Přes 75 milionů Američanů odevzdalo svůj hlas už před volebním dnem při předčasném nebo korespondenčním hlasování. To je víc, než kolik hlasů dostal v roce 2020 Donald Trump.
Článek
Základní informace v bodech
Spojené státy v úterý vybírají 47. prezidenta. Poslední volební místnosti se uzavřou ve středu v sedm hodin ráno středoevropského času na Aljašce, už předtím ale začnou proudit výsledky z jiných států a v některých případech už budeme znát i vítěze. Průběžné sčítání můžete sledovat v tomto článku.
Demokratická strana do klání vyslala dosavadní viceprezidentku Kamalu Harrisovou. Kandidátkou se stala až poté, co v létě z voleb odstoupil stávající prezident Joe Biden, který na jaře zvítězil ve stranických primárkách.
Republikáni potřetí za sebou nominovali realitního magnáta Donalda Trumpa, který už stál v čele Spojených států v letech 2017 až 2021, ale ve volbách v roce 2020 mandát neobhájil.
Klíčové tak letos bude, jak bude hlasovat sedm států: Pensylvánie, Michigan, Wisconsin, Severní Karolína, Georgie, Arizona a Nevada.
Kromě prezidenta Američané volí členy Kongresu – celou Sněmovnu reprezentantů o 435 členech a 34 členů Senátu, který tvoří 100 lidí. Jedenáct států volí guvernéry, kromě toho se vybírají i členové státních kongresů a různých dalších státních i lokálních úřadů.
Seznam Zprávy sledovaly kampaň přímo ve Spojených státech. Všechny reportáže Eduarda Freislera a Filipa Harzera najdete pod tímto odkazem.
Připomínka prvního osobního setkání Harrisové a Trumpa
Debata mezi prezidentskými kandidáty, která se konala na začátku září, znamenala také první osobní střetnutí Kamaly Harrisové a Donalda Trumpa. Právě proto svému protikandidátovi i při příchodu podala politička ruku a představila se celým jménem. Po kultivovaném představení nicméně přišla výbušná debata plná osobních útoků.
Harrisová se snažila celou dobu Trumpa rozhodit a zdálo se, že to zafungovalo. Zmiňovala například jeho soudní procesy či řešení pandemie covid-19. Bývalý prezident působil naštvaně a na političku se ani jednou nepodíval.
K tomu řadu jeho výroků opravovala ještě dvojce moderátorů, ať už přišlo téma potratů nebo dokonce výrok o tom, že haitští uprchlíci jedí ve Springfieldu lidem domácí mazlíčky. Mnozí republikáni pak moderátory televize ABC obvinili ze zaujatosti.
Trump se opakovaně vracel k tématu inflace a imigrace, což jsou pro Harrisovou politicky zranitelné body.
Nevada: Rozhodující stát, kde má vliv debata o spropitném
Nevada je nejmenším ze sedmi států, které mohou rozhodnout letošní volby. Vzhledem k pouhým šesti nevadským volitelským hlasům z 538 americká CNN ve své analýze poukazuje na to, že existuje jen málo variant výsledků, ve kterých by se z tohoto státu stal ten skutečně rozhodující. Vyloučit to ale nelze.
Nejdůležitějším kritériem rozhodování pro 26 % voličů v Nevadě je podle průzkumu stav ekonomiky. Nevada se potýká s vysokou nezaměstnaností, její míra dosahuje 5,5 %, tedy nejvíc napříč všemi státy. V Las Vegas, kotvě nevadské ekonomiky, pak dokonce v létě atakovala sedmiprocentní hranici.
Špatná situace nahrává Donaldu Trumpovi. V Nevadě si navíc našel ještě jedno ekonomické téma – slíbil zrušit federální zdanění spropitného. To se týká pracujících ve službách – zaměstnanců restaurací, barmanů, kadeřníků, taxikářů a dalších, kteří často dostávají značnou část svých příjmů v této formě. V Nevadě takovýchto lidí žije více než pětina.
Trumpův slib v Nevadě funguje, Harrisová ho pak převzala. Od soupeřovy kampaně si za to vysloužila přezdívku „Copycat Kamala“ (v českém překladu je nejblíže „kopírka Kamala").
