ONLINE: Favoritem je Trump. Připsal si už i první rozhodující stát

Republikáni si podle projekcí amerických stanic připisují senátorské křeslo v Západní Virginii. Do horní komory amerického Kongresu zamíří dosavadní guvernér tohoto státu na východě USA Jim Justice.

Jeho vítězství se očekávalo. Že tamní mandát dosud drželi demokraté (senátor Joe Manchin se nedávno formálně stal nezávislým), byla spíš historická anomálie vycházející z toho, že Západní Virginie byla kdysi jasně demokratický stát.

Potvrzení Justicova vítězství je ale důležité, protože demokraté mohou doufat při nejlepším v 50 křesel v Senátu. To znamená, že jejich jedinou nadějí na udržení většiny by byl zisk Bílého domu. Připomeňme, že ve stočlenném Senátu v případě rovnosti hlasů rozhoduje viceprezident.

Je tu jedno velké ale. Demokraté obhajují senátorské mandáty v dalších dvou spíše republikánských státech - Montaně a Ohiu - a zároveň nemají příliš reálné vyhlídky na zisk některého z dosud republikánských křesel.

Kamala Harrisová i Donald Trump si zatím podle projekcí amerických stanic zajistili vítězství pouze ve státech, kde se jejich výhra očekávala.

V žádném ze sedmi rozhodujících států není sečteno dost hlasů na to, aby se dal určit vítěz. V průběžném sčítání vede Trump v jižních státech, tedy v Severní Karolíně a Georgii, a Harrisová v Pensylvánii a Michiganu. Ze zbývajících tří rozhodujících států - Arizony, Nevady a Wisconsinu - zatím žádná data nejsou.

Harrisové stačí k celkovému vítězství uspět v Pensylvánii, Michiganu a Wisconsinu, tzv. státech rezavého pásu na severu USA. Trump by musel vyhrát zbývající čtyři rozhodující státy na jihu v tzv. slunečném pásu a k tomu v aspoň jednom ze tří států rezavého pásu. Samozřejmě jsou možné i různé další kombinace na obou stranách.

Zahraniční zpravodajské agentury zveřejnily další projekce volebních výsledků.

Na základě nich si má republikánský kandidát Donald Trump připsat vítězství na Floridě, v Alabamě, Missouri, Oklahomě, Tennessee, Západní Virginii, Jižní Karolíně a Arkansasu.

Jeho demokratické rivalce má připadnout Maryland, Massachusetts, District of Columbia, Delaware, Rhode Island, Connecticut, Illinois a New Yersey.

Podívejte se na snímky reportéra Seznam Zpráv Filipa Harzera, který tráví volební noc na setkání Republikánů ve floridském okrese Miami-Dade.

Před tamní kubánskou restaurací, kde si Republikáni zřídili volební štáb, je rušno. Na místo přicházejí podporovatelé Donalda Trumpa s vlajkami a ve zjevně dobrém rozpoložení.

V jednu hodinu ráno místního času se uzavřely volební místnosti v Georgii, prvním ze sedmi tzv. swing states, které budou rozhodovat o vítězi voleb.

Georgie patří ke státům, které se v roce 2020 přiklonily na stranu Joea Bidena poměrně nečekaně. Pro demokratického prezidenta se vyslovila poprvé od časů Billa Clintona, a to jen velmi těsně.

Průzkumy odhadují, že i letos bude souboj o hlasy v Georgii zřejmě velmi těsný. Stanice CNN nedávno upozornila, že pro Harrisovou vyhlídky nejsou zcela příznivé. Podle průzkumů nezávislí, kteří v roce 2020 podporovali Bidena, přešli spíše k Donaldu Trumpovi.

Viceprezidentka ovšem nadále zůstává silná mezi Afroameričany, kteří tvoří třetinu obyvatel Georgie, což je jeden z největších podílů v zemi. Právě oni mají velkou zásluhu na tom, že před čtyřmi lety stát „zmodral“. Harrisové se dále daří také u mladých obyvatel státu.

Americká stanice CNN zveřejnila první volební projekce.

