Článek
Prozatím odmítnutí uchazeči o prezidentský post Karel Diviš a Karel Janeček tvrdí, že jejich úspěšnější konkurenti měli možnost zkontrolovat podpisy na svých peticích za zvolení prezidentem jinak než oni.
Odkazují se přitom na nepřímý důkaz - nepravděpodobný rozdíl mezi chybovostí jejich petic a těch Danuše Nerudové a Petra Pavla.
Karel Janeček měl podle Ministerstva vnitra ve své petici 1879, respektive 1773 podpisů, které skončily s douškou „nenalezen“. Karel Diviš má dle úřadu takových podpisů 1207, respektive 1244. U obou kandidátů vnitro zkoumalo dva vzorky s 8,5 tisíce podpisy.
U Danuše Nerudové to bylo 136 takových podpisů a Petr Pavel jich měl jen 100.
Seznam Zprávy již popsaly, že mezi „nenalezené“ přiřadilo ministerstvo i podpis samotného Karla Janečka. Obdobný případ se objevil i v petici Karla Diviše. Zde zas neuznalo podpis servírky Kristýny, u které bylo nejednoznačně napsané jedno písmeno v jejím příjmení. Další podobné případy prozatím žádný z kandidátů nezveřejnil.
Pochybnosti nad prezidentskými podpisy
Otázkou tak zůstává, jaká chybovost je běžná, jestli ta k volbě připuštěných kandidátů, nebo těch odmítnutých. Srovnání s volbami v roce 2017 pak dává za pravdu spíše Nerudové a Pavlovi.
Miloš Zeman měl tehdy v 8,5tisícovém vzorku 418 ministerstvem nenalezených petentů, Jiří Drahoš 100 a Michal Horáček dokonce jen 83. Samo vnitro pak uvádí, že systém kontroly podpisových archů významnou proměnou neprošel.
Všechny tři týmy odmítají, že by je někdo už před pěti lety oslovil s možností, že by ke kontrole archů mohly využít registr obyvatel. Všechny tři tedy měly možnost kontrolovat údaje na petičních arších jen formálně a tedy stejně „na slepo“ jako současní občanští prezidenští kandidáti. Jediné, co připouští, je, že je kontaktovali různí lidé, že jim za úplatu větší množství podpisů seženou.
Zástupci všech týmů pak tvrdí, že podobné nabídky tehdy odmítli. Důvodem byla obava právě z chybovosti, protože si byli vědomi, že nemají jak na klíč dodané archy zkontrolovat.
Reportáže z kampaní prezidentských kandidátů
Na výjezdy s prezidentskými kandidáty vyjíždějí reportéři Seznam Zpráv i autoři politického podcastu Vlevo dole. Připomeňte si jejich postřehy z kampaní Andreje Babiše, Danuše Nerudové a Petra Pavla.
„Snažil jsem se vše udělat co nejvíc sám osobně nebo s kamarády,“ vzpomíná někdejší kandidát na prezidenta Michal Horáček. „Stále tam ale člověk stát nemůže,“ dodal. I on měl tým svých proškolených sběračů, kteří měli naučený postup.
„Kontrolovali jsme to dvakrát. Nejdříve na stánku. Když se člověk podepsal, tak člověk u stánku to ještě jednou zkontroloval. Pak se to kontrolovalo ještě jednou v našem centru. Co nevyhovovalo, to se rovnou škrtlo,“ popisuje Horáček svůj manuál na problematické podpisy. „Těch chyb bylo strašně moc a nemůžete všechno uhlídat,“ připodotkl.
Obdobně reagoval i Jiří Drahoš. Jeho podpisy se kontrolovaly u stánků a pak přímo v regionech. „Všichni naši dobrovolníci měli školení od regionálních koordinátorů, aby co nejvíce dohlíželi na správné vyplňování údajů u stánků a zkontrolovali archy ještě před odevzdáním v centrále kampaně,“ líčí postup svého tehdejšího týmu. Jeho kontroloři pak škrtali vše, co bylo podezřelé, a dokonce i to, co bylo hůře čitelné. „Druhá kontrola pak probíhala průběžně v centrále, arch po archu,“ dodal.
A do třetice - systém několikeré kontroly doplněný o „archy v záloze“ popisuje i volební zmocněnec Zemanovy kampaně Roman Lipták. „Nejprve jsme vyškrtali ty, které byly zjevně neúplné, nečitelné, nebo tam byly jakože žertovné nebo jiné poznámky. Druhý stupeň kontroly probíhal během toho, když jsme archy číslovali,“ popisuje praxi Zemanova týmu.
Roman Lipták se pak účastnil i předávání petice na ministerstvu, kam si s sebou vzal ještě „náhradní archy“ pro případ, kdyby během předávání došlo k nějakým nejasnostem, nebo si na poslední chvíli všiml nějaké chyby v připravené petici.
Prezident/ka 2023: Kdo podle průzkumů vyhraje volby
Seznam Zprávy průběžně sledují a analyzují, jak se vyvíjejí průzkumy veřejného mínění. Kdo má největší šance na Hrad?
V případě Miloše Zemana si to totiž mohl dovolit, celkem odevzdali na ministerstvo petici o 116 788 podpisech. Z toho zhruba čtyři tisíce úředníci odebrali pro neúplnost. Po přepočtu chybovosti z kontrolního vzorku šel Miloš Zeman do obhajoby svého mandátu se 103 817 podpisy.
Ale zpět do současnosti. Podobně jako Karel Diviš a Karel Janeček si v závěru sbírání občanských podpisů vedl i odborářský boss Josef Středula. Jeho ale nakonec předběžná opatrnost vedla k tomu, že požádal o pomoc senátory a senátorky.
„Měli jsme 67 500 podpisů, které sbírali dobrovolníci, nebo nám je lidé posílali. Udělali jsme první kontrolu a museli jsme vyřadit asi pět tisíc podpisů, což není málo, a to už pro nás znamenalo poměrně závažnou zprávu,“ líčí svou zkušenost. V krátké době se mu pak podařilo získat podpisy 11 senátorů a senátorek z aktuálního volebního období.
O tom, kdo bude skutečně připuštěn k volbě, rozhodne do 15. prosince Nejvyšší správní soud. Z původních 13 podání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o registraci leží na stole zbylé čtyři. Jsou jimi právě odvolání Karla Diviše a Karla Janečka, kterým účast unikla o několik stovek podpisů. V případě Karla Diviše to bylo dokonce jen 116.