Diskuze probíhá v době, kdy elektronické platby usnadňují sledování spropitného, což zvyšuje riziko spojené s neoznámením těchto příjmů.
Analýza Yaleovy univerzity ukazuje, že spropitné v celých USA pravidelně dostávají čtyři miliony pracovníků, což je méně než tři procenta všech zaměstnanců. Značná část z nich, zhruba 37 %, navíc vydělává tak málo, že v současné době vůbec neplatí daně z příjmu federální vládě.
15:52
Respektujte volební proces, vyzvali Američany prokurátoři
Nejvyšší státní zástupci 47 amerických států (kromě Indiany, Montany a Texasu) v prohlášení vyzvali Američany, aby respektovali volební proces. Násilí nemá ve volbách místo, uvedli podle agentury AP.
„Vyzýváme všechny Američany, aby volili, aby se zúčastnili občanské diskuze a především aby respektovali integritu demokratického procesu,“ napsali státní zástupci. „Násilí nemá v demokratickém procesu místo; využijeme své autority k prosazení práva proti jakýmkoli nezákonným činům, které ho ohrožují,“ uvedli také s tím, že preventivně odsuzují jakékoli násilné činy související s volbami.
Úřady se chtějí vyvarovat toho, aby se opakovala situace z ledna 2021, kdy příznivci Donalda Trumpa, kteří odmítli přijmout jeho volební porážku, vtrhli do budovy Kongresu ve Washingtonu, přičemž zemřelo několik lidí.
15:40
Volba prezidenta není jediná
Američané během úterý rozhodnou nejen o příštím prezidentovi.
Určí složení třetiny Senátu (volí se 34 ze 100 senátorů, těsnou většinu jednoho hlasu mají demokraté) i celé Sněmovny reprezentantů. V některých státech lidé rozhodnou o guvernérovi a dalších postech ve správě.
Místních hlasování je pak bezpočet.V deseti státech, včetně Arizony a Nevady, budou občané hlasovat o právech týkajících se umělého přerušení těhotenství. Na Floridě, v Nebrasce, Severní a Jižní Dakotě se rozhoduje o rekreačním nebo zdravotnickém užívání marihuany.
15:25
Války v Gaze a Libanonu jako téma voleb
V den prvního výročí teroristického útoku Hamásu proti Izraeli ze 7. října se k tématu vyjádřili oba kandidáti, ani jeden z nich ale nebyl příliš konkrétní v tom, jak konflikt řešit.
Republikánský kandidát Donald Trump ve svém vystoupení vzpomněl na 1200 zabitých lidí i na více než dvě stovky unesených. Prohlásil, že pokud se stane prezidentem, budou vztahy mezi USA a Izraelem „silnější a bližší než kdy dříve“, zatímco své rivalce v minulosti vyčetl, že je málo proizraelská.
On sám dal najevo, že stojí za Izraelem v jeho politice zlikvidování teroristické organizace Hamás, byť tento cíl označil za nerealistický i mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. „Musíte dokončit, co jste začali. A musíte to udělat rychle,“ vzkázal Trump izraelské vládě. Utrpení civilistů v Pásmu Gazy nezmínil.
Kandidátka demokratů by po svém zvolení nejspíš vesměs pokračovala v Bidenově politice, i když se v detailech liší. Na první pohled zmiňuje častěji než Biden utrpení civilistů v Gaze, které v březnu označila za nelidské. Ve svém projevu v den výročí mluvila o humanitární krizi v Gaze a zdůraznila, že dohoda o příměří a propuštění rukojmích je jednou z nejvyšších priorit administrativy Joea Bidena.
„Tvrdím, že Izrael má právo se bránit – my bychom se bránili – a záleží na tom, jak to udělá. Bylo zabito příliš mnoho nevinných Palestinců. Tato válka musí skončit,“ citoval ji server Al-Monitor.
Pro Harrisovou jde o zvlášť citlivé téma, protože ke zvolení by jí mohla pomoct i relativně početná menšina amerických Arabů. V jednom z rozhodujících států – v Michiganu – tvoří asi čtyři procenta populace, a pokud by se rozhodli nepřijít k volbám, pro viceprezidentku by to mohlo znamenat osudovou ztrátu.