Na základě nich demokratická kandidátka Kamala Harrisová vyhrává ve Vermontu, baště demokratické strany. Ovládnutí tohoto státu jí má přinést tři hlasy z celkových 270 hlasů od volitelů, které jsou potřeba k vítězství v prezidentských volbách.

Bývalý prezident Donald Trump mezitím vítězí v Kentucky a Indianě, tradičně republikánských státech. Získat v nich může osm a jedenáct hlasů.

Spolupráce s Kongresem, tedy se Senátem (100 členů) a Sněmovnou reprezentantů (435), bývá pro amerického prezidenta zásadní, pokud chce prosadit své politické priority. A to obzvlášť v době vysoké politické polarizace ve Spojených státech, kdy si demokraté a republikáni vzájemně odpustí máloco.

Šéf Bílého domu formálně nemá ani pravomoc navrhovat zákony, takže se musí spoléhat na spřízněné kongresmany. Vláda také potřebuje rozpočet, který musí projít Kongresem. V neposlední řadě zákonodárci na prezidenta a jeho tým dohlíží a v krajním případě smí zákonodárci hlavu státu odvolat v tzv. impeachmentu.

Senát je důležitý už v úvodu prezidentského mandátu. Musí schválit prezidentské nominace na ministry, šéfy dalších vládních agentur i velvyslance. Přes sbor musí projít i nominace do soudů, včetně toho Nejvyššího, kam se dostávají i zásadní politické spory.

Příznivci demokratky Kamaly Harrisové se schází v kampusu Howardovy univerzity ve Washingtonu DC, kandidátčiny alma mater, kterou si vybrala pro konání sešlosti podporovatelů v rámci volební noci.

V davu jsou i bývalí spolužáci Harrisové. Mezi nimi například Cheryl Taylorová, která kdysi viceprezidentku přiměla ke vstupu do Alpha Kappa Alpha, prvního černošského studentského sesterstva v zemi.

„Byla úžasná,“ vzpomíná Taylorová na demokratickou kandidátku a tvrdí, že už v devatenácti letech byla rozenou lídryní. „Krásný, chytrý a dobrý člověk,“ popsala ji a dodala, že je dojatá, že si Harrisová vybrala pro volební noc právě Howardovu univerzitu.

Ani sedm rozhodujících států není jednolitých. Jsou místa, která vám mohou napovědět, jak se hlasování vyvíjí. Pomůže vám průvodce od Eduarda Freislera, amerického specialisty Seznam Zpráv.

První volební místnosti v USA byly před chvílí uzavřeny ve východních okresech států Indiana a Kentucky.

V jednu hodinu ráno místního času bude následovat uzavírání volebních místností v prvním ze sedmi tzv. rozhodujících států, tedy Georgie. V 1:30 se k ní přidá Severní Karolína a ve 2:00 bude rozhodnuto v tom největším z nich, tedy v Pensylvánii, a k tomu v Michiganu.

Ve 3:00 se přidá Wisconsin, poslední z rozhodujících států v oblasti Velkých jezer, a také Arizona, jež leží na americkém západě u mexických hranic. Posledním z klíčových států je Nevada, kde se volební místnosti uzavřou ve 4:00.

Jedenašedesátiletý Larry Lewis je přesvědčen, že za červencovou střelbu na Trumpa mohou média a jejich podle něj zcela negativní pokrývání exprezidenta a jeho činů.

„Není divu, že se najde nějaký šílenec, který na Trumpa vystřelí, když o něm liberální média neustále mluví jako o Hitlerovi,“ pronese Larry, muž s hluboce zastřeným hlasem z okresu Erie v Pensylvánii, nejdůležitějšího ze států, které letos rozhodnou o vítězi prezidentských voleb.

Volebního mítinku, kde se 13. července střílelo, se osobně zúčastnil. „Hrozná chvíle a bude se to opakovat. Jeho přímočarý styl a to, že vyznává nesmlouvavý kapitalismus, vadí velkému počtu lidí,“ vypráví reportérovi Seznam Zpráv Larry Lewis a upraví „Trumpovu vlajku“ zavěšenou na sloupu verandy, ve větru se prapor do sebe zamotal.

