Článek
Rozdělená společnost. Slovní obrat, který doprovázel letošní prezidentské volby víc než kterékoliv jiné. Rozdělení na tým Babiš a tým Pavel bylo v rodinách, na pracovištích, na sociálních sítích, kde mnohdy přecházelo v agresivní slovní souboje. I přesto se sociologové takovému zobrazování společnosti brání.
„Prosím, nepište, že je společnost rozdělena na dva tábory. V titulku je to asi hezké, ale je to absurdní,“ říká sociolog a ředitel výzkumné společnosti STEM Martin Buchtík a dodává, že rozdělení na takzvané Česko A a Česko B je jen extrémní zjednodušení a vlastně nesmysl.
„Na množství dat dlouhodobě ukazujeme, že Česko není takto rozdělené. Pokud je společnost tlačena do binární volby, tedy volit mezi dvěma kandidáty, tak ano, v tomto směru se nějakým způsobem rozdělí. To samé jsme viděli třeba u očkování. Ale v běžném chodu společnosti to její rozdělení mnohem spíš odpovídá celému demokratickému systému. Nemůžeme mluvit o polarizované společnosti v tom smyslu, jak si to představujeme třeba u té americké,“ vysvětluje.
Štěpící linie kolem Andreje Babišem je podle sociologa ve společnosti už dlouhodobě a nyní se dostala do popředí u prezidentské volby.
Zásadní štěpící linie, která by zemi na dva nesmiřitelné tábory rozdělila, však v Česku není.
Vize nového prezidenta: pohodová země
Den po zvolení českým prezidentem Petr Pavel ve velkém rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje své plány, názory na vývoj na Ukrajině i velké změny na Hradě. „Chci nastartovat proměnu v zemi, která bude pohodová,“ říká.
Ředitel STEM říká, že letošní volby byly hodně emotivní. Napomáhala tomu i kampaň obou kandidátů, která hodně brnkala na emoce voličů obou táborů. Podobně emotivní však byla i volební kampaň před volbami v roce 2018, kdy lidé vybírali prezidenta mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem.
Větší stmelení společnosti však bude mít podle Martina Buchtíka nově zvolený prezident v rukou. Není však možné očekávat, že by se podařilo rychle a hned.
„Velmi obecně – je potřeba problémy řešit zhruba tak dlouho, jak dlouho vznikaly. Pokud je problém rozdělování společnosti dlouhodobý, je potřeba značného úsilí. A ne to, že někdo získá nějakou funkci a za tři měsíce se společnost radikálně změní,“ vysvětluje sociolog. Dodává ale, že sama role prezidenta je natolik silná, symbolická a závazná, že by k tomu měla napomoci.
Jako dobrý příklad dává třeba sousední Slovensko. Tamní prezidentka Zuzana Čaputová sice čelí kritice části společnosti, avšak v základu se jí daří být tím, kdo v zemi klidní emoce a nastoluje témata.
„Pokud bude mít prezident strategii a nebude dělat to, co Miloš Zeman, který si často neodpustil rozdmýchávání konfliktu, určitě to bude velký rozdíl,“ dodává Buchtík.
Jak se přelévali voliči
Seznam Zprávy již tradičně připravily analýzu přesunů voličů. Model ukazuje, že se oběma kandidátům podařilo mobilizovat ještě další voliče. Andrej Babiš pak ztratil čtvrt milionu voličů ANO.
Jiné směřování ve funkci než Miloš Zeman nastínil Petr Pavel už ve svém úvodním projevu po sečtení většiny hlasů.
Řekl, že v této zemi nevidí vítězné a poražené voliče. „Vyhrály hodnoty jako pravda, důstojnost, respekt a pokora. Máme jiný názor na spoustu věcí, ale to neznamená, že jsme nepřátelé. Musíme se spolu naučit komunikovat,“ pravil nově zvolený prezident. Což bylo v kontrastu se slovy končícího prezidenta Miloše Zemana, který před pěti lety vzkázal svým odpůrcům, že budou muset na následujících pět let zavřít ústa.
„Výraz ‚Shut up‘ (v překladu ‚drž hubu‘, pozn. redakce) je natolik přeložitelný zdvořile i méně zdvořile, že ponechávám na každém, pro jaký překlad se rozhodnou,“ řekl tehdy Zeman před novináři v družném hovoru se svým předchůdcem Václavem Klausem.
Co se v letošních prezidentských volbách politikům podařilo, byla takzvaná mobilizace voličů, kdy jich donutili k urně přijít rekordní množství. Volební účast v prvním kole byla přes 68 procent, v tom druhém lehce přes 70 procent.
Sociologové ještě nemají konkrétní data, ale Martin Buchtík odhaduje pravděpodobnou souhrnnou volební účast na 76 až 77 procent. Myšleni jsou tím voliči, kteří přišli alespoň k jednomu kolu voleb.
Volit v druhém kole voleb podle něj přišlo několik set tisíc lidí, kteří první kolo vynechali.
„Pravděpodobně to letos překoná i výsledek z roku 2018, kdy se u voleb proměnilo kolem 75 procent lidí,“ říká sociolog. Čímž to podle něj dosáhne pomyslného stropu volební účasti v Česku, neboť podle dlouhodobých dat v zemi je zhruba pětina lidí, kteří k volbám nechodí za žádných okolností.
