„Babiš proti zbytku, Nerudová proti Pavlovi.“ Boj o Hrad očima analytika

S nástupem Andreje Babiše do kampaně prezidentských voleb se začínají rýsovat základní obrysy bitevního pole o Pražský hrad.

Datový analytik agentury Ipsos Michal Kormaňák v rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje na základě dosud nasbíraných dat, jaká by mohla být strategie hlavních favoritů.

„Pokud budou průzkumy ukazovat, že Babiš má šanci postoupit do 2. kola, jedna linie bude, že se hledá Antibabiš. Vedle toho se odehraje i souboj v táboře Petra Pavla, Danuše Nerudové, Pavla Fischera a Marka Hilšera. Předpokládám tedy dvě větší frontové linie,“ říká Kormaňák v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Popisuje rovněž, kdo jsou základní voličské skupiny hlavních favoritů či kdo má v posledních měsících nejdynamičtější vzrůst preferencí. Vysvětluje také, kdo z kandidátů reprezentuje nahněvané zástupy z demonstrací pořádaných proruskými dezinformátory, či proč má tak nízké preference odborářský boss Josef Středula.

Andrej Babiš se dlouho rozhodoval. Vaše agentura v nedávném průzkumu pro podcast Insider vytvořila několik modelových situací pro 2. kolo voleb, ze kterých by vzešel proti Petru Pavlovi či Danuši Nerudové jako poražený. Proč se Andrej Babiš rozhodl nakonec kandidovat na Hrad?

Těžko hodnotit jeho motivaci, to ví jen on sám. Podívejme se ale na čísla. My jsme testovali několik variant, jak by mohlo ANO postupovat. Konkrétně šlo o variantu s Andrejem Babišem, Alenou Schillerovu a Martinem Stropnickým, o němž se v poslední době hovořilo. Zkusili jsme rovněž variantu bez kandidáta ANO, tedy situaci, kdy by ANO podpořilo Josefa Středulu. Ze všech těchto variant nám vycházel jednoznačný závěr, že Andrej Babiš má jako jediný šanci postoupit do 2. kola. Jeho tým určitě umí pracovat s čísly, tudíž se tak rozhodli.

Má Andrej Babiš kandidaturou co ztratit?

Určitě si vyhodnotil, že může více získat než ztratit. Jeho voliči jsou jedněmi z nejloajálnějších, v případě Andreje Babiše můžeme mluvit až o citovém poutu, což nevidíme například u vládních stran. Jsem přesvědčený, že i případná porážka by Andreji Babišovi příliš neublížila, umím si představit, že by se z toho uměl rétoricky vzpamatovat a našel pro své voliče vysvětlení, proč chce kandidovat v dalších volbách do Poslanecké sněmovny. Podle mého by loajalita jeho voličů v případě prohry neutrpěla, to jsou spíše spekulace médií, že by prohra z něho udělala slabého lídra. Spíše si myslím, že kdyby se rozhodl pak už nekandidovat, bylo by to primárně z důvodu, že by se mu nechtělo čekat několik let na další důležité volby.

Jak se jeho rozhodnutí jít do voleb projeví na předvolebních preferencích?

Jeho preference by měly začít postupně posilovat. Oproti červnu nám Babiš v říjnu spadnul o zhruba osm procentních bodů. Lavíroval s kandidaturou, říkal, že kandidovat možná nebude, že pro něho je přitažlivější premiérská funkce. Tyto pochybnosti mu v době měření v říjnu odlákaly část voličů, které teď zřejmě začne opět utužovat a lákat zpět. Domnívám se, že před 1. kolem začne opět růst.

V neděli odpoledne jsme zjistili, že Babiš zahájí nové turné po místech, kde se lidem nedaří. Bude Babišův tým cílit na oblasti, kde bude o to více zdůrazňovat kritiku vlády Petra Fialy?

Vnímám to asi jako jedinou možnou strategii. Babiš sází na periferie, má podporu u lidí s nižším vzděláním a příjmem, bude se na základě marketingově dobře zvládnutých příběhů snažit profilovat jako zastánce ekonomicky ohroženější části populace. Uvědomuje si, že v současnosti mají vládní strany spíše menšinovou podporu.

Byl to kalkul, že Babiš oznámil kandidaturu až nyní, nebo do poslední chvíle opravdu nevěděl?

