ONLINE: Už jen hodiny a bude rozhodnuto. Amerika volí prezidenta

Volební účast v amerických prezidentských volbách se v posledních letech pohybovala okolo 60 procent. Až v roce 2020 výrazně narostla. Důvodem byla zejména vyhrocená atmosféra po čtyřech letech republikána Donalda Trumpa u moci, která vedla k nevídané mobilizaci jak jeho příznivců, tak odpůrců.

Bez ohledu na vítěze prezidentských voleb ve Spojených státech bude muset Evropa přijmout větší zodpovědnost za svoji bezpečnost. Před dnešním odletem do Srbska to novinářům řekl český premiér Petr Fiala (ODS). V zájmu Česka je podle něj mít co nejlepší vztahy s USA, ať už se prezidentem stane republikán Donald Trump, nebo demokratka Kamala Harrisová.

Američané ve volbách rozhodují, zda se Harrisová stane první prezidentkou v amerických dějinách, nebo se do čela země po čtyřleté pauze vrátí Trump. „Česká republika počítá s oběma variantami,“ uvedl dnes Fiala. Dodal, že se Česko v obou případech bude snažit o co nejlepší vztahy se Spojenými státy.

Bez ohledu na výsledek prezidentských voleb v USA bude muset Evropa do budoucna přijmout mnohem větší zodpovědnost za svoji bezpečnost, domnívá se Fiala. „Bude v tom muset udělat mnohem víc, než v minulosti udělala,“ uvedl. Řada lídrů evropských zemí si to podle něj uvědomuje.

V této souvislosti zmínil, že Česko dává na obranu konečně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). „Další státy se k tomu přidávají, ale budeme v tom muset pokračovat bez ohledu na to, jestli budou mít Spojené státy prezidenta nebo prezidentku,“ uvedl Fiala.

V letošním státním rozpočtu je poprvé od vstupu ČR do NATO na obranu vyčleněna částka přesahující dvě procenta HDP.

Vedle prezidenta volí Američané i Kongres, tedy všech 435 členů Sněmovny reprezentantů a 34 z celkových 100 členů Senátu. V dolní komoře zatím drží těsnou většinu republikáni, v horní komoře demokraté.

Volby pravděpodobně změní situaci přinejmenším v jedné komoře.

Senát

Demokraté mají v Senátu v současnosti 51 zástupců (spolu s nezávislými). Senátní obvody, o kterých se letos rozhoduje, ale častěji patří do republikánských států. A hned tři demokratičtí senátoři reprezentují státy, kde v prezidentských volbách dvakrát za sebou zvítězil Donald Trump.

S téměř absolutní jistotou demokraté ztratí senátora v Západní Virginii. Joe Manchin, který je formálně nezávislý, ale spolupracuje s demokraty, už neobhajuje. On sám ve venkovském, původně těžařském státě platil za určitý fenomén, který čerpal z historické spřízněnosti státu s demokraty, jež je ale už dávno tatam. Demokraté nenašli dost silnou náhradu, a tak se toto křeslo letos přesune do republikánské kolonky.

V o něco jednodušší pozici je demokratický senátor Jon Tester z Montany. Už několikrát prokázal, že dokáže oslovit republikánské voliče i v náročné kampani. Jeho domovská Montana navíc víc než za konzervativní platí spíše za libertariánský stát, s čímž Tester umí pracovat. Analytici se ale většinou shodují, že letos bude klání nad jeho síly. Obhajoba senátorského mandátu v roce prezidentských voleb je obecně považovaná za těžší.

Pokud odečteme Manchina a Testera, demokraté mohou pomýšlet maximálně na to, že jim v Senátu zůstane 49 hlasů. V takovém případě by jim k zachování většiny nestačila ani obhajoba Bílého domu - v Senátu v případě rovnosti hlasů rozhoduje viceprezident.

A to je v obtížné situaci ještě jeden demokratický senátor - Sherrod Brown z Ohia. Průzkumy ho dlouho mírně favorizovaly, ale v posledních dnech se přiklonily na stranu jeho republikánského soupeře. Brown je pověstný svou schopností napojit se na dělnické voliče, kterých je v Ohiu hodně, a tak by mohl překvapit.

