Článek
Za pár dnů to bude už osm let od chvíle, kdy Andrej Babiš napsal svůj dnes už legendární tweet, který mu v posledních hodinách otloukali o hlavu ze všech stran: „Ubezpečuji Erika Besta, že nikdy nebudu kandidovat na prezidenta. Náplň jeho práce by mě nikdy nebavila a ani na ni nemám předpoklady,“ napsal novináři 6. listopadu 2014 Babiš na sociální síti Twitter.
Ubezpečuji @ErikBest, že nikdy nebudu kandidovat na prezidenta. Náplň jeho práce by mě nikdy nebavila ani na ni nemám předpoklady
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) November 6, 2014
Tenhle status se mu v neděli poté, co oznámil kandidaturu, vracel jako bumerang.
I v roce 2019 ještě předseda ANO a tehdejší premiér prezidentskou kandidaturu tvrdošíjně odmítal.
V říjnu tehdy v televizi Nova řekl, že je manažer, profesí obchodník. „Jsem člověk, který organizuje, chce věci posouvat dopředu. Prezident je spíše reprezentativní funkce.“
A v podobném duchu mluvil i o měsíc později. „Ježíšmarjá, proč bych kandidoval na prezidenta? Jsem manažer. Na prezidenta máme už tolik kandidátů,“ řekl v listopadu 2019 v rozhovoru pro Novinky.cz.
Babiš tanečky kolem své (ne)kandidatury zahájil už na přelomu roku 2021 a 2022 poté, co jeho hnutí ANO prohrálo sněmovní volby a odebralo se do opozice.
Naznačovat začal už v listopadu 2021 v rozhovoru pro Blesk, kdy se tíhu kandidatury snažil přesunout na veřejnost. „Tak mě snad napadlo, že kdyby lidé začali sbírat ty petiční archy a posbírali by dost podpisů. Ale nechci předjímat, teď to fakt není téma,“ řekl a dodal, že prezident Miloš Zeman prý vyjádřil přání, aby Babiš kandidoval.
V prosinci loňského roku se toho opravdu jeden člověk chopil. Miloslav Ondra, který se označuje za bezpečnostního analytika a filantropa, začal před rokem podpisy pro Babišovu kandidaturu sbírat. Jeho pokus však vyšuměl.
Otázky novinářů na Babiše, zda do toho půjde, nebo ne, ale neustávaly ani na přelomu roku. „Musím to dobře promyslet, probrat doma s mými nejbližšími,“ řekl opatrně v bilančním rozhovoru pro Deník na konci roku 2021.
V dubnu letošního roku ve všech rozhovorech uváděl, že si mají novináři i veřejnost počkat na září. „Naši voliči a fanoušci chtějí, abych kandidoval. Jsem v politice 10 let a myslím, že je za mnou vidět velký kus práce a že bych mohl být na této pozici pro naše občany užitečný,“ řekl třeba v polovině dubna v Blesku.
Na začátku letních prázdnin ale začal datum oznámení protahovat. V rozhovoru pro deník Právo uvedl, že se ho novináři mají zeptat 4. listopadu. To je těsně před termínem, do kdy kandidáti musí Ministerstvu vnitra předložit podpisové archy nebo nominaci od poslanců či senátorů.
O měsíc později na mítinku s voliči na Kladensku oznámil další změnu: Kandidaturu prý oznámí o státním svátku 28. října. Později pak pro Primu CNN řekl, že to udělá už o dva dny dřív, a to kvůli médiím.
Jak Babišova kandidatura zamíchá kartami?
Andrej Babis mění podobu volební soutěže, řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy politolog Lubomír Kopeček. Jak Babišův nástup na scénu ovlivní prezidentskou kampaň? Jak by mohl uspět, když mu průzkumy ve druhém kole zatím nedávají šanci? A co jeho soud v kauze Čapí hnízdo? Celý rozhovor s Marií Bastlovou si můžete pustit pod následujícím odkazem.
Další zvrat do toho ke konci října přineslo onemocnění covid-19. Babiš 20. října oznámil, že onemocnění už dohnalo i jeho. V izolaci měl být právě do plánovaného 26. října. Později však jeho tým uvedl, že předseda ANO termín oznámení své (ne)kandidatury přesouvá až na pondělí 31. října.
Ještě v září pak Babiš hovořil o tom, že v hnutí jsou na prezidentskou kandidaturu hned čtyři kandidáti – on, místopředsedové Alena Schillerová a Karel Havlíček a jako o čtvrtém se spekulovalo o velvyslanci v Izraeli Martinovi Stropnickém.
Svoji kandidaturu nakonec Babiš oznámil v neděli večer v živém vstupu do zpravodajství televize Nova. A to poté, co se setkal s prezidentem Milošem Zemanem. Co si řekli a zda Babišovi končící prezident vyjádřil podporu, není jasné. „Pan prezident byl rád, ano,“ odpověděl Babiš novinářům stručně.
