ONLINE: Trump v povolebním projevu slíbil zlatý věk Ameriky

Volby do amerického Senátu zatím nenabízí žádné výrazné překvapení. Republikáni podle očekávání zřejmě směřují k zisku většiny v horní komoře, kterou dosud drželi demokraté.

Mandát ve Vermontu jasně obhájil nezávislý senátor zasedající s demokraty Bernie Sanders, na kterého si určitě vzpomeneme i v Česku. V demokratických prezidentských primárkách v roce 2016 zkomplikoval Hillary Clintonové cestu ke stranické nominaci. Sanders i ve svých 83 letech stále platí za výrazný hlas levicového křídla Demokratické strany.

Ve Virginii směřuje k obhajobě demokrat Tim Kaine, kterého si Clintonová v roce 2016 vybrala za svého kandidáta na viceprezidenta. Za zmínku stojí například obhajoba republikánského senátora za Missouri Joshe Hawleyho. Proslavil se fotkou se zdviženou pěstí, již ukázal protestujícím směřujícím na Kapitol 6. ledna 2021.

Slavit může i Ted Cruz, dvojnásobný uchazeč o republikánskou prezidentskou nominaci, který podle projekcí obhájil senátorský mandát v Texasu. Druhý největší stát platí za republikánskou baštu, i když demokraté tam mírně posilují a dělají si občas naděje na jeho přebarvení. Cruz tam ale i tentokrát vítězí s jasnou převahou.

Americká média vyzdvihují i jména některých nových členů Senátu. Maryland vůbec poprvé zvolil do horní komory Afroameričanku – demokratku Angelu Alsobrooksovou. Její stranická kolegyně Lisa Bluntová Rochesterová je pak první ženou a zároveň Afroameričankou, jíž do Senátu vyslal domovský stát prezidenta Joea Bidena Delaware.

Takto vypadá sledování voleb v hlavním městě Iowy Des Moines. Prozatím si v tomto státě udržuje náskok republikánský kandidát Donald Trump a podle médií v něm také zvítězí. Předchozí průzkumy zde nicméně dávaly naději i Kamale Harrisové a lidé z Trumpovy kampaně jsou díky místním výsledkům stále optimističtější, jak popisuje stanice CNN. V Iowě je v sázce šest volebních hlasů.

/Od našeho zvláštního zpravodaje na Floridě/

Donald Trump si podle projekce deníku The New York Times připíše vítězství ve volbách, aktuálně mu list dává šanci 83 procent. Vyplývá to z volebního modelu listu, který vzniká na základě údajů z průzkumů veřejného mínění, dosud nahlášených hlasů a toho, co se očekává od zbývajícího sčítání.

O vítězi voleb pravděpodobně rozhodne sedm tzv. swing states, na které připadá 93 hlasů ve Sboru volitelů, který reálně prezidenta volí. Za předpokladu, že oba kandidáti zvítězí ve všech státech, kde podle průzkumů výrazně vedou, Harrisová potřebuje k vítězství ve volbách 44 z těchto hlasů. Trump pak usiluje o nejméně 51 hlasů.

V současné chvíli je ovšem velkým favoritem na vítězství v Georgii a Severní Karolíně. Pokud tyto státy získá, Harrisová by pravděpodobně musela vyhrát v Michiganu, Pensylvánii a Wisconsinu. Šanci v těchto státech by sice měla, nicméně z těchto států dosud přišlo jen málo údajů a bude trvat dlouho, než budou známé.

Podrobnější informace o státech, které rozhodnou o výsledku voleb, zobrazíte po jejich rozkliknutí na mapě.

V předvolební kampani se často mluvilo o genderovém rozdělení voličů. Předpokládalo se, že ženy svůj hlas odevzdají spíše demokratické kandidátce Kamale Harrisové než jejímu republikánskému rivalovi Donaldu Trumpovi.

Nejnovější exit poll potvrdil, že ženy častěji podporují Harrisovou. Tak velký náskok ale před Trumpem nakonec nezískala. Hlas jí mělo odevzdat zhruba 54 % žen, zatímco Trumpovi celkem 44 %. Pro porovnání: Americký prezident Joe Biden dokázal na svou stranu získat až 57 % žen.

