Článek
„Vládní pomoc s cenami energií přišla pozdě a byla malá,“ myslí si prezidentský kandidát Josef Středula. Podle jeho konkurenta Petra Pavla je pomoc zbytečně plošná, Danuše Nerudová ji považuje za neefektivní.
Kabinet Petra Fiala zatím přijal zastropování cen za 1 kWh elektřiny maximálně 6 Kč a za 1 kWh plynu maximálně 3 Kč a odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Letos také běží takzvaný úsporný tarif, což je státní příspěvek až 3500 korun na energie pro domácnosti.
Co si o těchto krocích kabinetu v energetické krizi myslí další kandidáti? Ptáme se vybrané sedmičky.
Otázka pro příštího prezidenta
Cílem projektu je postupně vytvořit databázi názorů prezidentských kandidátů na témata, jež v předvolební době hýbala veřejným prostorem. Neptáme se pouze na otázky, které spadají do prezidentských pravomocí, ale zajímají nás i osobní názory kandidátů na důležité oblasti politiky.
Pravidelně se budeme obracet na tři uchazeče o Hrad, kterým průzkumy stabilně přisuzují největší šanci na vítězství – na Petra Pavla, Andreje Babiše a Danuši Nerudovou. Každý týden ale oslovujeme i další kandidáty podle našeho výběru. Výběr první trojice i dalších kandidátů provádíme na základě unikátního modelu Seznam Zpráv – takzvaného poll of polls, který bere v úvahu předvolební průzkumy tří agentur.
Je vládní pomoc lidem s drahými energiemi dostatečná? Pokud ne, co dalšího by měl kabinet udělat?
Petr Pavel
Vládní pomoc je rozsáhlá, minimálně v objemu vynaložených prostředků. Problém ale je její efektivita. Za méně peněz šlo udělat více muziky, pokud by pomoc byla už od začátku adresnější. Plošná opatření, například úsporný tarif, zasáhla skupiny lidí, kteří pomoc nepotřebují, zatímco pro ty nejzranitelnější je to nedostatečné. Problém je i špatná komunikace, vláda nedokáže srozumitelně své kroky vysvětlovat veřejnosti. Zmatené jsou i podmínky čerpání příspěvků a často byrokratické vyžadování údajů, které stát o občanech už dávno má. Proto je lidé často nevyužívají tak, jak by mohli. Informační kampaně vlády podle odborníků zatím nefungují, lidé se tak často stydí o příspěvky zažádat.
Andrej Babiš
Zásadní chybou vlády pana Fialy je, že v mimořádné tržní situaci neurčila cenu elektřiny u výrobců na úrovni 1500 Kč za MWh, tak jak to udělal francouzský prezident Macron. Česká vláda se u něj mohla inspirovat, využít jedinečnou příležitost spojit využití zisku ČEZ s výkupem minoritních akcionářů, a získat tak 100 % ČEZu. Všichni čeští občané, podnikatelé a firmy by tak měli výrazně lepší ceny, než je vládou nastavený strop. Vláda místo toho celý rok opakovala, že stropovat nebude a kdo to chce, je populista a extremista. Nakonec změnili na názor, ale to už bylo pozdě a cenu zastropovali vysoko. Proto máme aktuálně nejvyšší nárůst cen elektřiny v Evropě.
Danuše Nerudová
Pomoc především není efektivní. Chodí doslova infarktové zálohy za elektřinu a část lidí je už teď nemá z čeho zaplatit. Vláda slíbila deštník proti drahotě, než ho otevřela, nechala část lidí zmoknout. Je potřeba další a rychlá pomoc pro ty, kterým hrozí ztráta bydlení nebo nemají peníze na základní potřeby. Až jedna desetina domácností má dnes větší náklady než příjmy. Dalších dvacet procent utratí za základní potřeby stejně, jako vydělá. Pomoc tentokrát musí být zacílená adresně, abychom předešli dalšímu zadlužování. Krize je ale především důraznou pobídkou k tomu, co jsme měli udělat už dávno: proměnit energetický mix a posílit naši nezávislost.
Marek Hilšer
Kandidát na dotaz neodpověděl.
Josef Středula
Vláda pomohla lidem pozdě a málo. Mohla daleko dříve využít možností platného zákona o cenách a zastropovat ceny energií před tím, než se utrhly ze řetězu. Lidem teď zdražují základní životní potřeby, jídlo, nájemné, teplo. Inflace znehodnocuje jejich výplaty a úspory. Ve srovnání s okolními zeměmi dokonce nejvíce. Vláda proto musí daleko více využívat zákon o cenách, u přesně daných komodit nastavit maximální cenu. Funkční opatření jsou, vládě jsem je osobně doporučoval už v lednu letošního roku, stačí je použít. Musí také pomoci firmám, pokud se to nestane, ekonomika půjde do útlumu, firmy budou propouštět, což opět dopadne na lidi.
Pavel Fischer
Stát pomáhal s drahými energiemi plošně, takže pomoc se dostala na všechny. To je sice dobré, protože lepší nějaká rychlá pomoc než žádná, ale je to velmi nákladná věc. Navíc krize s energiemi může trvat déle než jednu sezonu. Má-li stát poskytnout dostatečnou pomoc, měl by pomáhat adresně. Přesně cílená pomoc domácnostem totiž lépe ochrání ty nejvíce ohrožené. A navíc zůstane více prostředků pro pomoc firmám. A nakonec – vedle pomoci vláda musí prosadit opatření k úsporám spotřeby. Dotování energie by nás mohlo vést k vyšší spotřebě a celkově ještě prohloubit rozpočtové deficity.
Karel Janeček
Seznam Zprávy tento týden oslovily s žádostí o odpověď i Karla Janečka. Ministerstvo vnitra v pátek informovalo, že odmítlo jeho kandidátní listinu kvůli nedostatku podpisů. Kandidát se proti tomu bude bránit u soudu, proto přinášíme i jeho odpověď.
Obecně nelze říci, jestli je pomoc dostatečná, nebo ne. Jisté ale je, že pro nemalou skupinu lidí je zoufale nedostatečná. Pomoc lidem v nouzi musí být maximálně adresná, nikoliv plošná. Tím minimalizujeme růst státního dluhu, který by musely další generace splácet, a zároveň pomůžeme těm opravdu potřebným. Je důležité, aby si lidé v obtížné situaci mohli o pomoc jednoduše zažádat, bez zbytečné byrokracie. Jednoduchým a transparentním nastavením systému podpory zároveň minimalizujeme její zneužívání. Důležité je vysvětlovat lidem, že skutečně potřební se nemusí za přijetí pomoci stydět.
