ONLINE: V prvních amerických státech už vědí, kdo vyhrál

Stanice BBC upozornila na první vlnu exit pollů, které ukazují, jaká témata motivovala voliče při hlasování.

Za nejdůležitější téma při vybírání, komu vhodí hlas, označilo nejvíce voličů stav demokracie. Na vrchol žebříčku skládajícího se z celkem pěti možností jej postavila zhruba třetina oslovených lidí. Na druhém místě se umístila ekonomika, dále potraty, imigrace a zahraniční politika.

Na prvním místě žebříčku témat, která motivují voliče, se původně objevila ekonomika. Na přední příčce exit pollů se umístila v každých prezidentských volbách od roku 2008.

Stanice BBC upozorňuje, že se jedná o předběžná data a s tím, jak se budou objevovat další data prostřednictvím exit pollů z celé země, se zřejmě údaje budou měnit.

Podle jednoho z posledních průzkumů provedeného před prezidentskými volbami si až tři čtvrtiny amerických voličů myslí, že demokracie je v ohrožení.

Demokraté za hrozbu pro demokracii v zemi označují bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Republikáni namítají, že demokracii naopak škodí demokratická kandidátka Kamala Harrisová a její stávající šéf Joe Biden. Upozorňují také na své obavy ohledně korespondenční volby, elektronických hlasovacích zařízení, imigrace a ministerstva spravedlnosti.

Harrisová označila Trumpa za „fašistu“, který usiluje o návrat k „nekontrolované moci“ a do Oválné pracovny by se vrátil se „seznamem nepřátel“.

Trump nikdy plně neustoupil od svých výroků o tom, že Biden vyhrál volby v roce 2020 podvodem. Odmítl také říci, zda by v případě neúspěchu přijal výsledek letošních voleb. Zahraniční média připomínají, že on a jeho spojenci už teď vymýšlí, jak případně popřít volební porážku.

Ve výrocích, které znepokojily odbornou veřejnost, Trump pohrozil uvězněním svých politických oponentů a použitím armády proti americkým občanům. Rovněž se zavázal omilostnit lidi odsouzené za jejich roli při útoku 6. ledna, který nedávno nazval „dnem lásky“. Sám čelí federálnímu obvinění kvůli pokusu zvrátit výsledky voleb.

Byť nejde o hlavní téma, v kampani se mluvilo i o válce na Ukrajině. „Jsme unavení z toho, kolik našich peněz míří za oceán. Chceme tyhle peníze zpět! Chceme, aby se i naši spojenci v NATO starali o vlastní bezpečnost a nespoléhali na nás. Pro nás je důležitější situace v Indo-Pacifiku a vliv Číny,“ řekl Seznam Zprávám v Milwaukee ve Wisconsinu předseda místní republikánské stranické buňky Hilario Deleon. V tomto pohledu na věc není zdaleka sám.

Pomoc zemi, která se už bezmála tři roky brání ruské agresi, zmiňují ve svých projevech i samotní kandidáti. U demokratky Kamaly Harrisové, která pomoc Ukrajině podporuje od začátku, se očekává, že by udržela kurz nastavený současným prezidentem Joem Bidenem.

To republikán Donald Trump veřejně kritizuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. A tvrdí, že válku ukončí pár telefonáty, a to ještě před svým případným lednovým nástupem do Bílého domu.

Podívejte se na záběry volební místnosti v hlavním městě amerického státu Iowa Des Moines, které pořídil reportér Seznam Zpráv Petr Jana.

Iowa v těchto volbách nebyla považována za jeden z takzvaných swing states, tedy států, které budou rozhodovat o vítězi volebního klání. Republikánský kandidát Donald Trump zde přesvědčivě vyhrál v roce 2016 i 2020. Nedávno zveřejněný průzkum ovšem ukázal, že demokratická kandidátka Kamala Harrisová by mohla Trumpa v Iowě předběhnout a získat až 47 % hlasů.

V Des Moines odhadují vysokou volební účast. Je tedy potenciál, že se Iowa stane jedním ze swing states.