14:58
Rebelie mladých černochů ohrožuje vyhlídky Harrisové
V Ballanyte v Severní Karolíně, jednom z rozhodujících států, dochází k nečekanému rozkolu. Řada mladých černošských mužů odmítá podpořit Kamalu Harrisovou. Potvrzují tak celonárodní trend, kdy podpora demokratů u černochů oslabuje, byť si u nich nadále drží jasnou většinu.
„Generace mojí mámy umírala za to, abychom my mohli volit. Střílelo se na ně, brutálně je bili a ponižovali. A můj syn teď tohle právo hodí do koše,“ stěžuje si Seznam Zprávám žena, která se představila jako Miss Eli. Vzápětí vzdorovitě dodá: „Ne, ne. To se nestane. Já ho k těm volbám dotáhnu,“ mluví o svém synu Joshuovi.
Je plná emocí a výbojné energie. „Navíc, když může vyhrát rasista a bigot Trump!“
Joshua se nad jejími slovy trpce zasměje. „S mámou to mám teď nahnuté. Cestou do kostela mě vždy motivuje a peskuje,“ říká mi po konci mše.
Ptám se ho na důvody jeho „rebelie“. Chvíli se zamyslí, než spustí. „Kamala jako prokurátorka v Kalifornii nechala zavřít spoustu mých bratrů jen za to, že kouřili marihuanu. V mé generaci tohle přitom patří do naší kultury, našeho životního stylu. Říkali jí vrchní policistka.“ Bez hlasů, jako je ten jeho, může být cesta Harrisové k vítězství složitá.
Donalda Trumpa Joshua rád nemá. Označuje ho za lháře a hulváta. Nelíbí se mu, že by například přikročil k masové deportaci imigrantů. „Ale je fakt, že za něj bylo všechno daleko levnější. Za Bidena je život těžší,“ dodá.
Joshua není rozhodně sám, kdo se v této komunitě takto cítí. „Slýchám, že (Harrisová) strčila spoustu černochů do vězení. Já si osobně myslím, že žena nemůže být prezidentem. Ostatní chlapi ji prostě převálcují,“ prohodí holič Mekhi na druhém konci města.
I on vzpomíná, že za Trumpa „bylo všechno levnější“. Právě kvůli nižším nákladům se do Charlotte před dekádou přestěhoval z New Jersey. Vypráví, že tam za studio (pokoj s kuchyní, pozn. red.) platil kolem tří tisíc dolarů. Tady dá za stejné ubytování jen 1200.
Podnikatel a politik Donald Trump je bývalým prezidentem Spojených států amerických. Ve volbách 2016 porazil soupeřku Hillary Clintonovou, o čtyři roky později ho ve funkci nahradil Joe Biden. Letos opět kandiduje jako republikánský kandidát.
Donald John Trump, jak zní jeho celé jméno, se narodil 14. června 1946 v New Yorku. Ve 13 letech nastoupil na vojenskou akademii. Poté studoval nejdříve na Fordhamské a následně Pensylvánské univerzitě, tam absolvoval bakalářské studium v oboru ekonomie a finančnictví.
V roce 1968 pak naplno nastoupil do otcovy firmy, kterou o tři roky později převzal a přejmenoval ji na The Trump Organization.
Během života nebyl Trump dlouhou dobu jasně politicky vymezený. V roce 1987 se registroval jako republikán, v roce 1999 přestoupil k Reformní straně. O dva roky později se dal k demokratům a zpět k republikánům se vrátil až v roce 2009.
Kandidaturu na prezidenta Spojených států amerických zvažoval již na konci 90. let. Průzkumy mu ale ukazovaly malou volební podporu, a tak v únoru 2000 boj o post prezidenta vzdal. V roce 2012 zvažoval, že vyzve tehdejšího prezidenta Baracka Obamu. Nakonec ale také nekandidoval.
14:14
Co by pro Česko a svět znamenal který z kandidátů?
