Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Obec Brada-Rybníček má podle posledního sčítání něco málo přes 170 obyvatel. Umístění na dohled od Jičína a zasazení do malebné krajiny v těsném sousedství Prachovských skal láká nové obyvatele, kteří si na svazích obce stavějí nové moderní domy, kde mají venkovský klid, ale jsou stále v dojezdové vzdálenosti okresního města.
Že obec láká městské dobře situované obyvatelstvo, se projevilo i ve statistikách. V minulosti byla Brada-Rybníček označována za nejvzdělanější obec Královéhradeckého kraje a i podle posledního sčítání mají téměř tři pětiny tamních obyvatel vysokoškolské vzdělání.
A to se projevuje i ve volbách. Předloňské sněmovní volby přinesly nadprůměrné zisky koalicím Spolu a Pirátů se STANem, hnutí ANO tam získalo jen 15 procent a SPD jen 1,68 procenta.
Před pěti lety tam téměř tři čtvrtiny hlasů v druhém kole získal Jiří Drahoš. Téměř totožně na tom byl v roce 2013 Karel Schwarzenberg.
Vyrazili jsme proto zapátrat po tom, ke komu se „Drahošova bašta“ přimkne letos.
Starousedlíci pro Babiše
Potkat někoho z tamních obyvatel je ve všední den dost složité. Většina domů je opuštěná, jejich obyvatelé jsou v práci. U jednoho domu potkávám paní Lenku, která obhlíží svou zahradu. Zabřednu s ní hovor o blížících se prezidentských volbách.
„Já sama váhám mezi Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou, dost o tom teď přemýšlím. Myslím, že to takhle má hodně lidí. Starousedlíci ale chtějí volit Babiše, to mě dost překvapuje,“ říká. Ona sama se za starousedlici prý nepovažuje, byť v obci žije už 20 let a je i členkou tamního sedmičlenného zastupitelstva. „Pro ty, kteří tu žijí od narození, budete vždycky náplava,“ usměje se.
Starousedlice není ani další žena středního věku, kterou potkávám o pár domů výš u malebné roubenky. Velkou část obce podle ní tvoří „zbohatlíci“, jak říká: „Přistěhovali se z měst a postavili si tady ty moderní domy,“ ukazuje směrem, kde roste nová zástavba. O politice se prý ale nebaví. A ona sama také neví, koho bude volit.
Starosta Brad-Rybníčku Petr Svoboda prý o pět let starém příklonu tamního obyvatelstva k Jiřímu Drahošovi ví. „Já mezi nimi ale nebyl. V druhém kole jsem volil Miloše Zemana, je to frajer a má racionální názory,“ říká starosta. Vzpomíná, že Miloše Zemana potkal už před řadou let jako student a už tehdy prý byl „masér“.
Přiznává ale, že starousedlíci jsou v obci už v menšině. Když se on sám do obce před řadou let přistěhoval, neměla ještě ani 100 obyvatel. Populaci zvedli dobře situovaní lidé, kteří chtěli využít komfort malé obce v dosahu města. A postupně se zapojují i do chodu obce, včetně zastupitelstva. „Je tu teď dobrá sestava, chytří lidé,“ chválí si.
On sám je živnostník a starostu dělá neuvolněného, rozpočet by uvolněné vedení obce nezvládl. Peníze obec investuje spíš do rozvoje, se starostou si dáváme schůzku v hezky opravené budově obecního úřadu, která slouží i jako knihovna a hasičárna.
Předvolební situaci v obci však posoudit nedokáže. Se sousedy se o politice nebaví a v hospodě ve vedlejší obci prý už nebyl minimálně rok.
„Suburbální prstenec“
Vesnice, které se před pěti lety daly označit jako Drahošovy bašty, a lidé tam obecně volí stejně jako ve větších městech, mají od sociologů dokonce vlastní označení – „suburbální prstenec“.
„Typicky tam bydlí lidé, kteří pracují ve městech. Jde o vzdělanější populaci s vyššími příjmy, která si plní svůj sen o vlastním domě s bazénem někde na samotě, ale dobře dostupným z města. Takto je to v celém vyspělém západním světě, není to nic výjimečného,“ říká sociolog z výzkumné agentury STEM Martin Buchtík.
Podobně na tom podle něj jsou i místa podél dálnic D1, D5 a D11 a také zimní střediska.
Pohled na výsledky prezidentských voleb právě v zimních střediscích ale může být trochu zkreslený. Prezidentské volby se totiž konají vždy v lednu, kdy je v plném proudu lyžařská sezona.
Proč volí horalé specificky?
Levice či populisté nemají v Krkonoších na růžích ustláno. Tamní starostové i podnikatelé vysvětlují, proč tvrdí horalé vždy volili pravici. Fenoménu voličů v Krkonoších jsme se věnovali v článku Michaely Rambouskové.
Tak třeba Špindlerův Mlýn. Oblíbené horské středisko má něco málo přes tisícovku obyvatel, podle posledních dat z roku 2020 tam bydlelo 1 098 lidí. V lednu 2015 tam však šlo prezidenta volit v prvním kole 1 722 a v druhém dokonce 2 183. Jiří Drahoš tam získal přes 81 procent hlasů v druhém kole.
Podobné to bylo i v Peci pod Sněžkou, která má kolem 650 obyvatel, ale v druhém kole tam volily skoro dva tisíce lidí, 85 procent z nich Jiřího Drahoše. Téměř totožný výsledek měl o pět let dříve Karel Schwarzenberg.
Starosta „Špindlu“ Martin Jandura říká, že momentálně lidé ve městě spíš než prezidentské volby řeší oblevu a špatné sněhové podmínky, které trápí celé Krkonoše. Drtivá většina místních je totiž v zimní sezoně závislá na lyžařích. „Vzhledem k tomu, že je tady silné podnikatelské prostředí, se ale dle mého názoru i místní usedlíci budou klonit spíše k demokratickým kandidátům,“ říká.