ONLINE: Už jen hodiny a bude rozhodnuto. Amerika volí prezidenta

Interrupce jsou jedním z hlavních volebních témat. Především rezonují společností od roku 2022, kdy americký Nejvyšší soud zrušil federálně zaručené právo na umělý potrat. Nyní si každý americký stát tvoří v této otázce vlastní legislativu. Výsledkem je, že 13 států zakazuje interrupce téměř ve všech případech a dalších osm je výrazně omezuje.

Donald Trump v posledních měsících lavíroval ve své kampani mezi podporou celofederálního zákazu interrupcí a naopak přesvědčováním o tom, že o něco takového usilovat nebude. Soupeřka mu připomínala, že to byly právě jeho nominace do Nejvyššího soudu, které Američanky v roce 2022 o toto právo na federální úrovni připravily.

Pro šedesátiletou viceprezidentku je ovšem téma interrupcí jedním z klíčových. Opakovaně zdůrazňuje, že ženy si mají „o svém těle rozhodovat samy“ a nemá jim do toho mluvit vláda. Slibuje také, že by se jako prezidentka postavila proti případnému zákonu, který by chtěl potraty zakázat na celostátní úrovni. Velká část žen právě kvůli otázce interrupcí zvažuje, že svůj hlas Trumpovi nehodí, jak ukazují data.

Při pohledu na skandály, šokující prohlášení a kriminální kauzy Donalda Trumpa by se mohlo zdát, že je republikánský kandidát odepsaný. Realita je ale jiná. Trump může stále triumfovat, a to dokonce drtivě.

Od zvláštního zpravodaje na Floridě Filipa Harzera:

Novinářská práce kolem volebních místností má na Floridě dost přísná pravidla, můžeme mluvit jen s těmi, co už odvolili, a navíc dost daleko od místnosti. V miamské čtvrti Little Haiti, centru haiťanské komunity, od mladého černošského voliče zaznělo, že žena nemůže být prezidentkou.

„Volila jsem Trumpa, už byl prezident a tehdy byly ceny nízké a všechno bylo lepší, jestli vyhraje, půjdeme správným směrem,“ řekla mi volička Elisabeth. Pro Donalda Trumpa hlasovala už potřetí. Pokud vyhraje Harrisová, musí si sehnat schopné lidi - nevěří v její kompetence.

Volby nejsou ve Spojených státech organizované federálně, a tak se liší i doba, po kterou jsou v jednotlivých státech otevřené volební místnosti. Odlišnosti se dají najít i na úrovni států. Na rozdíl třeba od Česka se ale se sčítáním nečeká na uzavření všech volebních místností. Výsledky začínají přicházet už po konci hlasování v daném státě.

Důležitým časem je tedy středeční první hodina ranní, kdy se zavírá první ze sedmi tzv. rozhodujících států, tedy Georgie. V 1:30 se k ní přidá Severní Karolína a ve 2:00 bude rozhodnuto v tom největším z nich, tedy v Pensylvánii, a k tomu v Michiganu.

Ve 3:00 se přidá Wisconsin, poslední z rozhodujících států v oblasti Velkých jezer, a také Arizona, jež leží na americkém západě u mexických hranic. Posledním z klíčových států je Nevada, kde se volební místnosti uzavřou ve 4:00.

O vítězi ale nemusí být rozhodnuto rychle. Velká část Američanů – přes 75 milionů – totiž hlasovala už před oficiálním volebním dnem v rámci tzv. předčasného nebo korespondenčního hlasování. Sčítání těchto lístků je v některých státech složitější na zpracování a může se protáhnout. Pokud budou výsledky těsné – což se očekává –, nepůjde bez těchto hlasů určit vítěze.

Debata mezi prezidentskými kandidáty, která se konala na začátku září, znamenala také první osobní střetnutí Kamaly Harrisové a Donalda Trumpa. Právě proto svému protikandidátovi i při příchodu podala politička ruku a představila se celým jménem. Po kultivovaném představení nicméně přišla výbušná debata plná osobních útoků.

Harrisová se snažila celou dobu Trumpa rozhodit a zdálo se, že to zafungovalo. Zmiňovala například jeho soudní procesy či řešení pandemie covid-19. Bývalý prezident působil naštvaně a na političku se ani jednou nepodíval.

K tomu řadu jeho výroků opravovala ještě dvojce moderátorů, ať už přišlo téma potratů nebo dokonce výrok o tom, že haitští uprchlíci jedí ve Springfieldu lidem domácí mazlíčky. Mnozí republikáni pak moderátory televize ABC obvinili ze zaujatosti.

Trump se opakovaně vracel k tématu inflace a imigrace, což jsou pro Harrisovou politicky zranitelné body.

