Článek
Soud oficiálně oznámil výsledek, že odmítl stížnost prezidentské kandidátky Rohanové.
Postup soudu, kdy o výsledku hovořil před uveřejněním jeho předseda Rychetský, označila Rohanová podle ČTK za nestandardní a vyjádřila údiv, že média byla informována dříve než ona.
Ministerstvo vnitra původně Rohanovou do lednových voleb zaregistrovalo, Nejvyšší správní soud ale posléze vyhověl výtce skupiny senátorů, že prezidentku České asociace povinných podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, a to ještě v roce 2021, tedy před vyhlášením prezidentských voleb.
Správní soud argumentoval, že končící zákonodárci si takto nemůžou uměle prodloužit svůj politický vliv daleko za konec mandátu.
Kudy vede „dělicí čára“
Podle ústavních soudců je den vyhlášení voleb určujícím datem, pomyslnou „dělicí čárou“, která zahajuje volbu v širším slova smyslu a určuje počátek lhůty k podání kandidátních listin. Termín letošní volby prezidenta vyhlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) 27. června loňského roku.
„V tomto ohledu je mimo jiné podstatné, že načasování rozhodnutí předsedy Senátu nebylo nijak zneužito. Volba nebyla vyhlášena ani nezvykle brzy, ani ‚na poslední chvíli‘,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Radovana Suchánka. Ústavní soudci byli při rozhodování jednotní, žádný nesepsal odlišné stanovisko.
Před pár dny Ústavní soud rovněž odmítl stížnost matematika a miliardáře Karla Janečka, který nesesbíral potřebných 50 tisíc podpisů občanů. Se svým podnětem neuspěl ani Pavel Zítko, který podle Ministerstva vnitra odevzdal archy s necelými 16 tisíci podpisy.
Do pátečního a sobotního kola prezidentské volby se zapojí celkem osm uchazečů. Ten devátý, odborový předák Josef Středula, v neděli odstoupil, přičemž podpořil někdejší rektorku Mendelovy univerzity Danuši Nerudovou.
Aktualizace: Doplnili jsme dnešní nález Ústavního soudu a reakci soudce zpravodaje.