Těžko říct, spekuloval bych. Docela bych věřil tomu, že zvažovali podle čísel různé varianty. Nejsem politický marketér, ale přijde mi, že Babiš vede kampaň dlouhodobě, lidé ho znají. On potřebuje správně nastavit témata, se kterými objede republiku. Je pravděpodobné, že mu to fungovat bude v 1. kole, ve druhém to bude už jiný příběh. Babišovi se bude hůře vyvolávat polarizace, protože hlavní jeho soupeři nejsou oficiálně vládními kandidáty.

Kde je rezervoár Babišových voličů ve druhém kole? Protože Babiš a ANO se dlouhodobě neumí dostat nad 30% zisky ve volbách.

Je nepravděpodobné, že by ho masivněji podpořili voliči současné vládní koalice. Spíše se zaměří na voliče SPD, kteří by jeho volbu mohli považovat za taktickou. To stejné platí pro strany jako ČSSD, Trikolóra, Přísaha, Volný blok a tak dále, protože tyto strany vystupují kriticky směrem k vládě. Pak se Babiš může zaměřit na voliče ostatních prezidentských uchazečů – na mysli mám Josefa Středulu, který možná nedokáže sesbírat dostatečný počet podpisů pro kandidaturu. Podobně může Babiš oslovit sympatizanty Aleny Vitáskové, u které to v jednu chvíli vypadalo, že by mohla mít zajímavou dynamiku u voličů SPD. Téměř bych si vsadil, že Andrej Babiš bude lovit u voličů SPD a mimoparlamentních stran, které jsem jmenoval.

Jak velký je bank nerozhodnutých voličů v tuto chvíli?

Jde zhruba o polovinu voličů.

Lze odhadnout jejich sympatie?

Je třeba říct, že v táboře protibabišovských kandidátů je větší zástup uchazečů o prezidentskou funkci – kromě Petra Pavla a Danuše Nerudové i Pavel Fischer či Marek Hilšer. Toto spektrum je volatilnější, lidé se stále rozmýšlí, komu přesně to dají. Voliči Andreje Babiše jsou přesvědčenější.

Kolik frontových linií očekáváte v prvním kole? Babiš versus ostatní, Pavel versus Nerudová?

Pokud budou průzkumy ukazovat, že Babiš má šanci postoupit do 2. kola, jedna linie bude, že se hledá Antibabiš. Vedle toho se odehraje i souboj v táboře Petra Pavla, Danuše Nerudové, Pavla Fischera a Marka Hilšera. Předpokládám tedy dvě větší frontové linie.

Jaký vývoj předpokládáte v antibabišovském táboře? Nakolik by pro ně bylo výhodné či nevýhodné, kdyby se těsně před volbami dohodli, kdo má největší šanci Babiše porazit a kandidoval by jen ten nejsilnější? Nebo očekáváte podporu spíše až pro 2. kolo?

Kdyby se tito kandidáti podpořili už v 1. kole, bylo by to symbolicky mnohem silnější, než kdyby tak učinili až po boji pro 2. kolo. Na Slovensku tato strategie zafungovala, když z voleb už před 1. kolem odstoupil Robert Mistrík, jenž podpořil Zuzanu Čaputovou. V tuto chvíli je brzy se takto rozhodovat, preference se ještě budou vyvíjet. Jako gesto před volbami by to ale rozhodně bylo silné.

Nakolik je pravděpodobné, že by se Andrej Babiš nedostal do 2. kola?

Spíše předpokládám, že preference Andreje Babiše nyní porostou po oznámení kandidatury. S jeho marketingovou silou a mediálními možnostmi nepovažuji za pravděpodobné, že by nepostoupil do 2. kola.

Ve volebních modelech mají náskok před ostatními Petr Pavel, Andrej Babiš a Danuše Nerudová. Může se k nim někdo ještě přiblížit?

