Protičeská stránka Svobodných je pryč. Protizápadní zůstávají, říká politolog

„Pokud mají lidé strach, odpovědí je pro ně nabídka ‚Rakouska jako pevnosti‘, kde se budou cítit bezpečně. Je to určitá rakouská verze trumpovského ‚Make America Great Again‘. Svobodní slibují budoucnost, která se má spíš podobat minulosti,“ vysvětluje Reinhard Heinisch motivace voličů Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Seznam Zprávy s profesorem komparativní politologie ze Salcburské univerzity hovořily o situaci před nedělními rakouskými parlamentními volbami.

FPÖ podle něj oslovuje lidi, kteří se cítí být zasaženi krizemi od pandemie covidu-19 přes ekonomickou situaci až po vysokou inflaci a od migrace až po kulturní témata.

Průzkumy naznačují, že Svobodní mohou dosáhnout historického úspěchu a skončit ve volbách první. Ani to ale nemusí znamenat, že zasednou ve vládě řízené jejich předsedou Herbertem Kicklem. Profesor Heinisch totiž zdůrazňuje silné pravomoci a možnosti proevropského spolkového prezidenta Alexandera Van der Bellena.

Jak těsný je teď volební souboj? Ovlivnily nějak kampaň povodně? Svobodní i lidovci jsou teď od sebe zhruba dva procentní body.

Řekl bych, že vývoj preferencí je docela stabilní. Zdá se, že Svobodná strana Rakouska vede, ale rozdíl je na hraně statistické chyby. Konzervativní ÖVP posiluje, ale na úkor menších stran. Podpora malých protestních stran oslabuje a získávají na tom větší strany. Teď se zdá, že konzervativci nakonec nemusejí ztrátu na Svobodné stáhnout, ale to opravdu uvidíme až ve volbách.

Dá se čekat v neděli nějaké velké překvapení?

Pochybuji, protože data jsou velmi stabilní. Nejnapínavější bude to, zda a kolik malých stran se dostane do parlamentu. V Rakousku platí čtyřprocentní práh pro vstup do parlamentu. Pokud by malé strany neprošly, mandáty by se přerozdělily ve prospěch velkých stran.

Za Svobodnými, lidovci a sociálními demokraty je malý levicový soupeř, Pivní strana. Je to velmi vtipné. Ona se pohybuje kolem pěti procent, což by jí mělo stačit ke vstupu do parlamentu. Platí za levicovou stranu, takže když nakonec neuspěje, pravděpodobně na tom vydělají spíš sociální demokraté. To může být zřejmě největší překvapení.

Co jsou dnes Svobodní za stranu? Co znamená jejich volební slogan „Pevnost Rakousko“?

Svobodná strana je radikálně pravicová populistická strana. Staví se proti elitám a tvrdí o nich, že připravily lidi o jejich suverenitu a že ignorují problémy lidí. Radikální pravice tvrdí, že hlavním problémem je migrace a identita. Svobodní mobilizují lidi, kteří se obávají změn, modernizace a globalizace.

Pokud se tedy lidé bojí, odpovědí je nabídka Rakouska jako „pevnosti“, kde se budou cítit bezpečně. Je to určitá rakouská verze trumpovského „Make America Great Again“. Svobodní slibují budoucnost, která se má spíš podobat minulosti.

Oslovuje tím lidi, kteří se cítí být zasaženi krizemi od pandemie covidu-19 přes ekonomickou situaci až po vysokou inflaci, od migrace až po kulturní témata, LGBTQ lidi a genderové otázky. To se týká asi třetiny obyvatel, proto mají Svobodní mezi 20 a 30 procenty.

Jak silný lídr je Herbert Kickl?

Ze všech předních rakouských politiků komunikuje nejlépe. V politice už je dlouho, ale vždy patřil do druhé ligy. Byl to člověk, který přicházel s nápady a byl stratégem kampaně, ale v minulosti byl vždy tím, kdo tyhle nápady dodával stranickým lídrům.

Svádělo to k tomu myslet si, že to tak zůstane nastálo. Ale teď je člověkem v první linii. Je neokoukaný, je v politice něčím novým a je jiný, než byli předchozí lídři radikální pravice. Je velmi disciplinovaný, má jen pár přátel, je samotář. Na svou svatbu nepozval vůbec nikoho.

Je to velmi metodický člověk. Jako pravicově populistický politik dokáže burcovat davy, ale také podle potřeby působit tiše, rozvážně a přemýšlivě. Má velmi široký záběr.

Pochází z Korutan, stejně jako zakladatel novodobých Svobodných Jörg Haider. Právě Haider vyslal Kickla na konci 90. let z Korutan do Vídně, aby tam kontroloval stranickou buňku. Kickl se pak Haiderovi vzepřel a stal se vídeňskou stranickou dvojkou v pozadí za Heinzem-Christianem Strachem, pozdějším dlouholetým lídrem FPÖ a vicekancléřem.

Když pak Stracheho sejmul skandál kolem nahrávek z ostrova Ibiza, stal se lídrem Kickl. Strana na tom byla v roce 2019 velmi špatně a Kickl ji sešikoval a impozantně sjednotil. Od doby Haidera, tedy od 90. let, je nejsilnějším lídrem Svobodných.

Má šanci stát se kancléřem?

Určitě má šanci. Pokud jeho strana skončí na prvním místě, jeho strana bude formálně vyzvána, aby utvořila vládu. Ostatní strany říkají, že do koalice s Herbertem Kicklem nevstoupí, protože je to velmi polarizující postava. Dokonce i konzervativci dost věrohodně řekli, že tentokrát se se Svobodnými s Kicklem v čele nespojí.