Blíží se zase jedny takzvaně nejdůležitější volby ze všech. Jenže tentokrát je to skoro i pravda, píše v komentáři Jan Lipold.
Pensylvánie je na počet obyvatel největší ze sedmi amerických států, které budou letos reálně rozhodovat o vítězi prezidentských voleb. Tomu odpovídá i vítězná cena: 19 hlasů ve sboru volitelů o 538 lidech, kteří vzhledem k americkému volebnímu systému nakonec formálně prezidenta volí.
Souboj mezi republikánem Donaldem Trumpem a demokratkou Kamalou Harrisovou je tam navíc mimořádně těsný. Ani poslední vážené průměry pensylvánských průzkumů neukázaly favorita. Zatímco v některých dalších rozhodujících státech má jeden z kandidátů alespoň nepatrnou výhodu, v Pensylvánii to neplatí.
Může za to demografické složení tamních obyvatel. Jde o tradičně průmyslový stát, kterému proto dominuje pracující třída. Ta v minulosti hlasovala spíš pro demokraty (proto byla také Pensylvánie „jejich“ státem), ale v posledních letech slyší na politiku Trumpových republikánů.
Zásadní část obyvatel Pensylvánie žije ve velkých městech (hlavně Filadelfie a její předměstí, ale také Pittsburgh), což nahrává demokratům. Na druhou stranu je tam i vysoký podíl venkovského obyvatelstva, které pracuje v zemědělství. Je tam také největší podíl seniorů ze všech rozhodujících států. Státu dominují běloši, ale roste i podíl etnických menšin.
Dosavadní prezident Joe Biden dlouho čelil otázkám, které se týkaly jeho zdravotního stavu a schopností vykonávat další mandát.
Tyto pochybnosti zesílily po debatě s republikánským kandidátem Donaldem Trumpem na konci června, během níž byl výkon tehdy ještě osmdesátiletého prezidenta často kritizován – komentátoři poukazovali na jeho časté ztrácení nitě, chraplavý hlas a problémy s plynulým vyjadřováním.
Tlak na Bidenovo odstoupení z kandidatury postupně narůstal a v polovině července už více než 30 významných demokratů veřejně vyzvalo stávajícího prezidenta k uvolnění prostoru pro jiného kandidáta.
Nakonec 21. července Biden oznámil na sociálních sítích, že z prezidentského klání odstupuje, a jako svou nástupkyni podpořil viceprezidentku Kamalu Harrisovou.
13:04
Modlí se za Trumpovo vítězství, ale na svatbu by ho nepozvali
„Modlím se za to, aby (Trump) vyhrál. Musíme být zase v bezpečí, potřebujeme lepší ekonomiku a ohlídat hranice,“ říká Seznam Zprávám seniorka Debbie před sportovní halou v Milwaukee, největším městě amerického státu Wisconsin, kde se v tu chvíli chystal mítink Donalda Trumpa.
S manželem Danem mají Trumpa za upřímného politika, který odvedl skvělou práci. Ne se vším prý ale souhlasí. „No to Bože chraň. Na svou svatbu bych ho nepozval,“ říká Dan o vlastnostech exprezidenta a jeho slovníku. Oba odsuzují i útok na Kapitol z 6. ledna 2021. Trumpovi, který své příznivce podněcoval konspiračními teoriemi o zfalšovaných volbách, však odpovědnost nepřičítají.
„Občas plácá hlouposti, když mluví. Přeříkává se, ale pokud jde o politiku a Ameriku na prvním místě, je to ten pravý,“ vstupuje nám pak do řeči učitelka v důchodu Naomi a její manžel Paul. Jsou z předměstí Milwaukee a s Debbie a Danem se poznali teprve před chvílí v baru. Padli si do oka a rozhodli se vystát frontu na Trumpův mítink společně.
Všichni čtyři už mají odvoleno (některé státy umožňují předčasné nebo korespondenční hlasování) a za svým výběrem si stojí.
„Když byl Trump v Bílém domě, všechno bylo levnější a fungovalo lépe,“ tvrdí skalní republikánka Naomi. Když pak mluví o tom, že je odpůrkyně „vraždění dětí“, tedy možnosti umělého přerušení těhotenství, dojme se a má na krajíčku.
