Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
/Od našeho zvláštního zpravodaje/
Slovenského ministra práce Erika Tomáše pojí s pravděpodobným novým prezidentem země Peterem Pellegrinim politický osud. Oba začínali ve straně Směr Roberta Fica a oba ji opustili v roce 2020, když strana i v důsledku vraždy novináře Jána Kuciaka přišla o moc. Společně založili stranu Hlas.
Seznam Zprávy s Tomášem mluvily v sobotu pozdě večer v Pellegriniho štábu, když se začalo ukazovat, že dosavadní předseda parlamentu pravděpodobně v prezidentských volbách porazí zkušeného diplomata Ivana Korčoka.
Tomáš očekává, že zejména prezident, nikoli vláda, teď bude sjednocovat polarizovanou společnost. „Neříkám, že vláda nedělá i chyby, ze kterých by se měla poučit, ale hlavní úkol má podle mě prezident. Měl by být klíčový při sjednocování nebo zmírňování nálad mezi Slováky,“ domnívá se slovenský ministr práce.
Když jsem tu byl na první kolo, tak jsem mluvil s vaším kolegou, panem ministrem Tomášem Druckerem a on mi říkal, že volby jsou svým způsobem referendum o současných krocích vlády Roberta Fica. Zatím to vypadá, že to bude těsné. Co podle vás bude znamenat výhra Petera Pellegriniho a co Ivana Korčoka? Bude to v prvním případě povzbuzení pro vládu a ve druhém šance na nějakou reflexi, protože polovina lidí si přeje jiné směřování?
Myslím si, že tyto volby rozdělily zemi prakticky půl napůl, ale nehodnotil bych to jako referendum o vládě. Spíš odpovím tak, že pokud by vyhrál Peter Pellegrini, tak můžeme očekávat uklidnění situace a konstruktivní vztahy mezi prezidentským palácem a vládou Slovenské republiky.
Naopak pokud by vyhrál Ivan Korčok, tak ten už v kampani avizoval, že chce být jakousi protiváhou vlády. My si myslíme, že to není dobrá pozice, protože i prezident by měl být konstruktivní. Samozřejmě, pokud vláda udělá nějakou chybu nebo nějaký problém, tak by ho měl pojmenovat, ale na druhé straně by měl vládu hlavně podporovat, ať už v domácí nebo i zahraniční politice. Takže tady je zásadní rozdíl mezi kandidáty.
Co říkáte na tu kampaň před druhým kolem? Ta byla dost ostrá, objevovala se hesla o válce. Například ministryně zdravotnictví Zuzana Dolinková (Hlas) zveřejnila ještě v pátek upravenou fotografii ukrajinského vojáka. Zaregistroval jste to? Rétorika se v posledních dnech vyostřila. Jak budete to válečné téma dál komunikovat?
Ta rétorika se vyostřila na obou stranách a nerad bych mluvil, jako by ostřejší rétoriku používala jen jedna strana. Pokud se ptáte na téma možného vyslání vojáků ze zemí Evropské unie nebo NATO na Ukrajinu, tak to téma nevzniklo na Slovensku nějak uměle.
Je to reálné téma, poprvé se o něm mluvilo na schůzce lídrů zemí EU a některých zemí NATO v Paříži, což následně potvrdil i francouzský prezident Emmanuel Macron, ale i polský prezident. Následně pan Macron pokračoval v tom smyslu, že připouští možnost pozemních operací na Ukrajině, takže to téma reálně žije.
A my si myslíme a také jsme vyzývali protikandidáta pana Korčoka, aby se oba favoriti těchto voleb vyjádřili jasně, jestli by jako hlavní velitelé ozbrojených sil souhlasili s vysláním slovenských vojáků na Ukrajinu navzdory tomu, že je to samozřejmě v kompetenci vlády a parlamentu. Ale jako hlavní velitel ozbrojených sil by na to měl mít budoucí prezident názor, o tom to celé bylo. Nejde v žádném případě o umělé téma, ale o reálné téma, které v Evropě vzniká.
Profil Petera Pellegriniho
Peter Pellegrini se stal poslancem poprvé v roce 2006, tedy v roce, kdy Ficův Směr poprvé zvítězil v parlamentních volbách. Byl předsedou parlamentu, ministrem, premiérem a v současnosti znovu řídí parlament.
Ivan Korčok ale několikrát opakoval, že není kandidátem války, i když je tak vykreslovaný. Mluvil v debatách vlastně stejně jako Peter Pellegrini, tam byla shoda.
To není úplně pravda, protože Ivan Korčok nejprve říkal, že nevidí důvod k vyslání těchto vojáků. A to je zásadní rozdíl, když vám někdo řekne, že nevidí důvod, a když někdo řekne, že jasně odmítá vyslání slovenských vojáků na Ukrajinu. Pak bychom se mohli pana Korčoka zeptat, jestli ten důvod může najít, až se stane prezidentem.
V prvních průzkumech dávno před volbami to vypadalo, že Peter Pellegrini má šanci na výsledek přes 60 procent. Teď to vypadá, že to bude velmi těsné bez ohledu na vítěze. Chystáte se reagovat na to, že polovina lidí, co přišla k volbám, se staví proti politice vlády a vyjádřila to v sérii demonstrací a teď i v prezidentských volbách? Polarizace je velká, jak ji budete mírnit jako vláda, která má výkonnou moc?
Jedna věc jsou průzkumy, druhá realita. Na Slovensku už jsme se o tom několikrát přesvědčili. Ale právě ta vysoká čísla, která pan Pellegrini měl v prvních průzkumech, ho utvrdila v tom, že musí vyslechnout ten hlas lidu a zkusit kandidovat, a proto si myslím, že se rozhodl správně.
Bez ohledu na to, jak to dopadne, úkolem prezidenta, jeho prioritou, by mělo být pokusit se vyrovnat obrovské názorové rozdíly mezi dvěma polovinami národa, pokud to tak zjednodušeně mohu říct. Úkolem prezidenta bude sjednocovat, a když se toho chopí, jak by měl, bude nadstranický, tak by se mu to mohlo podařit, ale uvidíme, jak to celé dopadne.
Takže depolarizace je úkolem prezidenta a ne vlády? Nebudete svolávat zasedání vlády po volbách, kdy si vyhodnotíte výsledky a řeknete si, že třeba 49,5 procenta volilo proti vaší vládě.
Vláda má nějakou politiku a svůj názor a to samozřejmě bude obhajovat a bude si za nimi stát. Neříkám, že vláda nedělá i chyby, ze kterých by se měla poučit, ale hlavní úkol má podle mě prezident. Měl by být klíčový při sjednocování nebo zmírňování nálad mezi Slováky.
Co bude se stranou Hlas po volbách?
Pokud se pan Pellegrini stane prezidentem, tak se logicky vzdá postu předsedy strany. A my se pak prostě dohodneme na novém předsedovi a zabojujeme o co nejlepší výsledek.
