Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Pokud Joe Biden není způsobilý kandidovat na prezidenta, není způsobilý vykonávat funkci prezidenta,“ napsal na platformě X republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. Bylo to jen pár minut poté, co americký prezident oznámil ukončení kampaně za své znovuzvolení. „Musí okamžitě odstoupit z funkce.“
Výzva k předčasnému ukončení mandátu to z řad Republikánské strany nebyla jediná, některé hlasy se ostatně ozývaly ještě před nedělí.
Jen u zpochybňování Bidenových schopností republikáni nicméně nekončí. Někteří zákonodárci již navrhli, aby byl uplatněn 25. dodatek ústavy, který určuje pořadí nástupnictví v případě, že prezident již není schopen vykonávat svůj úřad. Objevily se ale i úvahy o možnostech, jak prezidenta naopak udržet na demokratické kandidátce.
Že by strana jen tak vyměnila svého demokraticky zvoleného kandidáta, se totiž některým politikům nelíbí. Takový scénář by se však neobešel bez soudů. Podle odborníků je o neúspěchu této cesty rozhodnuto předem.
„Myslím, že je malá pravděpodobnost, že někdo vůbec podá žalobu, natož že někdo uspěje,“ cituje CBS News Dereka Mullera, profesora na Univerzitě Notre Dame ve státě Indiana, který se specializuje na volební právo.
Kdo u demokratů tahal za nitky
Za kongresmany i dárci, kteří se nakonec postavili proti Bidenovi, často stojí jediná žena: Nancy Pelosiová. Ačkoli se snažila jednat v zájmu strany, možná hazardovala. Kamala Harrisová totiž není ideální kandidátka.
Realitou zůstává i to, že demokraté ještě neuspořádali nominační sjezd, čili strana stále oficiálně nemá svého kandidáta, přestože Biden si v primárkách zajistil dostatečný počet delegátů. Ti ale nemají povinnost hlasovat pro toho, kdo vyhrál primárky, žádá se po nich jen to, aby „s čistým svědomím odráželi smýšlení těch, kteří je zvolili“.
Vytěžit na maximum
Momentálně se zdá, že výzvy republikánů nedopadají na úrodnou půdu ani u Bidena. Šéf Bílého domu již v nedělním prohlášení avizoval, že po zbytek funkčního období se chce soustředit výhradně na plnění nynějších povinností. Podobná slova pak zopakoval i ve středu během proslovu z Oválné pracovny.
„V příštích šesti měsících se budu soustředit na výkon své funkce prezidenta. To znamená, že budu pokračovat ve snižování nákladů pro těžce pracující rodiny, v růstu naší ekonomiky. Budu i nadále hájit naše osobní svobody a občanská práva,“ sdělil Biden.
Jako svou další prioritu na domácí půdě zmínil třeba i boj proti násilí páchanému střelnými zbraněmi.
V oblasti zahraniční politiky se chce zase zaměřit na to, aby NATO zůstalo „silnější a jednotnější“. Plánuje ovšem také nepolevit ve snahách o ukončení války na Blízkém východě a ve snaze o zastavení ruského prezidenta Vladimira Putina, který před více než dvěma lety rozpoutal válku na Ukrajině.
Více o nočním proslovu
Prezident Joe Biden během projevu přiblížil Američanům, proč ukončil kampaň za znovuzvolení, a nastínil, co mohou čekat od zbytku jeho funkčního období. Trumpovo jméno nezaznělo ani jednou.
„Nepřetržitě také pracujeme na tom, abychom přivedli domů Američany, kteří jsou nespravedlivě zadržováni po celém světě,“ dodal dále Biden.
Chromá kachna
Dosáhnout úspěchů v těchto oblastech je pro Bidena jistě důležité. Média totiž nemarnila čas a Bidena již některé články označují za takzvanou chromou kachnu (lame duck), což je označení, kterým se v politologii označuje osoba v nějaké funkci nebo orgán na konci svého funkčního období.
V případě prezidentů jde toto období často ruku v ruce s poklesem jejich významu. Americká historie už nicméně zažila lídry, kteří na sklonku svého prezidentského mandátu nebyli zrovna úspěšní, a využili tak posledních dnů svého mandátu k velkým politickým krokům.
Příkladem může být třeba George W. Bush, který v roce 2008 podepsal zákon o záchraně finančního sektoru ve výši 700 miliard dolarů. Ve stejném období pak poslal také více než 17 miliard dolarů na udržení amerického automobilového průmyslu v době, kdy se ekonomika propadala.
Podle agentury AP by Bidenovou největší nadějí na poslední okamžik, který by definoval jeho odkaz, mohl být zahraničněpolitický prostor, zejména pomoc při uzavření dohody o příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Proti němu hraje možnost, že jeho slabost budou vnímat i někteří zahraniční lídři.
Zda tomu tak opravdu bude, se teprve ukáže.
Paradoxně by ale mohlo dojít i k opaku. Konec Bidenovy kampaně totiž zvedl šance demokratů na setrvání v Bílém domě. Jeho pozice by tak mohla zůstat relativně silná.
Prezidentovi pak do jisté míry pomáhá i to, že špičky demokratů ho veřejně chválí za to, že upřednostnil zemi před sebou. Je tak možné, že se jeho prezidentství v posledním půlroce ještě dokáže odrazit a setřese negativní hodnocení amerických voličů. Otázkou nicméně je, zda a jak to případně dokáže využít.
Předání klíčů
Bidena v blížících se měsících bude jistě zaměstnávat také pomoc viceprezidentce Kamale Harrisové, která ho s největší pravděpodobností nahradí na postu demokratické kandidátky do boje o Bílý dům. K její podpoře se ostatně uchýlil hned v neděli a ve stejném duchu pokračuje dosud.
Harrisovou nyní čeká náročná cesta, pokud ale Biden dokáže udržet nízkou inflaci nebo nižší počet nelegálních příchodů do země, otupí tím jedny z hlavních Trumpových zbraní proti ní.
S tímto tématem pak samozřejmě souvisí i předání Bílého domu do rukou jeho nástupce, které se bude značně lišit podle toho, kdo nakonec v listopadových volbách zvítězí. Pokud by šlo o demokrata, bude posledních deset týdnů věnováno zvládnutí hladkého přechodu funkce k podobně smýšlejícímu nástupci.
Pokud by však zvítězil Donald Trump, který se s Bidenem názorově velmi rozchází, budou se hledat způsoby, jak uspíšit co nejvíce změn před tím, než se republikán opět ujme moci.