Potenciálně ohrožených může být ale i několik demokratických křesel v prezidentsky nerozhodnutých státech. Dosud vládnoucí strana těžce bojovala například ve Wisconsinu, Michiganu, Pensylvánii nebo Nevadě. A příležitost na zisk dosud republikánského křesla nemá prakticky žádnou, může doufat ve spíše málo reálná překvapení na Floridě nebo v Texasu.

Sněmovna reprezentantů

V dolní komoře je situace hůř předvídatelná. Jednak je volebních obvodů mnohem víc a jednak je volba také mnohem víc provázaná s výsledky prezidentských voleb. Analytici a výzkumníci předvídají těsný výsledek.

Rozhodovat se v tomto případě nebude tolik v tzv. swing states prezidentských voleb, ale spíše v jasně demokratických nebo republikánských státech. I tam se nachází obvody, kde jsou síly vyrovnané: republikáni obhajují v obvodech, kde před čtyřmi lety vítězil Biden, a demokraté tam, kde vyhrál Trump.

Pro převahu ve Sněmovně reprezentantů tak může být zásadních několik obvodů v Kalifornii nebo New Yorku. Frustrující může být to, že právě tyto státy patří při sčítání k těm nejpomalejším.

Donald Trump a jeho manželka Melania odevzdali svůj hlas v Mandel Recreation Center v Palm Beach na Floridě, necelé čtyři míle od jeho domova v Mar-a-Lago.

Ve své typické červené čepici předstoupil před média. „Cítím se velmi sebevědomě… a vypadá to, že se republikáni ukázali v síle,“ řekl novinářům. Zároveň dodal, že byl poctěn, když viděl, že fronty jsou pěkně dlouhé. „Slyšel jsem, že si vedeme velmi dobře.“

Na otázku, zda by mohl dnes večer uznat porážku, Trump odpověděl: „Slyším o státech, kde mám velký náskok. Jsem přesvědčen, že vyhraju volby.“ Zároveň však vyjádřil frustraci z toho, že může chvíli trvat, než budou výsledky sečteny.

Trump si nadále stěžoval, jak dlouho bude trvat sečtení výsledků vzhledem k tomu, že „všechny ty peníze utratili za stroje“, přičemž jako příklad rychlých voleb uvedl francouzské volby.

Arizona je podle posledních průzkumů rozhodujícím státem, který je nejvíc nakloněný Trumpovi. Ostatně k demokratům se v roce 2020 přiklonila poprvé od roku 1952.

Stát leží na hranicích s Mexikem, a tak není divu, že pro více než 30 % obyvatelstva státu je migrace hlavním kritériem, podle něhož určují svého favorita. Arizoňané zároveň věří, že ochranu vnějších hranic lépe zajistí Trump než Harrisová.

Donald Trump to dobře ví. Když navštívil druhé největší arizonské město Tucson po tom, co sám popsal jako „monumentální vítězství nad soudružkou Kamalou Harrisovou v prezidentské debatě“, migraci věnoval značnou část svého mítinku. Trump barvitě popisoval příběhy lidí, kteří byli sexuálně napadeni přistěhovalci.

Arizoňané ale před volbami široce debatovali také o reprodukčních právech, což by mohlo nahrát zase Harrisové. Demokratka upozorňuje na to, že právo na interrupce bylo ve státě v průběhu dubna úplně zrušeno, když se obnovil dávný zákon, a viní z toho svého soupeře v boji o Bílý dům.

Arizona nakonec starý zákon zrušila, Harrisová o něm přesto v kampani mluvila. Slibuje, že scénář z tohoto státu se nebude smět opakovat. Právo chce zanést do federálních zákonů. V Arizoně se navíc v den voleb hlasuje o úpravě místní ústavy, která by měla garantovat právo na interrupce. To může Harrisové pomoci s mobilizací zdejších voličů.

Ze své volební cesty si odnesl jednu převládající emoci: Ti, kteří fandí Kamale Harrisové, cítí velkou úzkost a strach z případného vítězství Donalda Trumpa.

Jerry Lindauer nedávno vyrazil na cestu malým autobusem do předměstí okolo města Filadelfie, kde žije.