Teď se předpokládá, že i když skončí Svobodní první, nakonec vznikne trojkoalice lidovců, sociálních demokratů a malé liberální strany NEOS. Velmi rádi by vládli.

Svobodní proto počítají se scénářem, že tahle koalice bude kvůli velkým politickým rozdílům nesourodá, bude se hádat a rychle se stane nepopulární, tak jako v Německu. Tím pádem budou tak za rok nové volby a pak se Svobodní stanou tak silnou stranou, že je už nebude možné při sestavování vlády ignorovat.

Jakou roli v tom bude hrát prezident Alexander Van der Bellen?

Rakouští spolkoví prezidenti jsou formálně velmi, velmi silné postavy. Mají stejnou moc jako francouzský prezident a jsou mnohem mocnější než například německý prezident. Mají tedy velké ústavní pravomoci a mohou si za kancléře vybrat kohokoli, na něm pak je, aby v parlamentu získal potřebnou většinu.

Kancléř tudíž musí projít přes prezidenta a žádná vláda nemůže vzniknout proti jeho vůli. Role prezidenta se navíc mění. V minulosti byl zvykově vnímaný jako víceméně jen ceremoniální postava, která razítkovala rozhodnutí vlády.

Nynější prezident Van der Bellen ale není ani z jedné ze dvou velkých stran, býval lídrem Zelených a už veřejně řekl, že nepodpoří Kickla za kancléře. Od té doby na něj FPÖ útočí.

V prohlášení politiků jsou ale jisté mezery. Svobodní nakonec mohou být ve vládě, avšak bez Kickla. Ten by zůstal klíčovou postavou strany v parlamentu. Podobně to udělal Haider, když šli Svobodní do vlády v roce 2000 a on zůstal korutanským hejtmanem.

Svobodní s tím ovšem mají z té doby špatnou zkušenost, protože se začali štěpit, a i z Německa víme, že to není dobré řešení.

Měla by mít Evropa z rakouských voleb nějaké obavy?

Takhle bych to nebral. I kdyby se stal Herbert Kickl kancléřem, potřeboval by koaličního partnera, a ostatní strany jsou silně proevropské. Pochybuji, že by Svobodní dostali ministerstvo zahraničí.

Změny by to ale znamenalo. Kicklův vzor je maďarský premiér Viktor Orbán, chtěl by Rakousko přiblížit maďarskému modelu. Svobodní by také ztěžovali rozhodování Evropské rady, zejména co se týče sankcí proti Rusku. Svobodní také silně podporují Donalda Trumpa.

A co Česko? Svobodní tu nemají kvůli své politické minulosti a postoji k Česku dobrou pověst. Má se Česko obávat?

Svobodní jsou jednoznačně nacionalistická strana. V šedesátých a sedmdesátých letech byli Svobodní fašistická strana, byli to staří nacisté, dominoval jim německý nacionalismus. O částech českého území tvrdili, že jde o ukradená německá území.

Taková strana je už pryč. Nikdo už se nezajímá o blonďaté vlasy a modré oči. Změnilo se to s Haiderem, který změnil stranu z německé nacionalistické partaje v populistickou stranu a voliče mobilizoval odporem k elitám a „zkorumpovaným“ úředníkům.

Současní Svobodní neřeší rozdíly mezi Germány a Slovany, není to pro ně téma, staví na otázkách migrace z Afriky, Blízkého východu a islámu. Dokonce jim nevadí ani muslimové z Bosny, kteří jsou pro ně evropskými muslimy. Jde o muslimy z větší vzdálenosti, které je těžší integrovat.

Někomu, jako je Robert Fico nebo Andrej Babiš, jsou Svobodní velmi otevření a velmi rádi s nimi budou spolupracovat. FPÖ má zároveň smlouvu o přátelství s Putinovou stranou Jednotné Rusko. Ideologická podobnost Svobodných se stranami po celé východní Evropě je tedy mnohem silnější než nějaké přetrvávající historické sentimenty.

Když už jste zmínil Rusko, jaký je postoj FPÖ vůči Moskvě? Dá se označit za silně proruskou stranu?

Naše nedávná studie ukázala, že FPÖ otevřeně sympatizuje s Ruskem a Putinovou ideologií, kterou vnímá jako anti-západní, anti-liberální a nacionalistickou. Obdivuje Putinovu vizi světa založenou na tradici a náboženství.

Historicky je FPÖ orientovaná protizápadně, zejména proti Americe, a kritizuje neoliberalismus. Americkou a západní kulturu považuje za negativní, bez kořenů, chamtivou a příliš kapitalistickou, což je v protikladu k pozitivnímu vnímání Ruska.

Kvůli ruské agresi na Ukrajině si ale Svobodní uvědomují, že Putin není v Rakousku populární, snaží se tak celou věc přeformulovat. Prezentují Rakousko jako další oběť evropských elit, které uvalují na Rusko sankce a tím pádem zvyšují obyčejným Rakušanům ceny energií a inflaci.

Strana říká: nezáleží na tom, čí je to vina, není naše, ale my trpíme, protože naši lídři pomáhají Ukrajincům. Měli bychom být přátelští k Rusku a zrušit sankce, protože k ničemu nevedou a jen Rakušanům zvedají životní náklady.

V kampani před letošními eurovolbami měla strana billboardy, na kterých se líbal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a byli vyobrazeni jako váleční štváči.

Myslím, že i v České republice máte podobné strany.