Demokratce Kamale Harrisové zbývá poslední krok k tomu, aby se stala historicky první prezidentkou Spojených států. Ještě před pár měsíci přitom počítala s variantou, že do voleb půjde v tandemu se současným prezidentem Joem Bidenem. Po jeho červnové televizní debatě s Donaldem Trumpem ale bylo vše jinak.

Podívejte se, jaká byla její kampaň.

Demokratická kandidátka Kamala Harrisová pár hodin před skončením voleb nečekaně navštívila ústředí Demokratického národního výboru (nejvyššího stranického orgánu, pozn. red.) ve Washingtonu DC.

Na místě se setkala se zaměstnanci, kteří ještě před uzavřením hlasovacích místností, obvolávali potenciální voliče. Sama Harrisová s několika z nich po telefonu promluvila.

„Mám se dobře,“ řekla podle zahraničních novinářů, když zvedla jeden z telefonů. „Už jste hlasoval? Ano? Děkuji!“ dodala a místností se rozezněl potlesk.

V dalším telefonu, který vzala do ruky, se zřejmě ozvalo dítě. „Tady Kamala Harrisová –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ čekám na tebe, až o deset let povyrosteš. Je to moc důležité, máme před sebou kupu práce,“ vzkázala mu.

Kampaň Donalda Trumpa řídí na první pohled dvě velmi odlišné postavy Susie Wilesová a Chris LaCivita. Dohromady nicméně vytvořili profesionální a jednotnou kampaň, která vyčnívá.

Wilesová se označuje za „babičku, která se věnuje pozorování ptáků a nesnáší záři reflektorů“, podle jiných názorů nicméně představuje ohrožení americké demokracie. Sedmašedesátiletá žena si v posledních měsících získala u bývalého amerického prezidenta silnou důvěru a stojí v čele jeho poradců a de facto je manažerkou celé kampaně. Přesto se drží v pozadí a téměř nikde nevystupuje.

Jestli tedy Wilesová platí za klidnou sílu kampaně, její nejbližší spolupracovník a druhý z hlavních poradců Trumpa LaCivita nemůže být od tohoto označení dál. Osmapadesátiletý politický konzultant se neštítí urážek a svými dynamickými výstupy na sebe poutá pozornost.

Miliardář a podnikatel Elon Musk bude čekat na výsledky prezidentských voleb v přítomnosti republikánského kandidáta Donalda Trumpa v jeho rezidenci Mar-a-Lago na Floridě. S odkazem na své zdroje o tom informoval list The New York Times.

Musk bude součástí malé skupiny podporovatelů, kteří s Trumpem stráví volební noc, dodal americký deník.

Vlivný podnikatel se už dříve zapsal na seznam celebrit, které před volbami podpořily republikánského kandidáta. The New York Times připomíná, že Musk v minulosti Trumpovi poskytl finanční podporu a je s ním v úzkém kontaktu.

Do kampaně v prezidentských volbách se zapojila i řada světových celebrit. Snad největší debaty rozproudilo, když se k volbám vyjádřila americká popová hvězda Taylor Swift, která patří v současnosti mezi jednu z nejposlouchanějších zpěvaček na světě. Na svém instagramovém profilu, kde oficiálně podpořila Kamalu Harrisovou, ji sleduje téměř 300 milionů lidí.

Za demokratickou kandidátku se v průběhu kampaně postavila také zpěvačka Madonna nebo Jennifer Lopez, basketbalista LeBron James, herec a bývalý republikánský guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger nebo skupinka herců, kteří ve filmové sérii Avengers ztvárnili tým superhrdinů.

Podporu Donaldu Trumpovi vyjádřil například moderátor nejposlouchanějšího podcastu ve Spojených státech Joe Rogan, miliardář a podnikatel Elon Musk, astronaut Buzz Aldrin, který se stal druhým mužem na Měsíci, nebo bývalý profesionální wrestler Hulk Hogan.

Jak velkou roli ve volbách sehraje podpora celebrit, zůstává v tuto chvíli nejasné. Průzkumy ukazují, že jejich vliv je poměrně omezený - pouze zhruba jeden z 10 Američanů uvádí, že je celebrita někdy přiměla k tomu, aby přehodnotil svůj postoj na politiku.