Do okresů považovaných za klíčové pro celý stát Pensylvánie se vydal na takzvaný canvassing – obcházel jednotlivé domy, klepal na dveře a snažil se jejich nájemce či majitele přesvědčit, aby v nadcházejících volbách podpořili Kamalu Harrisovou. V posledních týdnech se tento 76letý muž zúčastnil desítek takových akcí.

Je přesvědčen, že Trump by jako prezident „dokončil svůj projekt destrukce americké demokracie“. Po Trumpově nástupu k moci začal Jerry trpět posttraumatickým stresovým syndromem. Při zmínce jména bývalého prezidenta pociťuje úzkosti a extrémní stres.

„A nejsem sám. Snad každý druhý demokrat cítí strach z toho, že by to Trump nakonec celé vyhrál,“ řekl. Stejné pocity jako Jerry cítí i další demokraté, jak se reportér Seznam Zpráv osobně přesvědčil ve Spojených státech.

Od zvláštního zpravodaje na Floridě Filipa Harzera

V miamské čtvrti Little Haiti se fronty netvoří. Republikány kontrolovaná Florida umožnila voličům předčasné i korespondenční hlasování.

V jednom z klíčových států v Nevadě jsou ve hře hlasy šesti z celkem 538 volitelů. Server BBC News napsal, že do Nevady, kde ani republikáni, ani demokraté nemají jasnou převahu, zamířilo i hodně aktivistů ze sousední a převážně demokratické Kalifornie, kteří se snaží místní na poslední chvíli přimět k tomu, aby šli hlasovat.

Například ve východní části Las Vegas se dnes sešlo asi 150 dobrovolníků, kteří podporují Harrisovou. „Musel jsem se do té práce fyzicky vložit, ne jen vypisovat šeky nebo se hádat u stolu,“ líčil novinářům Peter Brock z kalifornského Fairfaxu. Věří, že se mu v Nevadě podařilo přesvědčit alespoň některé voliče, že mají hlasovat pro šedesátiletou viceprezidentku, zároveň ale připouští, že mezi lidmi, které potkal, byla často také znát velká únava z předvolební kampaně.

Další Kaliforňanka, Laura Ponchicková z Los Angeles, vyjádřila překvapení, že ještě v pondělí bylo tolik voličů nerozhodnutých. Setkání s nimi si podle svých slov užívala. „Opravdu jsem se připravovala na nejhorší. Mám pocit, že tyto volby byly velmi vyhrocené a v každém to probudilo to špatné. Nakonec ale byli lidé mnohem vlídnější, než jsem čekala,“ poznamenala.

List The New York Times uvádí, že v 3,2milionové Nevadě měl podle předvolebních průzkumů drobný náskok Trump, ale od Harrisové ho dělil méně než jeden procentní bod.

Interrupce jsou jedním z hlavních volebních témat. Především rezonují společností od roku 2022, kdy americký Nejvyšší soud zrušil federálně zaručené právo na umělý potrat. Nyní si každý americký stát tvoří v této otázce vlastní legislativu. Výsledkem je, že 13 států zakazuje interrupce téměř ve všech případech a dalších osm je výrazně omezuje.

Donald Trump v posledních měsících lavíroval ve své kampani mezi podporou celofederálního zákazu interrupcí a naopak přesvědčováním o tom, že o něco takového usilovat nebude. Soupeřka mu připomínala, že to byly právě jeho nominace do Nejvyššího soudu, které Američanky v roce 2022 o toto právo na federální úrovni připravily.

Pro šedesátiletou viceprezidentku je ovšem téma interrupcí jedním z klíčových. Opakovaně zdůrazňuje, že ženy si mají „o svém těle rozhodovat samy“ a nemá jim do toho mluvit vláda. Slibuje také, že by se jako prezidentka postavila proti případnému zákonu, který by chtěl potraty zakázat na celostátní úrovni. Velká část žen právě kvůli otázce interrupcí zvažuje, že svůj hlas Trumpovi nehodí, jak ukazují data.

Při pohledu na skandály, šokující prohlášení a kriminální kauzy Donalda Trumpa by se mohlo zdát, že je republikánský kandidát odepsaný. Realita je ale jiná. Trump může stále triumfovat, a to dokonce drtivě.