Je tu memento voleb v roce 2013, kdy ještě v listopadu Karel Schwarzenberg, který nakonec postoupil do 2. kola, nepatřil k favoritům voleb. V tuto chvíli však podobnou dynamiku v číslech a trendech nevidím. Data měříme dlouhodobě, nenapadá mě žádný kandidát, který by takto nově mohl vstoupit do hry. Navíc pokrytí sil jednotlivých kandidátů je již vcelku rozprostřené. Andrej Babiš pokrývá nespokojené voliče s vládní koalicí, Danuše Nerudová zacílila na mladou generaci a voliče s vyšší vzdělaností, pokrývá liberální voliče, Petr Pavel pak oslovuje průřezově – je nakloněný spíše k vládním stranám, ale umí oslovit voliče napříč společností. Nevidím přirozený prostor, kde by dnes někdo jiný mohl dosáhnout na 15 až 20 procent potřebných pro atak druhého kola.

Kdo má v průzkumech za poslední měsíce nejstrmější dynamiku?

Od června do října měla velký nárůst Danuše Nerudová, o něco menší nárůst, ale pořád dostatečně velký, měl Petr Pavel, naopak oslaboval Andrej Babiš. Danuše Nerudová se zaměřila hodně na mladé a na sociální sítě. Pavel Fischer, Marek Hilšer a Josef Středula plus mínus drží nyní podobná čísla jako v červnu, spíše stagnují.

Čím Petr Pavel oslovuje potenciální voliče Andreje Babiše?

V poslední době se Petr Pavel začal více vymezovat proti Andreji Babišovi, ale zatím není vnímaný striktně jako vládní kandidát. Je však možné, že toto se nyní změní a kampaň proti němu nyní bude vedena tak, že je právě vládním kandidátem. Petr Pavel má ale atributy, které většinová společnost vyžaduje: je reprezentativní, v novodobé historii není spojen se skandálem v rovině korupce, což je citlivá věc pro voliče ANO. Byl v KSČ, ale to Andrej Babiš také.

Nebylo by v tomto ohledu bizarní, kdyby se v 2. kole při souboji Pavel vs. Babiš řešilo, zda ten či onen byl v uvozovkách hodný či zlý komunista?

To by bylo paradoxní. Ještě bych se ale vrátil k voličům ANO. Jsou typičtí tím, že jsou schopní leccos prominout, kdežto voliči dnešních vládních stran jsou mnohem náročnější.

Oslovuje voliče Babiše případně to, že Pavel je generál, a tudíž by u něho mohli vyhledávat jakousi vládu pevnější ruky?

Určitě. Heslo generála Pavla „Vraťme Česku řád a klid“ je do jisté míry něco, co může imponovat sympatizantům ANO i SPD. Domnívám se, že toto heslo bylo vybráno právě kvůli voličům, kteří tíhnou k vůdčím a autoritativnějším lídrům.

Z čeho může těžit Danuše Nerudová proti Petru Pavlovi? Je to ona komunistická minulost?

Předpokládám, že se o to pokusí. Už se v tomto smyslu vyjadřovala, že Babiš a Pavel řeší minulost a ona chce řešit budoucnost. Na druhou stranu si nejsem jistý, že dané téma by bylo samo o sobě nosné. Proti ní zase mohou soupeři použít téma kulturní války, témata menšin, ve chvíli, kdy se začne hovořit o sňatcích stejnopohlavních párů, kde ona zastává jasnou pozici. Někteří soupeři se mohou pokusit ji v tomto zaškatulkovat. Vezměte si, co rozhodlo volby v roce 2013, které Zemanovi vyhrálo téma sudetských Němců.

Mohou se stát tématem proti Nerudové plagiáty a rychlostudia na Mendelově univerzitě, kterou Nerudová v letech 2018 až 2022 řídila?

O ní zatím neexistuje ve veřejném prostoru příliš negativních zpráv. Možná tedy negativní sdělení týkající se záležitostí, o kterých mluvíte, nemusejí mít na lidi takový vliv jako to, že ji lidé stále příliš dobře neznají. Voliči mohou argumentovat, že příliš nevědí, co dosud dělala, co za ní je za odvedenou práci a tak dále. Podobný problém měl Jiří Drahoš před 1. kolem, kdy veřejnost sice znala jeho jméno, ale příliš nevěděla, co od něho čekat, jakým směrem se bude profilovat, jaké názory bude zastávat, panovaly různé konspirace, kdo za ním stojí. Semínka pochybnosti mohou nyní o Nerudové zasít i její soupeři.

U Petra Pavla půjde kritika především směrem k jeho předlistopadové, komunistické minulosti?