Velkým počtem lidí myslí „socialisty“ v Demokratické straně na čele s Trumpovou volební soupeřkou Kamalou Harrisovou. „Volím Trumpa, aby si i moje děti mohly jednou koupit dům. Aby nemusely jednou za litr mléka platit 20 dolarů, aby jim jejich vlastní zemi jednou nevzali nelegální imigranti, aby nebyly diskriminované kvůli barvě své kůže,“ pokračuje Larry.

Obě jeho děti jsou stejně jako on bělošské. Má dceru a syna. Ten se náhle na verandě objeví. Představí se jako Austin a rychle dodá, že bude volit Kamalu Harrisovou. „Nemám Trumpa vůbec rád,“ řekne.

Austin vyjmenuje celou řadu věcí, které mu na Trumpovi vadí. Začne 6. lednem 2021, kdy dav Trumpových příznivců vtrhl do Kapitolu. Podle Austina to byl jasný útok na demokracii, podle jeho otce snaha bojovat za ukradené volební hlasy. „Vždyť Trump prohrál se svým tvrzením o podvodu šedesát soudů!“ zvolá Austin podrážděně.

„Soudy. Vždyť se na všechny důkazy ani pořádně nepodívaly,“ odpoví Larry s úšklebkem a znovu si bere na několik minut slovo. Za násilnosti ze 6. ledna viní tehdejší předsedkyni Sněmovny reprezentantů, demokratku Nancy Pelosiovou, která podle něj nepovolala Národní gardu. Samotných útočníků se zastává.

Austin jen nevěřícně kroutí hlavou. Otec to zachytí, není ale naštvaný. „Já byl kdysi jako můj syn. Taky jsem chtěl jako liberál pomáhat chudým, mluvil jsem neustále o empatii a harmonii. Jednou ale dospějete a zjistíte, že liberálové tu chudobu vytvářejí.“

Reportáže Seznam Zpráv ze Spojených států najdete zde.

Chtěli byste coby nepřítel Ameriky v Bílém domě Kamalu Harrisovou, nebo Donalda Trumpa? Ostřejší politik může být komplikace, ale doma by mohl diktátorům i pomoci. Seznam Zprávy analyzují vyhlídky 11 státníků po volbách v USA.

Stanice BBC upozornila na první vlnu exit pollů, které ukazují, jaká témata motivovala voliče při hlasování.

Za nejdůležitější téma při vybírání, komu vhodí hlas, označilo nejvíce voličů stav demokracie. Na vrchol žebříčku skládajícího se z celkem pěti možností jej postavila zhruba třetina oslovených lidí. Na druhém místě se umístila ekonomika, dále potraty, imigrace a zahraniční politika.

Na prvním místě žebříčku témat, která motivují voliče, se původně objevila ekonomika. Na přední příčce exit pollů se umístila v každých prezidentských volbách od roku 2008.

Stanice BBC upozorňuje, že se jedná o předběžná data a s tím, jak se budou objevovat další data prostřednictvím exit pollů z celé země, se zřejmě údaje budou měnit.

Podle jednoho z posledních průzkumů provedeného před prezidentskými volbami si až tři čtvrtiny amerických voličů myslí, že demokracie je v ohrožení.

Demokraté za hrozbu pro demokracii v zemi označují bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Republikáni namítají, že demokracii naopak škodí demokratická kandidátka Kamala Harrisová a její stávající šéf Joe Biden. Upozorňují také na své obavy ohledně korespondenční volby, elektronických hlasovacích zařízení, imigrace a ministerstva spravedlnosti.

Harrisová označila Trumpa za „fašistu“, který usiluje o návrat k „nekontrolované moci“ a do Oválné pracovny by se vrátil se „seznamem nepřátel“.

Trump nikdy plně neustoupil od svých výroků o tom, že Biden vyhrál volby v roce 2020 podvodem. Odmítl také říci, zda by v případě neúspěchu přijal výsledek letošních voleb. Zahraniční média připomínají, že on a jeho spojenci už teď vymýšlí, jak případně popřít volební porážku.

Ve výrocích, které znepokojily odbornou veřejnost, Trump pohrozil uvězněním svých politických oponentů a použitím armády proti americkým občanům. Rovněž se zavázal omilostnit lidi odsouzené za jejich roli při útoku 6. ledna, který nedávno nazval „dnem lásky“. Sám čelí federálnímu obvinění kvůli pokusu zvrátit výsledky voleb.

