Článek
Ústavní soud odmítl stížnost Karla Janečka na průběh registrace kandidátů do prezidentské volby. Janeček, který nebyl pro nedostatek platných podpisů do volby připuštěn, požadoval odklad voleb.
„Ústavní soud posoudil argumentaci stěžovatele i obsah ústavní stížnosti napadených rozhodnutí a dospěl k závěru, že jde zčásti o návrh zjevně neopodstatněný a zčásti o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, a proto jej odmítl,“ rozhodl soud.
Aktuální rozhodnutí Ústavního soudu znamená, že Janeček definitivně nemůže kandidovat. Podle soudu Janečkova stížnost „téměř postrádá ústavněprávní argumentaci“ a není ani jasné, v čem podle něj přesně spočívá porušení jeho práv.
„Ústavní soud připomíná, že právo na spravedlivý (řádný) proces, jehož porušení se stěžovatel dovolává, neznamená, že je jednotlivci zaručováno přímo a bezprostředně právo na rozhodnutí odpovídající jeho názoru,“ píše se v nálezu.
Janeček také soudu předložil vlastní výpočet „intervalu spolehlivosti“, kterým se snažil dokázat, že měl dostatek potřebných podpisů. „Ústavní soud se jím nezabýval, neboť jej zákonná ani ústavní úprava nezná,“ uvádí soud.
Pusťte si rozhovor s Karlem Janečkem, který byl hostem pořadu Ptám se já:
Nerudová s podpisy obešla zákon, tvrdí vyřazený kandidát Janeček.Video: Seznam Zprávy
Sporem o podpisy se už dříve zabýval také Nejvyšší správní soud. Ten sice Janečkovi některé po stížnosti uznal, ale stále to nestačilo a podnikatel se nedostal přes zákonnou hranici 50 tisíc podpisů.
Janeček tvrdí, že je zákon o volbě prezidenta republiky protiústavní a porušuje základní práva všech občanů ČR. „Navrhuji proto, aby byl zákon zrušen,“ uvedl minulý týden Janeček.
Na rozhodnutí o Rohanové se čeká
Ústavnímu soudu leží na stole ještě jedna stížnost, a to od další neúspěšné kandidátky Denisy Rohanové. Ji Ministerstvo vnitra do voleb pustilo, ale Nejvyšší správní soud její registraci zrušil.
U Rohanové problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, a to ještě v roce 2021 před vyhlášením nadcházejících prezidentských voleb. Končící poslanci či senátoři podle soudu nemohou tímto způsobem svůj politický vliv prodlužovat za konec mandátu.
