ONLINE: Volební den v USA. Pozornost míří na sedm států z 50

Stalo se to zatím jen pětkrát v historii, ale v případě úspěchu Donalda Trumpa s tím většina komentátorů počítá i letos. Vítězem amerických prezidentských voleb nemusí vždy být automaticky ten, komu odevzdá svůj hlas většina volících Američanů.

Jak je to možné?

Může za to volební systém, kdy prezidenta fakticky nevybírají Američané přímo, ale do funkce ho potvrzuje tzv. sbor volitelů. Ten má 538 členů, kteří reprezentují všech 50 amerických států a obvod hlavního města Washingtonu.

Počet volitelů za jednotlivé státy se rovná součtu jejich zástupců ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu. Proto jsou zvýhodněny početně menší státy – na rozdíl od Sněmovny totiž mají v Senátu obrovská Kalifornie i „trpaslík“ Wyoming dva zástupce. To je úmysl amerických „otců zakladatelů“ – má to být jednak výrazem toho, že Spojené státy jsou federací, ale cílem autorů ústavy byla i snaha zvýhodnit venkov před městy.

Pokud tedy jeden kandidát těsně zvítězí v několika menších státech, posbírá hodně volitelů a málo hlasů. Jeho protikandidát tak může výrazně zvítězit v několika větších státech, kde posbírá hodně hlasů, ale k tomu relativně málo volitelů.

Z toho pak plyne možný nesoulad mezi vítězem přímého hlasování a zvoleným prezidentem. V tomto století ze systému profitují republikáni – v roce 2000 pomohl Georgi Bushovi mladšímu a v roce 2016 Donaldu Trumpovi.

Z takzvaných focus groups vědkyni Mileně Batanové z Harvardské univerzity vyplynul před prezidentskými volbami jeden jasný trend: Ženy se politicky posunuly více doleva, zatímco muži doprava. Zvlášť mladí muži.

Batanová zkoumá, jak moc se v Americe rozšířil fenomén osamělosti, kterou umocnila pandemie koronaviru a později dlouhé období inflace. „Potkala jsem řadu mladých psychicky zdeptaných mužů. Pandemie je připravila o práci i o úspory a inflace jejich mizérii jen prodloužila,“ říká Seznam Zprávám Batanová v bostonské Cambridgi jen kousek od kampusu Harvardovy univerzity.

Dává za příklad nejmenovaného 26letého muže, který se musel uskromnit. Plat se mu totiž v posledních pár letech nijak nezvýšil, naopak nájem a ostatní náklady vzrostly. Tento muž přestal chodit do restaurací, na koncerty či do kina a raději se „stáhl“ do svého bytu.

„Nemohl ani pozvat holku na rande, neměl na to. V izolaci svého bytu se prakticky věnoval jen tomu, že surfoval na internet nebo se díval na reely na instagramu,“ popisuje Batanová.

Výsledek? Muž se nejen propadl do tíživé osamělosti, ale začal se nenávidět. Do jeho města Greenville v Severní Karolíně ale nedávno přijel Donald Trump. Muž se vydal na jeho mítink a domů se prý vrátil „nabušený“ energií a sebevědomím. Republikán mu měl svou rázností a sliby o návratu velikosti „vlít novou krev do žil“.

„Po tom mítinku mi tento mladík řekl, že se opět cítil jako chlap, který dobude svět a už se nebude schovávat doma,“ vypráví Batanová.

Podrobnější informace o státech, které rozhodnou o výsledku voleb, zobrazíte po jejich rozkliknutí na mapě.

Seznam Zprávy vám v reálném čase poskytnou pohled na průběžné sčítání hlasů, a to jak v mapě, tak v této online reportáži.

Přímo ve Spojených státech máme zvláštního volebního zpravodaje Filipa Harzera. Sčítání hlasů bude sledovat s republikány na Floridě a ve středu ráno se můžete těšit na jeho reportáže.