Ano, poslední týdny to naznačily. Naopak na Pavlovu minulost po roce 1990 spojenou mimo jiné s kariérou v NATO se bude útočit soupeřům špatně, naopak má voličsky velice zajímavý příběh válečného hrdiny, který byl ve válce v Jugoslávii v ostré akci.

Zabývali jste se ve veřejném mínění otázkou, nakolik je ochotná volit do prezidentského úřadu ženu?

Když se na to ptáme, většina lidí nám říká, že jim to nevadí, že to vždy záleží na konkrétní osobnosti. Dynamika růstu Danuše Nerudové ukazuje, že by to neměla být bariéra.

Je pro Babiše výhodné, že do kampaně nevstupuje v roli favorita?

Jak jsem již řekl, myslím si, že nyní jeho preference začnou růst a pořadí se může záhy proměnit. Ani jednu pozici bych dramaticky neviděl jako výhodnou či nevýhodnou. Samozřejmě něco jiného to bude v případě Petra Pavla a Danuše Nerudové a jejich rozestupu, protože u voličů pak může zafungovat efekt taktické volby, kdy budou spíše volit toho, kdo má větší šanci porazit Andreje Babiše. To se stalo v roce 2018 u Jiřího Drahoše, který postoupil nakonec se Zemanem do 2. kola.

Kdo by byl pro Babiše obtížnějším soupeřem – Pavel nebo Nerudová?

Petr Pavel i Danuše Nerudová v našich číslech vycházejí podobně ve 2. kole. Je ale pravda, že Petr Pavel má větší známost, má i o něco víc odpůrců a negativních asociací. Známost Danuše Nerudové ale ještě poroste, záviset bude i na tom, co negativního se na ni objeví.

Ke komu inklinují voliči, kteří se účastní demonstrací pořádaných proruskými dezinformátory na Václavském náměstí?

Určitě je bude chtít získat Andrej Babiš, který na tento segment stočí část kampaně. Tito voliči nemají mezi kandidáty zastoupení, ukazuje se ve výzkumu, že Jaroslav Bašta za SPD příliš nefunguje – jen 7 procent voličů SPD by volilo Baštu. Příliš mě to nepřekvapuje, je to podobné jako u ANO – jedni primárně inklinují k Andreji Babišovi, druzí k Tomiu Okamurovi. Jednu dobu to vypadalo, že by voliče, na které se ptáte, mohla oslovit Alena Vitásková, ta se však nejspíš nezvládne kvalifikovat do pozice kandidátky.

Čím to je, že má nízké preference odborářský boss Josef Středula, kterému by mohla nahrávat ekonomická či energetická krize?

Přijde mi, že se s ním žádná cílová skupina nedokáže identifikovat. Není paradoxně příliš vnímaný jako člověk práce, v tomto ohledu voliči uznávají spíše Andreje Babiše, který se zastane pracujících. Středulovi se navíc nepovedla demonstrace, to ho také oslabilo. Témata si vybíral velice racionálně, ale voliče to nepřesvědčilo. Jeho preference kopírují poslední čísla ČSSD ve volbách, možná u Josefa Středuly chyběly emoce lídra, který by se za lidi popral.

Očekáváte divokou, špinavou kampaň?

V kontextu toho, co jsme viděli ve volbách 2013 a 2018, si jinou kampaň než divokou neumím představit. Jsem hodně zvědavý na kampaň Andreje Babiše, který musí stahovat ztráty vůči 2. kolu ať už proti Petru Pavlovi nebo Danuši Nerudové. Bude strašně záležet na tom, jakou taktiku a strategii vybere – dohání manko.

Nakolik by Andreji Babišovi pomohlo doporučení od Miloše Zemana směrem k voličům? Když totiž Zeman doporučoval v minulosti volbu proprezidentské strany SPOZ, žádný vliv to nemělo.

Nemyslím si, že by Zemanova podpora měla výraznější efekt. V době pandemie lidem chyběl, jeho důvěra velice spadla, dneska důvěra v něho dosahuje kolem 25 až 30 procent. Navíc transfery sympatií příliš nefungují, lidé se rozhodují spíše samostatně. Ukázalo se to jak v případě Zemana u Strany práv občanů, tak u Václava Klause a jím podporovaného hnutí Hlavu vzhůru, které ve volbách zcela propadlo.