Georgie patří ke státům, které se v roce 2020 přiklonily na stranu Joea Bidena poměrně nečekaně. Pro demokratického prezidenta se vyslovila poprvé od časů Billa Clintona, a to jen velmi těsně.

Třetinu obyvatel Georgie tvoří Afroameričané, což je jeden z největších podílů v zemi. Právě oni mají velkou zásluhu na tom, že před čtyřmi lety stát „zmodral“.

Jejich podpora je pro Harrisovou klíčová. V průzkumech se u této skupiny pohybuje na hodnotách podpory přibližně kolem 85 %. Joe Biden se před čtyřmi lety ovšem mohl těšit ze zisku vyššího přibližně o sedm procentních bodů. To je dostatečný rozdíl na zvrácení těsné většiny z minulých voleb.

Stará generace Afroameričanů je k demokratům loajální. Problém nastává u mladších černošských voličů. Ti v mnoha případech zvažují volbu Donalda Trumpa. Pokud se skutečně od demokratů odkloní, mohou Harrisovou zachránit ženy, které podle průzkumů ve velkém preferují právě ji, navíc jsou zřejmě vysoce motivované k volbám opravdu přijít.

Donald Trump zamířil k zisku republikánské nominace do prezidentských voleb velmi přímočaře. O podpoře, kterou má, v podstatě nebylo pochyb, a tak si dostatečný počet delegátů zajistil už v první polovině března.

Podívejte se na jeho několikaměsíční cestu k volebnímu úterý.

V Evropské komisi už několik měsíců pracuje speciální task force, tým, který připravuje hlavní unijní instituci na nového vládce –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nebo vládkyni –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Bílého domu. Jde o skupinu vysokých úředníků a expertů na americkou politiku, jejichž cílem je nachystat škálu reakcí na možné americké kroky.

Motivem sestavení týmu se staly výhrůžky Donalda Trumpa, že „napaří“ na evropské zboží do Ameriky vysoké clo, a poučení Evropanů, že to už jednou v roli prezidenta udělal. V roce 2018 překvapil EU dovozními tarify na evropskou ocel a hliník. Letos v průběhu kampaně vyhrožoval zatížením všeho, včetně cla na kontinentální „zlato“ –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ evropská auta.

Důvodem je, že se republikánovi nelíbí negativní bilance USA v obchodu přes Atlantik. Trump kvůli tomu nazval Evropu „mini Čínou“.

Tým Evropské komise, která má v zahraničním obchodě exkluzivní pravomoci, proto nachystal možné odvetné kroky, pokud nová americká administrativa splní výhrůžky. Trumpa by měly ideálně odradit a obě strany přimět usednout za jednací stůl.

„Poslouží to jako arzenál také pro případ, že by vůči nám k nepřátelské ochraně amerického zboží sáhla demokratka Kamala Harrisová,“ řekl Seznam Zprávám úředník Evropské komise blízký expertnímu týmu na Ameriku. Překvapování se totiž netýká jen republikánů, pokračovalo i pod demokratem Joem Bidenem.

Pamětníci vědí, že v Evropě jsme se vždy ve středu ráno po amerických volbách budili a při puštění televize jsme už znali jméno nového amerického prezidenta. Vše změnila pandemie covidu-19, kdy jsme v roce 2020 na potvrzení vítězství Joea Bidena čekali čtyři dny. A letos to může být podobné.

Proč?

Prvním faktorem, který sčítání protahuje, je velikost volebních místností. Zatímco v České republice jsme zvyklí na velmi hustou síť, ve Spojených státech je jich podstatně méně a odevzdaných hlasů na jednu místnost je tedy výrazně více. Nijak neobvyklé nejsou ani snímky dlouhých front voličů čekajících na možnost odevzdat svůj hlas.

Počet volebních místností navíc dlouhodobě klesá a počet lístků, které musí volební komisaři sečíst v každé místnosti, úměrně tomu roste.

Kvůli pandemii a rovněž kvůli dlouhým frontám zavedla většina států možnost hlasovat prostřednictvím pošty a také předčasné odevzdání hlasovacích lístků, což je druhý faktor komplikující sčítání.