Byť nejde o hlavní téma, v kampani se mluvilo i o válce na Ukrajině. „Jsme unavení z toho, kolik našich peněz míří za oceán. Chceme tyhle peníze zpět! Chceme, aby se i naši spojenci v NATO starali o vlastní bezpečnost a nespoléhali na nás. Pro nás je důležitější situace v Indo-Pacifiku a vliv Číny,“ řekl Seznam Zprávám v Milwaukee ve Wisconsinu předseda místní republikánské stranické buňky Hilario Deleon. V tomto pohledu na věc není zdaleka sám.

Pomoc zemi, která se už bezmála tři roky brání ruské agresi, zmiňují ve svých projevech i samotní kandidáti. U demokratky Kamaly Harrisové, která pomoc Ukrajině podporuje od začátku, se očekává, že by udržela kurz nastavený současným prezidentem Joem Bidenem.

To republikán Donald Trump veřejně kritizuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. A tvrdí, že válku ukončí pár telefonáty, a to ještě před svým případným lednovým nástupem do Bílého domu.

Podívejte se na záběry volební místnosti v hlavním městě amerického státu Iowa Des Moines, které pořídil reportér Seznam Zpráv Petr Juna.

Iowa v těchto volbách nebyla považována za jeden z takzvaných swing states, tedy států, které budou rozhodovat o vítězi volebního klání. Republikánský kandidát Donald Trump zde přesvědčivě vyhrál v roce 2016 i 2020. Nedávno zveřejněný průzkum ovšem ukázal, že demokratická kandidátka Kamala Harrisová by mohla Trumpa v Iowě předběhnout a získat až 47 % hlasů.

V Des Moines odhadují vysokou volební účast. Je tedy potenciál, že se Iowa stane jedním ze swing states.

Demokratce Kamale Harrisové zbývá poslední krok k tomu, aby se stala historicky první prezidentkou Spojených států. Ještě před pár měsíci přitom počítala s variantou, že do voleb půjde v tandemu se současným prezidentem Joem Bidenem. Po jeho červnové televizní debatě s Donaldem Trumpem ale bylo vše jinak.

Podívejte se, jaká byla její kampaň.

Demokratická kandidátka Kamala Harrisová pár hodin před skončením voleb nečekaně navštívila ústředí Demokratického národního výboru (nejvyššího stranického orgánu, pozn. red.) ve Washingtonu DC.

Na místě se setkala se zaměstnanci, kteří ještě před uzavřením hlasovacích místností, obvolávali potenciální voliče. Sama Harrisová s několika z nich po telefonu promluvila.

„Mám se dobře,“ řekla podle zahraničních novinářů, když zvedla jeden z telefonů. „Už jste hlasoval? Ano? Děkuji!“ dodala a místností se rozezněl potlesk.

V dalším telefonu, který vzala do ruky, se zřejmě ozvalo dítě. „Tady Kamala Harrisová –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ čekám na tebe, až o deset let povyrosteš. Je to moc důležité, máme před sebou kupu práce,“ vzkázala mu.

Kampaň Donalda Trumpa řídí na první pohled dvě velmi odlišné postavy Susie Wilesová a Chris LaCivita. Dohromady nicméně vytvořili profesionální a jednotnou kampaň, která vyčnívá.

Wilesová se označuje za „babičku, která se věnuje pozorování ptáků a nesnáší záři reflektorů“, podle jiných názorů nicméně představuje ohrožení americké demokracie. Sedmašedesátiletá žena si v posledních měsících získala u bývalého amerického prezidenta silnou důvěru a stojí v čele jeho poradců a de facto je manažerkou celé kampaně. Přesto se drží v pozadí a téměř nikde nevystupuje.

Jestli tedy Wilesová platí za klidnou sílu kampaně, její nejbližší spolupracovník a druhý z hlavních poradců Trumpa LaCivita nemůže být od tohoto označení dál. Osmapadesátiletý politický konzultant se neštítí urážek a svými dynamickými výstupy na sebe poutá pozornost.