Jak upozorňují zahraniční média, data nejsou konečná a v průběhu noci se mohou měnit. Nevypovídají také o tom, co se děje v takzvaných swing states.

Co se týče dalších demografických ukazatelů, exit polly prozrazují, že Trumpovi se vedlo zejména mezi bílými voliči, zatímco Harrisová bodovala u černošského obyvatelstva. Větší podporu si získala také u hispánských voličů.

Republikáni si podle projekcí amerických stanic připisují senátorské křeslo v Západní Virginii. Do horní komory amerického Kongresu zamíří dosavadní guvernér tohoto státu na východě USA Jim Justice.

Jeho vítězství se očekávalo. Že tamní mandát dosud drželi demokraté (senátor Joe Manchin se nedávno formálně stal nezávislým), byla spíš historická anomálie vycházející z toho, že Západní Virginie byla kdysi jasně demokratický stát.

Potvrzení Justicova vítězství je ale důležité, protože demokraté mohou doufat při nejlepším v 50 křesel v Senátu. To znamená, že jejich jedinou nadějí na udržení většiny by byl zisk Bílého domu. Připomeňme, že ve stočlenném Senátu v případě rovnosti hlasů rozhoduje viceprezident.

Je tu jedno velké ale. Demokraté obhajují senátorské mandáty v dalších dvou spíše republikánských státech - Montaně a Ohiu - a zároveň nemají příliš reálné vyhlídky na zisk některého z dosud republikánských křesel.

Kamala Harrisová i Donald Trump si zatím podle projekcí amerických stanic zajistili vítězství pouze ve státech, kde se jejich výhra očekávala.

V žádném ze sedmi rozhodujících států není sečteno dost hlasů na to, aby se dal určit vítěz. V průběžném sčítání vede Trump v jižních státech, tedy v Severní Karolíně a Georgii, a Harrisová v Pensylvánii a Michiganu. Ze zbývajících tří rozhodujících států - Arizony, Nevady a Wisconsinu - zatím žádná data nejsou.

Harrisové stačí k celkovému vítězství uspět v Pensylvánii, Michiganu a Wisconsinu, tzv. státech rezavého pásu na severu USA. Trump by musel vyhrát zbývající čtyři rozhodující státy na jihu v tzv. slunečném pásu a k tomu v aspoň jednom ze tří států rezavého pásu. Samozřejmě jsou možné i různé další kombinace na obou stranách.

Zahraniční zpravodajské agentury zveřejnily další projekce volebních výsledků.

Na základě nich si má republikánský kandidát Donald Trump připsat vítězství na Floridě, v Alabamě, Missouri, Oklahomě, Tennessee, Západní Virginii, Jižní Karolíně a Arkansasu.

Jeho demokratické rivalce má připadnout Maryland, Massachusetts, District of Columbia, Delaware, Rhode Island, Connecticut, Illinois a New Yersey.

Podívejte se na snímky reportéra Seznam Zpráv Filipa Harzera, který tráví volební noc na setkání Republikánů ve floridském okrese Miami-Dade.

Před tamní kubánskou restaurací, kde si Republikáni zřídili volební štáb, je rušno. Na místo přicházejí podporovatelé Donalda Trumpa s vlajkami a ve zjevně dobrém rozpoložení.

V jednu hodinu ráno místního času se uzavřely volební místnosti v Georgii, prvním ze sedmi tzv. swing states, které budou rozhodovat o vítězi voleb.

Georgie patří ke státům, které se v roce 2020 přiklonily na stranu Joea Bidena poměrně nečekaně. Pro demokratického prezidenta se vyslovila poprvé od časů Billa Clintona, a to jen velmi těsně.

Průzkumy odhadují, že i letos bude souboj o hlasy v Georgii zřejmě velmi těsný. Stanice CNN nedávno upozornila, že pro Harrisovou vyhlídky nejsou zcela příznivé. Podle průzkumů nezávislí, kteří v roce 2020 podporovali Bidena, přešli spíše k Donaldu Trumpovi.

