Anatomie prohry: Kroky, které vedly k drtivé porážce Kamaly Harrisové

Když končila Kamala Harrisová volební kampaň, označila svého soupeře za ohrožení demokracie.

Jak se ukázalo, Američané se spíš než autoritářských tendencí republikánského kandidáta bojí o své životní jistoty – jinými slovy, jako obvykle ve volbách rozhodovala ekonomika, ne zahraniční politika či hodnotové otázky. Ostatně – samotný Donald Trump se během kampaně označoval za obhájce tradičních amerických hodnot.

„Kamala Harrisová nebyla schopna konkurovat Donaldu Trumpovi v ekonomických otázkách. V průzkumech se ukazovalo, že voliči v nich dlouhodobě víc věří Donaldu Trumpovi. Exit polly dokládají, že ekonomika byla stěžejním tématem,“ řekl Seznam Zprávám amerikanista Jan Beneš z Ostravské univerzity.

Jeho tvrzení odpovídá i zjištění televize CNN během voleb – celkem 32 procent dotázaných označilo stav americké ekonomiky za mizerný, dalších 35 procent pak za „ne moc dobrý“. A to navzdory faktu, že americká ekonomika není v recesi a z pandemie koronaviru se vzpamatovala lépe než eurozóna nebo britská ekonomika.

Ani Spojené státy se ale nevyhnuly inflaci a na tu jsou voliči citliví. Právě inflace se stala jedním z rozhodujících faktorů při zvolení Ronalda Reagana v roce 1980.

Dalším z důvodů, proč se do Bílého domu vrací Trump, je jeho úspěch u hispánských, ale také (v menší míře) černošských voličů.

„Nikdo asi nepočítal s tím, jak moc se hispánští muži začnou přesouvat k republikánům a že se z Republikánské strany stane strana značné části hispánského voličstva,“ podotýká Jan Beneš.

Hispánští voliči na Floridě a v Texasu pomohli v úterý Trumpovi k vítězství v okresech, kde měli demokraté v minulých dvou prezidentských volbách převahu.

Trump získal například 54 procent hlasů v okrese Miami-Dade County, kde tvoří většinu voličů lidé pocházející z Latinské Ameriky. Polovinu z nich přitom tvoří tradičně konzervativní příchozí z Kuby. V roce 2016 tu vyhrála Hillary Clintonová se 63 procenty hlasů, v roce 2020 triumfoval pozdější prezident Joe Biden se ziskem 53 procent hlasů.

Jiným příkladem je i „mexický“ okres Hidalgo v Texasu. Zatímco v roce 2020 v něm vyhrál Biden s 58 procenty hlasů, nyní získal Trump 51,1 procenta hlasů, Harrisová přesně o tři procentní body méně.

Agentura Edison National Poll informovala, že mezi muži latinskoamerického původu získal Trump o 18 procentních bodů více než před čtyřmi lety.

Žádný význam tak zjevně neměly spekulace o tom, že se část Latinos bude cítit uražena Trumpovými ostrými výroky na adresu jejich krajanů, kteří pobývají v zemi nelegálně. Právě nelegální migrace se naopak zdá být faktorem, který nejvíce přispěl k přesunu latinskoamerických voličů k republikánům.

Jako třetí hlavní důvod porážky Kamaly Harrisové uvádí amerikanista Beneš fakt, že se až příliš zaměřila na snahu získat voliče z druhého tábora: „Demokraté se rozhodli víc věnovat voličům druhé strany než svým vlastním, klíčovým voličským skupinám. Ten efekt byl zjevný už v primárkách, kdy lidé nešli volit nebo volili Jill Steinovou (kandidátku Zelených, pozn. red.). Harrisová se na různých mítincích ukazovala s Liz Cheneyovou a s dalšími lidmi, kteří nemají s Demokratickou stranou co do činění. Sázka na to, že se rozšíří demokratický stan, totálně selhala.“

Před volbami se hodně mluvilo o jednom z tzv. swing states, Michiganu, kvůli tamní arabské populaci. Právě v Michiganu probíhaly nejhlasitější protesty proti podpoře Bidenovy administrativy Izraeli při válce v Gaze.

Jan Beneš ale prohru Harrisové v tomto státě vidí spíše jako symptom, válka v Gaze podle něj demokratům volby rozhodně neprohrála: „Je to symptom znechucení establishmentem Demokratické strany a ignorováním jejích požadavků ze strany Harrisové a její kampaně a naopak předcházení si konzervativních voličů,“ říká.

Červenou, tj. republikánskou tsunami dokazuje i vysokými čísly Donalda Trumpa v tradičně demokraty podporujících státech.

Harrisové nepomohly nakonec ani ženy, na které její tým hodně spoléhal.

Výše zmíněný Edison National Poll uvádí, že republikánský kandidát zvítězil u bělošských žen žijících na předměstích v poměru 51 : 47. 

Jak dodává amerikanista Beneš, ženy sice volily liberálně – tedy pro právo na přerušení těhotenství –, ve státech, kde probíhala referenda, v prezidentských volbách ale hlasovaly tradičně konzervativně.

Sázka demokratů na to, že ženy budou na republikány naštvané za rok 2022, kdy Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí v případu známém jako Roe vs. Wade, a ženy tak ztratily právo podstoupit interrupci, Kamale Harrisové nevyšla.