Dobře to lze ukázat na největším, a tedy nejdůležitějším ze sedmičky klíčových států, na Pensylvánii.

V některých státech lze hlasovací lístky zaslané poštou ověřit předem a poté je v den voleb rychle sečíst, často prostřednictvím automatizovaných systémů. Pensylvánské zákony však zakazují jakékoli zpracování hlasů až do samotného dne voleb. Když tedy po uzavření volebních místností začne sčítání hlasů, nejsou ještě všechny tyto předčasně odevzdané obálky ani ověřeny.

Ale například Nevada, další z klíčových států, ani nebude mít 5. listopadu všechny hlasy k dispozici. Úředníci v Las Vegas a okolí přijímají i pozdě doručené korespondenční hlasovací lístky. Pokud lístky s poštovním razítkem do 5. listopadu dorazí do čtyř dnů, komise je musí započítat. V případě těsného výsledku tak nemusí být o nevadském vítězi ještě dlouho jasno.

Amerického prezidenta fakticky nevolí přímo občané, ale tzv. sbor volitelů, kteří jsou jednotlivým kandidátům přidělováni na základě výsledků voleb v jednotlivých státech.

Kvůli tomuto systému, který navíc zvýhodňuje na obyvatelstvo méně početné státy před většími, má v konečném důsledku na výběr šéfa Bílého domu největší vliv jen hrstka států, kde jsou síly mezi demokraty a republikány vyrovnané. V ostatních se předem očekává v podstatě jasné vítězství jedné nebo druhé strany.

Analytici se shodují, že v letošních volbách je klíčových sedm států vyznačených na mapě níže oranžovou barvou. Jde o Nevadu a Arizonu na jihozápadě USA, Severní Karolínu a Georgii na jihovýchodě (souhrnně se jim říká sun belt, tedy slunečný pás) a pak Wisconsin, Michigan a Pensylvánii na severu (rust belt, tedy rezavý pás).

O rozhodujících státech podrobně:

Od zvláštního zpravodaje v Pensylvánii Eduarda Freislera

Chuck podporuje Donalda Trumpa, Abigail svůj hlas odevzdá Kamale Harrisové. Politika mezi tyto dva letité sousedy vrazila nesmiřitelný klín. Žijí v sousedství známém jako Manchester Beach v okrese Erie na severozápadě Pensylvánie, jednom z rozhodujících států letošních voleb. Hned u břehu jezera.

„Trump zničí naši demokracii, naše instituce. Teď řekl, že my demokraté jsme pro něj větší zlo než nepřátelé Ameriky v zahraničí a že by proti nám měla klidně zakročit i armáda,“ říká mi Abigail na prahu dveří s odkazem na nedávný rozhovor bývalého prezidenta na pravicové televizi Fox News.

Donald Trump mimo jiné řekl, že by se národní garda či přímo armáda měly o volební noci vypořádat s „vnitřním nepřítelem“, kterým myslel domácí „radikální levicové šílence“. Podle něj představují pro Ameriku větší hrozbu než Rusko nebo Čína.

Abigail podobná slova považuje za extrémně nebezpečná, protože Trumpa podle ní poslouchají lidé jako její soused Chuck. „On už mluví úplně stejně. Ostatně Fox News od něj slyším den co den. Může na mě snad jednou zaútočit? Vždyť jsem ten vnitřní nepřítel, kterého je nutné zpracovat, ne?“

Klepu na Chuckovy dveře, abych si vyslechl jeho postoj. Otevře, nechce se ale o politice vůbec bavit. Jen řekne, že liberálové „zničí“ Ameriku, a je proto nutné se proti nim bránit. Když se ho ještě zeptám na Abigail, odsekne: „Ta se úplně zbláznila!“

Trump také mluvil o tom, že první den v úřadu povládne jako diktátor. Řada jeho příznivců s tím nemá problém. „Měl by jím být ale delší čas, aby tuhle zemi rychle postavil na nohy,“ říká mi později Corry z jasně republikánského státu Arkansas. „Co taky s tou bandou liberálů dělat? Vždyť se nechovají jako Američani!“ dodává.