Viceprezidentka ovšem nadále zůstává silná mezi Afroameričany, kteří tvoří třetinu obyvatel Georgie, což je jeden z největších podílů v zemi. Právě oni mají velkou zásluhu na tom, že před čtyřmi lety stát „zmodral“. Harrisové se dále daří také u mladých obyvatel státu.

Americká stanice CNN zveřejnila první volební projekce.

Na základě nich demokratická kandidátka Kamala Harrisová vyhrává ve Vermontu, baště demokratické strany. Ovládnutí tohoto státu jí má přinést tři hlasy z celkových 270 hlasů od volitelů, které jsou potřeba k vítězství v prezidentských volbách.

Bývalý prezident Donald Trump mezitím vítězí v Kentucky a Indianě, tradičně republikánských státech. Získat v nich může osm a jedenáct hlasů.

Příznivci demokratky Kamaly Harrisové se schází v kampusu Howardovy univerzity ve Washingtonu DC, kandidátčiny alma mater, kterou si vybrala pro konání sešlosti podporovatelů v rámci volební noci.

V davu jsou i bývalí spolužáci Harrisové. Mezi nimi například Cheryl Taylorová, která kdysi viceprezidentku přiměla ke vstupu do Alpha Kappa Alpha, prvního černošského studentského sesterstva v zemi.

„Byla úžasná,“ vzpomíná Taylorová na demokratickou kandidátku a tvrdí, že už v devatenácti letech byla rozenou lídryní. „Krásný, chytrý a dobrý člověk,“ popsala ji a dodala, že je dojatá, že si Harrisová vybrala pro volební noc právě Howardovu univerzitu.

Ani sedm rozhodujících států není jednolitých. Jsou místa, která vám mohou napovědět, jak se hlasování vyvíjí. Pomůže vám průvodce od Eduarda Freislera, amerického specialisty Seznam Zpráv.

První volební místnosti v USA byly před chvílí uzavřeny ve východních okresech států Indiana a Kentucky.

V jednu hodinu ráno místního času bude následovat uzavírání volebních místností v prvním ze sedmi tzv. rozhodujících států, tedy Georgie. V 1:30 se k ní přidá Severní Karolína a ve 2:00 bude rozhodnuto v tom největším z nich, tedy v Pensylvánii, a k tomu v Michiganu.

Ve 3:00 se přidá Wisconsin, poslední z rozhodujících států v oblasti Velkých jezer, a také Arizona, jež leží na americkém západě u mexických hranic. Posledním z klíčových států je Nevada, kde se volební místnosti uzavřou ve 4:00.

Jedenašedesátiletý Larry Lewis je přesvědčen, že za červencovou střelbu na Trumpa mohou média a jejich podle něj zcela negativní pokrývání exprezidenta a jeho činů.

„Není divu, že se najde nějaký šílenec, který na Trumpa vystřelí, když o něm liberální média neustále mluví jako o Hitlerovi,“ pronese Larry, muž s hluboce zastřeným hlasem z okresu Erie v Pensylvánii, nejdůležitějšího ze států, které letos rozhodnou o vítězi prezidentských voleb.

Volebního mítinku, kde se 13. července střílelo, se osobně zúčastnil. „Hrozná chvíle a bude se to opakovat. Jeho přímočarý styl a to, že vyznává nesmlouvavý kapitalismus, vadí velkému počtu lidí,“ vypráví reportérovi Seznam Zpráv Larry Lewis a upraví „Trumpovu vlajku“ zavěšenou na sloupu verandy, ve větru se prapor do sebe zamotal.

Velkým počtem lidí myslí „socialisty“ v Demokratické straně na čele s Trumpovou volební soupeřkou Kamalou Harrisovou. „Volím Trumpa, aby si i moje děti mohly jednou koupit dům. Aby nemusely jednou za litr mléka platit 20 dolarů, aby jim jejich vlastní zemi jednou nevzali nelegální imigranti, aby nebyly diskriminované kvůli barvě své kůže,“ pokračuje Larry.

