Vysoká volební účast je spíš problém než velké vítězství, míní politolog

Druhé kolo prezidentské volby přineslo extrémně vysokou volební účast. K urnám nakonec dorazilo 70,25 % voličů, což představuje třetí nejvyšší zájem o volby za éry České republiky.

Volební účast nad 70 % v rámci celostátních voleb zaznamenal statistický úřad dosud jen dvakrát. Poprvé ve sněmovních volbách v roce 1996 (76,41 %) a poté v roce 1998 (74,03 %). Po éře opoziční smlouvy (1998 až 2002) následoval prudký sešup.

Za letošní nárůst může „faktor Babiš“, shodují se politologové, které redakce oslovila.

„Velmi překvapující byla vysoká účast už v prvním kole, to jsme nečekali. Tam to bylo dáno tím, že kampaň byla silně mobilizační zejména na straně Andreje Babiše. Ukazovaly to i geografické analýzy volební podpory. V tu chvíli jsme si mysleli, že je to téměř na maximu, které se dá získat,“ říká politolog Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého v Olomouci.

Ve druhém kole ale volební účast ještě narostla. Andrej Babiš vsadil na konfrontační a emočně vypjatou kampaň. Hned po zveřejnění výsledků prvního kola se na billboardech objevily slogany s válečnou tematikou.

„Neviděl jsem ještě data, takže se mi to nehodnotí úplně dobře. Ale moje hypotéza je, že ve druhém kole byla mobilizace vyšší naopak na straně odpůrců Andreje Babiše a že tou příčinou mohl být právě Andrej Babiš a jeho mobilizační strategie. To je takový ten bumerangový efekt, kdy se snažíte mobilizovat velmi problematickými prostředky své příznivce, ale akce vyvolá reakci a mobilizujete i odpůrce,“ říká politolog.

I politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně je toho názoru, že hlavním důvodem rekordní účasti voličů v prezidentských volbách je „faktor Babiš“.

„Andrej Babiš zanechal v myslích lidí hodně silnou stopu a to je motivovalo přijít k volbám,“ uvedl. Připomíná také, že vysoká účast byla už ve sněmovních volbách v roce 2021 (65,43 %), kde vidí podobné mobilizační příčiny.

Podotýká, že volby ukázaly nejen vysokou podporu pro Petra Pavla, ale právě také relativně vysokou podporu pro Andreje Babiše, jemuž se podařilo oslovit 2,4 milionu voličů . „Ten jeho výsledek, kdy jej volilo 41 procent lidí, není vůbec špatný, byť prohrál,“ usuzuje politolog s tím, že je to i slibný kapitál do dalších sněmovních voleb v roce 2025, pokud se jich Andrej Babiš bude chtít v čele hnutí ANO opět zúčastnit.

Lubomír Kopeček zdůrazňuje i to, že pro mnohé voliče šlo o výraz vlastní nespokojenosti s politikou vlády, byť třeba s Babišem běžně nesympatizují. Všímá si i vysokého zapojení mladých voličů. Usuzuje, že zde mohla zapůsobit například Danuše Nerudová, která oslovila právě mladší část populace, která má jindy u voleb slabší účast.

Vysoká volební účast ale podle Lebedy není pouze kladným ukazatelem toho, že by se lidé víc zajímali o veřejné dění.

„Ukázalo se, že dvoukolová volba hlavy státu umí nebývale mobilizovat, ale bohužel i rozdělit společnost. Je to další důkaz toho, že přímá volba prezidenta nebyla úplně dobrou změnou. Prezident reálně nemá tak velké pravomoci jako vláda. Takto vysoká volební účast je spíše k zamyšlení. Já osobně to považuji spíš za problém než za nějaké velké vítězství,“ říká Lebeda.