Naominu víru v Trumpa nenahlodá ani má otázka na všechny jeho soudní procesy. Vše je podle ní spojené se snahou odstranit exprezidenta z politiky.
Evropané by v křesle amerického prezidenta preferovali Kamalu Harrisovou, ukázala série průzkumů veřejného mínění výzkumných ústavů Gallup, Verian, Iro research, Sotomo a Ipsos konaných v posledním měsíci. Výzkum pracoval s hypotetickou otázkou „Kdybyste měl/a volit v amerických volbách prezidenta, koho byste volil/a"?
Stejně jako v předchozích letech by většina západní a zejména severní Evropy s velkým náskokem hlasovala pro demokratickou kandidátku. Na opačném konci škály jsou Rusko, Srbsko, Gruzie a Maďarsko, kde preferují republikána Donalda Trumpa.
Narodila se v roce 1964 v Oaklandu v Kalifornii do rodiny přistěhovalců – matka pochází z Indie, otec z Jamajky. Když jí bylo pět, rodiče se rozvedli a Harrisovou vychovávala převážně matka, občanskoprávní aktivistka a výzkumnice v oblasti rakoviny.
Harrisová vystudovala politologii a ekonomiku na Howardově univerzitě, následně získala právnický titul na University of California College of the Law.
Svou kariéru odstartovala na okresním státním zastupitelství v kalifornské Alamedě. Mezi lety 2004 až 2011 působila na zastupitelství v San Franciscu.
Později byla povýšena do funkce generální prokurátorky Kalifornie, a stala se tak první ženou a zároveň první černoškou zvolenou do funkce nejvyššího právníka v nejlidnatějším americkém státě.
V roce 2016 úspěšně kandidovala na senátorku za Kalifornii. Tři roky poté oznámila, že hodlá usilovat o demokratickou nominaci v prezidentských volbách v roce 2020. Za necelý rok ovšem její kampaň zanikla a Harrisová se nakonec dostala na kandidátku současného prezidenta Joea Bidena, který si ji vybral jako svou viceprezidentku.
12:27
Jak vypadá volební lístek na Floridě
Od zvláštního zpravodaje na Floridě Filipa Harzera
12:03
Kolik lidí ve volbách odhlasovalo předčasně
Předtím než se ve Spojených státech v úterý oficiálně otevřely volební místnosti, už odvolily miliony voličů prostřednictvím předčasného osobního hlasování nebo korespondenčně.
Distribuci korespondenčních lístků zahájila 11. září 2024 Alabama. K 31. říjnu odevzdalo své hlasy přes 64 550 126 voličů po celých Spojených státech, teď odhady mluví už o více než 75 milionech.
Stát Georgia, který patří ke skupině států považovaných za klíčové pro výsledek voleb, hlásil už za první den hlasování před řádným termínem voleb rekordní účast voličů. Hlas přišlo odevzdat přes 250 000 lidí, což je téměř dvojnásobek počtu z prvního dne hlasování před čtyřmi lety.
Ve volbách v roce 2020 se do předčasného hlasování zapojily dvě třetiny amerických voličů. Trend, který se v americké politice objevuje v posledních desetiletích, posílila pandemie covidu-19.
11:46
Severní Karolína: Když tady Trump prohraje, může být konec
Vzhledem k volebnímu systému, ve kterém Američané čistě z ústavního hlediska nevolí hlavu státu přímo, o prezidentovi v konečném důsledku zpravidla rozhoduje jen hrstka z 50 amerických států. Letos jich je sedm a Severní Karolína je zajímavá v tom, že její ztráta by pro Donalda Trumpa znamenala největší varování.
Proč?
Republikánský kandidát tam zvítězil ve všech prezidentských volbách od roku 1976 s jedinou výjimkou – v roce 2008 o pouhé tři desetiny procentního bodu slavil Barack Obama. Při jeho obhajobě i v dalších dvou volbách byly výsledky vždycky těsné, ale Severní Karolína se držela staré republikánské tradice.