Obě jeho děti jsou stejně jako on bělošské. Má dceru a syna. Ten se náhle na verandě objeví. Představí se jako Austin a rychle dodá, že bude volit Kamalu Harrisovou. „Nemám Trumpa vůbec rád,“ řekne.

Austin vyjmenuje celou řadu věcí, které mu na Trumpovi vadí. Začne 6. lednem 2021, kdy dav Trumpových příznivců vtrhl do Kapitolu. Podle Austina to byl jasný útok na demokracii, podle jeho otce snaha bojovat za ukradené volební hlasy. „Vždyť Trump prohrál se svým tvrzením o podvodu šedesát soudů!“ zvolá Austin podrážděně.

„Soudy. Vždyť se na všechny důkazy ani pořádně nepodívaly,“ odpoví Larry s úšklebkem a znovu si bere na několik minut slovo. Za násilnosti ze 6. ledna viní tehdejší předsedkyni Sněmovny reprezentantů, demokratku Nancy Pelosiovou, která podle něj nepovolala Národní gardu. Samotných útočníků se zastává.

Austin jen nevěřícně kroutí hlavou. Otec to zachytí, není ale naštvaný. „Já byl kdysi jako můj syn. Taky jsem chtěl jako liberál pomáhat chudým, mluvil jsem neustále o empatii a harmonii. Jednou ale dospějete a zjistíte, že liberálové tu chudobu vytvářejí.“

Reportáže Seznam Zpráv ze Spojených států najdete zde.

Chtěli byste coby nepřítel Ameriky v Bílém domě Kamalu Harrisovou, nebo Donalda Trumpa? Ostřejší politik může být komplikace, ale doma by mohl diktátorům i pomoci. Seznam Zprávy analyzují vyhlídky 11 státníků po volbách v USA.

Stanice BBC upozornila na první vlnu exit pollů, které ukazují, jaká témata motivovala voliče při hlasování.

Za nejdůležitější téma při vybírání, komu vhodí hlas, označilo nejvíce voličů stav demokracie. Na vrchol žebříčku skládajícího se z celkem pěti možností jej postavila zhruba třetina oslovených lidí. Na druhém místě se umístila ekonomika, dále potraty, imigrace a zahraniční politika.

Na prvním místě žebříčku témat, která motivují voliče, se původně objevila ekonomika. Na přední příčce exit pollů se umístila v každých prezidentských volbách od roku 2008.

Stanice BBC upozorňuje, že se jedná o předběžná data a s tím, jak se budou objevovat další data prostřednictvím exit pollů z celé země, se zřejmě údaje budou měnit.

Podle jednoho z posledních průzkumů provedeného před prezidentskými volbami si až tři čtvrtiny amerických voličů myslí, že demokracie je v ohrožení.

Demokraté za hrozbu pro demokracii v zemi označují bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Republikáni namítají, že demokracii naopak škodí demokratická kandidátka Kamala Harrisová a její stávající šéf Joe Biden. Upozorňují také na své obavy ohledně korespondenční volby, elektronických hlasovacích zařízení, imigrace a ministerstva spravedlnosti.

Harrisová označila Trumpa za „fašistu“, který usiluje o návrat k „nekontrolované moci“ a do Oválné pracovny by se vrátil se „seznamem nepřátel“.

Trump nikdy plně neustoupil od svých výroků o tom, že Biden vyhrál volby v roce 2020 podvodem. Odmítl také říci, zda by v případě neúspěchu přijal výsledek letošních voleb. Zahraniční média připomínají, že on a jeho spojenci už teď vymýšlí, jak případně popřít volební porážku.

Ve výrocích, které znepokojily odbornou veřejnost, Trump pohrozil uvězněním svých politických oponentů a použitím armády proti americkým občanům. Rovněž se zavázal omilostnit lidi odsouzené za jejich roli při útoku 6. ledna, který nedávno nazval „dnem lásky“. Sám čelí federálnímu obvinění kvůli pokusu zvrátit výsledky voleb.