Analýzu výsledků pro vás chystá náš specialista na USA, který se nedávno také vrátil z reportážní cesty po rozhodujících státech, Eduard Freisler. Hlasování ve středu ráno rozebereme i s politology, politiky a komentátory ve speciálním vysílání podcastu Ptám se já.

Nabídneme vám i analýzy o dopadech americké volby na zbytek světa nebo informace o klíčových lidech v okolí vítěze. A mnohem víc.

Na stožáru se třepotá americká vlajka a hned pod ní ta s nápisem Trump. Na odlehlém venkově v konzervativním státě Arkansas poměrně častý jev. Republikánský kandidát Donald Trump tady má neotřesitelnou pozici a na 99 procent tu vyhraje nadcházející prezidentské volby.

Obyvatelé tohoto kraje hustých lesů a hlubokých roklí dali reportérovi Seznam Zpráv Eduardu Freislerovi nahlédnout do motivů, které je 5. listopadu přivedou k volebním urnám. Často tak činí s neúprosnou naléhavostí.

„Trump by to měl vzít do rukou na víc než čtyři roky. Jedině on dokáže Ameriku spravit. Ta naše země je jako dům, do kterého zatéká, je zčásti vyrabovaný a plný krys,“ říká Corry Garret na svém pozemku rozsáhlé farmy mezi městečky Greers Ferry a Clinton v centrálním Arkansasu.

Dá se do dlouhé litanie o tom, že se z demokratů stala nedemokratická strana, která Ameriku ničí svou ekonomickou agendou, otevřenými hranicemi a neschopností zajistit ve městech bezpečnost a pořádek.

Chce Corry vůbec žít v pluralitní demokracii? „Jakápak demokracie? Jestli to má být o tom, jak demokrati ve snaze udržet si své funkce rozdávají všem možným minoritám a imigrantům peníze daňových poplatníků, tak v tom já opravdu žít nechci.“

Na otázku, jaký systém by tedy uvítal, připomíná Trumpova slova o tom, že by byl první den v úřadu prezidenta diktátorem. „Měl by jím být ale delší čas, aby tuhle zemi rychle postavil na nohy.“

Wisconsin se od ostatních rozhodujících států demograficky odlišuje, jde o jeden z nejméně rasově diverzifikovaných států. Data z roku 2022 tvrdí, že ve státě je přes 80 % bělochů, kteří se častěji než jiné etnické skupiny kloní k republikánům. Ale ti wisconsinští jsou zase obecně méně nábožensky založení, což nahrává demokratům.

Poslední průzkumy naznačují mírný náskok Harrisové nad Trumpem, dlouhodobě se ale předpokládá těsný souboj. Ostatně i poslední dvoje volby tam skončily jedním z nejtěsnějších výsledků.

„Ve Wisconsinu má volební kampaň vliv. Ukázalo se to v roce 2016, kdy tu demokratům v týdnech před volbami chyběla kampaň, Hillary Clintonová sem nepřijela. Volby nakonec těsně vyhrál Donald Trump. Pokud si kandidáti myslí, že ve swing states mají něco jisté, je to ten největší prohřešek,“ řekl Seznam Zprávám politolog Philip Rocco z Marquette University v Milwaukee, metropoli státu.

Pozornost ve dnech před volbami vzbudil předvolební průzkum ze sousední Iowy od respektované výzkumnice Ann Selzerové. Ten v Iowě, kde se jinak předpokládá jasné vítězství Trumpa, nečekaně ukázal náskok Harrisové ve výši tří procentních bodů. Wisconsin je přitom demograficky podobný Iowě a nálady tamních voličů se často vyvíjejí podobně, byť Iowa je více vpravo.

Samozřejmě i expertka, která několikrát odhalila trendy, jichž si ostatní nevšimli, se může mýlit. Ale pokud má pravdu, znamenalo by to, že pozice demokratické kandidátky je mnohem lepší, než se předpokládá. Pokud by Harrisová dokonce opravdu zvítězila v Iowě, téměř určitě by to znamenalo i její vítězství ve Wisconsinu.

