně po vyhroceném projevu vydali ke Kapitolu, kde se protest zvrhl v divoké násilné nepokoje.

Trump v Mar-o Lago prohlásil, že si ho tehdy přišlo poslechnout více lidí než Martina Luthera Kinga, který ve stejných místech v srpnu roku 1963 pronesl před 200tisícovým davem legendární řeč „I Have a Dream“.

„Nikdo nemluví k větším davům než já,“ prohlásil Trump.

Před pár dny pak na sociální síti Truth Social publikoval příspěvek, v němž lživě tvrdí, že dav lidí, kteří nedávno přišli v Detroitu na duo Harrisová-Walz, byl pouze výtvorem umělé inteligence. „Nikdo tam na ni (Harrisovou) nečekal,“ napsal.

Amerikanistka Březinová má za to, že pro Trumpa byla vždy velikost důležitá, a to ať davů nebo třeba volebních preferencí. „On si vždycky dává pozor, aby mluvil v plurálu. Chce vytvořit dojem, že je pouze zástupcem těch davů a plnitelem jejich vůle. A taky jejich ochráncem proti všem těm ošklivým byrokratům z hlubokého státu a politikům,“ analyzuje tuto Trumpovu obsesi Březinová s tím, že se tak exprezident nepasuje za lídra politické strany, nýbrž za vůdce velkého hnutí.

Debra Mantleyová i v této debatě Trumpa obhajuje, navzdory zveličování velikostí davů exprezidentem. „Donald už léta plní kdejaké haly, letištní hangáry nebo parky.  A liberálním médiím se to prostě nelíbí a počty lidí záměrně zkreslují, nebo ukazují občas nějakou tu prázdnou sedačku.“

Opře se přitom do Kamaly Harrisové a médií, která podle ní naopak nadsazují počty podporovatelů viceprezidentky. „V jejím případě to jsou samá superlativa. Elity si znovu vybírají svého prezidenta,“ říká Debra. Má za to, že až skončí tyto „politické líbánky“, dojde na opravdová témata, jakými je ekonomika, kde je podle ní Trump „neporazitelný“, protože za jeho prezidentství se lidem dařilo a země zažívala časy prosperity.

Průzkumy jí dávají za pravdu. Pokud se týká ekonomiky, více Američanů zatím stále více důvěřuje Trumpovi než Harrisové.

Trumpova prosperita je nicméně dalším z mýtů, které je nutné uvést do souvislostí a kontextu.

„Vytvořil jsem nejlepší ekonomiku v dějinách USA, v dějinách světa,“ prohlašuje s oblibou Trump. Pravdou je, že většina Američanů chová k časům před pandemií velkou nostalgii.

Jenže ekonomická data dramaticky změnila pandemie covidu a zkreslila jak hospodářské údaje Trumpova, tak i Bidenova prezidentství. Došlo totiž na největší smrštění americké ekonomiky (za Trumpa) a následně (postcovidový) největší růst hospodářství USA (za Bidena). S bezprecedentním růstem ale přišlo i dlouhé období vysoké inflace.

Jaký je tedy verdikt?

Podle agentury Reuters se růst hrubého domácího produktu za vlády obou prezidentů pohybuje na průměru 2,7 %. Podobná čísla oba prezidenti vykazují i s ohledem na sílu pracovního trhu či míru nezaměstnanosti.

Trump nicméně opět lživě tvrdí, že nezaměstnanost za Bidena je nejvyšší za posledních 50 let. „Je to přesně naopak, je na minimu za posledních 50 let,“ kontruje amerikanistka Březinová.

Dramatický je ale rozdíl ve výši inflace. Ta sice před několika dny poprvé od jara 2021 klesla pod tři procenta, jak ale upozorňuje časopis Forbes, během prvních 41 měsíců Bidenovy administrativy atakovala hranici 20 %, za stejné období Trumpova prezidentství se držela na hranici 5,4 %.

Když se k některým z těchto ekonomických dat přičte i problém migrace, kterou Trump označuje za Bidenův průšvih a (nepravdivě) tvrdí, že se do USA dostávají miliony a miliony lidí z vězení a psychiatrických léčeben, skalní voliče k sobě ještě více přitáhne.

„Přimknou se k temné vizi Spojených států,“ říká k tomu Sarah Longwellová, republikánská stratéžka, která se profiluje jako antitrumpovská konzervatička. Longwellová pořádá bezpočet takzvaných focus group, kde se republikánů ptá na jejich pocity, inklinace a důvody politické volby. Podle ní 70 % z nich nemá žádnou pochybnost o zmanipulovaných volbách roku 2020 a vehementně souhlasí s termínem „americká jatka“, jak USA během své inaugurace v lednu 2017 nazval Donald Trump.

„Republikáni (70procentní většina) mají za to, že Amerika je v katastrofálním stavu, že jsou to ta jatka a to podkopává důvěru v instituce, v to, jak to tady děláme, v naší demokracii,“ řekla nedávno Longwellová v diskuzi pořádané The 19th News Network.

Debra Mantleyová z městečka Saginaw v Michiganu je také plná apokalyptických vizí a optimismus nabízí jen při představě, že se do Bílého domu vrátí Trump, aby „masakr“ zastavil. „Donald je hráz proti rozkladu, který do Ameriky vnášejí liberálové,“ pronese.