„Skvělý fíkový list“ a kandidátka na první ženu Německa. Kdo je Alice Weidelová

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„AfD je budoucnost. Pokud vládnoucí elita není ochotna stát na straně lidu, a pokud pak přijde strana, která stojí na straně lidu, je to budoucnost,“ prohlásil začátkem února maďarský premiér Viktor Orbán, když v Budapešti přijal lídryni Alternativy pro Německo Alici Weidelovou.

Pro tu šlo v závěru předvolební kampaně pravděpodobně o významný osobní milník, jelikož se jako velká Orbánova obdivovatelka dočkala přímé podpory.

Maďarsko platí pro AfD a další pravicově populistické strany za vzor přechodu státu k „neliberální demokracii“. Podobně ve střední Evropě uvažují rakouští Svobodní, polské Právo a spravedlnost, slovenský Směr, ale i některé české strany.

Až dosud se přitom Orbán, politik s jasnými autoritářskými tendencemi, od AfD spíše distancoval. Vysvětloval to tím, že si nechtěl nahněvat německé vlády. S voličskou podporou AfD nad 20 procenty pro něj ale přišel zlom.

„Chtěli jsme v Budapešti vidět bystrou ženu a bystrou bojovnici,“ řekl maďarský premiér na adresu Weidelové, čímž vstoupil do německé kampaně, i když sám tvrdí, že by prý v Budapešti přivítal kancléřského kandidáta, jenže „fronta nebyla dlouhá“.

„Děkuji za politiku střízlivého uvažování, za boj za svobodu národů, a my tuto cestu s radostí následujeme,“ prohlásila pak během svého krátkého projevu Weidelová a Orbánovu politiku opakovaně označila za „vzor hodný následování“.

Vzorů má ale politička víc. „Imponuje mi její životopis a to, že plavala proti proudu, i když to nebylo příjemné,“ prohlásila tvář AfD například o konzervativní britské premiérce Margaret Thatcherové. Sama se ostatně prezentuje jako disciplinovaná a ambiciózní žena s bohatými zkušenostmi ze zahraničí, jež brzy vstává a tvrdě pracuje.

Na tiskové konferenci vedle Orbána vypadala Alice Weidelová jako obvykle –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v saku a bílé halence, s perlovým náhrdelníkem a sepnutými vlasy.

Pečlivě pěstovaná image má kolem lídryně AfD a kandidátky na kancléřku vytvářet zdání unylé středostavovské političky. Weidelová však perlami zakrývá své radikální já.

Tomu dala průchod letos v lednu na stranickém sjezdu v saském městě Riesa, kde používala agresivní gesta, naštvanou mimiku a volila drsné výrazy. Do slovníku rovněž začlenila termín „remigrace“, jemuž se dříve vyhýbala. Výraz pro vysidlování či deportace migrantů a cizinců nebo dokonce německých občanů s imigračními kořeny se dřív používal hlavně v kruzích extrémní pravice.

Veřejnoprávní ARD upozorňuje, že radikální rétorika Alici Weidelové „ujela“ už víckrát. Už v roce 2018 mluvila ve Spolkovém sněmu o „holkách s šátky“ a „mužích s noži“, za což ji tehdy káral předseda parlamentu Wolfgang Schäuble.

V roce 2013, tedy ještě před vstupem do AfD, označovala podle listu Die Welt členy spolkové vlády za „prasata“.

„Tahle prasata nejsou nic jiného než loutky vítězných mocností druhé světové války a jejich úkolem je udržet německý národ v podřízenosti,“ psala Weidelová. „Německo je zaplavováno kulturně cizími národy, jako jsou Arabové, Sintové a Romové,“ stojí dál v e-mailu. Taková rétorika připomínala místo „umírněně pravicové“ političky spíš krajně pravicové hnutí Říšští občané.

Krátce poté Alice Weidelová vstoupila do AfD. Prý kvůli kritickému postoji vůči euru. Strana se postupně zradikalizovala (hlavně v postoji k migraci a cizincům) a řada umírněných politiků ji opustila. Weidelová ale zůstala, radikalizaci se přizpůsobila a nastartovala politickou kariéru.

Současná spolupředsedkyně AfD vyrostla v městečku Harsewinkel ve východním Vestfálsku jako dcera ženy v domácnosti Margitty Weidelové a nezávislého obchodního zástupce Gerharda Weidela, který byl jako dítě vyhnán z Horního Slezska. I to zřejmě názory Weidelové od dětství formovalo.

Zůstává otázkou, do jaké míry je radikalizace Weidelové skutečná, a nakolik je to odpověď na poptávku straníků a také voličů. Ještě v roce 2017 totiž ze strany chtěla vyloučit durynského krajně pravicového politika Björna Höckeho kvůli projevu, v němž označil berlínský památník obětem holokaustu za „památník hanby“.

Šlo o výrok v duchu Höckeho relativizaci německé viny a zločinů z druhé světové války. Jde o snahu uvádět nacistické zločiny „na pravou míru“, tedy zkreslovat je zřejmě z obav, že by vzpomínka na ně oslabila německé národní cítění.

Höcke zároveň propaguje konspirační teorie o tom, že je Německo dál okupované vítěznými mocnostmi nebo teorii „velké výměny“ spočívající v tom, že Němci (myšleno jako bělošští obyvatelé Německa) mají být jako většinová populace nahrazeni imigranty.