Nevada je nejmenším ze sedmi států, které mohou rozhodnout letošní volby. Vzhledem k pouhým šesti nevadským volitelským hlasům z 538 americká CNN ve své analýze poukazuje na to, že existuje jen málo variant výsledků, ve kterých by se z tohoto státu stal ten skutečně rozhodující. Vyloučit to ale nelze.

Nejdůležitějším kritériem rozhodování pro 26 % voličů v Nevadě je podle průzkumu stav ekonomiky. Nevada se potýká s vysokou nezaměstnaností, její míra dosahuje 5,5 %, tedy nejvíc napříč všemi státy. V Las Vegas, kotvě nevadské ekonomiky, pak dokonce v létě atakovala sedmiprocentní hranici.

Špatná situace nahrává Donaldu Trumpovi. V Nevadě si navíc našel ještě jedno ekonomické téma –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ slíbil zrušit federální zdanění spropitného. To se týká pracujících ve službách –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zaměstnanců restaurací, barmanů, kadeřníků, taxikářů a dalších, kteří často dostávají značnou část svých příjmů v této formě. V Nevadě takovýchto lidí žije více než pětina.

Trumpův slib v Nevadě funguje, Harrisová ho pak převzala. Od soupeřovy kampaně si za to vysloužila přezdívku „Copycat Kamala“ (v českém překladu je nejblíže „kopírka Kamala").

Diskuze probíhá v době, kdy elektronické platby usnadňují sledování spropitného, což zvyšuje riziko spojené s neoznámením těchto příjmů.

Analýza Yaleovy univerzity ukazuje, že spropitné v celých USA pravidelně dostávají čtyři miliony pracovníků, což je méně než tři procenta všech zaměstnanců. Značná část z nich, zhruba 37 %, navíc vydělává tak málo, že v současné době vůbec neplatí daně z příjmu federální vládě.

Nejvyšší státní zástupci 47 amerických států (kromě Indiany, Montany a Texasu) v prohlášení vyzvali Američany, aby respektovali volební proces. Násilí nemá ve volbách místo, uvedli podle agentury AP.

„Vyzýváme všechny Američany, aby volili, aby se zúčastnili občanské diskuze a především aby respektovali integritu demokratického procesu,“ napsali státní zástupci. „Násilí nemá v demokratickém procesu místo; využijeme své autority k prosazení práva proti jakýmkoli nezákonným činům, které ho ohrožují,“ uvedli také s tím, že preventivně odsuzují jakékoli násilné činy související s volbami.

Úřady se chtějí vyvarovat toho, aby se opakovala situace z ledna 2021, kdy příznivci Donalda Trumpa, kteří odmítli přijmout jeho volební porážku, vtrhli do budovy Kongresu ve Washingtonu, přičemž zemřelo několik lidí.

Američané během úterý rozhodnou nejen o příštím prezidentovi.

Určí složení třetiny Senátu (volí se 34 ze 100 senátorů, těsnou většinu jednoho hlasu mají demokraté) i celé Sněmovny reprezentantů. V některých státech lidé rozhodnou o guvernérovi a dalších postech ve správě.

Místních hlasování je pak bezpočet.V deseti státech, včetně Arizony a Nevady, budou občané hlasovat o právech týkajících se umělého přerušení těhotenství. Na Floridě, v Nebrasce, Severní a Jižní Dakotě se rozhoduje o rekreačním nebo zdravotnickém užívání marihuany.

V den prvního výročí teroristického útoku Hamásu proti Izraeli ze 7. října se k tématu vyjádřili oba kandidáti, ani jeden z nich ale nebyl příliš konkrétní v tom, jak konflikt řešit.

Republikánský kandidát Donald Trump ve svém vystoupení vzpomněl na 1200 zabitých lidí i na více než dvě stovky unesených. Prohlásil, že pokud se stane prezidentem, budou vztahy mezi USA a Izraelem „silnější a bližší než kdy dříve“, zatímco své rivalce v minulosti vyčetl, že je málo proizraelská.

On sám dal najevo, že stojí za Izraelem v jeho politice zlikvidování teroristické organizace Hamás, byť tento cíl označil za nerealistický i mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. „Musíte dokončit, co jste začali. A musíte to udělat rychle,“ vzkázal Trump izraelské vládě. Utrpení civilistů v Pásmu Gazy nezmínil.

Kandidátka demokratů by po svém zvolení nejspíš vesměs pokračovala v Bidenově politice, i když se v detailech liší. Na první pohled zmiňuje častěji než Biden utrpení civilistů v Gaze, které v březnu označila za nelidské. Ve svém projevu v den výročí mluvila o humanitární krizi v Gaze a zdůraznila, že dohoda o příměří a propuštění rukojmích je jednou z nejvyšších priorit administrativy Joea Bidena.

