Hlavní obsah

Průzkum: Ženu v prezidentském úřadu by chtělo 65 procent dotázaných Čechů

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Nejvíc by lidé chtěli na Hradě senátorku Miroslavu Němcovou.

Mezi Čechy roste přesvědčení, že bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) bude kandidovat na prezidenta. Současně ale rostou preference ženám.

Článek

Babišovu účast v prezidentských volbách v lednu příštího roku očekávají tři čtvrtiny obyvatel. Vyplývá to z únorového průzkumu agentury STEM/MARK. Oproti poslednímu průzkumu z loňského podzimu rostou preference především ženám. Ženu si v prezidentském úřadu umí představit čtyři pětiny lidí a chtělo by ji 65 procent. Podle aktuálního průzkumu má z žen nejvyšší preference senátorka Miroslava Němcová (ODS) a šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Důležitost prezidentské funkce v porovnání s posledním průzkumem klesla o deset procentních bodů na 71 procent. „Vnímaná důležitost prezidentského úřadu je v posledních letech tak trochu jako na houpačce. Rozkolísanost je dána především významnými či náhlými událostmi, jako jsou volby, pandemie či válečné konflikty, kdy pociťujeme větší míru společenské angažovanosti a to samé, ba dokonce ve větší míře, požadujeme od prezidenta, který by nám měl jít příkladem,“ uvedl Jan Burianec ze STEM/MARK. Autoři průzkumu upozornili, že do aktuálních výsledků se ještě nepromítl válečný konflikt na Ukrajině, průzkum se konal od 17. do 22. února.

Glosa: Fiala na Hrad?

Mezi lidmi je v otázce, kdo by mohl být prezidentem po Miloši Zemanovi, nejčastěji zmiňován předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Bývalý premiér svoji kandidaturu oficiálně ještě nepotvrdil, očekává ji 75 procent respondentů, loni na podzim to bylo 70 procent a před rokem polovina.

V únoru by Babiše volilo 17 procent dotázaných a pro 34 procent by přicházel v úvahu. Za Babišem následují moderátor a herec Marek Eben a generál Petr Pavel, Ebena by volilo 14 procent a Pavla 13 procent dotázaných. Němcovou by volilo 11 procent respondentů a pro 36 procent přichází senátorka v úvahu. Stejně tak pro 36 procent přichází v úvahu Drábová, hlas by jí dalo devět procent. Desetina dotázaných by volila senátora Pavla Fischera a předsedu Senátu Miloše Vystrčila (ODS).

Foto: STEM/MARK

Kdo by mohl být budoucím prezidentem?

Podle Buriana je třeba přistupovat k dosavadním preferencím s rezervou, protože pro mnoho lidí stále nejsou prezidentské volby podstatným a aktuálním tématem. „Hlavním cílem je sledovat dlouhodobý trend a vývoj v čase. Pro kandidáty je důležitá především celostátní znalost a alespoň částečná přijatelnost. Od minulé vlny se zvedla volitelnost a přijatelnost u více žen, což je nejzajímavější rys. Velkou otázkou je, jak s prezidentskými preferencemi zahýbou současné události na Ukrajině a příliv válečných uprchlíků,“ uvedl.

Vedle Němcové s Drábovou jsou z žen v průzkumu zmiňovány také vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, ekonomka Danuše Nerudová nebo někdejší šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková.

Doporučované