Po osmi letech si Weidelová s Höckem vyměňují komplimenty. „Skutečným vítězem voleb je Björn Höcke,“ prohlásila Weidelová v lednu v narážce na loňský historický úspěch AfD v durynských zemských volbách. Höcke zas stranickou šéfku po jejím projevu označil za „empatickou, emotivní a výstižnou“.

Rozporů kolem političky je ovšem daleko víc a týkají se i jejího osobního života. Šestačtyřicetiletá ekonomka je od roku 2009 ve vztahu (a také v registrovaném partnerství) se švýcarskou filmařkou Sarah Bosardovou, jež je původem ze Srí Lanky. Společně vychovávají dva syny a s rodinou žijí ve Švýcarsku. Biologickou matkou je Bosardová.

Alternativa pro Německo má přitom k tématu LGBT+ lidí, tedy lesbám, gayům, bisexuálům a trans lidem, dlouhodobě negativní postoje. Partaj odmítá sňatky stejnopohlavních párů, které se v Německu schválily v roce 2017, a kritizuje i adopce dětí. Zmínky o LGBT+ lidech ve vzdělávání považuje partaj za „indoktrinaci“ a chce jejich omezení.

Z poslední doby například poslanec AfD Horst Förster v zemském sněmu v Meklenbursku-Předním Pomořansku urážel LGBT+ lidi a přirovnal trans lidi k sexuálním násilníkům na dětech.

Heslo „Pro mě je rodina tam, kde jsou děti“, se kterým se Weidelová o své duhové rodině vyjadřuje, zas v lednu na stranické konferenci v Sasku zesměšňoval durynský zemský poslanec Wiebke Muhsal, důvěrník Höckeho.

„Rodina je tam, kde jsou děti,“ řekl Muhsal sarkasticky. „Tyhle společensky rozkladné fráze mi opravdu lezou krkem! Děti nevznikají jen tak někde. Rodina je tam, kde muž a žena společně mají děti!“ dodal. Zatímco sál reagoval nadšeným aplausem, Weidelová v tu chvíli podle serveru Taz rázně odešla z pódia do zákulisí.

Politička o svém soukromí mluví zřídka, dotazy na něj ale dostává – naposledy na tiskové konferenci po jednání s Orbánem. V Budapešti řekla, že pro stranu je „nejdůležitější tradiční rodina“. „Ano, žiju se ženou a společně máme dva syny, osm a 12 let staré. Máme fantastickou rodinu. Tohle mě nezastaví v prosazování fundamentálních principů,“ pravila.

Sama se v tomto tématu označila za liberální a vyjádřila přání, aby stát „nezasahoval do soukromí“. „Nejsem queer, ale jsem vdaná za ženu, kterou znám 20 let,“ řekla už dřív. ARD v té souvislosti podotýká, že je Weidelová pro stranu „skvělý fíkový list“ podle hesla: strana s lesbou v čele přeci nemůže být diskriminační.

Svou partnerku Sarah vzala Alice Weidelová i na předvolební mítink v Halle, kde však žena podle serveru Taz po skandování „Od-su-nout!“ působila strnule. Vliv na to mohlo mít i pokřikování z davu posilněného pivem.

Také podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung jsou „dvě tváře“ Weidelové paradoxně receptem AfD na úspěch.

Ve skutečnosti německá civilní kontrarozvědka BFV, tedy Spolkový úřad pro ochranu ústavy, podezírá AfD z krajně pravicové činnosti. Tři zemské kontrarozvědky – v Durynsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku – ji pak vedou jako stranu s prokazatelně extremistickými snahami.

Před volbami se přitom AfD, navzdory často radikální politické rétorice, snaží od obrazu krajně pravicové strany odstřihnout. V lednu Weidelová v živě přenášeném rozhovoru s americkým technologickým podnikatelem a vlivnou postavou americké politiky Elonem Muskem prohlásila, že Adolf Hitler byl komunista, a že nacismus byl cokoli, „jen ne pravicový“. Vícero členů AfD přitom dlouhodobě zločiny nacismu relativizuje.

Nacistický diktátor Hitler se v koncovce kampaně objevil ještě jednou. Volební leták AfD s portrétem Weidelové, který strana distribuovala v saském Lipsku, byl natištěný tak, že při jeho prosvícení kancléřské kandidátce přidával hitlerovský knírek.

Poslanec CDU Tilman Kuban to označil za záměrný „trik“, jak symbolikou oslovit neonacisty. Strana věc odmítla komentovat.

Kontroverzní je i heslo kampaně „Alice für Deutschland“ (Alice pro Německo), který připomíná slogan používaný nacistickými milicemi SA „Alles für Deutschland“ (Vše pro Německo). Björn Höcke byl kvůli užívání nacistického hesla odsouzen k pokutě 13 tisíc eur.

Že by se Weidelová po volbách, které se konají v neděli 23. února, stala spolkovou kancléřkou nebo byť jen zasedla ve vládě, je vysoce nepravděpodobné. Ostatní strany spolupráci s AfD vylučují.

Weidelová i přes to natahuje ruku ke křesťanským demokratům z CDU, kteří volby zřejmě vyhrají. „Můžeme začít vyjednávat, z pohledu AfD žádný firewall neexistuje. Je to na CDU,“ řekla nedáno ve vysílání ZDF.

Konzervativcům se podle ní podaří prosadit svou migrační politiku spíš s AfD než v koalici se sociálními demokraty či Zelenými. Za pravdu jí dává čerstvá zkušenost ze Spolkového sněmu, kde AfD hlasovala pro návrhy na výrazné zpřísnění migrační a azylové politiky z dílny CDU/CSU.