„Tvrdím, že Izrael má právo se bránit –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ my bychom se bránili –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a záleží na tom, jak to udělá. Bylo zabito příliš mnoho nevinných Palestinců. Tato válka musí skončit,“ citoval ji server Al-Monitor.

Pro Harrisovou jde o zvlášť citlivé téma, protože ke zvolení by jí mohla pomoct i relativně početná menšina amerických Arabů. V jednom z rozhodujících států – v Michiganu – tvoří asi čtyři procenta populace, a pokud by se rozhodli nepřijít k volbám, pro viceprezidentku by to mohlo znamenat osudovou ztrátu.

V Ballanyte v Severní Karolíně, jednom z rozhodujících států, dochází k nečekanému rozkolu. Řada mladých černošských mužů odmítá podpořit Kamalu Harrisovou. Potvrzují tak celonárodní trend, kdy podpora demokratů u černochů oslabuje, byť si u nich nadále drží jasnou většinu.

„Generace mojí mámy umírala za to, abychom my mohli volit. Střílelo se na ně, brutálně je bili a ponižovali. A můj syn teď tohle právo hodí do koše,“ stěžuje si Seznam Zprávám žena, která se představila jako Miss Eli. Vzápětí vzdorovitě dodá: „Ne, ne. To se nestane. Já ho k těm volbám dotáhnu,“ mluví o svém synu Joshuovi.

Je plná emocí a výbojné energie. „Navíc, když může vyhrát rasista a bigot Trump!“

Joshua se nad jejími slovy trpce zasměje. „S mámou to mám teď nahnuté. Cestou do kostela mě vždy motivuje a peskuje,“ říká mi po konci mše.

Ptám se ho na důvody jeho „rebelie“. Chvíli se zamyslí, než spustí. „Kamala jako prokurátorka v Kalifornii nechala zavřít spoustu mých bratrů jen za to, že kouřili marihuanu. V mé generaci tohle přitom patří do naší kultury, našeho životního stylu. Říkali jí vrchní policistka.“ Bez hlasů, jako je ten jeho, může být cesta Harrisové k vítězství složitá.

Donalda Trumpa Joshua rád nemá. Označuje ho za lháře a hulváta. Nelíbí se mu, že by například přikročil k masové deportaci imigrantů. „Ale je fakt, že za něj bylo všechno daleko levnější. Za Bidena je život těžší,“ dodá.

Joshua není rozhodně sám, kdo se v této komunitě takto cítí. „Slýchám, že (Harrisová) strčila spoustu černochů do vězení. Já si osobně myslím, že žena nemůže být prezidentem. Ostatní chlapi ji prostě převálcují,“ prohodí holič Mekhi na druhém konci města.

I on vzpomíná, že za Trumpa „bylo všechno levnější“. Právě kvůli nižším nákladům se do Charlotte před dekádou přestěhoval z New Jersey. Vypráví, že tam za studio (pokoj s kuchyní, pozn. red.) platil kolem tří tisíc dolarů. Tady dá za stejné ubytování jen 1200.

Blíží se zase jedny takzvaně nejdůležitější volby ze všech. Jenže tentokrát je to skoro i pravda, píše v komentáři Jan Lipold.

Jak by zvolení jednoho nebo druhého kandidáta ovlivnilo konfliktní regiony ve světě, rozebírali Milan Rokos a Kateřina Křováková.

Pensylvánie je na počet obyvatel největší ze sedmi amerických států, které budou letos reálně rozhodovat o vítězi prezidentských voleb. Tomu odpovídá i vítězná cena: 19 hlasů ve sboru volitelů o 538 lidech, kteří vzhledem k americkému volebnímu systému nakonec formálně prezidenta volí.

Souboj mezi republikánem Donaldem Trumpem a demokratkou Kamalou Harrisovou je tam navíc mimořádně těsný. Ani poslední vážené průměry pensylvánských průzkumů neukázaly favorita. Zatímco v některých dalších rozhodujících státech má jeden z kandidátů alespoň nepatrnou výhodu, v Pensylvánii to neplatí.

Může za to demografické složení tamních obyvatel. Jde o tradičně průmyslový stát, kterému proto dominuje pracující třída. Ta v minulosti hlasovala spíš pro demokraty (proto byla také Pensylvánie „jejich“ státem), ale v posledních letech slyší na politiku Trumpových republikánů.