Americká CNN tak má za to, že triumf demokratů v Severní Karolíně by zvýšil pravděpodobnost Kamaly Harrisové na zisk Bílého domu na 95 procent. Pokud tu prohraje, zvyšuje to statistickou pravděpodobnost, že neuspěl ani jinde.
Demokraté už dlouho doufají, že se stát trvaleji přikloní na jejich stranu, kvůli demografickým změnám. V Severní Karolíně se totiž daří univerzitnímu vzdělávání, tamní vysoké školy nabírají na prestiži – zejména Duke University v Durhamu server U.S. News v žebříčku zařadil na dělené šesté místo po boku třeba i světoznámého kalifornského Caltechu.
Univerzity pak produkují vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, které se přizpůsobuje i trh práce. Data ukazují, že v průmyslu moderních technologií tam pracuje osm procent lidí.
Průměrná vzdělanost lidí ve státě tedy roste. Podle některých analýz je přitom dosažený stupeň vzdělání nejlepší faktor, na jehož základě lze odhadovat, pro koho bude daný volič hlasovat. A platí, že vzdělanější voliči dávají častěji přednost demokratům.
Na druhou stranu republikáni se mohou spolehnout na venkov, který je v Severní Karolíně početnější než jinde. Politologové navíc upozorňují na to, že na rozdíl od jiných států tam ještě republikáni nedosahují na svá maxima. Jinými slovy: Zůstávají tam demokratičtí voliči, kteří by podle svého demografického profilu mohli snadno přejít k republikánům.
11:17
Momentky z kampaně Donalda Trumpa
10:41
Feministky se děsí toho, že Trump porazí další ženu
Demokraté neskrývají velkou nervozitu a úzkost z toho, že by Donald Trump mohl Kamalu Harrisovou porazit stejně jako Hillary Clintonovou. „V roce 2016 pro nás byla porážka Hillary devastující,“ vzpomíná pro Seznam Zprávy Alice Piferová s tím, že prezidentství získal podle ní „mizogynní“ Trump, který mimo jiné tehdy o ženách mluvil jako o „povalečkách“ a chlubil se tím, jak jim klidně strkal ruku rovnou do rozkroku, protože to jako celebrita mohl udělat.
„Představa, že by porazil i druhou ženu usilující o prezidentství, je nesnesitelná,“ hrozí se Trumpova potenciálního vítězství Piferová a dodává: „Bojím se, že je v této zemi ještě stále příliš mnoho sexistů a rasistů.“
Přesto kvituje pokrok, byť pomalý a často frustrující, jaký americká společnost za jejího života udělala. Připomíná, že za jejího dětství ženy samy nemohly například žádat o bankovní půjčky, kupovat domy či pracovat jako právničky, lékařky nebo snad jako ředitelky významných soukromých a státních společností.
Průzkumy před letošními volbami ukazují vysoké rozdíly mezi preferencemi amerických žen a mužů. Ženy ve velkém preferují Kamalu Harrisovou. Přispívá k tomu i rozhodnutí Nejvyššího soudu, který v roce 2022 zrušil soudní verdikt zajišťující federální právo na interrupci. Stalo se to zásluhou soudců nominovaných Donaldem Trumpem.
Podle průzkumu deníku USA Today a Suffolk University viceprezidentka svého rivala u žen poráží v poměru 53 : 36. Vede i u bílých žen, a to o tři procenta. V této skupině přitom Trump v roce 2020 vyhrál nad Joem Bidenem o 12 procent.
Kamala Harrisová může získat šéfovskou pozici v Bílém domě nikoli jen jako první žena, ale také první osoba, které vše prostě spadne do klína, píše ve svém komentáři publicista Teodor Marjanovič.
Video: Kamala Harrisová se objevila na obří hale Sphere v Las Vegas
Demokratická kandidátka Kamala Harrisová se objevila v reklamě na moderní futuristické aréně Sphere v Las Vegas. Kulovitá stavba je vysoká 111 metrů a široká 157 metrů.
Las Vegas je největší město státu Nevada, nejmenšího ze sedmi států, které letošní volby rozhodnou. Pro Harrisovou je klíčové mobilizovat ve městě levicově smýšlející voliče, aby vyvážila zisky Donalda Trumpa na nevadském venkově.