Přestože se v souvislosti s letošními volbami často mluví o jiných tématech, i tentokrát platí hlavně staré známe „It’s the economy, stupid“. Zásadním tématem je americké hospodářství. Řadu lidí trápí zdražování a další ekonomické potíže, které se projevily kvůli pandemii.

Joshua ze Severní Karolíny nesouhlasí s řadou plánů Donalda Trumpa, například s chystanou masovou deportací imigrantů. „Ale je fakt, že za něj bylo všechno daleko levnější. Za Bidena je život těžší,“ řekl reportérovi Seznam Zpráv Eduardu Freislerovi.

„Když byl Trump v Bílém domě, všechno bylo levnější a fungovalo lépe,“ souhlasí s ním skalní republikánka Naomi, kterou náš další zvláštní zpravodaj Filip Harzer potkal na Trumpově mítinku ve Wisconsinu.

Jessica z Pensylvánie se bojí zdražování benzinu, bez kterého by se neměla jak dostat do práce. Za Bidena výrazně zdražil a bojí se, že by to pokračovalo i za Harrisové, která akcentuje jiné ekonomické priority.

„Ona chce černochům dát na rozjezd podnikání miliony dolarů. Nejsem rasistka, ale proč by právě oni měli dostávat od vlády pomoc? Na úkor nás bělochů?“ řekla Jessica v narážce na plán Harrisové, která drobným černošským podnikatelům chce odpustit půjčku v celkové hodnotě až milionu dolarů.

Oba kandidáti na příštího amerického prezidenta se během svých posledních vystoupení před hlavním volebním dnem snaží oslovit voliče v klíčových státech USA. Oba si předpověděli vítězství, napsala v noci na dnešek agentura Reuters. Donald Trump podle ní pohrozil zavedením dovozních cel Mexiku a Číně, pokud nezakročí proti přílivu drog do Spojených států. Kamala Harrisová slíbila, že bude prezidentkou všech Američanů.

Podle Reuters exprezident také pohrozil Mexiku, že v případě zvolení by zavedl dovozní cla ve výši 25 procent, pokud nezakročí proti přílivu drog do USA. Tímtéž pohrozil i Číně, odkud se dostává mnoho chemikálií používaných k výrobě opiátu fentanylu ke kartelům, které dodávají silné narkotikum do USA. Podle The Washington Post hrozil Trump Mexiku cly na dovážené zboží, pokud nezakročí proti ilegální migraci.

Program Harrisové, která by byla první prezidentkou v historii země a zároveň první hlavou státu s kořeny na jihu Asie, zahrnuje na závěr kampaně vystoupení ve Filadelfii, kde se ji chystala podpořit mimo jiné moderátorka Oprah Winfreyová či zpěvačka Lady Gaga.

Volby nejsou ve Spojených státech organizované federálně, a tak se liší i doba, po kterou jsou v jednotlivých státech otevřené volební místnosti. Odlišnosti se dají najít i na úrovni států. Na rozdíl třeba od Česka se ale se sčítáním nečeká na uzavření všech volebních místností. Výsledky začínají přicházet už po konci hlasování v daném státě.

Důležitým časem je tedy středeční první hodina ranní, kdy se zavírá první ze sedmi tzv. rozhodujících států, tedy Georgie. V 1:30 se k ní přidá Severní Karolína a ve 2:00 bude rozhodnuto v tom největším z nich, tedy v Pensylvánii, a k tomu v Michiganu.

Ve 3:00 se přidá Wisconsin, poslední z rozhodujících států v oblasti Velkých jezer, a také Arizona, jež leží na americkém západě u mexických hranic. Posledním z klíčových států je Nevada, kde se volební místnosti uzavřou ve 4:00.