Zásadní část obyvatel Pensylvánie žije ve velkých městech (hlavně Filadelfie a její předměstí, ale také Pittsburgh), což nahrává demokratům. Na druhou stranu je tam i vysoký podíl venkovského obyvatelstva, které pracuje v zemědělství. Je tam také největší podíl seniorů ze všech rozhodujících států. Státu dominují běloši, ale roste i podíl etnických menšin.

Dosavadní prezident Joe Biden dlouho čelil otázkám, které se týkaly jeho zdravotního stavu a schopností vykonávat další mandát.

Tyto pochybnosti zesílily po debatě s republikánským kandidátem Donaldem Trumpem na konci června, během níž byl výkon tehdy ještě osmdesátiletého prezidenta často kritizován – komentátoři poukazovali na jeho časté ztrácení nitě, chraplavý hlas a problémy s plynulým vyjadřováním.

Tlak na Bidenovo odstoupení z kandidatury postupně narůstal a v polovině července už více než 30 významných demokratů veřejně vyzvalo stávajícího prezidenta k uvolnění prostoru pro jiného kandidáta.

Nakonec 21. července Biden oznámil na sociálních sítích, že z prezidentského klání odstupuje, a jako svou nástupkyni podpořil viceprezidentku Kamalu Harrisovou.

„Modlím se za to, aby (Trump) vyhrál. Musíme být zase v bezpečí, potřebujeme lepší ekonomiku a ohlídat hranice,“ říká Seznam Zprávám seniorka Debbie před sportovní halou v Milwaukee, největším městě amerického státu Wisconsin, kde se v tu chvíli chystal mítink Donalda Trumpa.

S manželem Danem mají Trumpa za upřímného politika, který odvedl skvělou práci. Ne se vším prý ale souhlasí. „No to Bože chraň. Na svou svatbu bych ho nepozval,“ říká Dan o vlastnostech exprezidenta a jeho slovníku. Oba odsuzují i útok na Kapitol z 6. ledna 2021. Trumpovi, který své příznivce podněcoval konspiračními teoriemi o zfalšovaných volbách, však odpovědnost nepřičítají.

„Občas plácá hlouposti, když mluví. Přeříkává se, ale pokud jde o politiku a Ameriku na prvním místě, je to ten pravý,“ vstupuje nám pak do řeči učitelka v důchodu Naomi a její manžel Paul. Jsou z předměstí Milwaukee a s Debbie a Danem se poznali teprve před chvílí v baru. Padli si do oka a rozhodli se vystát frontu na Trumpův mítink společně.

Všichni čtyři už mají odvoleno (některé státy umožňují předčasné nebo korespondenční hlasování) a za svým výběrem si stojí.

„Když byl Trump v Bílém domě, všechno bylo levnější a fungovalo lépe,“ tvrdí skalní republikánka Naomi. Když pak mluví o tom, že je odpůrkyně „vraždění dětí“, tedy možnosti umělého přerušení těhotenství, dojme se a má na krajíčku.

Naominu víru v Trumpa nenahlodá ani má otázka na všechny jeho soudní procesy. Vše je podle ní spojené se snahou odstranit exprezidenta z politiky.

Evropané by v křesle amerického prezidenta preferovali Kamalu Harrisovou, ukázala série průzkumů veřejného mínění výzkumných ústavů Gallup, Verian, Iro research, Sotomo a Ipsos konaných v posledním měsíci. Výzkum pracoval s hypotetickou otázkou „Kdybyste měl/a volit v amerických volbách prezidenta, koho byste volil/a"?

Stejně jako v předchozích letech by většina západní a zejména severní Evropy s velkým náskokem hlasovala pro demokratickou kandidátku. Na opačném konci škály jsou Rusko, Srbsko, Gruzie a Maďarsko, kde preferují republikána Donalda Trumpa.

Od zvláštního zpravodaje na Floridě Filipa Harzera

Předtím než se ve Spojených státech v úterý oficiálně otevřely volební místnosti, už odvolily miliony voličů prostřednictvím předčasného osobního hlasování nebo korespondenčně.

Distribuci korespondenčních lístků zahájila 11. září 2024 Alabama. K 31. říjnu odevzdalo své hlasy přes 64 550 126 voličů po celých Spojených státech, teď odhady mluví už o více než 75 milionech.

Stát Georgia, který patří ke skupině států považovaných za klíčové pro výsledek voleb, hlásil už za první den hlasování před řádným termínem voleb rekordní účast voličů. Hlas přišlo odevzdat přes 250 000 lidí, což je téměř dvojnásobek počtu z prvního dne hlasování před čtyřmi lety.

Ve volbách v roce 2020 se do předčasného hlasování zapojily dvě třetiny amerických voličů. Trend, který se v americké politice objevuje v posledních desetiletích, posílila pandemie covidu-19.