Viceprezident zejména funguje jako druhá nejvyšší funkce exekutivy a v případě, že prezident nemůže nadále zastávat svou funkci, přebírá jeho pravomoci. Také ale hraje zásadní roli v kampaních kandidátů.

Viceprezident by totiž měl v nejlepším případě oslovit skupiny voličů, u nichž uchazeč o oválnou pracovnu neboduje – může jít o rozdílnou věkovou, etnickou či sociální skupinu. Vedle toho nicméně musí působit i jako věrný partner kandidáta a podporovat jeho postoje.

Právě snahu rozšířit záběr voličů letošní výběr Kamaly Harrisové pravděpodobně nenaplní. Kandidát na viceprezidenta Tim Walz jí u mnoha voličů vyloženě nepomůže, ale pomohl jí alespoň uklidnit vlastní stranu a kampani neuškodil. To je ostatně hlavní devíza, kterou analytici v souvislosti s výběrem viceprezidenta zmiňují.

Ani Trumpův viceprezident J. D. Vance mu zřejmě nepřinese příliš nových voličů. Jedna ze skupin, které by totiž bývalý prezident potřeboval oslovit, jsou ženy a jeho výběr mu v tomto ohledu spíše ubral, když se v kampani dostaly na přetřes jeho starší výroky.

Kampaň Kamaly Harrisové, která v posledních měsících přidělala nejednomu republikánovi vrásky na čele, řídí dvě ženy: Minyon Mooreová a Sheila Nixová.

Mooreová, nyní šestašedesátiletá rodačka z Chicaga, pro demokraty pracuje již 40 let. Sama nikdy nikam nekandidovala, nedávala projevy ani se příliš nevyhřívala na výsluní, ale pomáhala prošlapat cestu, aby se toho všeho dostalo jiným ženám a příslušníkům menšin. Působila v administrativě prezidenta Billa Clintona a podílela se na kampani jeho ženy Hillary Clintonové nebo později Joea Bidena.

Zatímco Mooreová má na starosti spíše témata a politiky kampaně, její podobu a organizaci viceprezidentka svěřila 62leté Nixové.

Za téměř tři desetiletí působení ve státní správě a advokacii je Nixová vlivnou osobností americké politiky. K prezidentským volbám se poprvé dostala v roce 2012, kdy vedla viceprezidentskou kampaň Joea Bidena.

Volební účast v amerických prezidentských volbách se v posledních letech pohybovala okolo 60 procent. Až v roce 2020 výrazně narostla. Důvodem byla zejména vyhrocená atmosféra po čtyřech letech republikána Donalda Trumpa u moci, která vedla k nevídané mobilizaci jak jeho příznivců, tak odpůrců.

Bez ohledu na vítěze prezidentských voleb ve Spojených státech bude muset Evropa přijmout větší zodpovědnost za svoji bezpečnost. Před dnešním odletem do Srbska to novinářům řekl český premiér Petr Fiala (ODS). V zájmu Česka je podle něj mít co nejlepší vztahy s USA, ať už se prezidentem stane republikán Donald Trump, nebo demokratka Kamala Harrisová.

Američané ve volbách rozhodují, zda se Harrisová stane první prezidentkou v amerických dějinách, nebo se do čela země po čtyřleté pauze vrátí Trump. „Česká republika počítá s oběma variantami,“ uvedl dnes Fiala. Dodal, že se Česko v obou případech bude snažit o co nejlepší vztahy se Spojenými státy.

Bez ohledu na výsledek prezidentských voleb v USA bude muset Evropa do budoucna přijmout mnohem větší zodpovědnost za svoji bezpečnost, domnívá se Fiala. „Bude v tom muset udělat mnohem víc, než v minulosti udělala,“ uvedl. Řada lídrů evropských zemí si to podle něj uvědomuje.

V této souvislosti zmínil, že Česko dává na obranu konečně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). „Další státy se k tomu přidávají, ale budeme v tom muset pokračovat bez ohledu na to, jestli budou mít Spojené státy prezidenta nebo prezidentku,“ uvedl Fiala.

V letošním státním rozpočtu je poprvé od vstupu ČR do NATO na obranu vyčleněna částka přesahující dvě procenta HDP.