Od zvláštního zpravodaje na Floridě Filipa Harzera:

Novinářská práce kolem volebních místností má na Floridě dost přísná pravidla, můžeme mluvit jen s těmi, co už odvolili, a navíc dost daleko od místnosti. V miamské čtvrti Little Haiti, centru haiťanské komunity, od mladého černošského voliče zaznělo, že žena nemůže být prezidentkou.

„Volila jsem Trumpa, už byl prezident a tehdy byly ceny nízké a všechno bylo lepší, jestli vyhraje, půjdeme správným směrem,“ řekla mi volička Elisabeth. Pro Donalda Trumpa hlasovala už potřetí. Pokud vyhraje Harrisová, musí si sehnat schopné lidi - nevěří v její kompetence.

Volby nejsou ve Spojených státech organizované federálně, a tak se liší i doba, po kterou jsou v jednotlivých státech otevřené volební místnosti. Odlišnosti se dají najít i na úrovni států. Na rozdíl třeba od Česka se ale se sčítáním nečeká na uzavření všech volebních místností. Výsledky začínají přicházet už po konci hlasování v daném státě.

Důležitým časem je tedy středeční první hodina ranní, kdy se zavírá první ze sedmi tzv. rozhodujících států, tedy Georgie. V 1:30 se k ní přidá Severní Karolína a ve 2:00 bude rozhodnuto v tom největším z nich, tedy v Pensylvánii, a k tomu v Michiganu.

Ve 3:00 se přidá Wisconsin, poslední z rozhodujících států v oblasti Velkých jezer, a také Arizona, jež leží na americkém západě u mexických hranic. Posledním z klíčových států je Nevada, kde se volební místnosti uzavřou ve 4:00.

O vítězi ale nemusí být rozhodnuto rychle. Velká část Američanů – přes 75 milionů – totiž hlasovala už před oficiálním volebním dnem v rámci tzv. předčasného nebo korespondenčního hlasování. Sčítání těchto lístků je v některých státech složitější na zpracování a může se protáhnout. Pokud budou výsledky těsné – což se očekává –, nepůjde bez těchto hlasů určit vítěze.

Debata mezi prezidentskými kandidáty, která se konala na začátku září, znamenala také první osobní střetnutí Kamaly Harrisové a Donalda Trumpa. Právě proto svému protikandidátovi i při příchodu podala politička ruku a představila se celým jménem. Po kultivovaném představení nicméně přišla výbušná debata plná osobních útoků.

Harrisová se snažila celou dobu Trumpa rozhodit a zdálo se, že to zafungovalo. Zmiňovala například jeho soudní procesy či řešení pandemie covid-19. Bývalý prezident působil naštvaně a na političku se ani jednou nepodíval.

K tomu řadu jeho výroků opravovala ještě dvojce moderátorů, ať už přišlo téma potratů nebo dokonce výrok o tom, že haitští uprchlíci jedí ve Springfieldu lidem domácí mazlíčky. Mnozí republikáni pak moderátory televize ABC obvinili ze zaujatosti.

Trump se opakovaně vracel k tématu inflace a imigrace, což jsou pro Harrisovou politicky zranitelné body.

Nevada je nejmenším ze sedmi států, které mohou rozhodnout letošní volby. Vzhledem k pouhým šesti nevadským volitelským hlasům z 538 americká CNN ve své analýze poukazuje na to, že existuje jen málo variant výsledků, ve kterých by se z tohoto státu stal ten skutečně rozhodující. Vyloučit to ale nelze.

Nejdůležitějším kritériem rozhodování pro 26 % voličů v Nevadě je podle průzkumu stav ekonomiky. Nevada se potýká s vysokou nezaměstnaností, její míra dosahuje 5,5 %, tedy nejvíc napříč všemi státy. V Las Vegas, kotvě nevadské ekonomiky, pak dokonce v létě atakovala sedmiprocentní hranici.

Špatná situace nahrává Donaldu Trumpovi. V Nevadě si navíc našel ještě jedno ekonomické téma –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ slíbil zrušit federální zdanění spropitného. To se týká pracujících ve službách –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zaměstnanců restaurací, barmanů, kadeřníků, taxikářů a dalších, kteří často dostávají značnou část svých příjmů v této formě. V Nevadě takovýchto lidí žije více než pětina.

Trumpův slib v Nevadě funguje, Harrisová ho pak převzala. Od soupeřovy kampaně si za to vysloužila přezdívku „Copycat Kamala“ (v českém překladu je nejblíže „kopírka Kamala").

Diskuze probíhá v době, kdy elektronické platby usnadňují sledování spropitného, což zvyšuje riziko spojené s neoznámením těchto příjmů.

Analýza Yaleovy univerzity ukazuje, že spropitné v celých USA pravidelně dostávají čtyři miliony pracovníků, což je méně než tři procenta všech zaměstnanců. Značná část z nich, zhruba 37 %, navíc vydělává tak málo, že v současné době vůbec neplatí daně z příjmu federální vládě.

Nejvyšší státní zástupci 47 amerických států (kromě Indiany, Montany a Texasu) v prohlášení vyzvali Američany, aby respektovali volební proces. Násilí nemá ve volbách místo, uvedli podle agentury AP.

„Vyzýváme všechny Američany, aby volili, aby se zúčastnili občanské diskuze a především aby respektovali integritu demokratického procesu,“ napsali státní zástupci. „Násilí nemá v demokratickém procesu místo; využijeme své autority k prosazení práva proti jakýmkoli nezákonným činům, které ho ohrožují,“ uvedli také s tím, že preventivně odsuzují jakékoli násilné činy související s volbami.

Úřady se chtějí vyvarovat toho, aby se opakovala situace z ledna 2021, kdy příznivci Donalda Trumpa, kteří odmítli přijmout jeho volební porážku, vtrhli do budovy Kongresu ve Washingtonu, přičemž zemřelo několik lidí.

Američané během úterý rozhodnou nejen o příštím prezidentovi.

Určí složení třetiny Senátu (volí se 34 ze 100 senátorů, těsnou většinu jednoho hlasu mají demokraté) i celé Sněmovny reprezentantů. V některých státech lidé rozhodnou o guvernérovi a dalších postech ve správě.

Místních hlasování je pak bezpočet.V deseti státech, včetně Arizony a Nevady, budou občané hlasovat o právech týkajících se umělého přerušení těhotenství. Na Floridě, v Nebrasce, Severní a Jižní Dakotě se rozhoduje o rekreačním nebo zdravotnickém užívání marihuany.

V den prvního výročí teroristického útoku Hamásu proti Izraeli ze 7. října se k tématu vyjádřili oba kandidáti, ani jeden z nich ale nebyl příliš konkrétní v tom, jak konflikt řešit.

Republikánský kandidát Donald Trump ve svém vystoupení vzpomněl na 1200 zabitých lidí i na více než dvě stovky unesených. Prohlásil, že pokud se stane prezidentem, budou vztahy mezi USA a Izraelem „silnější a bližší než kdy dříve“, zatímco své rivalce v minulosti vyčetl, že je málo proizraelská.

On sám dal najevo, že stojí za Izraelem v jeho politice zlikvidování teroristické organizace Hamás, byť tento cíl označil za nerealistický i mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. „Musíte dokončit, co jste začali. A musíte to udělat rychle,“ vzkázal Trump izraelské vládě. Utrpení civilistů v Pásmu Gazy nezmínil.

Kandidátka demokratů by po svém zvolení nejspíš vesměs pokračovala v Bidenově politice, i když se v detailech liší. Na první pohled zmiňuje častěji než Biden utrpení civilistů v Gaze, které v březnu označila za nelidské. Ve svém projevu v den výročí mluvila o humanitární krizi v Gaze a zdůraznila, že dohoda o příměří a propuštění rukojmích je jednou z nejvyšších priorit administrativy Joea Bidena.

„Tvrdím, že Izrael má právo se bránit –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ my bychom se bránili –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a záleží na tom, jak to udělá. Bylo zabito příliš mnoho nevinných Palestinců. Tato válka musí skončit,“ citoval ji server Al-Monitor.

Pro Harrisovou jde o zvlášť citlivé téma, protože ke zvolení by jí mohla pomoct i relativně početná menšina amerických Arabů. V jednom z rozhodujících států – v Michiganu – tvoří asi čtyři procenta populace, a pokud by se rozhodli nepřijít k volbám, pro viceprezidentku by to mohlo znamenat osudovou ztrátu.