O vítězi ale nemusí být rozhodnuto rychle. Velká část Američanů – přes 75 milionů – totiž hlasovala už před oficiálním volebním dnem v rámci tzv. předčasného nebo korespondenčního hlasování. Sčítání těchto lístků je v některých státech složitější na zpracování a může se protáhnout. Pokud budou výsledky těsné – což se očekává –, nepůjde bez těchto hlasů určit vítěze.

Michigan je jedním z dlouhodobě demokratických států, které se v roce 2016 překvapivě přiklonily na stranu Donalda Trumpa, aby se od něj o čtyři roky později zase odvrátily. Důležitých může být jeho 15 volitelských hlasů i letos.

Michigan, Pensylvánie a Wisconsin jsou součástí tzv. rezavého pásu (anglicky rust belt), který označuje oblast mezi Atlantským oceánem a Velkými jezery. V minulém století oblast platila za průmyslové srdce celých Spojených států. A dělnická třída, tradičně zastoupená velmi silným odborovým hnutím, měla blíže k demokratickým politikům.

Těžký průmysl byl ovšem v tomto století značně oslaben. A jak se mění ekonomika, mění se i nálady voličů. Dělnická třída doplatila na proměny a přiklonila se k republikánům.

Klíčovým průmyslovým odvětvím Michiganu je automobilový průmysl. Ve státě sídlí společnosti General Motors a Ford a severoamerická centrála společnosti Stellantis (vyrábí například auta Chrysler, Peugeot nebo Opel). Přímo je v odvětví podle loňských dat zaměstnáno na 165 tisíc lidí, nejméně další desetitisíce jsou na něm závislé.

Pro místní voliče tak může být důležitý například vztah kandidátů k elektromobilitě, kterou prosazuje spíše Kamala Harrisová, ale i snaha ochránit americký trh zavedením cel na čínská auta, což je jeden z klíčových slibů Donalda Trumpa.

Volby v Michiganu však nemusí rozhodnout jen zaměstnanci pracující v průmyslu, ale i početná etnická menšina amerických Arabů. Ta je v přepočtu na počet obyvatel vůbec největší napříč celými USA. Čítá téměř 400 000 zástupců, což odpovídá téměř čtyřem procentům obyvatel státu.

Jde tradičně o demokratické voliče, kteří však nejsou spokojeni s přístupem administrativy Joea Bidena k válce v Pásmu Gazy. Tato nespokojenost se pak přenáší i na Harrisovou. Asi nehrozí přímo to, že by tito voliči podpořili Trumpa, pokud by ale k volbám nepřišli, Harrisové by mohli chybět.

Reportéři a analytici Seznam Zpráv se zamysleli nad tím, jak prezidentské volby ve Spojených státech vnímají další důležití hráči na globální scéně. Proč by íránskému nejvyššímu vůdci Alímu Chameneímu paradoxně mohl vyhovovat ostrý přístup Donalda Trumpa? Čeho se bojí německý kancléř Olaf Scholz? A co takový čínský prezident Si Ťin-pching?

Amerického prezidenta fakticky nevolí přímo občané, ale tzv. sbor volitelů, kteří jsou jednotlivým kandidátům přidělováni na základě výsledků voleb v jednotlivých státech.

Kvůli tomuto systému, který navíc zvýhodňuje na obyvatelstvo méně početné státy před většími, má v konečném důsledku na výběr šéfa Bílého domu největší vliv jen hrstka států, kde jsou síly mezi demokraty a republikány vyrovnané. V ostatních se předem očekává v podstatě jasné vítězství jedné nebo druhé strany.

Analytici se shodují, že v letošních volbách je klíčových sedm států vyznačených na mapě níže šedou barvou. Jde o Nevadu a Arizonu na jihozápadě USA, Severní Karolínu a Georgii na jihovýchodě (souhrnně se jim říká sun belt, tedy slunečný pás) a pak Wisconsin, Michigan a Pensylvánii na severu (rust belt, tedy rezavý pás).

O rozhodujících státech podrobně: